Radarový detektor Genevo Max. Legálně proti pokutám za rychlost

Kdo z nás by chtěl platit pokuty za rychlost? Nemusíte být nutně pirát silnic, ve spárech měřících hlídek a stacionárních radarů snadno uvízne i slušný řidič. Stačí chvilka nepozornosti a jste o pár tisíc lehčí a pár bodů bohatší. Radarové detektory nevznikly pro obcházení zákona, ale pro všechny řidiče, kteří tráví za volantem hodně času, pohybují se v neznámých lokalitách a logicky tak častěji riskují překročení povolené rychlosti speciálně v místech, která můžeme označit za důmyslně nastražené pasti. Navíc jistě sami víte, jak snadno se člověk na vteřinu zapomene a projede pak i notoricky známý měřený úsek o pár „kiláků“ rychleji.

Pro všechny tyto situace je radarový detektor skvělý pomocník. Než se podělíme o praktické zkušenosti ze soužití s novým českým přístrojem Genevo Max, pokusíme se vás uvést do celé komplikované problematiky.

Je, nebo není legální?

Pro radarové detektory se vžilo označení antiradar, což je jeden z důvodů kontroverzního přijímání veřejností. Předpona anti vyvolává dojem čehosi zakázaného. Pravda je taková, že v České republice, ale také třeba v Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Velké Británii nebo na Islandu je používání pasivních radarových detektorů zcela legální. Podstatné je slovíčko pasivní. To označuje přístroj, který pouze upozorňuje na měření rychlosti policií nebo kamerovým systémem. Principiálně odvádí stejnou práci jako hlášení radarů v mobilní aplikaci Waze nebo upozornění řidičů volajících do rádia.

Samozřejmě ale existují země, kde jsou všechny popsané praktiky nelegální, hlášení radarů v navigaci byste tam měli vypnout a detektor schovat. Detekce přítomnosti radarů je zakázaná například v Německu, Polsku, Dánsku, Finsku, Švédsku nebo Španělsku.

Ve středních Čechách pozor na novou policejní Škodu Superb s radarem!

V řadě států je zakázáno detektor nejen používat, ale dokonce i jen převážet vypnutý na palubě auta. V opačném případě hrozí vysoké pokuty (třeba ve Francii až 1500 eur) a také konfiskace detekčního zařízení, což s oblibou dělají švýcarští policisté a celníci.

Zákaz převážení pasivního radarového detektoru v autě platí na Slovensku, v Belgii, Francii, Finsku, Itálii, Portugalsku, Řecku, Švédsku, Švýcarsku, Turecku a na Kypru.

Nejen pro časté návštěvníky těchto zemí ovšem existuje řešení - pevné detekční sady nenápadně trvale zabudované ve vozidle. Senzory jsou schované za nárazníkem a v interiéru je pouze nepostřehnutelné zapínací tlačítko. Jejich používání navzdory zákonům daného státu už je na zvážení každého, v Česku jsou povolené stejně jako přenosné přístroje. Zabudované sady stojí v případě českého Geneva od 32.895 Kč a zajistí vám nejvyšší úroveň ochrany.

Laser je případ sám pro sebe

I v benevolentních zemích je ovšem zakázané používat aktivní rušičky, které jen nedetekují, ale současně ruší měření. Tuto nelegální aktivitu lze technicky aplikovat pouze proti přenosným laserovým pistolím, které s oblibou používají dopravní policisté i městští strážníci.

Laser funguje až na vzdálenost 1 km, policisté ale v praxi měří tak na 100 až 300 metrů. Mimochodem světlá auta jsou pro laser změřitelná lépe než tmavá.

Detekce laserového paprsku je obtížná a i špičkový pasivní detektor měřící paprsek odhalí většinou na poslední chvíli, kdy už bývá pozdě.

Výměna čelního skla: Proč je to komplikovanější proces než kdysi

Jedinou 100% ochranu proti změření laserem představuje laserová rušička, kterou si sice můžete legálně koupit, ale její používání je nezákonné i v Česku. Právě tento přístroj, obvykle součást plně zabudovaných detekčních sad, stojí za rozšířenou mystifikací, že antiradary jsou paušálně zakázané. Týká se to tedy jen aktivní laserové rušičky, za jejíž použití hrozí fyzické osobě pokuta od 5000 do 10.000 Kč, v případě právnické osoby může být uložena sankce do 100.000 Kč.

Život s Maxem

Max je nejnovější model přenosného radarového detektoru české firmy Genevo, která patří v oboru ke světové špičce. Krabička o rozměrech 101 x 68 x 33 mm se pomocí magnetického držáku s přísavkou instaluje zevnitř na čelní sklo a zapojí do 12V zásuvky. U starších typů nebyl držák zrovna pohledný a museli jste si před cestou vybrat z verze pro horizontální, nebo vertikální polohu přístroje. V každé zemi se totiž k měření rychlosti používá jinak orientovaný paprsek, třeba v Česku je výhodnější mít detektor na výšku.

U Maxu nic z toho neřešíte. Elegantní držák umožňuje nacvaknutí detektoru svisle i vodorovně. V prvním případě je tak o 15 % citlivější, my jsme jej ale vozili vodorovně, abychom měli barevný displej hezky čitelný. Na něm za jízdy vidíte exaktní rychlost měřenou pomocí senzoru GPS, a když detektor zjistí poplach, pak i výstrahu doplněnou o hlasové upozornění a upřesnění typu měření – v případě policejních aut se ozve hláška Ka radar. Z reproduktoru hovoří herec a dabér Zbyšek Horák, který propůjčil hlas Jeremy Clarksonovi v pořadu TopGear, což je od výrobce milý motoristický bonus.

Na radar v policejním autě detektor upozorňuje s velkým předstihem, máme tak dostatečný prostor se ujistit, že se pohybujeme legálním tempem. Maxovi je jedno, v jakém směru hlídka měří, jestli jede, stojí u silnice, nebo se schovává za bukem.

(Ne)přesnost automobilových tachometrů: Jsou přesnější, než byste čekali!

Úsekové měření hlásí se sympatickou přesností, displej pak ukazuje okamžitou rychlost, povolené maximum a okamžitý průměr v již ujeté vzdálenosti, takže přesně víte, zda je třeba zvolnit, nebo si můžete dovolit přidat.

Měřené úseky detektor pozná díky interní databázi úsekových a stacionárních radarů po celé EU, upozorňuje také na kamery sledující průjezd na červenou. Abyste byli co nejlépe chráněni, je potřeba přístroj nejlépe jednou za měsíc aktualizovat. K tomu slouží kabel USB-C a jednoduchý prográmek, který si zdarma stáhnete z webu výrobce, samotné aktualizace jsou pro Max celoživotně gratis.

Obrovský pokrok nastal i u laserové čočky, která dokáže mnohem dříve zachytit odrazy paprsku z  pistole. Nadále však platí, že pokud vás policista napřímo změří, nemáte už moc šanci reagovat.

Zásadní pokrok učinil Max v eliminaci falešných poplachů, což je oblast, na které si dávají čeští vývojáři extrémně záležet. Už u dřívějších modelů se chybná hlášení vyskytovala minimálně, Max je prakticky nezná. Falešné poplachy jsou vlastní levným detektorům, které najdete třeba v čínských internetových obchodech. Jak nám vysvětlil Petr Horňák z Geneva, tyto antiradary nejsou odladěné na frekvence používané v našich končinách a přístroje zběsile reagují na kdejaký podnět, jako jsou adaptivní tempomaty ostatních aut, senzory sledování mrtvého úhlu nebo čidla automatického otevírání dveří na čerpacích stanicích. Nic takového s detektory Genevo nehrozí, citlivost se precizně ladí ve speciální komoře za 100.000 dolarů, které jsou jen dvě na světě – v pražském sídle Geneva a druhá v USA.

Jak neplatit pokutu cestou k moři: Na co všechno si dát v zahraničí pozor?

Přes veškerou snahu se ovšem nelze falešným poplachům vyhnout zcela. Například v situacích, které nejsou z podstaty přístroje řešitelné. Když jedete po městě a pod vámi v tunelu je úsekové měření, detektor jej hlásí, protože jej zkrátka má uložený v databázi pomocí souřadnic a nedokáže poznat, že v daném místě je více vozovek nad sebou. Jde ale jen o malou pihu, kterou bohatě vynahradí stoprocentní úspěšnost detekce relevantního měření.

Ve srovnání s předchůdci jsme ocenili mnohem rychlejší zachycení signálu GPS po startu, Max začíná pracovat, než vyjedete z vrat. Detektor nejnovější generace pokrývá všechna pásma měření běžně používaná v zahraničí a v souvislosti se zákazem detektorů v některých zemích nabízí dvě zajímavé funkce. Snadno jej přepnete do režimu pouhého GPS ukazatele rychlosti, navíc je imunní vůči detektorům radarových detektorů (RDD), které občas policie používá k odhalení přítomnosti antiradaru ve vozidle. Nejčastěji se s nimi setkáte v Portugalsku, Španělsku, Belgii, Holandsku, Švýcarsku, Finsku, Lotyšsku a Estonsku.

Problémy s policií můžete mít i v Česku, kde je sice pasivní detektor zcela legální, ale samozřejmě k nelibosti policie. Může se tedy stát, že vás bude chtít příslušník „dostat“ na omezení výhledu řidiče, dobře tedy zvažte umístění přístroje na skle.

Výhodou přenosného antiradaru je snadná manipulace, a tedy možnost bleskového přendávání z auta do auta. Díky 3,5mm jacku pro sluchátka je Max vhodný také pro motorkáře. V autě si zase můžete užívat vychytávky jako ztlumení hlášení gestem ruky nebo databázi policejních vtipů, když už se na cestě vážně hodně nudíte.

Špičkový Genevo Max se prodává za 23.895 Kč (19.748 Kč bez DPH), spolehlivě fungující modely ale český výrobce nabízí již od 11.895 Kč.

Velký bratr na silnicích: Kde všude číhají kamery? A kdo má k záznamům přistup?

Přirození nepřátelé

Velkým problémem pro použití přenosných detektorů jsou pokovená determální skla stínící interiér před slunečním zářením. Běžně je mají prémiová auta, používá je ale třeba i Škoda Superb nebo Octavia v případě vyhřívaného okna. Kovová fólie omezuje příjem signálu GPS a ruší paprsek detektoru. Až 95 % radarových vln se od tenké vrstvy kovu odráží a vzdálenost detekce se zkracuje ze stovek na desítky, v extrému až jednotky metrů, což dělá detektor prakticky nefunkčním. Pokud chce zákazník používat přenosný detektor, je ideální, když si objedná vůz bez vyhřívaného okna. Jinak má smůlu, nebo musí sáhnout po dražší, pevně instalované sadě. Bohužel v nejvyšších výbavách bývá občas determální sklo standardně. Trochu pak pomůže umístit detektor blízko zpětného zrcátka, kde není fólie aplikována, ani pak ale nefunguje optimálně. Vyhřívání pomocí tenkých drátků naopak nemá na funkci detektoru vliv.

Původně byl Max vybavený jen napájecím kabelem do 12V zásuvky, což byl kámen úrazu třeba u nové octavie, která ji má pouze v kufru. Dnes už ale Genevo nabízí i kabel do zásuvky USB-C.

Jak se v Česku měří rychlost

Mikrovlnný radar

Zhruba z 80 % využívají policisté a městští strážnici v Česku k měření rychlosti mikrovlnné radary. Ty stacionární v plechových budkách už téměř vymizely, nicméně prázdné domečky často stojí dál na místě z preventivních důvodů. Nejčastěji je dnes radar zabudovaný v policejních autech. V Česku používané radary RAMER pracují v mikrovlnném Ka pásmu s frekvencemi 34.0 GHz a 34.3 GHz. Paprsek je velmi úzký (úhel jen 5°) a dosahuje maximálně do 60 metrů. Obvykle se ale rychlost měří na vzdálenost do 35 metrů. Přestupek bývá obvykle zdokumentovaný na připojenou videokameru.

K včasnému odhalení tohoto nejběžnějšího radarového paprsku spolehlivě slouží přenosné či pevné detektory, jejichž použití česká legislativa nezakazuje.

Policie převzala prvních 200 upravených vozidel Škoda Scala

Pasivní radary

Do této skupiny spadají stacionární radarové kamery, úseková měření, indukční čidla ve vozovce, ale i videodohled nad respektováním semaforů.

Moderní radarové detektory jsou vybaveny modulem GPS, který na základě nahrané celoevropské databáze řidiči hlásí inkriminovaná místa. Protože jde o měřicí zařízení, která nevyzařují žádný signál, nelze je detekovat jinak.

Poměřování rychlosti

Systém PolCam používaly první dálniční Passaty a Superby druhé generace. Na tento způsob měření rychlosti už dnes narazíte spíš výjimečně, ale když už, není proti němu obrany. Policisté s vámi srovnají tempo, chvíli vás sledují a vše zaznamenává kamera. Vaši průměrnou rychlost prozradí cejchovaný tachometr policejního vozu.