TEST Mercedes-Benz B 180 – Tohle kompaktní MPV dává smysl
I když mnohé automobilky segment MPV opouštějí, Mercedes-Benz se svou třídou B jede hezky po starém. Nová generace se totiž tradičními tvary moc neliší od svého předchůdce.
Design, interiér
Mercedes tak u nového „béčka“ nepodlehl módním trendům a nesnažil se z něj udělat crossover či „něco jako SUV“. Současně je ale třeba připomenout, že stuttgartská automobilka už kompaktní SUV má – model GLA.
Ale i když je celkově už třetí generace třídy B na pohled velmi podobná předchůdci, jde o zcela nové auto s odlišnou technikou, kterou vůz sdílí s aktuální třídou A. S „áčkovým“ hatchbackem má „béčko“ dokonce shodný rozvor náprav, ale také délku a šířku. Liší se jen výškou karoserie (třída B je vysoká 1562 mm, třída A pak 1440 mm).
Pojďme si povídat
Pokud se ještě zaměříme na design, důkladnější porovnání s minulou generací nakonec odhalí spoustu odlišností, například jiná světla, jinak řešené nárazníky, odlišnou masku či nižší profil. Celkově novinka působí poněkud dynamičtěji. A na pohled také vypadá spíš jako nafouknutý hatchback než klasické MPV.
Třídě A se podobá také interiér, z něhož vyzařuje snaha o hi-tech dojem. Nejprve si asi všimnete zvláštně uspořádané palubní desky – tedy zvláštně jen tehdy, pokud jste neřídili některý z nejnovějších mercedesů.
Uvnitř totiž nenajdete klasickou kapličku s „budíky“, místo ní je na vrchu palubky postaven dlouhý panel se dvěma velkými displeji. V testovaném autě měly příplatkovou podobu s 10,25palcovými úhlopříčkami.
Obrazovka za volantem nahrazuje právě tradiční přístrojový štít, displej v pravé části panelu zase slouží infotainmentu, médiím či navigaci – a je dotykový. Digitální pojetí samozřejmě umožňuje měnit způsoby zobrazení a nastavit si, co vlastně chcete vidět.
Společně s novým pojetím interiéru se změnil také způsob ovládání. Mercedes v posledních letech sázel zejména na panel s několika tlačítky a otočným ovladačem na středovém tunelu, v nové třídě B už ale místo toho najdeme dotykovou plochu – něco jako touchpad na laptopu.
Musím se přiznat, že téhle změně nerozumím. Dotyková plocha nefunguje moc dobře třeba v lexusech, zato ovládání „kolečkem“ je intuitivní, rychlé a přesné. Chápu, že dotyková plocha asi vypadá lépe, moderněji, ale za mě je to krok zpět. Práce s touchpadem je podstatně pomalejší a někdy až nepříjemná.
Mercedes naštěstí dostal dotykový displej, což je pořád výrazně lepší řešení než touchpad. I tady je ale drobný problém, obrazovka je docela daleko od řidiče. Měřím 182 centimetrů a nemám krátké ruce, přesto jsem z ideální pozice za volantem na displej nedosáhl bez toho, abych se musel trochu předklonit a natáhnout. Jen trošku, ale i tak si myslím, že to není ideální.
Nakonec jsem tedy často využíval hlasové ovládání, které umí pracovat s češtinou a rozumí velice dobře. Třeba zadání cíle je díky němu hračka. Stačí vyslovit heslo „navigovat“, jmenovat cíl a pak jen vybrat místo, které vám systém nabídne. Hlasové ovládání toho ale umí mnohem víc, skoro si s ním můžete už i povídat.
Když pominu z mého pohledu nepříliš šťastný způsob ovládání multimediálního systému, musím říct, že se mi interiér nového „béčka“ moc líbí. O to víc, že testované auto bylo v rozumné výbavě se standardním čalouněním kombinujícím syntetickou kůži a tkaninu a černými dekory z lipového dřeva (za 8.020 Kč). I tak ale zpracování kabiny a použité materiály působily prémiově – hezky udělané mi připadají zejména tlačítka klimatizace. Pochválit musím spoustu míst pro odložení různě velkých věcí.
Nové béčko je také slušně prostorné, v pohodě uskladní čtyři dospělé cestující. Já osobně jsem měl na zadní sedačce ještě tak 15centimetrovou rezervu před koleny (přední sedadlo bylo nastaveno v mé ideální řidičské poloze) a 10 centimetrů volného prostoru nad hlavou.
Vzdušnější interiér je ostatně hlavní důvod, proč Mercedes na shodném podvozku staví dva modely. Ve srovnání s „áčkem“ se do třídy B navíc i snadněji nastupuje.
Mimochodem, třídu B si brzy budete moci objednat také s posuvnou zadní lavicí (v rozsahu 14 centimetrů), aktuálně však tato praktická záležitost v ceníku chybí. Vybaveno jí tedy nebylo ani testované auto.
Přitom právě posuvná lavice se bude hodit majitelům, kteří potřebují také větší kufr. Nové „béčko“ v tomto ohledu nenadchne, dokonce ztrácí i na svého předchůdce. Dříve jste se mohli spolehnout na 488 litrů, nyní je k dispozici 455. A to není zrovna moc.
Zavazadelník je alespoň chytře vymyšlený, po stranách má kapsy oddělené od hlavního nákladového prostoru síťkami, nechybí háčky ani popruh k upevnění kupříkladu láhve vína. Drobné předměty či povinnou výbavu pak můžete schovat pod mezipodlahu.
Motor, jízdní vlastnosti
Německo-francouzsko-japonská spolupráce funguje
V aktuálním ceníku třídy B najdeme sedm motorů. Naftu spalují verze B 180 d, B 200 d a B 220 d. Na benzin jezdí B 180, B 200, B 220 a B 250. My jsme k testu zvolili zážehové provedení B 180.
To pohání známý 1,3litrový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem, který vznikl díky spolupráci koncernu Daimler s aliancí Renault-Nissan-Mitsubishi. V případě motorizace B 180 nabízí vcelku očekávatelné a obvyklé parametry - dosahuje nejvyššího výkonu 100 kW a maximálního točivého momentu 200 N.m. Z klidu na stovku s ním „béčko“ akceleruje za 9 sekund a jede až 212 km/h.
Více než čísla je ale důležitější, jak se motor chová v praxi. A v případě německo-francouzsko-japonského čtyřválce lze celkem chválit. Jedna-trojka působí živě, pružně, a hlavně má velmi dobrou odezvu na plyn. Pocitově jede možná lépe, než byste při pohledu do tabulky s technickými údaji čekali. Jasně, ze zrychlení po dechu lapat nebudete, ale B 180 prostě v případě potřeby akceleruje slušně, adekvátně.
V nízkých otáčkách je motor mimořádně tichý, pod plným zatížením ve vyšších otáčkách zase vydává sympaticky jadrný zvuk.
Špatná není ani spotřeba. Mimo město jsem se dokázal pohybovat za 5,9 l/100 km, po týdenním testu (který jako vždy zahrnoval všechny myslitelné druhy komunikací) pak palubní počítač ukazoval průměr 6,7 l/100 km.
Škoda, že celkový dojem trochu pokazila sedmistupňová dvouspojková převodovka (je za příplatek 54.450 Kč). Ta sice po většinu času funguje dobře, řadí rychle a smysluplně, ale rezervy má při rozjezdech.
Aby se vůz hnul z místa, musíte plynový pedál přišlápnout víc, než je u aut s automatem obvyklé. Na klasické jemné přidání totiž pohon nereaguje, mercedes zůstává stát. Intuice pak velí přidat plyn, jenže v tu chvíli „béčko“ náhle razantně poskočí vpřed – někdy i s hvízdajícími pneumatikami.
Postupem času si samozřejmě ideální pozici pravé nohy na plynovém pedálu najdete, ale i tak si myslím, že se to dalo a mělo udělat lépe. Protože když si kupujete automat, nechcete se stresovat s rozjezdy. Navíc nejde jen problém třídy B, stejné chování vykazují i renaulty s touto motorizací.
A když už jsme u převodovky, ještě jedna věc mi vadila. Autu trvá strašně dlouho, než zařadí zpátečku. Jestli jste zvyklí na takové to rychlé „pocukávání“ – třeba při opouštění parkovacího místa – v tomhle autě si o něm můžete leda tak nechat zdát. Když si přičtete lehce splašené chování při rozjezdech, je vám asi jasné, že občas budete potřebovat trochu trpělivosti. Vůz si prostě žádá spíš jemné a citlivé zacházení.
Slušný kompromis
Jinak je ale B 180 příjemným autem, které se hezky řídí. Testované provedení bylo sice vybaveno jen standardním podvozkem s klasickými tlumiči a zadní nápravou s vlečenými rameny a torzní tyčí, ale jak se ukázalo, není to žádný handicap. U mě se totiž jízdní vlastnosti přesně trefily do představ, jak by se měl podobně střižený vůz chovat.
Ve městě i na rozbitých cestách se „béčko“ projevuje jako komfortní společník, který na nerovnostech neposkakuje, přitom se ale ani přehnaně nepohupuje. A když ho vezmete „ven“, někam na okresky, zjistíte, že umí být hbité a v zatáčkách se moc nenaklání.
Pro kompaktní MPV je to velmi slušný kompromis. Pohodlí by podle mě mělo být u takového auta na prvním místě, ale možnost jet bez problému i svižnější tempo je jistě také vítaná. Výhrady nemám ani k naladění řízení.
Závěr
Závěr
Musím uznat, že nová třída B ukazuje, že kompaktní „empévé“ mají pořád svůj smysl. Sice si nejsem jistý, jestli menší zavazadelník nelimituje využití „béčka“ jako vyloženě rodinného vozu, ale vysoká karoserie jinak přináší několik výhod.
Například se dovnitř lépe nastupuje, oproti příbuznému „áčku“ (nebo jinému kompaktnímu hatchbacku) se může sedět o něco výš, z auta je také lepší výhled, interiér působí vzdušněji… Navíc jezdí velmi podobně jako standardní hatchback.
A v případě srovnání tříd B a A (bavíme se opět o hatchbacku) je tu ještě jedna zajímavá věc – v provedení s testovaným motorem stojí obě auta stejně. S manuální převodovkou vyjdou na 680.020 korun.
Nejlevnější verze modelu | 680.020 Kč (B 180) |
Základ s testovaným motorem | 680.020 Kč (B 180) |
Testovaný vůz bez příplatků | 680.020 Kč (B 180) |
Testovaný vůz s výbavou | 844.314 Kč (B 180) |
Plusy
- Prostorný interiér
- Dobré jízdní vlastnosti
- Úsporný zážehový motor
Minusy
- Menší zavazadelník
- Chování převodovky při rozjezdech
- Ovládání infotainmentu přes touchpad