TEST Fiat Tipo Cross 1.6 MultiJet – Sdílejte, než to smažou!

Design, interiér

Fiat Tipo prošel před časem omlazovací procedurou, která jej výrazně zmodernizovala a dorovnala krok s přímou konkurencí. Kromě nespočtu tradičních inovací dostalo Tipo také zcela nový výbavový stupeň. Verze Cross se usadila rovnou na vrcholu nabídky, takže se pochopitelně chlubí bohatou standardní výbavou. A protože zážehový litrový tříválec prošel rukama redakce před časem, tentokrát přišla řada na 1,6litrový turbodiesel MultiJet. To všechno od značky, která chce od roku 2030 prodávat pouze elektromobily...

 Oplastovaný styl

V redakci jsme se jednohlasně shodli, že se nám faceliftované Tipo líbí. Nevymýšlí žádné prvoplánové kreace, pořád zůstává normálním automobilem, což ale nutně neznamená, že se nemusí líbit. Omlazenou verzi poznáte především podle přepracovaných nárazníků a jiné masky, která se honosí nápisem FIAT namísto dřívějšího loga. Model je pořád k dispozici ve třech karosářských variantách – sedan, kombi a hatchback. Výbava Cross je určena pouze pro poslední jmenovanou, což je podle mě škoda. Kombíku by oplastování rovněž slušelo a dávalo by mi větší smysl.

TEST Fiat Tipo 1.0 FireFly (74 kW) – Nedoceněný a přitom tak příjemný parťák

Provedení Cross přidává sedmatřicet milimetrů světlé výšky. Slušivé oranžové lakování se jmenuje Paprika a je vyhrazeno pouze pro tuto výbavu. Kromě jiného se vyznačuje specifickým designem sedmnáctipalcových kol z lehkých slitin, ale i předními mlhovkami s funkcí osvětlování zatáček či předními a zadními parkovacími senzory. Stačilo pár drobných kosmetických zásahů a Tipo přijíždí s vizáží, za kterou se ani v roce 2021 – šest let od představení předchozího provedení – nemusí stydět.

Fiat Tipo Cross 1.6 MultiJet

Uvnitř s výhradami

Ani uvnitř Tipo Cross výbavou nešetří. Kompaktní Ital dostává automatickou klimatizaci, adaptivní tempomat, nastavitelnou bederní opěrku řidiče, loketní opěrku s úložným prostorem nebo systém autonomního nouzového brzdění. Testovaný kousek je obohacen ještě o příplatkový balíček s bezklíčovým vstupem a startováním a zadní parkovací kamerou za 12.000 Kč.

Ruku na srdce, uvnitř už Tipo maskuje roky podstatně hůře. Snahu ušetřit nějakou tu kačku prozrazuje třeba horší kvalita obrazu parkovací kamery, ale i převaha tvrdých a na dotek ne tak příjemných plastů. Standardem je sedmipalcová obrazovka multimediálního systému (připlatit si můžete za 10,25“ displej) s vestavěnou navigací. Ani tady není obraz kdovíjak ostrý, reakce na ťapkání prsty jsou však okamžité a infotainment plní veškeré klíčové úlohy dobře. Mohu tak znovu potvrdit slova ze včerejšího videa, že pro upgrade na větší multimédia (+15.000 Kč) mnoho důvodů nevidím. Snad největším překvapením je náhrada analogových budíků digitálním přístrojovým štítem (pro Cross standardně). Platí to samé co pro středovou obrazovku. Už známe ostřejší a barevně kvalitnější digibudíky, svou funkci ale plní na jedničku. A nenechte se překvapit italskou specialitou v podobě ukazatele průměrné spotřeby v kilometrech na litr. Na standardní zobrazení v l/100 km lze snadno přepnout v nastavení.

Modernizovaný Fiat Tipo odhaluje české ceny. Na kolik přijde nový tříválec či zvýšený Cross?

Nejotravnější „pomocníky“ lze naštěstí pořád vypnout klasickými tlačítky, deaktivaci tedy nelovíte nikde v podmenu zábavního systému. Hlídání jízdního pruhu vypnete dvojitým poklepáním na levou páčku, systém stop/start zase tlačítkem pod středovým displejem. Bohužel už nejde deaktivovat trvale, jako tomu bylo u předchůdce do roku 2018. A vrátím-li se ještě k levé páčce, musím říct, že jsem měl občas problém s její vzdáleností od volantu. Nejednou se mi stalo, že jsem při aktivaci blinkru zavadil o páčku tak nešťastně, až jsem tím zapnul i dálková světla. Evidentně to není problém jen mých maličkých rukou, protože na něco podobného si stěžoval i kolega David.

Fiat Tipo Cross 1.6 MultiJet

Po stránce praktičnosti a sezení nemám Tipu co vytknout. Sedačky jsou opravdu pohodlné, nemají sice kdovíjaké boční vedení, jsou však rozměrné a vzhledem ke spektru nastavení si tu ideální pozici za volantem najde většina řidičů. Vůz co do prostornosti ve druhé řadě patří k tomu lepšímu v dané třídě. S výškou 178 cm se „sám za sebe“ posadím s dostatečnou rezervou před koleny i nad hlavou. A utiskován se díky velkým proskleným plochám necítím ani pocitově. Zavazadlový prostor s objemem 440 litrů je plně dostačující. Má pravidelné tvary a sklopením druhé řady vznikne takřka rovná ložná plocha bez schodu. A za příplatek 2500 Kč dostanete pod podlahou plnohodnotnou rezervu.

Motor, jízdní vlastnosti

Nafťák se vším všudy

Při výběru motorizace si u Tipa nemůžete zas až tolik vyskakovat. Základem je benzinový litrový tříválec FireFly s výkonem 74 kW. A... to je stran zážehových motorů vše. Žádný silnější čtyřválec už Italové nenabízí. Další možnosti už představují výhradně turbodiesely – 1.3 MultiJet (70 kW) a testovaný 1.6 MultiJet (96 kW). Maximálnímu výkonu sekunduje točivý moment 320 newtonmetrů od 1500 otáček, s takovými parametry je Tipo Cross na stovce za 10,5 sekundy a pokračovat může na 200 km/h. K dispozici jsou pouze manuální převodovky (pětistupňové, jen nejsilnější nafta má šestikvalt) a výhradně pohon předních kol.

A nutno říct, že zkoušená šestnáctistovka je nafťákem se vším všudy. Za studenta se projevuje hrubším chodem, takže o jeho původu při ranních startech dobře víte i v kabině, na druhou stranu motor alespoň pocitově netrpí výrazným přiškrcením kvůli emisním regulím, byť plní normu Euro 6D Final. Ze začátku tedy chvilku trvá, než se sebere z nejnižších otáček, nad 1500 ot/min se však probouzí k životu a následně pokračuje spektrem jako zběsilý. Papírovým parametrům rozhodně nemáte důvod nevěřit, občas dokonce pochybujete, jestli pod kapotou nepracuje silnější agregát.

Ferrari 348 (1989–1995): Tohle byla malá Testarossa s 300 koni za zády

Metodika WLTP slibuje kombinovanou tabulkovou spotřebu mezi 4,5 a 4,7 litry a možná vás překvapí, že tyto hodnoty nejsou úplně daleko od pravdy. Má tradiční redakční cesta složená z 20 km okresek, 60 km dálnice a 20 km popojíždění po Praze si při pohodovém tempu řekla o 5 l/100 km. Pokud na dálnici nejezdíte zas tak často, klidně se můžete dostat na hodnoty začínající čtyřkou. I když nebudete úplně hledět na ekonomiku provozu, bez problému byste se měli pohybovat mezi 5 a 6 litry.

Fiat Tipo Cross 1.6 MultiJet

Pochvalu si zaslouží rovněž šestistupňový manuál. Je to kus poctivé mechaniky, se kterým se řidiči spolupracuje hezky. Kulisa je jasně vymezena a dráhy nejsou přehnaně dlouhé, takže jednotlivé kvalty sázíte s přesností i při ostřejším tempu. A na rozdíl od slabších motorizací netrpíte absencí šestého stupně.

Nečekaný komfort

Jak už v textu zaznělo, Tipo je pořád především normálním osobákem, který vás má přepravit z bodu A do bodu B. Na adaptivní podvozek zapomeňte, tady máte k dispozici pouze jediné řešení v podobě poctivého železa, což ale není vůbec na škodu. Protože je Tipo vyvíjeno primárně pro Turecko s ne úplně kvalitními cestami, snadno se popere i s českými okreskami. Vlastně mě až překvapilo, jak komfortní umí tenhle Ital být.

Podvozek je měkčí a většinu nerovností odfiltruje na obouvaných sedmnáctkách s naprostým přehledem. Ani na velkých dírách se nenechá zahanbit, tady už se ale občas dočkáme tupé rány od podvozku, stejně jako tendencí uskakovat. Problém Tipu nedělají ani svižnější průjezdy zatáčkami, chování vozu je dlouho neutrální a čitelné. V utažených serpentinách však při vysoké rychlosti počítejte s výraznějšími náklony karoserie. Ale ono vás to sportování nebude bavit ani po řidičské stránce. Řízení je totiž naladěno jemně a není příliš komunikativní. Ani Tipu nechybí specialitka v podobě režimu City, které řízení ještě zlehčí, aby se vám v uličkách města pohybovalo co nejsnadněji.

Fiat Tipo Cross 1.6 MultiJet

Závěr

Závěr

Opravdu bych se nebál říct, že je Tipo Cross stylové auto. Omlazovací procedura sice nepřinesla žádnou dramatickou proměnu (jako to v poslední době můžeme vidět třeba u opelů), ale vychytala pár nenápadných detailů, které z italského kompaktu dělají slušivé auto. K interiéru už jisté výhrady mám, tvrdé plasty a vzdálenou páčku blinkrů však bohatě vyvažuje fakt, že řidičovo prostředí zůstává normální, plné klasických tlačítek a otočných ovladačů pro základní funkce.

Autem od šestnácti: Jezdili jsme speciálním Fiatem 500 homologovaným jako tříkolka!

Naftová jedna-šestka umí být hlavně za studena hlučnější, ale překvapí vás živostí a také slušnou spotřebou paliva. Prima je i sladění se šestistupňovým manuálem, i když nemožnost automatické převodovky pro kteroukoliv motorizaci je za mě v dané automobilové kategorii prů... škoda. Naopak podvozek se Fiatu povedl, na pocuchané české okresky je jeho naladění jako dělané.

Aktuální cenové zvýhodnění stlačuje základní cenu Tipa pod 350.000 Kč. Zkoušená nafta je dostupná až ve druhé výbavě a stojí minimálně 460.900 Kč. Chcete-li šestnáctistovku MultiJet ve výbavě Cross, připravte si alespoň 525.900 Kč. Doby, kdy se Tipo dalo pořídit hlouběji pod 300 tisíc korun jsou bohužel pryč, na druhou stranu jde pořád o jedno z cenově dostupných vozů, které zároveň mají co nabídnout. A nová verze Cross to jen potvrzuje. K absolutní spokojenosti mi chybí dvě věci – oplastované provedení pro kombík a benzinový čtyřválec, ideálně s automatem. Protože chce ale Fiat v příštích letech přezbrojit výhradně na elektrický pohon, přání nějakého Standy Kolmana zůstane nejspíš nevyslyšeno.

Plusy

• Atraktivní vzhled
• Prostorná kabina
• Tlačítkové ovládání
• Komfortní jízda
• Živý a úsporný motor

Minusy

• Omezená motorová nabídka
• Cross jen pro hatchback