Nepískající auto nekoupíte. Nové předpisy bezpečnostní výbavy už platí pro všechny
Od července 2024 musí být všechna auta nově v EU registrovaná do provozu vybavena systémem ISA, tedy upozorněním na překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Pro drtivou většinu aut to není velká změna, přesto je tento systém velmi kontroverzní i kvůli své mizerné spolehlivosti.
Evropská unie už před několika lety schválila nařízení s názvem GSR2, General Safety Regulation 2, které stanovuje povinné prvky elektronické bezpečnostní výbavy nových aut. V posledních dnech přichází tento balík jízdních asistentů a hlídačů znovu na přetřes z toho důvodu, že od 7. července 2024 jimi musí být vybaveno každé auto, které je jako nové zaregistrováno do provozu.
Klíčové v tomto případě je slovo „musí“, protože drtivou většinu těch systémů, jako hlídač jízdních pruhů, sledování únavy řidiče, sledování tlaku v pneumatikách nebo samočinné nouzové brzdění, už nová auta mají ve standardní výbavě delší dobu. Unijní legislativa tak, stejně jako tomu bylo v minulosti, „jen“ dohání reálný stav na trhu nových aut.
Přesto je tu jedna novinka, která je nazvaná ISA – Intelligent Speed Assistant, česky Inteligentní asistent rychlosti. Sám o sobě tento systém nový není, ale jeho souhrnné pojmenování a zejména způsob, kterým funguje, nový je. A právě o něm v současnosti kolují po internetu zavádějící informace.
Nová auta mají nebo můžou mít ve výbavě už léta systém čtení dopravních značek, který na displeji zobrazí, co přečetl u silnice. Dosud však platilo, že si řidič nastavil způsob upozornění na překročení rychlosti – zda bude jen vizuální, např. blikáním ikonky na displeji, nebo i akustický, anebo vůbec žádný.
Jediná změna v rámci ISA dle pravidel GSR2 tedy je v tom, že při každém startu auta je tento systém nastavený na akustické varování. Pokud řidič chce varování vypnout, musí to udělat po každém startu auta. Varování se musí zapnout při každém startu, aby bylo dle pravidel EU uznatelné jako standardní součást vozu.
Jezdíme s tím už dlouho
Pro auta nově schvalovaná do provozu platí nařízení GSR2 už od 6. července 2022, tedy dva roky. Zbrusu nová auta tedy bývají takto nastavena už docela dlouhou dobu. Jelikož jakožto novináři zkoušíme nová auta, přinejmenším v posledních 10–12 měsících je naprostou výjimkou, že by se nám dostalo do rukou auto bez ISA, nejde-li o drobný facelift či prostě starší auto, homologované pro silniční provoz před červencem 2022.
Je sice pravda, že EU dala automobilkám na výběr, jak se bude ISA projevovat, a jednou z možností bylo i to, že vůz nad dovolenou rychlost prostě nebude zrychlovat, nebo např. zvýší odpor plynového pedálu. Automobilky nicméně zvolily, řekněme, cestu nejmenšího odporu – drobně přenastavily technologii, kterou v autech již měly.
Větší a dražší novinkou je zavedení ISA pro ta nejlevnější auta. K jeho fungování je totiž třeba mít na palubě systém rozpoznávání dopravních značek, který potřebuje kameru za čelním sklem, a také satelitní navigaci. Ta samozřejmě nemusí být zpřístupněná řidiči, jak ukázal např. jarní test Audi A4 Avant, ovšem vůz musí vědět, kde je a jaký je v místě standardní rychlostní limit. Ten zobrazuje na displeji a doplňuje ho právě informacemi získanými ze svislého dopravního značení.
Dnes tedy auta po každém startu hlásí řidiči rychlost, o které si myslí, že je v daném místě nejvyšší dovolená. Opět – klíčové zde je, že si to ten vůz myslí. Napříč automobilkami totiž systémy hlášení rychlostního limitu velmi často chybují, i když vývoje mají za sebou už spoustu.
Dříve se stávalo, že auto přečetlo třeba nálepku na zádi nákladního auta a považovalo ji za dopravní značku, anebo třeba billboard některé pojišťovny, na níž byla černá čtyřicítka v červeném kolečku, působíce jako dopravní značka, ale ve skutečnosti to byla jen reklama. Z nejnovějších testovaných aut pozorujeme, že tyto nešvary mizí, třebaže nejsou zcela pryč.
Co se však pořád stává poměrně často, je, že vůz nezná specifika českých rychlostních limitů. Tedy, že na dálnici je stotřicítka, ale na dálnici v obci je limit 80 km/h. Nebo, a to zejména, že rychlostní omezení končí na vzdálenější hranici první křižovatky, od níž platí zase plošný limit, není-li dopravní značkou určeno jinak.
Omezovač i samočinné zpomalování
Zatímco v rámci ISA auta „jen“ pískají, pokud řidič chce, může si v drtivé většině aut prodávaných v posledních několika letech nastavit i skutečný omezovač rychlosti. Podobně jako tempomat si řidič nastaví kýženou rychlost, ovšem na rozdíl od tempomatu vůz tu rychlost neudržuje. Místo toho nad ni nezrychlí, pokud řidič nesešlápne plynový pedál úplně nadoraz, až za falešný doraz těsně před koncem chodu pedálu, tedy tzv. kickdown tlačítko.
Některá auta, typicky ta německá či vozy koncernu Volkswagen, ale třeba i elektrický Renault Megane E-Tech, také umožňují automatickou změnu rychlosti jízdy v závislosti na limitu. To znamená, že do nastaveného adaptivního tempomatu či omezovače rychlosti přeberou číslo, které přečetly z dopravní značky, a vůz tak začne sám zrychlovat či zpomalovat.
Jakkoliv ideálně tato funkce může vypadat, může být velmi nevhodné, až nebezpečné se na ni spoléhat. Totiž, ve většině případů začne auto na vjezdu do obce zpomalovat až za bílou obdélníkovou značkou signalizující začátek obce. V některých případech jsou tyto značky umístěny chybně mezi poli, takže nevadí, že za ní vůz začne teprve zpomalovat.
Pokud ale je značka umístěna správně, tedy na začátku zastavěného území obce, začít brzdit až za ní může často být nebezpečné. Některá auta jsou nicméně vybavena tzv. prediktivním adaptivním tempomatem, který zvládne zpomalovat tak, aby u značky už měl na tachometru padesátku.
Podobně nevhodné může být samovolné zrychlování. Na českých silnicích nejsou výjimkou místa, kde za značkou „Konec obce“ není moudré hned zrychlit na 90 km/h. Kolem silnice ještě můžou být domy či výjezdy z průmyslových areálů, nebo za pár metrů přijde křižovatka, kde člověk dává přednost. Konkrétním příkladem budiž výjezd z Uničova na Medlov, kde za značkou „Konec obce“ následuje vyústění několika polních cest a výjezd z fabriky.
A konečně, protože systémy čtení dopravních značek chybují, samovolné zpomalování může způsobit nebezpečnou situaci. I zde můžeme uvést konkrétní příklad, když Volkswagen Touareg v hustém provozu na pražské Jižní spojce přečetl šedesátku pro kamiony, převzal ji do adaptivního tempomatu a jal se brzdit z osmdesátky. Pro řidiče vzadu to bylo nečekané a bezdůvodné.
V tomto ohledu se jeví ideální ty systémy, které řidiči nabídnou převzetí limitu z dopravní značky do tempomatu a je na jeho potvrzení, zda se nastavená rychlost změní (a vůz začne brzdit či zrychlovat) nebo ne. Takový systém nabízí např. vozy koncernu Stellantis nebo BMW, mimo jiných.
Jak to jde vypnout?
Chybující systém, který řidiče peskuje i v případě, že ve skutečnosti žádný předpis neporušuje, je samozřejmě velice kontroverzní. Automobilky, zejména ty evropské, si toho jsou naštěstí vědomy a některé z nich do svých aut naprogramovaly snadné cesty, jak pískání vypnout.
Na vrcholu tohoto žebříčku jsou značky BMW a Mercedes-Benz. V té první dlouho podržíte tlačítko SET na volantu, jehož krátké stisknutí nastaví rychlost do tempomatu. Ta druhá zase na displeje některých svých vozidel, např. EQS SUV, přidala malou ikonku a u jiných se zvuková signalizace vypíná podržením tlačítka ztlumení rádia na volantu.
Podobně snadné je vypínání u škodovek, kde tlačítkem na volantu otevřete základní nabídku asistentů a tam vypnete funkci „Výstraha rychlosti“. Ve fordech dlouho podržíte tlačítko, kterým se běžně aktivuje omezovač rychlosti. Koncern Stellantis umožňuje uložit zkratky pro asistenty pod fyzické tlačítko, takže se k vypnutí ISA můžete dostat jedním tlačítkem a jedním kliknutím na displej.
Seaty a cupry mají pro přístup k asistentům tlačítko na páčce blinkrů, v audi je možné si uložit zkratku mezi oblíbené položky. Renaulty a dacie dostaly nastavitelný režim jízdních asistentů a hlídačů, v němž si můžete uložit vypnuté ty systémy, které nechcete používat, a po každém startu se do tohoto režimu dostanete dvojím stisknutím fyzického tlačítka vlevo od volantu.
Jiné značky, zejména asijské, však vypínání ztěžují. V hyundaiích, lexusech a kiách je třeba hledat v displeji, mazdy mají vlevo od volantu tlačítko pro vypnutí všech akustických upozornění, toyoty umožňují jen kompletní vypnutí systému čtení dopravních značek. Na vrcholu nepraktičnosti však je nové Suzuki Swift, u nějž se systém vypíná extrémně složitě skrz menu v displeji mezi budíky, navíc pomocí tyčinky trčící z přístrojového štítu. V podstatě není možné to udělat bezpečně za jízdy.
Když se v roce 2018 objevil první návrh, obsahující systém ISA, možnost ho vypnout v něm vůbec nebyla zmíněna. Objevila se tam v revidovaném návrhu zkraje roku 2019, a i tehdy byla na světě řada spekulací o tom, jak systém bude reálně fungovat, jak bude nepříjemný. Dnes víme, že realita není tak horká a ti z nás, kteří se obávali, že jim ISA znechutí nová auta tak, až s nimi přestanou chtít jezdit, jsou klidnější.
Přesto to neznamená, že bychom mohli přestat sledovat vývoj legislativy na tomto poli. Třebaže ve většině případů regule EU dohání skutečný stav, zrovna u ISA byly s akustickým upozorněním o krok napřed. Může se objevit návrh na zrušení možnosti vypnutí či na jinou, nepříjemnější funkci tohoto systému.
