Radíme, jak správně zajet nový vůz: Nechte auto dozrát!

Mezi motoristy je zakořeněná mylná představa, že fungl nové auto je to nejlepší. Že během prvních kilometrů se svým vysněným plechovým miláčkem zažijí nejhezčí chvíle. Jenže ono to tak vůbec není, naopak se mnohdy dostaví zklamání. Často nás pak prosíte o radu. Motor vám připadá hlučný a hladový, žere olej, řazení je tuhé, podvozek nekomfortní – naposledy nám napsal čtenář, že chce už po dvou tisících kilometrů prodat novou Škodu Kamiq, protože je moc tvrdá. Samozřejmě každý máme nějaká očekávání a jinak naladěné smysly, ale než vyřknete nad svým novým autem finální soud, rozhodně doporučujeme vyčkat. Celé je to prosté a logické. Všechno, co se točí, hýbe a má nějakou interakci, se musí zaběhnout.

Díky vysoké přesnosti výroby všech komponent není záběh nového vozu tak zásadní pro funkci či životnost jako třeba před čtyřiceti padesáti lety, nicméně zákony strojařiny platí stále a nelze je obejít. Sebelépe obrobený povrch není nikdy dokonale rovný a musí se provozem vyhladit. Ať se díly točí, odvalují, nebo po sobě kloužou, potřebují si na sebe zvyknout a najít si svou dráhu. To platí pro hřídele, ložiska, ozubená soukolí, písty, těsnicí kroužky…

Máte nové auto? Tohle s ním nikdy nedělejte!

Nelze přesně říci, kdy už je nové auto zcela zajeté. Záleží, o jaký vůz jde, a především jak s ním řidič zachází. Zkušenosti naše i odborníků ukazují, že po ujetí zhruba 10.000 km začne nové auto fungovat, jak má. Můžeme pozorovat celkové ztišení hnacího řetězce, snížení spotřeby, rozvolnění tlumičů či řazení. Těch deset tisíc kilometrů by mělo být „normálních“, což je asi všeobecně nejhůře definovatelný pojem. Chceme tím říci, že extrémní zacházení přinese extrémní výsledky. Známe řidiče, kteří jsou schopni během takového nájezdu zcela ojet brzdy – i takové, které jinak vydrží sto tisíc. Tlumiče zase rozchodí dřív řidič jezdící svižně po hrbolaté klikaté okresce než relaxovaný šofér dojíždějící za prací do vedlejší vesnice po čerstvě položeném hladkém asfaltu. Ať tak, nebo tak, nové auto potřebuje čas a rozumné zacházení. Teď se pojďme na jednotlivé pohyblivé komponenty podívat detailněji.

Svět motorů 14/2021

Motor

Zajíždění motoru vydá na samotné téma. Detailně jsme se mu věnovali v roce 2014. Tenkrát nám šlo především o záběh pro co nejdelší životnost. Zopakujeme si tedy desatero, které sice může v souvislosti s moderními motory někomu připadat jako přežité, jeho aplikací ale rozhodně nic nezkazíte. Ctí tradiční strojařské přístupy, a i kdybyste neměli jeho dodržováním svému modernímu motoru pomoci k delšímu bezproblémovému životu, rozhodně mu neuškodíte.

Dnes se zaměříme spíš na uživatelskou stránku procesu zajíždění. Pohyblivých součástek je v motoru spousta. Každá interagující dvojice nových dílů je zatížena zvýšeným odporem, způsobuje tedy i vyšší ztráty. Když se všechny sečtou, není divu, že zbrusu nový motor působí líně a má vyšší spotřebu.

Zkušenosti ukazují, že robustnější vznětové agregáty potřebují k zajetí podstatně větší proběh než zážehové. Zatímco moderní benzinové motory se dostanou do optimální kondice klidně za 2000-3000 km, diesel potřebuje 10.000 až 12.000 km. Pak se jako mávnutím kouzelného proutku projev agregátu zklidní a ztiší. Výkon citelně vzroste a spotřeba naopak klesne na úroveň, o které vám vyprávějí sousedé, a vy jste jim nechtěli zpočátku věřit.

Ojeté osmiválce z let 1999 až 2013: Vybrali jsme tři!

Spotřeba kromě vyšších odporů souvisí se zaběhnutím pístních kroužků ve válcích. Ani jeden z těchto povrchů nemůže být z výroby dokonale hladký. Kolem nedokonale těsnících kroužků tedy proniká palivo do olejové náplně, naopak olej se může dostávat do spalovacího prostoru. Výsledkem je zvýšená spotřeba obojího. Během prvních zhruba deseti tisíc kilometrů je proto běžné, že musíte častěji dolévat motorový olej. Tato prvotní netěsnost samozřejmě snižuje kompresi motoru, i proto nejede tak dobře jako po správném zajetí, kdy písty ve válcích dokonale těsní.

Drtit hned od začátku?

Někteří borci tvrdí, že zajíždění je přežitek, a motor, kterému od prvních kilometrů pořádně šlapete na krk, jezdí nejlépe. Něco pravdy na tom je. Otázkou ale zůstává, za jakou cenu. Minimálně visí otazník nad životností a také zvýšená spotřeba paliva i oleje bývá u takových agregátů častá.

Desatero Světa motorů pro optimální zaběhnutí nového motoru

• Nenechávejte běžet studený motor déle než tři minuty na volnoběh, ale ohřejte jej na provozní teplotu klidnou jízdou! 
• Během prvních 1000 km nevytáčejte zážehový motor nad 3500 min^-1, diesel na více než 2500 min^-1! 
• S nízkými otáčkami to nepřehánějte a udržujte motor ve středním pásmu. Podtáčení mu škodí nejen v záběhu, ale i po zajetí! 
• Po ujetí zhruba 1000 km vyměňte olej včetně filtru! 
• Při nájezdu od 1000 do 2000 km postupně a v kratších intervalech zvyšujte otáčky a zatížení!
• Nejezděte ustálenou rychlostí, ale tempo střídejte, aby se komponenty zaběhly v nejrůznějších rychlostech a při různém teplotním zatížení! 
• V průběhu záběhu brzděte a akcelerujte plynule, vyvarujte se razantních změn! 
• V případě přeplňovaného agregátu nechte motor po větší zátěži před zhasnutím pár vteřin vydýchat na volnoběh! To platí i po zajetí.
• Prvních 2000 km netahejte za autem přívěs! 
• Po zajetí, tedy zhruba od 2000 km, využívejte celý rozsah předepsaných otáček. 
• Nebojte se motor občas pořádně prohnat, aby se stačil průběžně vypalovat od usazenin.

Převodovka

Domeček plný koleček, která jsou dnes sice navržena a vyrobena mnohem přesněji než dříve, pořád si ale na sebe musejí jednotlivé dvojice zvyknout a opět to chce čas. Nové ozubené soukolí je zkrátka hlučnější, také řadicí mechanismus se musí ochodit a zpočátku vám může připadat změna převodů nekomfortně tužší.

Například kuželíková ložiska používaná v diferenciálech se vyrábějí s velkým předpětím a musejí povolit, i samotná skříň se roztáhne dokonce až o desetinu milimetru. To vše přispěje k tomu, že po pár tisících kilometrů převodovka a celý hnací řetězec ztichnou, řadit jde lehčeji a auto vyznívá komfortněji.

Zjemní se také rozjezdy. Kromě toho, že se na nové auto zkalibruje váš mozek a nohy, vyhladí se obložení spojky, které se sehraje s povrchem přítlačného talíře.

Převodovky VW DSG v ojetinách: Jak jsou na tom se spolehlivostí?

Samostatnou kapitolou jsou automatické převodovky, dnes i u levnějších malých aut vybavené inteligentním softwarem, který se učí váš styl jízdy. Nejprve tedy nemusí řadit podle vašeho gusta, ale chce to jen čas. Speciálním případem jsou pak dvouspojkové převodovky, běžně používané koncernem Volkswagen včetně Škodovky. Uvnitř najdeme v podstatě dva tradiční manuály, jejichž spojky místo vaší nohy ovládá elektronika. I ona si musí nejprve osahat místo záběru, což zpočátku dělá klidně každých padesát sto kilometrů a až později třeba v řádech tisíců kilometrů, kdy už jen kompenzuje opotřebení spojkového obložení.

Zkušení technici radí být k automatům prvních deset tisíc kilometrů shovívaví. Samozřejmě lépe se zaběhne převodovka provozovaná jedním řidičem s víceméně ustáleným stylem jízdy než služebák jezdící jeden den autobusáckým stylem a druhý den jak na rallye.

Pneumatiky

Povrch zcela nové pneumatiky je mastný od substancí, které zabraňují přilepení k formě, a tedy velmi kluzký. První desítky kilometrů je třeba jezdit vyloženě obezřetně, třeba na mokré dlažbě auto s novým obutím prakticky nebrzdí. S horší přilnavostí počítejte takových 200, 300 km, proto jezděte opatrně, předvídavě a sportovnější jízdě se oddávejte až po opotřebení tenké vrchní vrstvy běhounu.

ADAC připravil test letních pneumatik v populárním rozměru 205/55 R16

Pokud by se vám nezamlouval komfort nového vozu, pátrejte nejprve po tlaku v pneumatikách. Auta se z výroby přepravují a následně skladují nafoukaná na takzvaný transportní tlak – tedy vyšší než předepsaný pro provoz, běžně 300 kPa i více. Především proto, aby se na obutí stojícího vozu nevytvořily rovné plošky. Když s takto přefoukaným vozem vyrazíte do ulic, bude vám připadat uskákaný i mercedes na vzduchovém odpružení.

Pokud jste si koupili dlouho skladovaný vůz, prodejce tlak nekontroloval a auto stálo měsíce na podhuštěných gumách, může v extrémním případě dojít až na nevratné poškození pneumatik. Poskakování při jízdě je dáno právě vytlačenými ploškami.

Brzdy

Nové brzdy vás jistě nenechají na holičkách. Bude-li potřeba, auto bezpečně zastaví z jakékoli rychlosti. Současně ale platí, že zajetí brzdových komponent doporučují i sami jejich výrobci a má významný vliv na pozdější optimální funkci, minimalizaci vibrací, skřípání a také na trvanlivost.

Nejprve si na sebe musí během prvních zpomalování dokonale sednout plochy destiček a kotoučů. Ty samozřejmě nejsou z výroby zcela hladké, takže dosedací plochy jsou menší a snadno se přehřejí, což vede k poškození kotoučů. Doporučujeme brzdy nepřetěžovat asi 200 km, během nichž dojde k postupnému vyhlazení ploch a také k nanesení tenké vrstvy obložení destiček na samotný kotouč, což je zásadní pro vytvoření požadované úrovně tření mezi oběma povrchy. Při extrémním zatěžování nezajetých brzd se požadovaný film vytvoří nerovnoměrně, což snižuje účinek i tepelnou odolnost. K žádoucím změnám musí dojít také v materiálech zúčastněných dílů. Pozvolným opakovaným zahříváním litiny kotoučů dojde k postupnému uvolnění napětí vzniklého při výrobě. Pokud úplně nové kotouče na začátku přehřejete, může v materiálu dojít ke vzniku trhlinek. Poškodit můžete také destičky. Jak už jsme si řekli, při zajíždění nedosedají na kotouč celou plochou, styčné body se snadno přehřejí, což může vést ke spálení pojiva a následnému drolení materiálu.

Kotoučové brzdy: Mají i nevýhody. A čím se liší brzda u Porsche 911 a Škody Octavia?

Jak správně zajet brzdy

• Prvních 200 až 300 km brzděte citlivě. Vyvarujte se prudkým zastavením, brzdění z vysoké rychlosti a zpomalování s velkou zátěží (plné obsazení, přívěs…).
• Najděte si místo, kde můžete bezpečně opakovaně brzdit. Dvacetkrát zastavte z rychlosti 45-50 km/h nebo zpomalte z 80 na 30 km/h. Pedál sešlapávejte plynule, středně silně, mezi cykly nechávejte asi půl minuty prodlevu. Nakonec nechte brzdy vychladnout asi pěti minutami jízdy.

Tlumiče

Opět hovoříme o součástce, jejíž komponenty se hýbou – jen nerotují, ale vykonávají přímočarý pohyb. Typicky pístek klouzající po stěnách pláště. V novém tlumiči je pochopitelně velké tření. Především u vozů nižší cenové kategorie se používají levnější tlumiče s velkým rozdílem mezi klidovým a smykovým třením, což v praxi vnímáte jako ráz v momentě, kdy se pístnice po rychlém krátkém impulzu pohne.

Podvozek se tedy potřebuje rozhýbat a k tomu potřebuje různorodé zatížení. Budete-li jezdit výhradně pomalu, po kvalitních silnicích, poctivě se vyhnete každé nerovnosti a na příčné prahy budete najíždět obezřetně, bude vám auto připadat tvrdé i po letech. Netvrdíme, abyste s novým vozem vyrazili na polní cestu, ale po zajetí motoru a brzd se nebojte jej občas prohnat ostřeji zatáčkami a po rozbitější cestě. Rozhodně se vyhýbejte výmolům s ostrými hranami, ale na zvlněném a strupatém povrchu se nebojte přitlačit na plyn. Tlumiče se potřebují proběhnout v co největším zdvihu.

Díky dlouhodobě testovaným autům víme, že po ujetí deseti tisíc kilometrů tlumí vozy mnohem lépe než s nulou na tachometru.

Proč se ceny za servis zvyšují: Díly a opravy letí vzhůru!

Klimatizační mýtus

Říkává se, že i samočinná klimatizace potřebuje čas, aby se adaptovala. Měli byste tedy nastavit jednu hodnotu teploty, zapnout automatický režim a třeba měsíc na systém nesáhnout. Výjimečně to platí u luxusních vozů, ale běžně to není potřeba. Klimatizační systém tvoří soustava klapek adaptovaných na koncové polohy, senzory teploty interiéru, nasávaného vzduchu a intenzity světla a řídicí program s jasně definovanými algoritmy. Všechny komponenty jsou kalibrovány z výroby a za provozu se nemají co učit. Pokud máte pocit, že klimatizace nefunguje, jak by měla, bude to spíše jejím nesprávným používáním, což je ale na jiné téma. Radíme jediné. Režim „auto“ je dnes i u levnějších vozů sofistikovaný, a proto jej používejte. Jakmile po svém změníte směr foukání nebo intenzitu ventilátorů, vnesete do systému pouze zmatek. Jen musíte být trpěliví. Promrzlé auto začne logicky foukat teprve tehdy, až když se ohřeje voda, vyhřáté sluncem zase pár minut chrlí ledový vzduch, aby se interiér co nejrychleji vychladil. Po pár minutách ale najde systém rovnováhu a zběsilým mačkáním knoflíků nic neuspěcháte.

Servis klimatizace: Proč je právě na jaře vhodná doba na její kontrolu? A proč ji pouštět i v zimě?

Zapáchá? Nepanikařte!

U nového auta je řada dílů pokryta nejrůznějšími ochrannými filmy a vrstvami, které se musejí postupně „vypálit“. Když přivezete vůz z prodejny, může tedy podivně zapáchat a není namístě panika – vůz nehoří, nic se nepálí, jde zkrátka o vlastnost nového stroje. Cítit budete i brzdy, poprvé vystavené tepelné zátěži, stejně tak prvotní vypálení filtru pevných částic není zrovna voňavým procesem a mnoho řidičů vyděsí.

Nosu zpočátku nevoní ani nezávislé topení. Známe případy, kdy si řidič naprogramoval vyhřátí nového auta a sousedé na něj kvůli „bufíku“ přivolali hasiče.