Návrat do autoškoly: Skutečně dnes může za volant každý?
Kdykoliv se objeví informace o tragické nehodě mladého či nezkušeného řidiče, automaticky se začne svalovat vina na autoškoly a systém získávání řidičského průkazu v Česku. Opravdu je ale současný systém tak děravý, že pouští za volant kdekoho?
Zpátky do lavic
To jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži v pražské autoškole Autostart, která se věnuje výchově mladých řidičů již přes 20 let. Na rozdíl od běžných studentů nás však nečekaly lekce teorie a jízdy, ale šlo se rovnou na test. A výsledky nebyly ani zdaleka tak pozitivní, jak by se dalo od skupiny starších a zkušených řidičů očekávat.
Nebudeme vás dlouho napínat, ze sedmi lidí dosáhli potřebných 43 bodů z celkem 50 pouze dva. Zbytek by tak mohl na jízdy rovnou zapomenout a místo toho by se musel přihlásit na opravný termín, který lze absolvovat nejdříve za pět kalendářních dnů.
Klepete si teď na čelo a říkáte si, jak je možné, že nás většina neprošla? Pokud máte 25 minut času, reálně by vám však mělo bohatě stačit i 10, můžete si vyzkoušet test nanečisto na vlastní kůži. Stačí pouze zajít na web eTesty, provozovaný Ministerstvem dopravy, a v levém sloupci spustit „Cvičnou zkoušku,“ kdy pro osobní automobil potřebujete skupinu B.
Samozřejmě se očekává, že při testech nebudete podvádět, nebudete se dívat k sousedům a nebudete napovídat. V takovém případě vám totiž může komisař, který na zkoušku dohlíží, celý test vypnout a vy jste tak automaticky neuspěli.
O výsledku jízd rozhoduje každý detail
Zatímco běžný žadatel o řidičský průkaz by měl po našem velkolepém Waterloo u testů zbytek odpoledne volný, my jsme se začali po dvojicích přesouvat do automobilů Kia Rio upravených pro potřeby autoškoly (s přídavnými zrcátky a pedály na straně instruktora), se kterými nás čekaly jízdy po okolí Vyšehradu, Pankráce a Nuslí.
Uvnitř automobilu přitom panovala stejná atmosféra, jakou si matně pamatuji z vlastní zkoušky. Vedle řidiče seděl instruktor, který musel být připraven kdykoliv zasáhnout do řízení. Za instruktorem seděl komisař, bedlivě sledující každý pohyb řidiče, přístrojový štít i dění před autem, který navíc v mezidobí dokázal komunikovat s druhým „žadatelem“ na zadní sedačce.
Před samotnou jízdou přišlo několik otázek, které měly prověřit naše znalosti o kontrole a přípravě vozu před jízdou. A už tady se ukázala prví opomenutí, která mohou vyjít řidiče v provozu pěkně draho. Nechyběla otázka na povinnou výbavu a mohlo se vyrazit. Pokud bychom ale seděli v autě při reálné zkoušce, příliš dlouho by netrvala. Chybějící blinkr, špatný nájezd při odbočování z jednosměrky a po pár metrech drobné překročení rychlosti na omezení 30 km/h. Po každém přešlapu následovala věta „Právě jste se dopustil… a zkouška tak pro vás končí.“ To byla celkem studená sprcha.
Komisař nás přitom ještě celkem šetřil a neposílal nás do žádných vyloženě náročných zákoutí. Jeho ostřížímu zraku ale nic neuniklo. Dokázal sledovat trasu, držení volantu, rychlost, okolní provoz, atd. Došlo dokonce i na oblíbený „sporný“ moment na stopce, kde krátké zastavení nebylo podle komisaře adekvátním uvedením vozidla do klidu.
O úspěchu a neúspěchu přitom mohly rozhodovat i naprosté maličkosti, jako je třeba správné držení volantu. Nad tím už dnes většina z nás nijak nepřemýšlí, zvláštně při pomalém popojíždění po městě, přesto se z pohledu zákona a komisaře zkrátka jedná o chybu. A jak nám navíc komisař sdělil, na pravidelných každoročních zdokonalovacích kurzech se na podobných „maličkostech“ skutečně lpí.
Jízdy tak ve výsledku dopadly ještě tragičtěji, než písemné testy. Tentokrát už neprošel nikdo. Jak nás ovšem komisař vzápětí uklidňoval, většina našich chyb nebyla nijak závažná a v běžném provozu se jich (bohužel) dopouští každý. Žádná z nich navíc nepředstavovala zásadní ohrožení bezpečnosti pro nás nebo okolní provoz. I tak by ale tyto drobnosti bohatě stačily k tomu, abychom zkrátka neprošli.
Cíl pořadatelů akce, kterými byla automobilka Kia ve spolupráci s autoškolou Autostart, se tak podařilo demonstrovat naprosto dokonale. Získat dnes řidičské oprávnění skutečně není zas tak snadné. A pokud máte alespoň trochu sebereflexe, sáhněte si do svědomí, jak často se za volantem chováte skutečně správně. A nemyslím tím jen podle předpisů, ale i podle všech zásad.
Skutečně je to s mladými řidiči tak hrozné?
Celkem běžná otázka, na kterou však není tak snadné odpovědět. Podle statistik, které nám poskytl BESIP, dokonce počet nehod zaviněných mladými řidiči za rok 2018 meziročně poklesl o 4,5 procent. Celkem tak došlo k 10.051 nehodám, které zavinili mladí řidiči – meziročně o 477 méně, než v roce 2017. Jedná se tak o nejvýraznější pokles od roku 2011.
Alarmující je však skutečnost, že za minulý rok bylo během nehod způsobených mladými řidiči usmrcenou 94 osob. Oproti roku 2017 se tak jednalo o nárůst 7 lidí, tj. 8 procent. BESIP navíc dodává, že nehody způsobené mladými řidiči vykazují každoročně přibližně dvojnásobně vyšší závažnost oproti všem evidovaným nehodám v daných letech. (např. v roce 2018 evidována 1,7x vyšší závažnost.)
Nejčastější příčinou usmrcení mladými řidiči přitom bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Nejvíce osob (39) bylo usmrceno mladými řidiči na silnicích I. třídy, nejvíce osob (14) u nehod zaviněných mladými řidiči bylo usmrceno mezi sobotou 23h a nedělí 4h a z pohledu směrových poměrů bylo usmrceno nejvíce osob (35) na přímém úseku silnice.
Nejvíce osob (37) bylo usmrceno mladými řidiči ve věkové kategorii 19-20 let a nejvíce těžce zraněných osob (131) měli na svědomí mladí řidiči ve věku 22-23 let. Nejvíce smrtelných a závažných nehod (28 usmrcených a 131 těžce zraněných) zavinili mladí řidiči s délkou praxe v řízení mezi 1 – 2 roky.
Z dalších analýz pak vyplývá, že zatímco k silným stránkám mladých řidičů patří jejich schopnost rychle reagovat a dobře vizuálně vnímat, jejich nezkušenost a neschopnost správně odhadnout vlastní schopnosti je může dostat do extrémně rizikových situací. Ty pak mohou vyvrcholit panickými reakcemi, při kterých mladí řidiči nejsou schopni správně reagovat.
Zástupce BESIPu nás také upozornil na stále horší technický stav automobilů, za jejichž volanty řidiči usedají. Nemluvíme přitom jen o zanedbané údržbě, ale o vyloženě hazardních úpravách. Řada řidičů si totiž své vozy vylepšuje o tuningové díly pochybné kvality, často objednávané z Číny, kterým chybí jakákoliv homologace. Dalším oblíbeným nešvarem jsou pochybení spojená s koly a pneumatikami – ať už se jedná o jejich kvalitu, původ nebo rozměry. Řidiči si přitom mnohdy ani neuvědomují, že podobné úpravy neohrožují jen jejich životy, ale také životy ostatních. V případě neschválených úprav a následné nehody se pak řidiči mohou dostat do křížku s pojišťovnou, která na nich může vyžadovat uhrazení vzniklé škody.
Mladí řidiči však nejsou jediným problémem na českých silnicích. V posledních letech také přibývá nehod způsobených staršími řidiči, u kterých se naopak zhoršují schopnosti dobrého vizuálního vnímání (zhoršující se zrak) a prodlužují se časy reakcí. Ani starší řidiči přitom nemusí automaticky patřit ke zkušeným. Ostatně i tabulka, kterou jsme získali, poukazuje na vyšší počet zavinění dopravní nehody z důvodu nezkušenosti u řidičů nad 65 let a více. Objevují se však i komplikace spojené s vyšším věkem a opomenout nemůžeme ani alkohol.
Změny na obzoru?
O nutnosti zavedeních určitých změn nepochyboval snad nikdo, kdo nás kurzem prováděl. V případě samotného provádění zkoušek o řidičský průkaz je celkem zbytečné hodnotit náročnost, kterou jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži. A zas tak jednoduché to bez řádné přípravy skutečně není.
Navíc jsme se dozvěděli, že kvůli různým pokusům o podvody se záměnou identit (někteří lidé se pokoušeli poslat za sebe k testům příbuzné či známé) muselo dojít i ke zpřísnění samotného provádění testů. Ty se provádí na úřadech s rozšířenou působností, kde poměrně velký čas zkoušky zabírá i důkladné ověření identity.
Jak jsme se navíc dozvěděli od přítomného zástupce BESIP, v následujících letech by v některých autoškolách mohlo experimentálně dojít k vyzkoušení tzv. rakouského modelu, kdy musí čerství držitelé řidičského průkazu po určité době opět složit test, během kterého znovu prokazují své znalosti a schopnosti. BESIP navíc pořádá pro mladé řidiče akce, kde se jim snaží pomoci se sebezdokonalením za volantem i řidítky motocyklů.
Správná volba je základ
Dokud se ale nezmění věci na vyšší úrovni, měli by se zájemci o řidičský průkaz spoléhat především na výběr vhodné autoškoly. Při výběru by tak neměli zohledňovat pouze co nejnižší ceny, ale také reálné zkušenosti s autoškolou – ideálně ze svého okolí. Napsat recenzi totiž není zas tak těžké. A pokud by vám snad instruktor či způsob vyučování v autoškole nesedl, je dobré si uvědomit, že můžete v průběhu výuky požádat o jiného instruktora, případně autoškolu zcela změnit. Žák autoškoly by přitom měl mít právo požadovat vrácení peněz za lekce, které ještě neabsolvoval.
A když už se bavíme o penězích, je dobré se zeptat, co všechno vlastně za své peníze dostanete. Některé autoškoly totiž mohou nabízet lekce za nízké částky, studenty pak ale šidí na teoretické přípravě, která se u zkoušek rozhodně hodí. A pokud byste snad zkoušky náhodou neudělali, autoškola po vás může požadovat uhrazení poplatku za další absolvování zkoušky. A tím nemyslíme jen standardní administrativní poplatek, ale další peníze do kapsy autoškoly.
Před výběrem autoškoly se tak neváhejte ptát, zajímejte se, pokládejte dotazy a nehleďte jen na finanční náročnost. A to platí jak pro samotné zájemce, tak pro jejich rodiče, kteří na tuto srandu velmi často přispívají. Autoškola by vám totiž měla poskytnout základy, na kterých budete dál stavět. Ovšem pokud ty základy nebudou dostatečně pevné a kvalitní, zvyšujete tak riziko, že se jednou stanete součástí nepříliš veselých statistik.
