TEST Honda HR-V 1.5 i-MMD e:HEV – Šetří, ale ne bez řečí

Design, interiér

Ročníky starší než já si určitě ještě pamatují první Hondu HR-V prodávanou v letech 1998 až 2006, která vynikala především svými hranatými tvary. Následovala nebývale dlouhá pauza, po níž roku 2014 dorazilo druhé provedení. Krabicovitý design nahradily oblé a na tu dobu poměrně futuristické tvary. Třetí vydání už tak nápadné není, uhlazená karoserie svým stylem připomíná spíše crossover a ukrývá pod sebou jen a pouze hybridní pohon.

Stále SUV?

Nové HR-V umí velmi dobře klamat tělem. Jak jsem psal v úvodu, auto teď namísto typického SUV mnohem více připomíná crossover, navíc se svažující se zádí ve stylu kupé. Mohou za to především upravené proporce – vůz je nyní 4340 mm dlouhý (+5 mm), 1866 mm široký (+94 mm) a 1582 mm vysoký (-23 mm). Rozvor 2610 milimetrů zůstal zachován. Ale pozor, světlá výška si proti předchůdci ještě polepšila, z původních 170 až 185 milimetrů (v závislosti na verzi) je na dnešní poměry velmi slušných 188 mm.

Brzy zamíří do důchodu, přesto současný Civic Type R stále láme rekordy

Standardem jsou pro všechny dostupné výbavy (Elegance, zkoušené Advance a Advance Style) osmnáctipalcová kola s rozměrem 225/50 R18. Na první pohled se auto umí tvářit jako elektromobil, protože má detaily včetně přední masky lakované v barvě vozu. Pokud tedy nesáhnete po sadě Obscura Black jako zkoušený exemplář. Ta za akční cenu 25.900 Kč dodává vozu černě lakovanou přední mřížku, části nárazníků, kryty zpětných zrcátek či prodloužený spoiler na víku zavazadelníku. Osobně se mi takovéto provedení líbí víc. Po vzoru ostatních vozů značky vybíráte i tady z předem sestavených výbavových stupňů, navíc se připlácí pouze za metalízu (+15.900 Kč) nebo prémiový lak (+17.900 Kč).

Honda HR-V 1.5 i-MMD e:HEV

Už základ je slušně vybavený, součástí je kromě zmiňovaných osmnáctek diodové svícení, automatická klimatizace, adaptivní tempomat, parkovací senzory vpředu i vzadu, zadní kamera, navigace, vyhřívané sedačky vpředu či světelný senzor. Světelná technika HR-V sice nedisponuje funkcí Matrix LED, samočinné přepínání na dálková světla je však součástí všech variant. Zkoušené provedení Advance dodává dále hlídání mrtvého úhlu, duální automatickou klimatizaci, vyhřívaný kožený volant, bezdotykové ovládání pátých dveří nebo diodové mlhovky.

Svým jednoduchým a intuitivním pojetím mě potěšilo pracoviště řidiče. Toto už není předchozí HR-V, do něhož jsem sednul a několik minut se musel seznamovat s vybranými funkcemi, abych se alespoň trochu zorientoval. Kabina je teď uhlazená, volně stojící obrazovku multimediálního systému uprostřed doprovázejí klasické otočné ovladače pro nastavení teploty, nechybějí ani fyzická tlačítka třeba pro vyhřívání sedaček. Knoflíků na samotném volantu není moc, takže jejich obsluhu zvládnete po pár kilometrech i poslepu. Samotný infotainment má modernější grafiku, chod v menu je svižný a radost mi dělalo bezdrátové propojení chytrého telefonu prostřednictvím Apple CarPlay (Android Auto stále jen po kabelu). Sympatický je i sedmipalcový digitální přístrojový štít, rovněž s kvalitním obrazem a nespočtem jízdních údajů, které si můžete v prostoru levého budíku zobrazit. Hlídání jízdního pruhu se zapíná s každým nastartováním, lze jej však deaktivovat snadno. Stačí vyvolat menu asistentů (tlačítko na panelu vlevo pod volantem) a hned první možnost vypnout stiskem levého válečku na volantu.

Honda HR-V e:HEV konečně dorazila do Česka, navíc s výhodnou nabídkou

Pochvalu si zaslouží bytelné zpracování. Materiály na vrchu přístrojové desky jsou sice pořád tvrdé, ale na oko vypadají hodnotněji než typické levné plasty. Tam, kam ruka řidiče a spolujezdce sahá nejčastěji, najdeme měkčené výplně, v tomto ohledu si není nač stěžovat. Navíc Honda nešetřila ani se svými chytrými řešeními – nechybějí zadní sedadla Magic Seats umožňující sklopení zadních opěradel do roviny, ale především vyklopení sedáků směrem vzhůru, čímž ve druhé řadě vzniká bohatý prostor třeba pro převoz velkých květin. Výdechy klimatizace mají kromě klasického foukání i nový režim s jemnějším prouděním. A látkové plato v kufru se vyklápí společně s jeho víkem.

Když už jsme u toho kufru, sluší se zmínit základní objem 335 litrů. To na poměry kompaktních SUV není moc, obzvlášť zohledním-li fakt, že se do této hodnoty počítá i schránka pod podlahou. Důvodem je uložení baterie hybridního pohonu v zadní části. Po sklopení zadní lavice získáte 1305 litrů a rovnou ložnou plochu. Výhodou je velký vstupní otvor, jen víko by se klidně mohlo vyklápět ještě o něco výše.

Honda HR-V 1.5 i-MMD e:HEV

Ale zpátky do kabiny. Vpředu mi dělají radost měkčí a komfortní sedadla. Sedáky sice nemají výrazné boční vedení, ani tak mi ale nepřišlo, že by mi tělo při svižnějším tempu v utažených zatáčkách nějak přehnaně cestovalo. Vzhledem k celkovým rozměrům vozu je příjemným překvapením prostornost v obou řadách. Nárůst do šířky je znát, se spolujezdcem si rozhodně nepřekážíme. A když si s výškou 178 cm sednu sám za sebe, bohatou rezervu mám před koleny a pár čísel i nad hlavou. Svažující se střecha však přináší určité kompromisy, tady si už vyšší jedinci mohou na nedostatek prostoru postěžovat.

Motor, jízdní vlastnosti

Na výběr nedává

Jak už jsem avizoval, pro evropské zákazníky je nová Honda HR-V k dispozici výhradně coby hybrid. Základ pohonného ústrojí je stejný jako v modelu Jazz  - atmosférická patnáctistovka pracující v úsporném Atkinsonově cyklu. Tady si ale polepšila z původních 72 na 79 kW, elektromotor pak hlásí zvýšení výkonu z 80 na 96 kW. Točivé momenty 131 Nm (spalovací motor) a 253 Nm (elektromotor) zůstávají totožné.

Spalovací motor slouží primárně pro dobíjení baterie (1,08 kWh), při vyšších rychlostech však umí pohánět přímo kola. Převodovka s označením e-CVT má stálý převod pro spalovací motor (0,806) i elektromotor (2,455), s klasickým variátorem tedy nemá nic společného. Elektromotor se o pohon stará v nižších rychlostech, sám vůz uvádí v pohyb třeba při potřebě jemného zrychlení. Potřebujete-li intenzivnější akceleraci, běží zároveň i spalovací motor, který přes generátor dobíjí baterie. Patnáctistovka přímo roztáčí kola až od rychlosti 70 km/h, v nižších rychlostech by to kvůli stálému převodu obou motorů nebylo možné. I když to co do popisu může znít jako složitý kus techniky, řidič ve finále rozdíly proti klasickému vozu, natož běžnému hybridu, ani nepostřehne. Přepínání mezi jednotlivými režimy je nenápadné, řidič pak může ovlivnit jen intenzitu rekuperace – zařazením „béčka“ nebo páčkami pod volantem.

Honda HR-V 1.5 i-MMD e:HEV

Už pohled na dynamické parametry vozu napovídá, že HR-V bude spíše šetřílkem než atletem. Na stovku dle tabulek zrychluje za 10,6 sekundy a na dálnici u našich západních sousedů z něj vymáčknete nanejvýš 170 km/h. V souvislosti s pohonem si dovolím zmínit dvě negativa – předně vadnoucí dynamiku v rychlostech nad 90 km/h, tady už se pohonnému ústrojí ani pod plným plynem příliš nechce. Za druhé je to výrazný hluk spalovacího motoru při byť jenom trochu intenzivnější akceleraci. A rozhodně tím nemyslím, že musíte stát na pravém pedálu jako na rýči. Stačí jemné přidání do táhlého kopce a spalovací motor dá o své přítomnosti vysokými otáčkami hodně hlasitě vědět.

Pozitivem výše popsané techniky jsou pozvolné rozjezdy a využívání čistě elektrické jízdy kdykoliv je to možné. Díky tomu se dá ve městě i při okreskových přesunech vykouzlit spotřeba kolem pěti litrů. Pokud ale na ekonomiku provozu nehledíte a budete jezdit jako s kterýmkoliv jiným vozem, počítejte s odběrem zhruba o litr vyšším. Na dálnici, kde hybrid nemá řidiči jak pomoci, se průměr časem ustálí na hodnotě 7,5 l/100 km. Na okreskách tedy lze jezdit za hubičku, pokud je ale vaším teritoriem především dálnice, spotřeba v kombinaci s malou 40litrovou nádrží vás asi příliš těšit nebude.

Umí i pobavit

Honda sice vyzdvihuje zvýšené množství tlumících materiálů, ryk pohonu a zvýšený hluk od podvozku tomu ale příliš neodpovídají. Co se mi věří o poznání snadněji, je modifikace podvozkové platformy, která teď využívá větší podíl vysokopevnostní oceli a zvyšuje torzní tuhost o patnáct procent. Zapracovalo se také na řízení a zavěšení kol, tlumičích i pružinách. Samotné řešení podvozku zůstává při starém, vpředu najdeme řešení McPherson, vzadu pak vlečná ramena.

Řízení je citlivé a přímé, HR-V patří k těm SUV, za jejichž volant se budete rádi vracet. Při svižnějším tempu – pokud k němu tedy hybridního pohodáře přemluvíte - působí v zatáčkách lehkonohým dojmem, příliš se nenaklání a jistě drží zvolenou stopu. Elektronická asistence řidiči důvěřuje a zasahuje až později. To se bohužel nedá říct o hlídání jízdního pruhu, které za volant tahá až nezvykle často. Zejména tam, kde čáry na silnicích zcela chybí, to není úplně příjemné a pomocníka okamžitě vypínám.

Honda e dostala rozšířený bodykit a design mistrovského Red Bullu Maxe Verstappena

Podvozek má tužší naladění, které potěší na hladkých cestách a důstojně zvládá i drobné nerovnosti. Rozbité české okresky však umějí dát takovému nastavení (i posádce) zabrat, tu a tam se od kol ozve poměrně výrazná rána. Pomoci by mohlo menší obutí, nebo alespoň pneumatiky s vyšším profilem. Ani jedno z toho ale striktně vybrané gumy pro nové HR-V neumožňují. Škoda, vždyť i předchůdce dával na výběr v rozmezí 16 až 18 palců.

Honda HR-V 1.5 i-MMD e:HEV

Závěr

Závěr

Honda HR-V je ve svém třetím vydání promyšleným a bohatě vybaveným automobilem. Ani základní výbavě Elegance za 699.900 Kč nechybí nic podstatného. Líbí se mi nenápadné detaily, které usnadňují každodenní život posádky. Interiér se nesnaží šokovat za každou cenu, obrazovky multimédií a digitálního štítu doplňuje klasickými tlačítky pro ovládání většiny funkcí. Milým překvapením je prostornost ve všech směrech, byť vzadu na úkor zavazadlového prostoru. Když ale cestujete ve dvou, můžete využitelnost maximalizovat díky magickým sedačkám.

Tato Honda NSX ujela přes 600.000 km s jedinou závadou

Hybrid je pro Evropana jedinou volbou a za určitých situací umí potěšit mimořádně nízkou spotřebou. Svižnější přesuny či dálniční tempo však výhody elektrifikovaného pohonu stírají, navíc už to jsou situace, kdy pohonu hodně rychle dochází dech a apetit roste. Mezi velké plusy řadím řízení a obratnost vozu. Kdyby se mezigeneračně podařilo zapracovat ještě na odhlučnění pohonu a podvozku, vůbec bych se nezlobil.

Plusy

• Intuitivní pracoviště řidiče
• Prostornost kabiny
• Přesné řízení
• Hodně chytrých detailů v interiéru
• Nízká spotřeba, když se nespěchá

Minusy

• Horší odhlučnění
• Průměrná dynamika
• Malý zavazadelník