Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Pokud si na rozbité silnici zničíte auto, škodu vám zaplatí. Ale ne automaticky

Matouš Waller
Diskuze (6)

Silnice se během několika zimních měsíců umí proměnit v nevídaný tankodrom. Pokud kvůli stavu vozovky přijde váš vůz k úhoně, můžete získat náhradu škody. Není ale samozřejmá.

Vlhkost a proměnlivé teploty během zimních měsíců dokážou asfaltové povrchy vozovek pořádně potrápit. I když jsou třeba před příchodem chladných měsíců v dobrém stavu, po zimě bývají plné výtluků. Ty pak zase pořádně trápí podvozky projíždějících automobilů. Nejsou pak ani ojedinělé případy, kdy dojde k poškození vozu.

Z policejních statistik vyplývá, že jen za první dva letošní měsíce museli policisté řešit už 96 havárií způsobených právě špatným stavem vozovky. Od začátku roku 2022 to je dokonce 709 takových nehod. Do policejních statistik se navíc část nehod ani nedostane, protože někteří řidiči poškození řeší samostatně.

K nehodám způsobeným vadami ve sjízdnosti vozovky sice dochází během celého roku, ale právě chladnější měsíce jsou nejrizikovější. Například jen během loňského prosince jich policie řešila 76.

Propíchnuté pneumatiky, zničené ráfky, nebo dokonce poškozené podvozkové díly už proto musel řešit nejeden řidič. Pokud však vaše auto přijde k úhoně právě kvůli rozbitým silnicím, máte nárok na odškodnění. Postup je jednoduchý, náhrada škody ale není automatická. Správci silnice totiž musíte škodu doložit. Jak žádost vyřídit a na co se zaměřit, najdete v rámečcích na vedlejší straně.

Například Ředitelství silnic a dálnic má vyčleněné právníky na řešení škodních nároků. „Každý případ se řeší individuálně, takže není možné říct, kdo přesně má na odškodnění nárok,“ vysvětluje mluvčí organizace Jan Rýdl a dodává, že případů jsou nižší desítky ročně. Každý z nich navíc po nahlášení putuje k pojišťovně, která škodu s řidičem dořeší.

Exkurze k meteorologii

I když vinu za rozbité silnice většina řidičů s oblibou hází na líné silničáře, základ problému je ve skutečnosti trochu jinde. Na rapidní zhoršení stavu silnic během zimních měsíců má největší vliv kolísající teplota. „Kvůli velkému dopravnímu zatížení vznikají praskliny a trhliny. Těmi pak vniká do vozovky voda, což ve spojení s mrazem způsobuje degradaci materiálu a následný vznik výtluků,“ vysvětluje mluvčí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Petra Kučerová.

Správci komunikací proto kondici povrchu silnic pravidelně kontrolují. Podle toho pak určují rozsah oprav. „V jednotlivých oblastech inspekce zajišťují místní cestmistři, kteří jsou za ně zodpovědní“ vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, Jan Rýdl. Četnost kontrol určují na základě vlastních zkušeností, ale třeba i podle doby, která uplynula od poslední opravy. „Logicky nebudou tak často jezdit na silnici, která prošla opravou před rokem, jako na silnici, jejíž povrch je třeba šestnáct let starý,“ dodává Rýdl.

Velkou roli navíc hrají i čím dál těžší vozidla, která poškozování silnic ještě urychlují. „Středočeské silnice jsou velmi zatížené narůstající dopravou do hlavního města či rostoucích logistických center a průmyslových zón,“ vysvětluje Kučerová.

Venkovské silnice pak významně zatěžuje nákladní doprava, která na některé komunikace vjíždí i přes zákazy, nebo zemědělská technika. Současné stroje totiž mají úplně jiné parametry než v době, kdy se silnice stavěly.

K opravám zimních výtluků se silničáři navíc většinou dostanou až s jarním oteplením. „Klimatické podmínky jsou pro opravy či výstavby silnic důležité,“ říká Kučerová a dodává, že komplikací jsou i zimní odstávky obaloven asfaltových směsí.

Kvůli odstávce a nízkým teplotám silničáři během chladných měsíců výtluky často opravují takzvanou studenou asfaltovou směs. „Používá se jako provizorní a krátkodobá oprava drobných poškození,“ vysvětluje Ronald Lauko ze společnosti SG Geotechnika.

Životnost těchto oprav totiž není příliš dlouhá a kvůli těžké dopravě výtluk zase rychle vznikne. „Podle intenzity provozu a stavu podkladních vrstev se pohybuje od jednoho dne až do několika měsíců,“ dodává Lauko. Takto opravené výtluky se pak musí na jaře většinou zase opravovat. Rozsáhlejší opravy výtluků studenou směsí kvůli tomu ani nedávají smysl.

Video se připravuje ...

Peněz není dost

Správa silnic ve Středočeském kraji loni opravila 171 úseků o délce téměř 197 kilometrů. Náklady se vyšplhaly na téměř 883 milionů korun, tedy skoro dvojnásobek proti předchozímu roku. Letošní zima však nebyla tak vydatná jako ta předchozí. Dá se tedy očekávat, že náklady na opravu silnic budou nižší.

Právě silnice ve středních Čechách jsou v porovnání se zbytkem republiky dlouhodobě v nejhorším stavu. „Spravujeme zhruba 8500 kilometrů silnic, což znamená, že naše silniční síť je největší v republice,“ upozorňuje Kučerová. „Peněz na opravy samozřejmě není dostatek. Na kompletní opravu středočeské silniční sítě bychom potřebovali zhruba 80 miliard korun,“ dodává. Snížit náklady a navíc prodloužit životnost silnic by však mohla významně pomoci mikrovlnná technologie. O tom, jak se tímto způsobem opravují silnice, jsme psali v loňském Světě motorů č. 28. Asfaltový povrch se během takové opravy nahřívá mikrovlnami, aby změkl a spojil se s čerstvou směsí. Díky tomu, že není potřeba povrch frézovat, tak nevznikají spáry, kterými by se dovnitř mohla opět dostat voda. „Po opravě nedochází k opakované tvorbě výtluků, které nejsou zaceleny dokonale,“ vysvětluje Jiří Rušikvas, majitel společnosti Futtec, která technologii „mikrovlnného cestáře“ vyvinula. Oprava navíc trvá jen několik desítek minut, okolní provoz tedy ovlivňuje jen minimálně.

Technologie ale zatím má jedno omezení, které znemožňuje nasazení na některých zničených silnicích. „Primárně je vyvinutá pro preventivní opravu výtluků asfaltových vozovek do rozměru šedesát krát osmdesát centimetrů,“ uzavírá Rušikvas. Zkulturnit takové silnice tedy zvládne jen klasická celoplošná oprava, která ale trvá nejdéle a stojí nejvíc peněz. Do té doby je na rozbitých silnicích potřeba řídit s větší dávkou obezřetnosti.

Máte na odškodnění nárok?

Rozbité silnice čas od času poškodí i některý z projíždějících vozů. Jednu z možností, jak získat náhradu škody, pro část řidičů představuje havarijní pojištění. Ale ne vždycky. Náhradu za vzniklou škodu však můžete vymoci i z vlastníka dané silnice. Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích jim totiž ukládá povinnost zaplatit škody vzniklé závadami ve sjízdnosti. Těmi se dle Nejvyššího soudu rozumí taková vada, jejíž výskyt nemůže řidič ani při obezřetné jízdě předpokládat ani na ni během jízdy vhodně reagovat. Jednoduše to znamená, že ne každý výmol je automaticky závadou ve sjízdnosti, z níž plyne nárok na odškodnění. Dle Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje musí mít tři základní vlastnosti, aby jej bylo za závadu ve sjízdnosti možné považovat:

  1. Nenadálý výskyt z pohledu řidiče.
  2. Nadstandardní velikost vzhledem ke stavu komunikace.
  3. Musí mít takové vlastnosti, aby projetí mohlo způsobit deklarovanou škodu na vozidle.

Kdy se náhrada neuplatní

Zákon č. 13/1997 myslí i na situace, kdy správci silnic nemohou za poškození vozidel odpovídat. Řidiči tak nemají právo na náhradu škody, pokud:

  1. … výmol nemá všechny znaky takzvané závady ve sjízdnosti.
  2. … prokáže, že závadu ve sjízdnosti označil. Ale pozor – nejde jen o svislé dopravní značení. I jiné označení totiž lze chápat jako adekvátní. Pokud tedy potkáte výmol označený reflexním sprejem, bude správce silnice podmínku označení považovat za splněnou.
  3. … prokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit, nebo ji u závady způsobené nepřízní počasí zmírnit.
  4. … škoda byla způsobena povětrnostními vlivy. Do toho se počítají například padající stromy nebo kamení.

Kde se k náhradě přihlásit

Podle toho, kde k poškození vašeho vozu došlo, se obraťte na příslušnou instituci. Na komunikacích I. třídy a dálnicích jde o Ředitelství silnic a dálnic, na komunikacích II. a III. třídy pak vaše žádost musí doputovat ke krajským správcům silnic. Řešení škod způsobených vadami silnic mají v běžné agendě, na proces jsou tedy připravené. „Za letošní rok zatím evidujeme třicet šest škod způsobených najetím do výmolu. Sedmnáct z nich jsme uznali jako dostatečně odůvodněné a proplatili,“ popisuje Petra Kučerová z Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje (KSÚS) a dodává, že výše nárokované škody je dosud už více než 125.000 korun.

Část zmíněných organizací má formulář, který je potřeba pro náhradu škody vyplnit, umístěný přímo na webových stránkách. Formulář obsahuje všechny detaily, které organizace potřebují k prokázání nároku škody. Například KSÚS už používá čistě on-line formulář (www.ksus.cz/nahrada-skody), kam stačí vepsat všechny detaily, případně přiložit fotografie nebo videa. „Papírový formulář je sice možné také podat, ale často se stává, že se ozveme zpátky a budeme chtít doložit nějaké další skutečnosti, které by jinak šly rovnou nahrát,“ vysvětluje Vojtěch Vrba, právník KSÚS.

Obdobné informace vyžadují i další krajské správy, často ale požadují zaslání e-mailem, poštou či prostřednictvím datové schránky.

Jak se domoci náhrady škody

Informace o postupu k náhradě škody byste však na stránkách některých správců hledali marně. Přesto se jí domáhat můžete. Žádost o odškodnění totiž můžete napsat i sami, stačí ji pak správci silnic odeslat elektronicky nebo poštou. Musí ale obsahovat všechny důležité informace:

  • Datum, čas a místo nehody
  • Údaje o řidiči a kontaktní informace 
  • Údaje o vozidle
  • Okolnosti nehody – popis a nákres
  • Kontakt na případné svědky 
  • Číslo protokolu policie, pokud nehodu vyšetřovala, nebo kopii záznamu o dopravní nehodě
  • Rozsah poškození vozidla a požadovaná výše náhrad (v případě, že oprava už proběhla, přiložte i kopii faktury ze servisu)
  • Fotodokumentaci místa nehody, kopii řidičského průkazu, kopii (velkého) technického průkazu a kopii dokladu o uzavření povinného ručení

Jak škodu prokázat

Jelikož se náhrady škody domáhají řidiči, leží na nich také povinnost způsobenu újmu doložit. Po nehodě tedy vyfotografujte způsobené poškození, ale i konkrétní výmol. Při dokazování je také velmi užitečný záznam z palubních kamer. „Jsou případy, kdy mi někdo pošle záznam, ve kterém jsou souřadnice GPS a čas. Navíc je díky zvuku slyšet i rána, která se ozve v momentě poškození,“ popisuje Vrba a dodává, že v takových případech je nárok v podstatě nepopiratelný. „Svědci už jsou problematičtější. Zvykli jsme si, že ta vizuální stránka je nejsilnější,“ uzavírá právník.

S policií, nebo bez?

K nehodě způsobené závadou ve sjízdnosti (tedy právě například výtlukem) je vždy lepší zavolat policii. Pomůže vám totiž bezpečně identifikovat lokaci provinilého výtluku a tím pádem i vlastníka dané silnice. Při dokazování nároku škody u správce dané silnice je navíc policejní protokol o nehodě nebo havárii výhodou, protože dodává žádosti váhu.

Hlášení závad ve sjízdnosti

Kontroly silnic, které mají odhalit případné vady, probíhají pravidelně, většinou jednou měsíčně. „Na jejich základě pak operativně odstraňujeme závady,“ vysvětluje Petra Kučerová z Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Hlásit rozbité silnice však můžou i sami řidiči. Například ve Středočeském kraji na webu správce silnic nebo v mobilní aplikaci Hlášení závad, kterou používají i některá města.

Jak se zjišťuje stav či kvalita silnic

Na tvorbu výtluků má největší vliv přílišné zatížení od projíždějících vozidel, na které není vozovka stavěná. Pak se v ní právě tvoří trhliny, do kterých vniká voda. Kvalita vozovek a jejich schopnost přenášet dopravní zatížení se zjišťují laboratorním posuzováním vyvrtaných vzorků. „Lze určit, zda jsou použité materiály v konstrukci správně uloženy, zda je jich dostatečné množství nebo správně plní svou předepsanou funkci,“ popisuje Petr Neuvirt z nezávislé akreditované silniční laboratoře Viakontrol. Každá silnice se skládá z několika vrstev, které mohou jít i více než do metrové hloubky pod povrch. „Nejníže je podloží upravené s ohledem na plánované dopravní zatížení. Následuje několik konstrukčních vrstev z drceného kameniva nebo tmelených materiálů. Kryt vozovky může tvořit asfaltová vrstva, cementobetonová úprava nebo třeba dlažba,“ vyjmenovává Neuvirt. Celková tloušťka konstrukce se pohybuje od 45 centimetrů po 1,2 metru a dá se v ní učinit jádrový vývrt. „V závislosti na hloubce vývrtu může obsahovat vzorek krytu, vzorek konstrukčních vrstev, vzorek materiálů nasypu a konečně i vzorek podloží,“ uzavírá Neuvirt.

Matouš Waller
Diskuze (6)

Doporučujeme

20. 4. 2024 17:44
Zas tak jednoduché to není...
Myslím si, že ty nervy, co s má člověk, když takovoudle situaci řeší, za to nestojí. Byť se jedná o "pár" korun... Zatím tedy nemám osobní zkušenost, jen od známých, ale co mohu doporučit, tak je pojištění u Generali. To jsem si sjednal přes Srovnátor a zatím proplatili vše, i škrábance od klíčů na parkovišti.
Avatar - rohYpnol
20. 4. 2024 14:49
Re: Jednoduché
Za mě vůbec nerozumím logice oprav.

Místa, které jsou v pohodě, se opravují zbytečně, zatímco místa, která jsou špatná, se přehlíží...

Opravená D1 je stále před dokončením, zatímco už je zralá na opravu znovu (hlavně úseky navazující na mosty a mosty...).
Avatar - KANKUNEN
20. 4. 2024 09:53
Re: Jednoduché
Neboj, vydrž 2 roky a znova příjde vláda, která je zárukou blahobytu. Vše i výtluky se vrátí do roku 2019, jen důchody zůstanou.
Avatar - Pepa_007
20. 4. 2024 09:10
Jednoduché
Každá projížďka po našich rozbitých silnicích ničí auto. Podvozkove díly. Postupně. Pomalu. Lze také žádat proplacení škody?

Hlavně, že vláda NEZODPOVĚDNĚ rozhazuje naše peníze.
20. 4. 2024 08:58
Výtluky ve vozovce
2… prokáže, že závadu ve sjízdnosti označil. Ale pozor – nejde jen o svislé dopravní značení. I jiné označení totiž lze chápat jako adekvátní. Pokud tedy potkáte výmol označený reflexním sprejem, bude správce silnice podmínku označení považovat za splněnou.

Tenhle bod je blbost a jenom to zkouší na trouby, co se nechají. Zákon nic o označování sprejem neříká, nemá proto tohle označení žádnou právní hodnotu. :no: :no: