Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda Favorit a akční verze: Vzpomínáte na Marathon, Silver Line nebo Green Line?

Aleš Dragoun
Diskuze (26)

Po limitovaných sériích Škody Favorit se vždy jen zaprášilo, dlouho se na skladech a v showroomech neohřály...

Škoda Favorit, která letos oslavila 30 let od svého debutu, byla pro středočeskou automobilku přelomovým modelem: moderním hatchbackem s předním pohonem. Zrodila se v šibeničním termínu a i když měla své mouchy, dokázala ji vlastně zachránit, bez něj následně neměla šanci přežít... Pak přišel listopad 1989 s politickými změnami a mnoho věcí bylo jinak, nicméně právě napsané se potvrdilo. Mimochodem, v programu následovalo praktické kombi Forman, oblíbenec českých rodin.

Zadluženého výrobce koupil na základě rozhodnutí české (nikoli federální) vlády Volkswagen, který mu záhy vysvětlil, jak z mála vydělat hodně. I když automobilový svět začal zaoblovat a tvary škodovek z pera Marca Deschampse, šéfdesignéra studia Bertone, vycházely z módy možná rychleji, než bylo zdrávo. Řešení? Zušlechtěné akční modely, limitované série s balíčky výbavy navíc, které se ale vyplatily. Tedy většinou... Nezvedaly přitom technickou úroveň nijak zásadním způsobem. Ta ale byla srovnatelná se soupeři a poměrně na výši.

Objevily se až po prvním faceliftu z léta 1991, kdy řada dostala novou celistvou masku bez štěrbiny a s centrálně umístěným emblémem. Podpora odbytu se zdařila, prodávaly se jako housky na krámě a zákazníci se na speciály chytili, vždyť přece nevlastnili jen nějaké obyčejné, ale výjimečné a exkluzivní auto! Recept s patřičnými ingrediencemi, který s patřičnou propagací v médiích funguje všude jinde po světě, zabral i u nás...

Napřed komfortně

Favorit Komfort, první v řadě domácích „limitek“, debutoval na podzim 1991, prodávat se ale začal až zkraje následující sezóny. „Bude jich jako šafránu?“ ptal se tehdejší motoristický tisk... a vlastně měl pravdu: nezrodily se jich ani čtyři tisíce. Modré a zelené vozy prozrazovaly nápisy na předních blatnících nad malými směrovkami, vzadu spočinul jen ozdobný „zubatý“ pruh, který se jinak vodorovně táhl po celé délce vozu. Což bylo atypické, jak se následně ukázalo.

A paket, který okřídlený šíp uplatnil i v pozdějších edicích, obsahoval litá kola, boční ochranné lišty, tónovaná skla, díky kterým se vnitřní prostor méně zahříval, otevíratelný průhledný „šíbr“, centrální zamykání, které Škodovka nenabízela v základu ani mnohem později, unikátní potahy tvarovaných sedaček (původně pro Lux Super), rádio, digitální hodiny ve stropě a středovou konzolu. Češi i Slováci se konečně dočkali věcí, které byly na západ od hranic běžné, ale před Listopadem na ně rozhodně nebyli navyklí a obdivovali je maximálně v zahraničních prospektech včetně těch škodováckých. U nás se nic takového nedělalo a import nepřicházel v úvahu. Velmi rychle je však přijali...

Sportovec v modré...

Výhradně irisově modrý Forman Marathon vznikl s předstihem na počest pětadvacáté letní olympiády v Barceloně 1992, Škoda byla jedním z oficiálních sponzorů našeho, tehdy ještě společného federálního týmu. Jezdil na pětipaprskových litých kolech, měl mlhovky v nárazníku a decentní spoiler na víku kufru, kryty hlavních světel mohly být vždy čisté, střešní okno provětrávalo kabinu, na střechu šlo upevnit i zavazadla. Karoserii chránily proti ťukancům a drobným oděrkám opět černé úzké pásy.

Marathon se obešel bez proužků, oranžovo-žlutý nápis byl vyveden vzadu na bocích. V interiéru se nacházel bílý s modrým pozadím na opěrkách hlav řidiče a spolujezdce. Sedačky byly šedé s modrými vzory. Na cestu hrálo rádio Blaupunkt a čas zase ukazovaly do stropu vedle vnitřního zpětného zrcátka vsazené „digitálky“. Při zamykání nemusel řidič/majitel obíhat celé auto, vnitřní osvětlení mělo zpožďovač. Cena 225 tisíc nám dnes přijde úsměvná, jenže tehdy šlo o čtyři průměrné platy. Roční, ne měsíční! Ve Vrchlabí se zrodilo přesně pět tisíc aut. Jen pro dokreslení situace a poměrů, za Formana 135 L jste tenkrát zaplatili 173.550 korun, za LS pak 198.350 Kčs. Verze 135 měly slabší karburátorový motor 1289 cm3/43 kW (58 koní), schopný spalovat bezolovnatý benzin BA91.

...a rudé

Favorit Sport Line vycházel z výbavy 135 LS, měl speciální paprsková kola, přední ostřikovače, mlhovky s mřížkou, tónovaná skla, střešní okno, centrál, kárované sportovní sedačky, otáčkoměr, středovou konzolu a rádio s modrým bodíkem ve znaku. Název dokreslovaly také spoiler pod předním nárazníkem a dva menší na střeše a víku kufru.

V roce 1992 stál 189 tisíc korun, zatímco výchozí 135 LS jen 156.300. Mladí, které lákal, na něj v drtivé většině peníze neměli. Pokud si zájemce koupil právě LS a dovybavil jej na stejnou úroveň, ušetřil deset tisíc. Jen se musel obejít bez zářivě rudé barvy Rally a polepů. Pro Československo bylo určeno 2,5 tisíce kusů z celkových 3.001. Mimochodem, v Německu přišel jeden každý na 16.950 marek.

Excellent a Prima

Olivově zelený, luxusní a výjimečný Forman Excellent vznikl ve 2.004 exemplářích v letech 1991-92. Kola zdědil ze Sport Line, ale částečně je pokryla černá, aby se od něj odlišil. Pod třetími bočními okny se skvěl příslušný šedý nápis s pruhem, vedoucím od zadních dveří místa karoserie, která mohla dojít snadno poškození, chránily lišty. Standardně montovaný alarm vyžadoval přítomnost akumulátoru s 55 A.h., ten se hodil i centrálnímu zamykání a ostřikovačům, o rádiu Blaupunkt Boston nemluvě. Pasažéři si hověli v anatomických sedačkách s lepším bočním vedením, barva látkového čalounění včetně dveří částečně odpovídala vnějšímu lakování. Spolujezdec mohl zamknout věci ve schránce, drobnosti šlo odložit do středové konzole, skla byla tónovaná, nechyběly zase ani digitální hodiny, větrání v létě napomáhalo střešní okno Thorax F, Páté dveře pak oživovalo křidélko.

Populární fialovou Primu se zeleno-červenými logy racionálně a ekonomicky přemýšlející zákazníci, kteří měli přece jen hlouběji do peněženky, koupili jak v „krátké“, tak i v „dlouhé“, verzi. Šedé čalounění mělo uprostřed modro-fialové vzory, ocelová kola kryly „poklice“, vozy disponovaly dělenou zadní lavicí a gumovými koberečky na podlaze. Ukazatel aktuálních otáček chyběl, stejně jako u levného „elka“ se mezi přístroji nacházely analogové hodiny. Třináctistovka mohla spalovat i benzin s pouhými 91 oktany. Vždyť automobilka ji koncem roku 1991 uváděla reklamou „Jmenuje se Prima a jezdí super - na Speciál.“.

Stříbro

V lednu 1993 přišla druhá, zásadnější modernizace Favoritu s 548 změnami, jak tvrdil dobový spot. Jinak interně model GP. Sportovně vyhlížející Silver Line představoval první vlaštovku v akčních edicích na jeho bázi. Škodovka se vrátila ke stříbrné barvě, kterou měly už některé předsériové Favority 136 L z let 1987 a 1988, Safir ale vyznával trochu jiný odstín, „blyštil se jako drahokam“ a přitahoval pohledy. Dostal kola Ronal Centra, přední mlhovky s mřížkou, ostřikovače hlavních reflektorů, ochranné lišty na bocích, černé polepy na středních sloupcích a zadním okně, zadní střešní spoiler, tónovaná skla a zatmavená koncová světla, černou koncovku výfuku i centrální zamykání.

V kabině se pak cestující mohli těšit na rádio Boston od německého Blaupunktu, středovou konzolu s hlavicí řadicí páky v kůži, uzamykatelnou schránku, akustickou signalizaci puštěných světel při vypnutém motoru a otevřených dveřích, digitální hodiny na stropě, zapalovač, výškově stavitelné bezpečnostní pásy na předních sedadlech, čalounění šedou látkou se vzorem Flores + First (modré, zelené a fialové pruhy), na stropě pak černé. 20,5 tisíce aut, 11 tisíc hatchbacků a zbytek kombi hovoří jasnou řečí o neuvěřitelné oblibě. Její výroba musela být dokonce prodloužena, novější auta za 249-292 tisíc měla navíc nosiče, jiné střešní okno než původní série, kožený volant a otevírání pátých dveří páčkou od řidiče.

V ebenově černé

„Autům z klanu černých elegánů“ Black Line to ohromně slušelo, i když až do té doby nebyli klienti Škody na takovou, mimochodem dvouvrstvou barvu zvyklí, automobilka sama jí říkala „magická ebenová“. Debutovaly na autosalonu v Praze v roce 1993. Nápis, který dával najevo příslušnost k oné sérii, byl umístěn vzadu na bocích. Lité ráfky Ronal Centra se stylově dočkaly částečně tmavého laku. Nesmělo chybět střešní okno, tónovaná skla včetně čelního se stínícím pruhem, mlhovky, ale bez mřížky, centrální zamykání, střešní „křídlo“, kouřové zadní „lampy“, ozdobná koncovka výfuku, samozřejmě opět černá, ani ostřikovače hlavních světel.

Vnitřní prvky kombi měly základ ve vyšší výbavě GLX, u hatchbacků jen LX - včetně sedaček se speciální šedou látkou ozdobenou modrými, červenými a fialovými pruhy. Volant, řadicí páka i madlo ruční brzdy byly zase obšité kůží, drobnosti bylo možné odložit do středového panelu. Muziku „tvrdilo“ čtyřreproduktorová audiosoustava Blaupunkt Paris, Forman nabídl ještě další dvě „bedny“. Odkládací schránka před spolujezdcem se dala zamknout, řidič a spolujezdec si znovu mohli nastavit výškově pásy.

Když jste vypnuli motor a otevřeli dveře „pípačka“ stejně jako v Silver Line prozradila zapnutá světla, takže nehrozila vybitá baterie, pro roztržité nesmírně praktická věc! Čas opět ukazovaly digitální hodiny na stropě, kuřáci uvítali zapalovač a asi všichni otáčkoměr. Podle všeho vzniklo 6,5 tisíce aut, ale vzácnějších Formanů bylo jen něco málo přes 1.700. Cenové rozpětí se v roce 1993 pohybovalo mezi 241 a 293 tisíci korunami, kam rychle vylétlo z původních 210-269 tisíc. Na export se dostaly i verze se staršími karburátorovými motory, vstřikovací jinak měly 40 a na přání i 50 kW. Silnější pružný dvouventil upaloval slušně, se sotva 900 kg si poradil se ctí...

Zelenáč a solitér

„Ekologická“ auta jsou dnes v módě. Green Line nebyly zelené pouze názvem a jasnou barvou, ale také motorem: měly poněkud líný nejslabší agregát Š 781.135 B s jednobodovým vstřikováním o výkonu 40 kW a modifikovaným řízeným katalyzátorem ve výfukovém systému. Snažily se šetřit životní prostředí... Do výbavy patřily velkoplošné okrasné kryty ocelových kol, důležitý otáčkoměr, který pomáhal při úsporném provozu, ostřikovače předních reflektorů a rádio.

Solitaire byl určitě nejlépe vybaveným modelem celé řady, který se u nás prodával. Formany pro náročné přišly na 299.556 korun, což bylo opravdu hodně peněz. Nicméně půlmilionové částky, kterých mohly později dosahovat vyšperkované Felicie Combi, ještě zůstávaly daleko. Celkem se jich vyrobilo bezmála 4.600, k tomu je třeba připočíst ještě takřka patnáct stovek Favoritů. Prozrazovala je tmavá červenofialová metalíza, která jinak nebyla k mání ani za příplatek. Ozdobný nápis se nacházel na pátých dveřích nad typovým označením. Exkluzivitě odpovídala jen silnější třináctistovka s 50 kW. Dvanáctivoltová elektrická soustava se spoléhala na výkonnější akumulátor s 55 A.h.

K výbavě patřila svébytná litá kola s uzamykatelnými bezpečnostními šrouby, tónovaná okna včetně pruhu na čelním skle, střešní okno a nosiče, mlhovky, ostřikovače světlometů, spoiler na pátých dveřích, centrální zamykání, alarm, výškové nastavování bezpečnostních pásů, tmavá ozdobná koncovka výfuku, kouřové zadní světlomety, autorádio Blaupunkt Montreux se šesti reproduktory, barevné velurové potahy s červeným nádechem po stranách a odpovídající výplně dveří, otevírání kufru od místa řidiče, středová konzola a volant, řadicí páku a madlo parkovací brzdy v kůži. Přednost dostala prestiž a image...

Slavíme milion

Formany Million Edition v tmavě šedé metalíze vznikly v roce 1994 na oslavu miliontého vyrobeného kusu celé typové řady, jak už jejich název koneckonců napovídal. Chlubily se opět tónovanými skly, ostřikovači předních světel, výrazným střešním spoilerem, kouřovými koncovými reflektory, centrálním zamykáním, ale reflexním panelem pod zadní registrační značkou od Helly, protihlukovou izolací motorového prostoru, dále stejně jako předchůdci středovou konzolou, uzamykatelnou schránkou před spolujezdcem, dálkovým otevíráním kufru a digitálními hodinami. Pouhých 511 vyrobených aut z nich dělá nejvzácnější akční model, majitelé dokonce obdrželi ozdobnou plaketku s pořadovým číslem v sérii.

K Bike Line bylo zdarma horské kolo Favorit a střešní nosič, na který se dalo umístit. Škoda jej propagovala reklamním sloganem „Dva Favority za cenu jednoho“, který, pravda, vlastně vůbec nelhal. Akční výbava Comfort Line (neplést s původním Komfortem) s motory o výkonech 40 a 50 kW obsahovala opět determální tónovaná okna, velkoplošné okrasné kryty ocelových kol, typické zatmavené zadní skupinové světlomety, centrální zamykání, ochranné lišty, středovou konzolu, otevírání kufru od řidiče, digitální hodiny a zapalovač. Dodávala se v sedmi barvách: bílé, modré, zelené, červené a třech metalízách včetně nových: mořské zelené a modré Star. I pro ni existoval slogan „Vaše jedinečná příležitost.“

Special a X

Na poslední akční variantu Special Line vymysleli marketingoví specialisté vtipný rýmovaný slogan „Řekněte své ženě, co všechno je v ceně.“, jinak byla také „nejmladší z Mladé Boleslavi.“ Přitom výbava nedosahovala úrovně luxusnějších sourozenců, byla trochu prostší, zůstaly dokonce nekryté ocelové disky. Formany disponovaly bočními ochrannými lištami, jinak i Favority měly středový odkládací panel, elektrický zapalovač, ukazatel otáček, digitální hodiny na stropě, otevírání víka pátých dveří s patřičným nápisem z místa řidiče, vnitřní osvětlení zavazadlového prostoru a specifické šedé čalounění.

Na výběr byly čtyři barvy: labutí bílá, červená Rally, karibská zelená a modrá Temptation a znovu dvojice čtyřválců OHV 1289 cm3/40 kW (54 k) a 50 kW (68 k). Zapomenutou verzí je X-Line (1994) pro obě karoserie, založená na základním stupni výbavy LX. Největší odlišností bílých vozů s červenými proužky a opět patřičnými nápisy na zadních sloupcích byla oblejší vnější zpětná zrcátka.

Sny a skutečnost

I když průměrný plat v bývalém Československu a později České republice vzrostl v letech 1992-1994 z 4.644 Kčs na 7.044 Kč, stejně je nasnadě, že pro zhruba 70 procent populace, která těchto příjmů nedosáhla ani zdaleka, byly akční modely nesplnitelným snem. Mohla si je dovolit až po mnoha letech coby ojetiny a většinou již nepůvodní. Hlavně přitažlivé a efektní Silver Line a Black Line se objevovaly na stěnách pokojů teenagerů (patřil jsem mezi ně) i garáží jejich otců, vždyť reklamy vycházely všude, i v nemotoristických médiích.

Mladá Boleslav si dávala na marketingu opravdu záležet a přinášel jí zisky, nalákala spoustu nových zákazníků, kteří po takových vozech skutečně toužili. U nástupnické Felicie v této praxi koneckonců zdárně pokračovala. Dnes aby je v co nejoriginálnějším stavu člověk pohledal a stávají se objektem zájmu sběratelů, i když veterány dosud nejsou, chybí jim pár let. Mnoho už jich navíc neexistuje, rezavé skončily na vrakovištích.

V cizině

Mimo bývalé Československo se objevily speciální výbavy a akční modely Favoritů ještě dříve než u nás, už na základě Favoritů v původním provedení. Třeba Trendy v bílé barvě s nezbytnými dekorativními pruhy a hlavně divoce barevnými potahy. V Německu prodával Semex sady doplňků a příslušenství Sport: nárazníky, různé druhy litých kol, koberečky, střešní okna a podélníky, středové konzoly, mlhovky, volanty i výfuky.

Ospoilerované belgické Top X, Top XX a Top XX Evolution kompletně v laku měly svébytné přídě se čtyřmi kulatými světlomety a směrovkami v nárazníku (Top X), respektive spolu s mlhovkami ještě níže (XX). Jezdily na pětipaprskových litých kolech. V interiéru se pak honosily sportovními sedadly s integrovanými opěrkami a „dřevěným“ volantem. Po prvním faceliftu v létě 1991 se v Británii objevil model Forum Plus, existovaly i Favority Plus a Style.

Po radikální modernizaci byly v prodeji kupříkladu v Německu Formany Snow and Fun se čtyřramennými volanty. Favority Sound měly modré proužky na bílé karoserii, Formany Metropol zase černé polepy kolem okna na zadní výklopné stěně. V Británii se objevily verze Flairline a CD, ve Francii Favority Kiwi a Formany Grand Air a Familia. Kombi se v zemi galského kohouta ovšem jmenovalo Favorit Break, na Ostrovech zase neslo přídomek Estate, tady fungovaly i hrátky se jmény...

S plátěnou střechou

Favorit Decatop nebyl akčním modelem, ale vlastně odlišnou karosářskou verzí. Měl totiž shrnovací plátěnou střechu. Boky včetně dveří a okenních rámů zůstaly zachovány, nešlo tedy o klasický kabriolet, ale spíše polokabriolet. střecha šla totiž srolovat i se zadním plastovým oknem. Což ovšem znamenalo to, že místo pátých dveří zbylo jen malé a nepraktické víko zavazadelníku. Úpravu měla na svědomí nizozemská firma De Bickhorst, která dokázala vozy dovybavit spoilery a plastovými lemy karoserie, odlišnými maskami, litými koly, odkládacím prostorem mezi předními sedadly, autorádiem Grundig a dokonce koženým čalouněním.

Škoda Favorit/Forman – počty limitovaných edicí
Název kusů
Favorit Komfort 3 854
Favorit Sport Line 3 001
Favorit Prima 4 086
Forman Prima 6 383
Forman Excellent 2 004
Forman Marathon 5 000
Favorit Silver Line 11 056
Favorit Black Line 4 756
Favorit Green Line 1 617
Forman Silver Line 9 425
Forman Solitaire 4 585
Favorit Special Line 11 250
Favorit Comfort Line 7 384
Favorit Solitaire 1 458
Forman Special Line 8 135
Forman Comfort Line 10 835
Forman Million Edition 511
Cena Shine [Kč] 95 340

Foto: propagační materiály Škoda, archiv Škoda Auto, a. s., Wheels Age

Aleš Dragoun
Diskuze (26)
4. 7. 2021 23:27
Re: Ta nápaditost redakce
Trafil si presne.
Redakcia asi žije v predstave, že nám servíruje staré zrelé víno.
Nami vnímaná realita asi najviac pripomína ten recyklát...
4. 7. 2021 19:34
Re: Nic moc období
Jo, teď jsem si teprve všimnul, že celá diskuse, a tedy i článek je z roku 2017! Co to jako má být?! Nějaká letní recyklační kampaň v době redaktorských dovolených?Neuvěřitelné! :-O :no: :no: :no:
Avatar - Mikesus
4. 7. 2021 08:38
Re: Ta nápaditost redakce
Toho jsem si nevšiml. Zapomínám na ty recyklaty tady. Dík. :-[]
Avatar - Jenik3
4. 7. 2021 00:30
ano vzpominame
a radeji v te plechovce nejezdime. Lituji toho, kdo musi, protoze se mu jineho vozu nedostava.
3. 7. 2021 22:27
Re: Nic moc období
Tak asi sem páni z redakcie zase nabastlili starý článok aj s pôvodnou diskusiou, nie? Bože...