TEST Fiat Tipo kombi 1.6 Multijet DDCT S-Design – Když méně je více
Design, interiér
Čeští řidiči sice poslední dobou dávají přednost především autům kategorie SUV, pokud se ale řadíte mezi vyznavače tradičních kombíků a k tomu za něj nechcete utratit příliš mnoho peněz, jste u tipa na správné adrese. Na následujících řádcích se vám vedle toho ale pokusím vysvětlit, proč byste měli chtít tipo, ale ne přesně v této konkrétní specifikaci.
Byť vypadá tak dobře! V ceníku ho najdete v kolonce S-Design a jedná se o vrcholnou výbavovou verzi. Jde o obdobu sportovně laděných provedení jako je GT-Line nebo ST-Line u jiných značek. Poznáte ho podle černě lakované mřížky chladiče, černá jsou také zrcátka nebo rámečky okolo mlhovek.
A když k tomu přihodíte ještě nějakou zajímavou barvu, třeba jako v našem případě šedý pastelový lak Metropolit, je tipo na pohled moc pěkné auto. Především pak v kontextu jeho ceny. Přestože jde o jeden z nejdostupnějších kombíků na našem trhu, nepostrádá švih, vyvážené proporce ani zajímavé detaily.
Standardně tipo stojí na sedmnáctkách, ale náš kus měl ještě o palec větší kola (+ 8.000 Kč). Tím je však výčet exteriérových změn u konce, žádné větší nárazníky, spoiler na zádi nebo snad výrazná koncovka výfuku. Fiat se navíc verzí S-Design vůbec nikde nechlubí žádným odznáčkem nebo plaketou.
Robustní a prostorný
Z trojice karosářských verzí je kombík logicky tou nejpraktičtěji založenou, ovšem hatchback zdaleka nestrádá tolik, jak by se mohlo zdát. Dokáže nabídnout solidně velký a dobře přístupný zavazadelník o objemu 440 litrů. Kombík není o tolik větší, s 550 litry se obecně řadí spíše k průměru, kufr je ale velmi dobře využitelný, disponuje dvojitou podlahou a za příplatek (2.000 Kč) může mít i rezervu.
Prostoru pro posádku je dostatek vpředu i vzadu, byť někteří konkurenti nabídnou více místa na hlavu. V oblasti loktů ovšem tipo nabídne prostoru nadprůměrně, na zadních sedadlech také potěší vysoko umístěný sedák, který dobře podepře stehna. Sedadla jsou obecně spíše tvrdší, záda z nich však nebolí ani při delším cestování. Za zmínku stojí, že v případě verze S-Design jsou sedadla čalouněna v kombinaci eko kůže a textilu. U jiných verzí se vůbec nenabízí, standardem jsou textilní sedadla a za příplatek mohou být kompletně čalouněna ekologickou kůží, takže jde o takovou kombinaci obou možností.
Interiér na první pohled vypadá také útulně, při podrobnějším zkoumání ale odhalíte zjevné snahy o šetření. Robustnost mu naštěstí nechybí, některé použité materiály však působí lacině. Snaha snížit náklady naštěstí nešla na vrub použitelnosti, omezila se jen na tu a tam méně kvalitní plasty, případně na drobné ústupky v podobě například trochu chatrněji působících páček pod volantem.
Jednoduše řešená palubní deska je přehledná, volant se silnějším věncem se dobře drží, ovladače jsou velké a mají jistý chod. Ergonomie je bez výhrad, prakticky všechno je příjemně po ruce, snad jedině s výjimkou tlačítek vyhřívání sedadel, která jsou nešťastně utopená v odkládacím prostoru. Čím naopak Fiat potěšil, byl systém stop-start, který si pamatoval nastavení, takže jej nebylo potřeba při každé jízdě deaktivovat.
Poněkud archaickým dojmem působí multimediální systém. Obrazovka je nejvýš sedmipalcová, což je v dnešní době spíše podprůměr. Neoslní ani grafika s malými tlačítky, systém má naštěstí rychlé reakce a snadno se ovládá. Vyloženě nepěkná je ovšem kvalita obrazu parkovací kamery, raději ušetřete těch 5.500 Kč a spokojte se jen s parkovacími senzory za 4.000 Kč.
Tipo ve verzi kombi začíná s cenou 306.900 Kč, to ovšem nebyl náš případ. Za verzi S-Design už si zastoupení značky řekne minimálně 424.900 Kč ve verzi se zážehovou čtrnáctistovkou, diesel stojí 536.900 Kč, a to i kvůli přítomnosti automatické převodovky.
Celkově je základní výbava hodně bohatá, samozřejmostí je například automatická klimatizace, tempomat nebo zmíněný multimediální systém se sedmipalcovým displejem. Zase se však tolik neliší od verze Lounge, která je o více než čtyřicet tisíc levnější.
Náš kus měl vedle toho několik prvků příplatkové výbavy, takže to nebyl úplně příklad lidového vozu. Jeho cena se oproti té nejnižší téměř zdvojnásobila, čímž se ale také dost zásadním způsobem změnila měřítka, kterými na auto člověk pohlížel.
Tvrdé plasty v interiéru nebo malý displej multimédií u auta za tři sta, čtyři sta tisíc, se dá přejít bez povšimnutí, pokud už vybíráte auto za cenu přes půl milionu, logicky na kvalitu interiéru kladete o poznání větší nároky. A tady tipo příliš neobstojí, tedy ve srovnání s auty jako je focus, octavia nebo třeba Peugeot 308. S vyšší cenou auta už zkrátka poměr ceny a užitné hodnoty není zdaleka tak dobrý jako je tomu u dostupnějších verzí, a jak se dočtete na další kapitole, platí to i pro jízdní projev.
Motor, jízdní vlastnosti
Motor
Na českém trhu je tipo dostupné se třemi zážehovými jednotkami a jednou vznětovou. Až donedávna byly benzínové motorizace výhradně atmosférické, v nabídce byla pouze čtrnáctistovka o výkonu 70 kW a silnější šestnáctistovka naladěná na 81 kW. Ta je však spojena výhradně se šestistupňovou automatickou převodovkou. V nabídce je také přeplňovaná čtrnáctistovka T-Jet s výkonem 88 kW, kterou Fiat nabízí rovněž ve verzi schopné spalovat kromě benzinu i LPG.
Z dieselů je k dispozici pouze šestnáctistovku naladěná na 88 kW, která může být kombinována buď se šestistupňovou manuální, nebo automatickou převodovkou o stejném počtu stupňů. Ve sportovně laděném provedení S-Design na výběr nemáte, tady je motor spojen výhradně s automatem, což byl také náš případ.
Vznětový motor svým výkonem 88 kW příliš neoslní, v segmentu se najdou i podstatně výkonnější jednotky. Nabízí ovšem točivý moment 320 N.m, což je porce, jakou obvykle mívají dvoulitry. A průběh točivého momentu tomu odpovídá. Jakmile se vyhrabete z propasti masivní turbodíry a motor se konečně nadechne, auto razantně vyrazí dopředu. Skoro to působí, jako kdyby se mu podíval na zoubek nějaký tuningový úpravce a pořádně ho načipoval.
S daným motorem rozhodně nebudete brzdou provozu, jezdí se s ním příjemně hlavně díky solidnímu zátahu ve středním pásmu. Díky tomu auto působí o něco svižněji, než jak napovídají čísla - zrychlení z 0 na 100 km/h mu podle tabulek zabere 10,4 sekundy, pocitově bych ale nějakou tu desetinku klidně ubral.
Pokud s tlakem na plynový pedál nepolevíte, automatická převodovka hodně dlouho otálí s přeřazením na vyšší stupeň a motor nechává hodně vytočit. Při klidnější jízdě je motor příjemně tichý, kolem čtyři tisíc otáček začne ovšem hluk motoru velmi narůstat a rozhodně není příjemný. Dvouspojkový automat navíc tu a tam překvapí cukáním. Při plynulém tempu však funguje dobře a změna převodů probíhá rychle a hladce.
U nižších výbav se příplatek za automat pohybuje ve výši 56 až 59 tisíc, což rozhodně není málo. Verze s manuální převodovkou přitom nefunguje vůbec špatně, takže si pořízení automatu velmi dobře rozmyslete, osobně bych se bez něj obešel.
Spotřeba se během testu pohybovala v přijatelných mezích. Vyloženě nízkými hodnotami tipo nenadchlo hlavně ve městě, kde si v průměru řeklo o více než sedm litrů nafty. Na dálnici spotřeba klesla na 6 litrů, na okreskách motor potřeboval příjemných 4,6 l/100 km. Týdenní průměr jsme nakonec zakončili s výsledkem 6,6 l/100 km.
Nudný praktik
Na plavnou jízdu střídměji vybavených verzí nedokáže verze S-Design úplně navázat. Osmnáctipalcové disky sice skvěle vypadají, ale z hlediska jízdního komfortu nejsou úplně šťastnou volbou, navíc v kombinaci s měkce naladěnými tlumiči. Podvozek s nimi nedokáže vyžehlit horší silnici tak, jako to tipo dokáže s menšími koly. Na nerovnostech se tu a tam ozývají rázy, proto budou mnohem lepší volbou buď sedmnáctipalcová, nebo ještě lépe, šestnáctipalcová kola, která se nástrahám českých silnic dokážou postavit čelem.
Podvozek naštěstí neodskakuje a disponuje velkou mírou mechanické přilnavosti, jízda po okresce vám ovšem žádné radostné pocity nezpůsobí. Karoserie se dost naklání, volant postrádá jakoukoli zpětnou vazbu a příliš tomu nepřidá ani diesel s váhavou převodovkou.
Nic z toho neberte jako výtku, ale jako konstatování faktu, že tipo není řidičské auto. Je to praktický rodinný kombík, kterému ze všeho nejvíc vyhovuje uvolněné cestování. Ne nadarmo disponuje režimem City, který účinek posilovače řízení zvýší na takovou úroveň, že můžete volantem točit klidně jedním prstem.
Závěr
Závěr
Pokud jste očekávali, že sportovní provedení S-Design promění Fiat Tipo v zábavný kombík, pak budete pravděpodobně zklamaní. Továrnu na adrenalin musíte hledat třeba u modelu 124, Fiat Tipo zůstává rodinným autem, které se i nadále zaměřuje hlavně na praktičnost.
Verze S-Design se omezuje čistě na designovou stránku věci, a to navíc hodně opatrně. Nemá žádné agresivnější nárazníky, tužší podvozek nebo snad silnější motor. Omezuje se na černé doplňky exteriéru, hezká kola a lepší sedadla. S vhodně zvolenou barvou karoserie je auto bez pochyby atraktivnější, tím ale jakékoli sportovní ambice končí.
To je možná trochu škoda, interiér by si zasloužil trochu ozvláštnit, takhle vypadá dost fádně. Argumentů, proč zvolit verzi S-Design, tak ve výsledku není mnoho. Standardní výbava je sice bohatá, ale rozdílů oproti verzi Lounge není moc. Za těch pár drobností je příplatek zhruba čtyřicet tisíc poměrně vysoký.
A to je největší problém této konkrétní verze. Tipo ohromuje skvělým poměrem ceny a užitné hodnoty, což v tomto případě úplně neplatí. Jde o to nejdražší provedení, jaké si můžete pořídit, takže už cenou tipo pomalu šplhá do míst, kde se to hemží kombíky s hodnotnějším interiérem, propracovanějšími technologiemi a v neposlední řadě také lepšími jízdními vlastnostmi.
Pokud jde o zvolenou kombinaci turbodieselu s automatem, funguje slušně, při dynamičtější jízdě však začne převodovka trochu zmatkovat. Také podvozek má ambice být pohodlný, pokud by auto nestálo na sice hezkých, ale málo praktických osmnáctipalcových kolech. Být tipo v nižší výbavě a s menšími koly, určitě by si odvezlo minimálně o půl hvězdičky vyšší hodnocení, je to jinak povedený rodinný kombík za slušnou cenu.
| Nejlevnější verze modelu | 306.900 Kč (1.4 70 kW Tipo) |
| Základ s testovaným motorem | 422.900 Kč (1.6 Multijet Plus) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 536.900 Kč (1.6 Multijet S-Design) |
| Testovaný vůz s výbavou | 614.500 Kč (1.6 Multijet S-Design) |
Plusy
- Prostorný interiér
- U levnějších verzí poměr ceny a výbavy
- Výkonný motor
- Povedený design
- Nízká základní cena
Minusy
- Hrubší zvuk motoru
- Místy levnější materiály
- Aerodynamický hluk
Foto: Ondřej Lilling
