Ekologické chladivo způsobuje požáry aut: Proč vzplane, co hořet nemá?

Na stůl se právě nese káva, když na vrátka začínají bušit sousedé, že Toyota Proace Verso odstavená na ulici před domem hoří. Mladý pár s dvěma malými dětmi usazený v obýváku u rodičů přitom vystoupil jen před pár minutami z vozu, který nyní stojí v jednom plameni. Přední část vozu oheň zdevastoval během nějakých pěti šesti minut, ještě než stihli dojet hasiči. „Auto za více než šest set tisíc je na odpis,“ naříká Jaroslav Veselý, majitel ani ne čtyřletého vozu, na kterém kvůli požáru vznikla neopravitelná škoda v řádech stovek tisíc korun. Ke vší smůle autu pár měsíců před požárem skončila tříletá záruka – zastoupení automobilky tak na požár dle Veselého vyjádření nijak nereagovalo. Navíc nebylo ani havarijně pojištěno, a tak mladé rodině zbývají jen oči pro pláč. Náplast na škodu není v dohledu.

Mohlo to ale dopadnout hůř. „Štěstí bylo, že jsme to měli k rodičům jen kousek. Na delší trase by auto začalo hořet za pohybu a při přehoření elektroinstalace, jelikož se při jízdě vůz zamyká, bychom neotevřeli dveře! S dvěma dětmi v autosedačkách ani nechci domýšlet, jak by to dopadlo,“ je si Veselý vědom štěstí v neštěstí.

Výrobce klimatizací prý našel způsob, jak prodloužit dojezd elektromobilů o 50 %

Smůla na entou

Zpráva hasičů za příčinu požáru označuje technickou závadu na vozidle. Ta podle mluvčího Hasičského záchranného sboru Rudolfa Kramáře každoročně vévodí jejich statistikám příčin požárů dopravních prostředků. Připadá na ně vysoko nad 1500 případů zahoření, tedy více než čtyři pětiny z více než dvou tisícovek těchto situací, kterých v posledních letech jen přibývá. Hasičské statistiky také dokládají, že při nehodách k zahoření dochází jen ve zlomku případů, pohybují se okolo stovky takových situací ročně.

„Jaká závada?“ diví se ale Veselý. O auto podle něj bylo pravidelně pečováno v autorizovaném servisu Autostyl Trutnov a nikdy žádné problémy nemělo. Jak nám potvrdil Jan Kolibík, manažer servisu pro vozy Toyota v Autostylu, inkriminovaný vůz byl na pravidelné garanční prohlídce před pár měsíci a žádné anomálie nebyly zjištěny.

Svět motorů 29/2021

Panu Veselému ale stále vrtalo hlavou, jak vůbec mohlo k požáru u takhle mladého, navíc stojícího auta dojít, a tak si přivolal ke zjištění příčiny požáru znalce. Milan Barták, který má kulaté razítko s přímou specializací na zjišťování příčin požárů motorových vozidel, postupným zkoumáním spáleného vozidla zjistil, že ohniskem požáru a akcelerátorem byl klimatizační systém!

Jak vzplane nehořlavé

Zprvu nebylo jasné, jak se to mohlo stát – klimatizace je od horkých částí motoru právě kvůli eliminaci rizika požáru oddělena třívrstvou tepelně izolační zástěnou. Ta by spolu s konstrukcí klimatizačního systému a nízkou hořlavostí chladiva R-1234yf podle Josefa Pokorného, někdejšího odborníka Ministerstva dopravy přes schvalování vozidel a současného tajemníka Svazu dovozců automobilů, měla podobným situacím zabránit. Jenže jak víme, stalo se.

Znalec nakonec zjistil, že vozidlo běžně parkované v ulici u lesa si oblíbily kuny, které zástěnu prokousaly a rozcupovaly tak, že vyhřezla i střední část na bázi molitanu. Narušená izolace se pak dostala při následné jízdě do těsné blízkosti výfukového potrubí, respektive jeho nechráněné části, kde povrch dosahuje v průběhu jízdy teploty až mezi 500 a 600 °C. Právě tady požár vznikl. Z izolace se dále rozšířil na pryžovou část klimatizačního potrubí, která byla plameny rychle narušena. Unikající natlakované klimatizační médium zahořelo a „posloužilo“ jako silný akcelerátor požáru. Z potrubí klimatizace se de facto vytvořil hořák! Ten dokonce propálil víko motorového prostoru vyrobené ze slitiny hliníku a silně zdevastoval celý motorový prostor. Hrozí takový scénář masově?

Technika: 5 tipů, jak si spolehlivě zničit auto

Dřímá to

„Na všech tabulkách v moderních autech najdete u údajů o chladivu do klimatizace označení, že se jedná o hořlavou látku,“ vysvětluje Barták. To je proti dříve používanému médiu R134a, které je od roku 2011 zakázáno používat ve vozidlech nově uváděných do provozu a od roku 2017 úplně, velký rozdíl. Jen se o něm v rámci boje za zelenou planetu příliš nemluví, a pokud už, jsou snahy informovat o nebezpečí požáru bagatelizovány!

Projevilo se to už před deseti lety, když německé automobilky v čele s Mercedesem nové chladivo R-1234yf odmítaly právě s odkazem na jeho hořlavost. Tlaku EU však nakonec musely ustoupit a od roku 2017 se už ve všech nových autech používá ono sice málo, ale přece jen hořlavé médium. Dobrou zprávou má být, že alespoň v konstrukcích moderních aut se setkáme s vylepšeními klimatizace proti případnému úniku chladiva. Například již zmiňovaný Mercedes používá zajišťovací systém s argonovým ochranným plynem hnaným do míst, kde by v případě nehody mohlo dojít ke kontaktu unikajícího chladiva R-1234yf s horkými součástmi motoru. Ale stačí to?

Úniky byly, jsou a budou

Automobilky ve snaze ušetřit každý gram hmotnosti a přispět tak k nižší spotřebě paliva v konečném důsledku vyrábějí klimatizační systém, který není úplně těsný. Už za používání předchozího chladiva R-134a byly časté úniky tohoto média veřejným tajemstvím, během jednoho roku dokázala vyprchat až třetina chladiva! Navíc některé servisy obvykle jen médium doplnily a místo úniku například použitím kontrastní látky nehledaly, natož aby jej odstranily. Vzhledem k tomu, že nové chladivo se může používat i do systémů původně konstruovaných na R-134a, je nabíledni, že tato praxe přežívá i dnes.

I když jsou klimatizace naplněné hořlavými chladivy R-1234yf jištěny ochrannými systémy, stále se vyskytují případy svolávaček vozů, kde hrozí jejich selhání – naposledy do svých servisů zval Mercedes-Benz na konci letošního května modely třídy C a GLC vyrobené mezi 5. 2. 2016 až 3. 11. 2020.

Servis klimatizace: Proč je právě na jaře vhodná doba na její kontrolu? A proč ji pouštět i v zimě?

Postup hoření v případě, že se unikající chladivo ve voze stane akcelerátorem požáru, je velmi rychlý a hasicí přístroj v autě nepomůže! Naštěstí takových případů jako u pana Veselého není ročně mnoho. Unikající chladivo totiž samo o sobě vyprchává a nemá potenciál zapálit vozidlo - čím větší je perforace, tím rychleji médium uteče. Bohužel se přihodí, že chladivo zahoří z jiných příčin než při úniku z netěsného systému – hořlavé středové součásti „nehořlavých“ zástěn ve vozech v kombinaci s činností malých štíhlých šelmiček vytvoří ideální podhoubí pro to, aby taková statisticky zanedbatelná kombinace nastala.

Legislativní rámec

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS byla vydána 17. 5. 2006. Stanovuje maximální hodnotu potenciálu globálního oteplování GWP (Global Warming Potencial) pro chladiva v automobilech, která jsou použitá v nových typech vozidel, s účinností od ledna 2011 na hodnotu 150. Vozidla vyráběna již před tímto datem mohla využívat ještě chladivo 134a do roku 2017.

Proč auta také hoří: Požáry včera a dnes

Historicky příčinám požárů u osobních aut dominovaly závady elektroinstalace, tedy různé přechodové odpory, prodřené izolace a zkraty na kostru, kdy dochází ke značnému vývinu tepla. A samozřejmě úniky paliva. Byť historicky se má za to, že diesel vlastním teplem nevzplane (bývala to výhoda například sovětských tanků za druhé světové války proti benzinovým německým), hořívaly z tohoto důvodu i nákladní vozy. Takovou typickou příčinou požáru vozu v ČSSR tak byla svého času prasklá vstřikovací trubka Škody 706, z níž vytrvale prášila nafta na žhavé výfukové potrubí. A řidič, který si nevšiml, že mu to jde na pět válců, mohl být zaskočen plameny v kabině. Ani u dnešních aut nelze tyto příčiny vyloučit. Tři věci však jsou relativně nové a vyplatí se na ně dát pozor.

Propálené plastové sání

U všech novějších dieselů je normální, že se výfukové plyny záměrně vracejí do sání kvůli snížení emisí oxidů dusíku. Moderní diesely mají ventily EGR dokonce dva. Malý, vysokotlaký nabírá spaliny hned za válci a vrací je za turbodmychadlo, a velký, nízkotlaký, který si spaliny bere za filtrem pevných částic a vrací je před turbo. Požárně rizikový je první, neboť spaliny v něm jsou velmi horké a obsahují saze. Dokud funguje, jak má, není to velký problém. Používá se při nízkém zatížení, kdy dieselové spaliny nejsou teplé. Problém nastane, když ventil EGR přestane těsnit. Řídicí jednotka to ne vždy pozná, do sání náhle proudí i žhavé spaliny a nesou s sebou více sazí. Ty se v sání ukládají a vzniká vysoce hořlavý karbon – který může chytnout podobným způsobem jako mour v nevymeteném komíně. Když bylo sání u starých dieselů hliníkové, nebyl to velký problém. Plastové u moderních motorů se ale může roztavit a vozidlo od něj chytne.

• Nejezděte se svítící závadou motoru. Může jít o chybu EGR.
• Zajímejte se o svolávací akce – na základě čísla VIN vašeho vozu vám je sdělí v autorizovaném servisu, orientačně dle výrobce a modelu na webu www.svolavacky.cz

Příklad svolávací akce

• Volvo: R29939 – plastové sací potrubí se může roztavit.
• Model: XC90 D4 a D5, výroba od 9. 9. 2014 do 20. 4. 2018
• Počet dotčených vozidel: 69.916
• Řešení: Aktualizace softwaru, aby zlepšil čištění snímačů ve výfukovém potrubí a rozeznávání kritických stavů.

Nové plnivo do klimatizací: ekologické, nebo nebezpečné?

Záměna paliva

Když jste do staršího dieselu natankovali benzin, škody závisely na jeho koncentraci v naftě. Při větších se motor obvykle rychle zastavil, neboť benzin se v běžném dieselu nevznítí. Při menších mohl i déle jet a sníženou mazivostí poškodit vstřikovací zařízení. Od zavedení filtrů pevných částic (pro osobní auta povinné od 2010) však akutně hrozí požár. Benzinové páry totiž vzplanou na oxidačním katalyzátoru a takto vzniklý plamen způsobí nekontrolované zahoření sazí zachycených ve filtru pevných částic. Plechový obal filtru se často zhroutí, prohoří a chytne i něco v motorovém prostoru.

Řešení: Dávejte pozor, co tankujete. Mnohá moderní dieselová auta mají v tankovacím hrdle zařízení zabraňující zasunutí tenčí, benzinové pistole. Pokud vám tak tankovací pistole nejde do hrdla snadno zasunout, místo různého „kvrdlání, síly a snahy odsunout zajišťovací klínky klíčem“ použijte rozum. Máte v ruce dieselovou pistoli?

Expanze elektroaut za rohem. Jak se bude bojovat s hořícími bateriemi? Jsou na to hasiči připraveni?

Hořlavý předmět v motorovém prostoru

Dříve bývaly katalyzátory pod autem. Výrobci v návodech k obsluze varovali před parkováním na suché trávě, která by od nich mohla vzplát. Dnes jsou v motorovém prostoru, což je bezpečnější jen zdánlivě. Moderní katalyzátory totiž pracují při vyšších teplotách. Pokud vašemu vozu chybí kryt pod motorem (u levných aut z výroby, u dražších vinou poškození či nedbalosti servisu), snadno můžete do těchto míst nabrat třeba papír, který ležel na cestě. Pokud se dostane ke katalyzátoru, začne hořet a od něj už mohou chytit další části. Podobně třeba oříšky či větvičky, které si do motorového prostoru nanosili hlodavci. Rizikem je také hadr od oleje, kterým si otíráte měrku a plnicí hrdlo a vozíte jej v motorovém prostoru nacpaný do nějaké skuliny. Za jízdy se větrem a vibracemi může pohnout, dostat na katalyzátor a neštěstí je opět na světě.

Řešení: Pokud auto před vámi zvedlo ze země papír či plastovou fólii a vy už jej ve zpětném zrcátku nevidíte, zastavte a zkontrolujte, zda se nezasekly ve vašem motorovém prostoru. Necpěte si nikam žádné hadry ani ubrousky. Tyhle zvyky ze Škody 120 do moderních aut nepatří.

Požáry plug-in hybridů: Menší baterka, dvojnásobné riziko?

Dá se proti požáru pojistit?

Pojišťovny tvrdí, že v podstatě na každé zahoření vozu lze mít nachystanou pojistku. V zásadě by mělo stačit havarijní pojištění, které obsahuje i krytí rizika požáru. „Požár je definován jako živel a jako takový jeho následek podle pojistné smlouvy i likvidujeme,“ tvrdí například Jan Marek z Generali České pojišťovny. Ve stejném duchu to vidí Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. Uznala by to i Allianz: „Pokud se objektivně prokáže třeba zprávou hasičů či prohlídkou vozidla, že prvotní příčinou poškození byl zásah zvířete, pak následnou škodu včetně požáru likvidujeme jako poškození zaparkovaného vozidla zvířetem,“ říká její mluvčí Marie Petrovová.

Není ale požár jako požár, a tak je třeba mít se při sjednávání na pozoru. Znamená to co nejlépe se seznámit se zněním pojistné smlouvy, nechat si vysvětlit všechna krytá rizika, a především výjimky z nich. Každopádně platí, že havarijní pojištění kryje daleko více škod z řádění živlů, a tedy i požáru, než jen připojištění k povinnému ručení. Jak vysvětluje mluvčí Kooperativy Milan Káňa, pouhé případné připojištění živlů k povinnému ručení totiž zdaleka tolik rizik jako havarijní pojištění nepokrývá: „Požár by musel vzniknout mimo vozidlo působením přírodních sil – třeba když blesk zapálí suchou trávu a chytnou od toho vozidla zaparkovaná na louce u rybníka. Nebo nedbalostním jednáním třetích osob - nikoli úmyslné zapálení či založení požáru, který se rozšířil do prostoru, kde se vozidlo nacházelo.“