TEST Hyundai Ioniq 5 Power – Zjevení na pět

Design, interiér

Není to tak dávno, co značka Hyundai nabízela na našem trhu vzhledově poněkud fádní modely, které se v plejádě všech těch octavií a passatů vcelku snadno ztratily. Tenkrát by jen těžko někdo předpokládal, že se Korejci o pár let později stanou designovými přeborníky a tvary jejich automobilů budou moci závidět i zavedené evropské automobilky. Neříkám, že se novinky Hyundaie musí líbit všem, ale u všech vzbuzují nějakou emoci. Ať už je pozitivní či naopak, svou úlohu zaujmout plní na jedničku.

Vzpomeňme třeba extravagantní světelnou techniku nového Tucsonu, nepřehlédnutelnou Konu či neotřelý vzhled malého crossoveru Bayon. Bylo jen otázkou času, než se svébytné vzhledové pojetí promítne také do nabídky elektromobilů. Prvním elektrovozem nové éry se stal právě Hyundai Ioniq 5.

Označení Ioniq značka dříve používala pro samostatný model, nyní se z něj stal název celé elektrické modelové řady. Ioniq je tedy v hierarchii značky něco jako rodina ID. u Volkswagenu. „Pětka“ navazuje na retro koncept Hyundai 45 představený před dvěma lety ve Frankfurtu. Tehdy by nás ale ani nenapadlo, že sériový vůz dorazí na české cesty jen s minimálními úpravami. Ne, toto opravdu není test jediného existujícího prototypu, v galerii koukáme na hotové auto!

Mámo, koukej

Ioniq 5 byl od počátku navrhován jako pocta modelu Pony (1975-1982), což byl první automobil značky Hyundai a zároveň první velkosériově vyráběné korejské vozidlo. Osobně jsem musel hodně hledat, abych odkazy na prapůvodní vůz našel, což ale vůbec nevadí. I tak se vymyká čemukoliv, co dnes na evropských silnicích můžete potkat.

Prim hrají hranaté retro tvary, ostré zlomy a světelná technika složená z nespočtu kostiček. Pixely musí hlavní designér milovat, neboť se z nich skládají nejen světla, ale i celá řada drobných detailů, ke kterým se ještě dostaneme. Obzvlášť atraktivní je světelná technika vzadu, kde jsou pixely spojeny v jeden celek černým vodorovným pásem. Jak auto svítí, se ostatně podívejte ve videu přiloženém výše. Zamrzí snad jen fakt, že v noci při odemčení nepředvedou světla nějakou efektní animaci, která by celkový dojem podtrhla.

První jízda s Hyundaiem Ioniq 5. Korejská paráda, která vyděsí konkurenci

Vůz vypadá futuristicky i s docela „obyčejným“ lakováním Gravity Gold Matte (+24.900 Kč). Dojem povyšují dvacetipalcová kola, ale třeba i zapuštěné kliky dveří. Ty se po odemčení nevysunou (jako třeba u vodíkového Nexa), ale zůstávají schované v karoserii. Pomoci si musíte fyzickou silou, což – jak jsme si také ukázali ve videu – není vždycky úplně komfortní. V reklamních materiálech automobilky si ale můžeme všimnout automaticky výsuvných klik, které by naše výbava (Style s paketem Premium) měla mít rovněž. Tak kde je problém? Důvod je prostý - nedostatek čipů. Kdyby se čekalo na „správné“ kliky, zbytečně by to protahovalo uvedení modelu na trh. A tak se na úvod produkce sáhlo po tomto řešení. Všechny ioniqy objednané nyní už ale dostanou kliky výsuvné, zpětný upgrade není možný.

Hyundai Ioniq 5

Opomenout nelze ani víčko konektoru pro nabíjení, které je nenápadně schováno v pravém zadním rohu karoserie. Otevírá se elektricky stiskem víčka, případně tlačítkem na klíčku. Kromě samotného konektoru tu vidíme i pixelovou indikaci (zase kostičky, já vám to říkal) nabití baterie. Zatímco majitel si stav dobití bude nejspíš hlídat na dálku skrz mobilní aplikaci, pro jiného elektromobilistu, který přijíždí k ioniqem obsazenému stojanu, je to dobré znamení toho, jak dlouho u dobíječky asi ještě budete. Nemusí vůbec opouštět své auto, aby si údaje přečetl na stojanu.

Až mě překvapuje, že takto pojatá „pětka“ dostává klasická zpětná zrcátka. Očekával bych možnost kamer a displejů, jako tomu je například u Hondy e (standardně) nebo Audi e-tron (za příplatek). A asi očekávám správně, protože na cestách už bylo zachyceno několik prototypů bez klasických zrcátek.

Oční klam

Upřímně si nevzpomínám, kdy naposledy jsem v testovacím autě posbíral tolik nevěřícných pohledů a udivených reakcí všeho druhu. Zatímco jedna půlka jásala, fotila a posílala palce nahoru, druhá se jen škodolibě šklebila a házela do vzduchu nějaké poznámky o tom, proč není slyšet motor. Vlastně mě až překvapilo, že anketa zaměřená na vzhled tohoto auta na našem Instagramu skončila přesně 50 na 50. Já osobně jsem totiž z jeho vzezření nadšený a po každém zaparkování mě donutilo se otočit. Ale znáte to, sto lidí…

Hyundai IONIQ 5 zná české ceny. Stylový elektrocrossover nabízí i čtyřkolku

Ioniq  5 však nefascinuje jen vzhledem, ale i svými proporcemi. Když jsem počátkem roku viděl první studiové fotky, říkal jsem si, proč Hyundai zvolil označení crossover. Vždyť je to takový pěkný hatchback, něco jako korejský Golf na elektřinu. No a pak jsem se podíval do technických specifikací a zjistil, že vůz má na délku přes 4,6 metru, šířku takřka 1,9 metru a hlavně rozvor 3000 milimetrů! S výškou 1605 mm je jen o 11 milimetrů nižší než Enyaq, takže dané karosářské označení si zaslouží zcela právem. Tudíž jsem čekal, že při prvním osobním setkání bude vůz působit robustně a přifoukle. Jenže, když ho pak obcházím v prázdné redakční garáži, zjišťuji, že on vypadá pořád jako hatchback. Poprosil jsem tedy kameramana, aby vedle přistavil svou i30 Fastback (viz video). Až tady je rozdíl patrný, „pětka“ klame tělem naprosto dokonale.

White is the new black

V kabině je od první chvíle zřejmá snaha o co možná nejčistší a nejuhlazenější styl. Volant nemá logo značky (zbytečnost, vždyť každý ví, jaký vůz si pořídil) a plochy na něm se na první pohled tváří jako dotykové, jde však o klasická tlačítka, o která nezavadíte omylem třeba při vyhýbacím manévru.

To chválíme, stejně jako kvalitní, na dotyk příjemné materiály a multimediální prostředí složené ze dvou 12,3“ obrazovek, jako to známe z moderních mercedesů. Tady jsou ale originálně zakomponované do bílého rámečku. Stejně tak samotné prostředí infotainmentu má standardně bílý podklad. Můžete jej změnit na černou, v bílých rámečcích je to ale bez přehánění pěst na oko. Bílé provedení nevadí, ani v noci vás při utlumeném jasu neoslňuje. Prostředí multimédií je přehledné a svižné, pod prostřední obrazovkou najdeme konvenční tlačítka pro rychlé přepínání mezi vybranými položkami.

Hyundai Ioniq 5

Méně spokojený už jsem byl s head-up displejem, jehož obraz promítaný na čelní sklo mi nepřišel dostatečně ostrý, takže jsem jej po nějakém čase raději deaktivoval. Líbí se mi zachování samostatného panelu pro ovládání teploty, byť už i tady došlo k jistým kompromisům. Šipky pro přidávání a ubírání stupňů jsou dotykové a za jízdy není úplně snadné se na ně trefit. A když chcete aktivovat vyhřívání či ventilaci sedaček, musíte prstem kliknout na patřičný nápis a posléze vyhřívání spustit na obrazovce infotainmentu. Obzvlášť otravné je takové přeskakování ve chvíli, kdy prostřední displej využíváte třeba pro Apple CarPlay a navigaci Waze.

Tak přeci crossover

Světlý interiér v kombinaci s bílými sedačkami vytváří vzdušný dojem, i když předpokládám, že ani v tmavém provedení by se člověk necítil stísněně. Místa v obou řadách má totiž „pětka“ na rozdávání. Vpředu mě v rozměrných a pohodlných křeslech neomezuje žádný středový tunel, takže se mohu pohodlně rozvalit. Zároveň nehrozí, že bych pravým kolenem aktivoval nějakou funkci. Uprostřed je jen plovoucí a posuvná středová konzola s obrovským množstvím úložných prostor. A když si na nabíječce chcete zdřímnout, samostatnými tlačítky nastavíte sedačku řidiče a spolujezdce do relaxační polohy, která sklopí opěradlo a zdvihne opěrku nohou. To je pohoda!

My jsme sem ale nepřijeli vegetit, sedačku řidiče si tedy opět nastavuji tak, aby mi s výškou 178 cm bylo za volantem příjemně. A když přesednu dozadu, znovu mám královský prostor před koleny a dostatečnou rezervu nad hlavou. Zadní sedačky jsou navíc také velmi pohodlné a zvládnou se sem nasoukat i tři dospělí. Cesta k moři asi nebude ideální, ale pár desítek kilometrů tu zvládnou zcela bez problémů. Daný půdorys tvůrci vytěžili do posledního milimetru. Cestování vzadu zpříjemňuje loketní opěrka s držákem na nápoje a vyhřívání sedadel. Navíc lze lavici posunout až o 15 centimetrů a získat tak prostor k dobru pro nohy či zavazadla.

Hyundai Ioniq 5 N může dorazit ještě letos. Líbí se vám jeho možná podoba?

Zavazadlový prostor má objem 527 litrů, tedy méně než enyaq s 585 litry. Kufr je sice dost mělký, nabízí ale další úložný prostor pod podlahou (po stranách a v zadní části, uprostřed je umístěn elektromotor). Koncernová konkurence může ioniqu závidět 57litrovou schránku pod přední kapotou, kam se vejde třeba dobíjecí kabeláž. Plastové víko navíc po otevření drží nahoře, takže vám při ukládání předmětů dovnitř nebude padat na ruce.

Motor, jízdní vlastnosti

Nejen kolem komína

Na týdenní test jsme dostali verzi Power, tedy tu s větším akumulátorem o využitelné kapacitě 72,6 kWh. Pohon obstarává jeden zadní synchronní elektromotor s permanentními magnety, jenž disponuje maximálním výkonem 160 kW a 350 newtonmetry točivého momentu. Na stovce je vůz za 7,4 sekundy a pokračovat umí na 185 km/h. Pro zájemce o dynamičtější svezení je připravena i čtyřkolka s výkonem 225 kW, kdo ale preferuje dojezd, ten by měl sáhnout po naší verzi. Ta totiž ze všech dostupných ioniqů ujede nejdál, metodika WLTP slibuje 481 km na jedno nabití.

V reálném světě počítejte s dojezdem mezi 350 a 400 kilometry, samozřejmě podle toho, kde se nejčastěji pohybujete. Má tradiční cesta do práce složená z 20 km okresek, 60 km dálnice a 20 km popojíždění po Praze si při nějakých pětadvaceti stupních vyžádala 21,5 kWh. Samozřejmě s aktivovanou klimatizací a dalšími komfortními spotřebiči. Jen po okreskách se dá jezdit s průměrem kolem 17 kWh/100 km. Na víkend jsme ve čtyřech lidech s plným kufrem vyrazili na výlet. Jezdili jsme jen po okreskách, neloudali se, ale ani auto nedrtili s akcelerátorem u podlahy. Ani tak jsem se ale nemohl dostat pod odběr 20 kWh. Tady bych asi čekal o něco menší hodnoty, už kvůli tomu, že starší elektrické hyundaie patří k tomu nejúspornějšímu na trhu.

Hyundai Ioniq 5

Ioniq 5 má ve vyšší výbavě tepelné čerpadlo (v nižší se připlácí 40.000 Kč), hlavně ale jeho zbrusu nová architektura E-GMP pracuje s 800V palubní sítí, kterou ze současné produkce známe jen z luxusních elektromobilů Audi e-tron či Porsche Taycan. To kromě jiného umožňuje nabíjení o výkonu až 350 kW, s nímž je dobití stovky kilometrů otázkou několika málo minut. My se musíme spokojit „jen“ se 150kW stojanem PRE u holešovického výstaviště. Technika zvládá nabíjet maximálním výkonem až do 75 %, poté zpomaluje na 120 kW, aby se nad osmdesáti procenty dobíjelo výkonem kolem 100 kW. Už to je o poznání příjemnější než u nás nejrozšířenější 50kW stojany, kde si na dobití z 20 % do plna musíme vyhradit něco přes hodinu. A zapomenout nesmíme ani na možnost nabíjení externích zařízení z trakčního akumulátoru V2L, díky čemuž vám auto snadno dobije třeba elektrickou koloběžku.

Auto zrychluje lineárně, pověstného elektrického kopance se nedostává ani ve sportovním módu. Pro svižný odšťuch z místa i bezpečné předjíždění má však vůz dynamiky dostatek. Pohon zadních kol je nezáludný. S aktivním stabilizačním systémem je chování zcela předvídatelné, ani na mokrém podkladu vás přidání v utažené zatáčce nevytrestá. Na rozdíl od elektrických volkswagenů si tu ale můžete stabilizaci vypnout, čímž se ioniq snáze uchýlí k jízdě dveřmi napřed. Jde to, jen nečekejte takovou zábavu jako s BMW M2, kde se řidič nemusí prát s takřka dvoutunovou hmotností.

Na driftovací soutěže si asi „pětku“ nikdo kupovat nebude. Její využití vidím především v městském provozu, na okreskách a občasné dálnici. Všude tady funguje bezchybně. Podvozek je i přes dvacetipalcová kola a tužší naladění dostatečně komfortní, ne vyloženě plavný, ale pohodlný a nerovnostmi se nenechává rozhodit. Až o těch větších v kabině víte skrz podupávání od kol, nejde však o nic dramatického. Řízení je strmější a potěší velký rejd. Neotáčí se sice na pětníku jako Honda e, ale manévrování v úzkých podzemních garážích zvládá na jedničku.

Za všech okolností je vůz velmi dobře odhlučněný, takže vás uvnitř neruší žádné nežádoucí zvuky. Dokonce ani při dálniční stotřicítce, kde už bych svist od hranaté karoserie a tradičních zpětných zrcátek očekával. Velmi dobře funguje vedení v jízdním pruhu, které však stále vyžaduje pravidelné propojení rukou a volantu. Ve městě zase přijde vhod 360stupňový kamerový systém, snadno si tak můžete prohlédnout bezprostřední okolí třeba při parkovacím manévru. Líbila se mi i snadná deaktivace hlídání jízdního pruhu dlouhým stiskem tlačítka na volantu. Asistenční systémy má Hyundai vychytané, snad jen varování před hrozbou čelní kolize by nemuselo reagovat tak zbrkle.

Závěr

Závěr

Hyundai Ioniq 5 vypadá přesně tak, jak si tvůrci devadesátkových sci-fi filmů představovali budoucnost v roce 2040. Budí pozornost a jeho design polarizuje. Zároveň je to ale v mnoha ohledech velmi, velmi povedený elektromobil.

Uvnitř nabídne moderní pracoviště s obrazovkami zakomponovanými do perfektních materiálů, za které by se nemusela stydět ani prémie. Přihazuje bohatou výbavu, pohodlné sedačky a obrovskou nadílku prostoru v obou řadách. Objem standardního zavazadelníku sice na papíře neohromí, „pětka“ to však vyrovnává nespočtem úložných prostor – pod podlahou, v kabině, ale i pod přední kapotou.

Hyundai Ioniq 5

Pochvalu zaslouží i samotná jízda. Vůz je komfortní, dobře se řídí a bez jakéhokoliv omezování zvládne 350 až 400 kilometrů na jedno nabití. V tuzemském prostředí tak bude největší slabinou nedostatečná infrastruktura rychlonabíječek, kde maximální dobíjecí výkon (který mohou Enyaq, ID.4 či Mustang Mach-E jen tiše závidět) využijete jen na několika málo místech. Škoda, protože u takových stojanů je dobití na 80 % opravdu otázkou krátké pauzičky na toaletu a kafe.

Ještě mrkněme na ceník - Ioniq 5 začíná na 1.099.990 Kč, spokojíte-li se s menší 58kWh baterií, výkonem 125 kW a úvodní výbavou Smart. Verze Power s větším akumulátorem a 160 kW stojí minimálně 1.249.990 Kč, což je nepatrně více než srovnatelný Enyaq (1.219.900 Kč) a VW ID.4 (1.223.900 Kč), zároveň ale méně než žádá Ford za Mustang Mach-E (1.299.990 Kč) a Audi Q4 e-tron (1.322.900 Kč). Tady už to bude hodně o osobních preferencích.

Plusy

• Originální vzhled
• Prostorný interiér
• Rychlé nabíjení a solidní dojezd
• Příjemné jízdní vlastnosti

Minusy

• Vyšší spotřeba
• Ovládání některých funkcí
• Základní výbava