Přelomové automobily s pohonem 4x4: Miláčci závodníků, rodin i ekologů (2. díl)
Zatímco ještě v průběhu sedmdesátých let se čtyřkolky pomalu dostávaly do světla reflektorů, od osmdesátých let už jen rostly na popularitě. A to jak mezi automobilkami, tak i mezi rozličnými skupinami zákazníků.
Nebojácné kombíky i první předchůdce SUV
A zatímco Range Rover v sedmdesátých letech jasně cílil prémiovou klientelu toužící po velkém autě, japonské Subaru představilo předchůdce svého pravděpodobně nejslavnějšího modelu. V roce 1971 byl totiž představen nový vlajkový model Leone, předchůdce Imprezy, který byl od roku 1972 nabízen i s pohonem všech kol.
Leone však na začátku své kariéry nemířilo do terénu ani na závodní tratě. Hlavním cílem konstruktérů bylo zajistit posádce maximální míru bezpečí za všech okolností. Větší pracovní a terénní ambice si model začal dělat až od druhé generace z roku 1979, která nabídla už i redukční převodovku. Druhá generace navíc dorazila i na území USA, kde si Subaru získalo skvělou reputaci i díky odvozenému pick-upu Brat.
Podobnou cestou jako Subaru se v roce 1979 vydala i americká automobilka AMC, která ráda zkoušela inovativní přístupy. Její model AMC Eagle nabízel stejně jako Leon pohon všech kol, oproti Subaru však nabízel dvě zvláštnosti. Tou prví byl výrazně zvýšený podvozek, což mu mělo zajistit snadnější jízdu i opravdu špatným terénem. Druhou pak hned pět karosářských provedení, včetně kombi, kupé nebo kabrioletu.
Pohon všech kol modelu Eagle zajišťoval systém dodaný společností FF Developments, tedy tou samou firmou, jaká měla na starost britský sportovní Jensen FF. Eagle sice nenabízel redukční převodovku, byl však osazen viskózní spojkou, díky které mohl být výkon přenášen na nápravu s lepší trakcí. Eagle ale evidentně předběhl svou dobu, což se podepsalo na prodejích. Za osm let si totiž majitele našlo pouze 37,429 kusů.
V druhé polovině sedmdesátých let byl také představen i první předchůdce moderních SUV, který se navíc dodnes vyrábí v takřka nezměněné podobně. Jak už nejspíš tušíte, jde o ruskou Ladu 4x4 (dříve známou jako Niva).
Ta jako první masově vyráběný vůz na světě nabídla do té doby nevídanou kombinaci pohonu všech kol, samonosné karoserie a nezávislého zavěšení předních kol. Na rozdíl od většiny moderních SUV však Lada patřila do terénu, kam ji předurčovala nejen redukční převodovka, ale také uzávěrka mezinápravového diferenciálu. Niva tak začala prošlapávat cestu modelům, které dnes vládnou popularitě prodejů.
Úspěchy na závodních tratích i pod alpskými vrcholky
V osmdesátých letech pak na scénu dorazil další sportovně laděný model s pohonem všech kol, ovšem tentokrát to neskončilo propadákem. Audi Quattro z roku 1980 se totiž stalo prvním skutečně úspěšným výkonným sportovním vozem s pohonem všech kol, což se potvrdilo během nespočtu soutěží, včetně legendární skupiny B.
Automobilka sice musela zprvu bojovat s různými mouchami, jako byly sklony k nedotáčivosti nebo přehřívání. Ovšem jakmile se Quattro podařilo vyladit, bylo jak utržené ze řetězu a bez milosti kosilo dražší i výkonnější konkurenty na závodní dráze i běžné silnici. Tajemstvím úspěchu byl přitom mechanický středový diferenciál, který řidiči dovoloval upravovat přenos výkonu mezi nápravami. Od roku 1987 ale značka vyměnila mechanický diferenciál za Torsen, což mělo výrazně usnadnit řízení.
Audi Quattro se tak stalo čtyřkolkou, po které toužili možná i statisíce řidičů. Touha však končila v momentě, kdy si překontrolovali počet nul na kontě. Na absenci relativně dostupného a praktického vozu s pohonem všech kol ale nakonec zareagovali Italové.
Ti totiž v roce 1983 představili Fiat Panda 4x4, který se stal nečekaným hrdinou alpských oblastí. Úpravu Pandy na verzi s pohonem 4x4 zajišťovala rakouská společnost Steyr-Puch, která kromě instalace nezbytných komponent zajistila i decentní zvýšení podvozku.
První Fiat Panda 4x4 tak už na první pohled sliboval skvělé zážitky na sněhu i v terénu, což ostatně potvrzovala i jeho technika. Fiat se sice vzdal redukční převodovky, upravil však první rychlostní stupeň tak, aby redukci alespoň napodobil. Zbylé rychlostní stupně pak počítaly především s jízdou po běžných silnicích.
Rychlost, vavříny i podsvětí
Od lidového modelu ale zpátky do světa sportovních modelů, kde se pohon všech kol využíval stále častěji. Své uplatnění ostatně našel i pod kapotou Porsche 959 z roku 1987. To původně vznikalo jako další šílená rallye-závodní-střela pro skupinu B, nakonec ale našlo své uplatnění i jako extrémně drahý prémiový supersport, který o titul nejrychlejšího sériově vyráběného automobilu připravilo Ferrari F40.
Přeplňovaný plochý šestiválec o objemu 2.8 litru posílal 331 kW na systém pohonu všech kol Porsche-Steur Kupplung (PSK), který dokázal přenášet až 80 % výkonu na zadní kola. Zajímavostí byla také převodovka se speciálním stupněm „G“ (z německého Gelande - terén), který byl určen pro jízdu v terénu.
Seznam přelomových modelů s pohonem všech kol by se nemohl obejít bez ještě jednoho zástupce značky s hvězdokupou Plejády ve znaku. V roce 1992 totiž Subaru představilo model Impreza, včetně modelu GT/Turbo, který značce přinesl slávu na závodních tratích a úspěšné prodeje v showroomech.
Vůz nabízel skvělou akceleraci, výbornou trakci, krátké řazení a rychlé řízení. Téměř dokonalá kombinace zdařilé techniky a jízdních vlastností se ale nezalíbila pouze závodníkům, ale také podsvětí. Jak dodává britský AutoCar, který se také pustil do mapování přelomových čtyřkolek, Imprezu Turbo nakonec musela pořídit i policie, aby zločincům vůbec stačila.
Subaru však nebylo jedinou značkou, která si v devadesátých letech vybudovala pověst výrobce pekelně rychlých čtyřkolek. Do výrazné technické inovace se pustila i v té době již úspěšná a dobře známá italská automobilka Lamborghini.
Ta v roce 1993 představila modernizovaný model Diablo VT, osazené výkonným motorem V12 a pohonem všech kol. Zkratka VT znamenala „Viscous Traction“ a odkazovala na středový viskózní diferenciál, který si Diablo vypůjčilo od prvního SUV (a jediného pravověrného offroadu) značky – modelu LM002. Až čtvrtina výkonu tak mohla putovat na přední kola, což automobilce pomohlo výrazně zlepšit ovladatelnost vozu.
Rozmach SUV a druhý dech dobrodružných kombíků
Do povědomí většiny milovníků vozidel s pohonem všech kol se však devadesátá léta zapsala především masivním nástupem popularity kompaktních crossoverů a SUV (Sport Utility Vehicle). S počátky této módy jsou přitom nejčastěji spojovány modely jako Toyota RAV 4 (1994) nebo Honda CR-V (1995).
Vývoj modelu RAV4 byl zahájen již v roce 1989 s cílem nabídnout zákazníkům vůz, který v karoserii kompaktního automobilu nabídne přednosti velkých SUV (jako je prostornost, robustnost nebo dobrý výhled) a současně bud schopen nabídnout i lepší ekonomiku provozu, lepší manévrovatelnost a volitelný stálý pohon všech kol.
Podobného receptu se držela i Honda, která však sázela ještě větší důraz na praktičnost a univerzálnost, což statně podtrhoval i dosti neobvyklý prvek výbavy v podobě piknikového stolku v podlaze zavazadlového prostoru. Honda navíc postavila CR-V na upravené platformě Civicu, zatímco Toyota vyvinula pro RAV4 zcela novou platformu. Zajímavostí RAV4 byla navíc i čistě elektrická verze, která se v omezeném množství vyráběla pro fleetové flotily mezi lety 1997 až 2003 a v roce 2002 se na pouhých 7 měsíců dostala i na volný trh.
Například automobilka Jeep se ovšem na vlnu SUV vydala již v polovině minulého desetiletí, kdy představila model Cherokee generace XJ (1984). Ten totiž dostal jako první model značky samonosnou karoserii vyztuženou integrovaným rámem. I proto bývá často označován za první americké SUV.
Kromě rozmachu SUV se však v polovině 90. let objevilo na trhu i celosvětově první SUW – Sport Utility Wagon. Právě takové označení si totiž Subaru zvolilo pro první generaci modelu Outback, tedy dobrodružně laděného kombi postaveného na základech modelu Legacy.
A ačkoliv se první rok jednalo jen o estetické doplňky, od modelového roku 1996 nabízel Outback kromě terénních pneumatik, střešních nosičů, odlišného čalounění a výrazného oplastování i upravený podvozek, který nabízel světlou výšku 190 mm, nebo zvýšenou střechu. Zajímavou perličkou byla také velice úspěšná reklamní kampaň, na kterou si Subaru najalo herce Paula Hogana - představitele filmové postavy Krokodýl Dundee.
Myšlenka dobrodružně laděného kombíku se navíc koncem tisíciletí zalíbila i automobilce Audi, která se rozhodla nabídnout svým zákazníkům nebývale univerzální model A6 Allroad (1999). Ten byl vybaven upraveným systémem vzduchového podvozku, který dovoloval úpravu světlé výšky v rozmezí 142 mm až 208 mm. Na silnici se tak první Allroad choval jako tradiční osobák, naopak v terénu pak i díky příplatkové redukční převodovce dokázal předvádět neskutečné kousky.
Elektrická budoucnost nemusí být nudná
Během uplynulých let se na trhu objevily vozy s různě sofistikovanými pohony všech kol, které dokázaly nabídnout skvělé vlastnosti na terénu i na silnici. Jednalo se však spíš jen o pomalou evoluci. Další skutečná revoluce přišla až v roce 2012, respektive 2014.
V tom roce totiž automobilka Tesla představila svůj prémiový elektrický sedan Model S. V roce 2014 pak následovala verze s dvojicí elektrických motorů, která nabízela pohon všech kol a působivé výkony. Ty navíc automobilka stále zlepšovala, stejně jako dojezd na jedno nabití. Vrcholem nabídky se pak stala Tesla Model S P100D, dnes označovaná jako Performance, která díky režimu „Ludicrous“ dokázala odstartovat z 0 na 96 km/h za pouhé 2.5 sekundy. V současnosti navíc Tesla pracuje na ještě výkonnější verzi s režimem Plaid, který by měl držet rekord pro nejrychlejší elektrický sedan na Nürburgringu.
