TEST Start dlouhodobého testu: Hyundai i30 kombi 1.5 DPI Smart – Test na vaše přání
Kromě motoristů, kteří se na novou, elektrickou dobu těší, je i nemálo těch, kteří se jí bojí a hledají poslední jednoduchý spalovací vůz. Velké naděje vkládají třeba v Hyundai i30 1.5 DPI, který jsme do flotily dlouhodobých testů zařadili právě na vaše četná přání.
Jednou z klíčových novinek loňského faceliftu jednoho z nejprodávanějších aut v Čechách, tedy Hyundaie i30, byl motor 1.5 DPI.
Nástupce čtrnáctistovky
Nahradil předchozí jednotku 1.4 CVVT (73 kW), od níž asi nikdo nečekal víc než městský provoz a kterou by si do rodinného vozu nekoupil. Nová patnáctistovka působí na papíře mnohem suverénněji. Výkon 81 kW je postaru 110 koní, zrychlení z klidu na 100 km/h za 12,6 s snese srovnání s Octavií 1.9 TDI, maximálka skoro 190 km/h také. Když je navíc tento motor posledním svého druhu, tedy jediným atmosférickým čtyřválcem bez turbodmychadla ve voze kompaktní třídy, je logické, že hodně z vás obracelo stránky časopisu vpřed i vzad při marném čekání na recenzi.
První testovací
Hyundai samotný jednotku, kterou musí prodávat levně, ale zaplatí za ni vysoké emisní pokuty, nikterak netlačí. Nenabízí ji ve výhodné akční edici Family, hezké sportovní výbavě GT Line, ale ani v efektní karosářské verzi Fastback. Jen hatchback či kombík ze základního ceníku, a to ještě bez nejvyšší výbavy Style. Kombík na fotkách s metalickým lakem a výbavou Smart, tedy například litými koly a předními světlomety LED, je tedy také maximum toho, co můžete se základním motorem 1.5 DPI mít. A jde zároveň o první vůz pro novináře s tímto motorem, který jsme k testu převzali s deseti kilometry na tachometru, a bude nám dělat společnost celý rok.
Hlavně si moc nevymýšlejte
Výhodou vozů Hyundai proti domácím škodovkám je nižší cena. Za 374.990 Kč vám Mladoboleslavští dnes už nedají ani scalu, Octavia Combi pak začíná na 534.900 Kč.
Nevýhodou je nemožnost nakonfigurovat si vůz podle svého. Výbava Smart je v základu bohatá. Obsahuje světlomety LED, 16“ litá kola, elektrické ovládání všech čtyř oken s automatickými dojezdy, přední i zadní parkovací senzory, parkovací kameru, vyhřívané sedačky, a dokonce i vyhřívaný volant. Bohužel umožňuje toliko dva příplatky: metalický lak za 16.900 Kč (ten máme) a větší centrální infotainment s desetipalcovým displejem místo osmipalcového a integrovanou navigací za 25.000 Kč. Tímto značným příplatkem jsme při konfiguraci vozu zhrdli, neboť stejně používáme navigaci zrcadlenou z mobilu – je zdarma a vždy aktuální. Možná to ale byla chyba, protože větší displej se mnohem méně leskne, když je slunce v nadhlavníku. Naopak jsme chtěli sedmnáctipalcová kola, která na jaře, kdy jsme si vůz vybírali, v ceníku ještě byla. Ale než jsme stihli konfiguraci „odklepnout“, výrobce je z nabídky vyškrtl, prý pro malý zájem zákazníků. Nakonec nás to ani nemrzí – měkké tlumiče jsou s vysokými šestnáctkami (205/55 R16) v dobré harmonii.
Naopak nás nepřestává mrzet, že nemáme bezklíčový přístup do vozu a startování. Na to, že se auto po zatažení za kliku samo odemkne, si zvyknete tak, že pak u vozů, jež to nemají, kliky trháte. Podobně nám chybějí automatické stěrače. Tyto dvě věci hyundai samozřejmě nabízí, ale až ve vyšší výbavě Style. A v té už nelze mít motor 1.5 DPI.
Na druhou stranu nemožnost si moc vymýšlet udržela cenu testovaného vozu sympaticky nízko. K výbavě Smart za 444.990 jsme tak opravdu přihodili jen metalízu, z originálního příslušenství tažné zařízení za 19.989 Kč a sadu koberců za 1511 Kč. Auto tak vyšlo na 483.390 Kč. Aktuálně by však už bylo o 10.000 Kč dražší, neboť přesně o tolik základní model zdražil.
Pořizovací náklady | Fiat Tipo 1.0 FireFly (74 kW) (etalon) | Hyundai i30 kombi 1.5 DPI (81 kW) |
Základní cena | 386 900 Kč (Tipo) | 414 990 Kč (Family Comfort) |
Cena verze Světa motorů | 386 900 Kč (Tipo) | 414 990 Kč (Family Comfort) |
Výbava verze Světa motorů | Čelní, boční a hlavové airbagy, rádio s bluetooth handsfree, připojení USB nebo SD, výškově a podélně stavitelný volant, dálkově ovládané centrální zamykání, manuální klimatizace, elektrické ovládání předních oken a vnějších zrcátek, počítač. | |
VÝBAVA NAD RÁMEC VERZE SVĚTA MOTORŮ | ||
Automatická klimatizace | Ne | Ne |
Světlomety LED | Ne | Ne |
Vyhřívání předních/zadních sedadel | Ne/Ne | Ne/Ne |
Zadní/zadní a přední park. senzory | Ne/Ne | Ano/Ne |
Litá kola | Ne | Ano (16") |
Navigace | Ne | Ne |
Světelný/dešťový senzor | Ne | Ano/Ne |
Tempomat | 2500 Kč | Ano |
Bezklíčkové startování | Ne | Ne |
Metalíza | 16 000 Kč | 16 900 Kč |
To by mělo fungovat
Motor bez přeplňování a přímého vstřikování slibuje maximální spolehlivost i při častých krátkých jízdách. Moderní agregáty s přímým vstřikováním potřebují čas od času pořádně projet, jinak jim zarůstá sání karbonem, olej se ředí benzinem a kontaminuje vodou. A pokud nemáte čas jezdit zbůhdarma jinam, než nutně potřebujete, jde teoreticky o optimální volbu. Díky kombinaci hydraulických zdvihátek a nepřímého vstřiku jde navíc o jeden z posledních motorů, který by měl dobře snášet i přestavby na LPG.
Rozhodně si nemyslete, že jednotka 1.5 DPI je technicky nějaká konzerva. Zajímavé je na ní právě to, že atmosférické plnění a nepřímý vstřik kombinuje se zcela aktuální technickou úrovní zbytku agregátu. Má tedy chlazené výfukové svody integrované v hlavě válců, proměnné časování obou vačkových hřídelí (odtud označení CVVT v ceníku), proměnnou délku sání, a hlavně ani samo nepřímé vstřikování není konvenční. Vstřikovačů je celkem osm, pro každý válec dva, nad každým ventilem jeden. Přesunutí vstřikovačů až těsně nad ventil zmenšilo omývanou plochu benzinem a snížilo tak jeho špatně kontrolovatelné srážení a odpařování, které tradičně u motorů MPI zhoršuje emise. Efekt je citelný nejen na válcích zkušeben, ale i na silnici. Když motormanagement nebojuje s tímto takzvaným efektem palivového filmu, může na plyn reagovat mnohem rychleji.
Právě to, jak čile a přesně motor reaguje, jsme si chválili od prvních metrů. Za městem však nastalo zklamání a pocit šlapání do prázdna. Od nějaké půlky dráhy plynového pedálu se nic nedělo ani u prázdného auta, natož když jsme v něm byli čtyři a naplno běžela klimatizace. Línějších 110 koní jsme nepoznali. Zvyklí na přeplňované jednotky s rezervou točivého momentu jsme už zapomněli, jak velký vliv měl u těch atmosférických záběh. Nyní po 4000 kilometrech můžeme říci, že dynamika prázdného vozu je slušná. Pořád ale platí, že na rozdíl od turbomotorů takzvaně nemá kde brát a že každé kilo v kufru a každé sepnutí kompresoru klimatizace jsou cítit. Nicméně motor se stále rozjíždí, takže opravdu s jeho hodnocením počkejme aspoň tři měsíce do dalšího dílu. Spotřeba paliva je zatím velmi příznivých 6,3 l/100 km.
Hyundai i30 kombi a konkurenti | Hyundai i30 kombi 1.5 DPI | Fiat Tipo Kombi 1.0 FireFly | Opel Astra ST 1.2 Turbo | Renault Mégane Grandtour 1.3 TCe | Škoda Octavia Combi 1.0 TSI |
Motor, ventilový rozvod | benzin R4, DOHC | přeplňovaný benzin R3, DOHC | přeplňovaný benzin R3, DOHC | přeplňovaný benzin R4, DOHC | přeplňovaný benzin R3, DOHC |
Zdvihový objem (cm3) | 1498 | 999 | 1199 | 1333 | 999 |
Největší výkon (kW/min-1) | 81/6000 | 74/5000 | 81/4500 | 103/4500-6000 | 81/5500 |
Největší točivý moment (Nm/min-1) | 144/3500 | 190/1500 | 195/2000-3500 | 260/1750-3500 | 200/2000-3000 |
Převodovka | 6° manuální | 5° manuální | 6° manuální | 6° manuální | 6° manuální |
Délka x šířka x výška (mm) | 4585 x 1795 x 1475 | 4571 x 1792 x 1514 | 4702 x 1871 x 1510 | 4626 x 1814 x 1449 | 4689 x 1829 x 1468 |
Rozvor náprav, rozchod kol P/Z (mm) | 2650, 1573/1581 | 2638, 1542/1543 | 2662, 1544/1558 | 2712, 1597/1598 | 2686, 1543/1535 |
Standardní pneumatiky | 195/65 R15 | 195/65 R15 | 205/55 R16 | 205/55 R16 | 205/60 R16 |
Provozní/užitečná hmotnost (kg) | 1206/594 | 1270/550 | 1280/590 | 1281/657 | 1238/592 |
Nejvyšší hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu (kg) | 600/1200 | 500/1500 | 650/1110 | 675/1700 | 650/1300 |
Objem zavazadlového prostoru základní/maximální (l) | 602/1650 | 550/- | 540/1630 | 521/1504 | 640/1700 |
Objem nádrže paliva (l) | 50 | 50 | 48 | 50 | 50 |
Nejvyšší rychlost (km/h) | 187 | 191 | 200 | 205 | 202 |
Zrychlení z 0 na 100 km/h (s) | 12,6 | 12,0 | 11,1 | 9,7 | 10,9 |
Kombinované emise CO2 (WLTP) (g/km) | 123-141 | 126-133 | 121-128 | 132-133 | 118 |
Kombinovaná spotřeba paliva (WLTP) (l/100 km) | 5,4-6,2 | 5,6-5,9 | 5,3-5,6 | 5,8-5,9 | 5,2 |
Proč ten kravál?
Velkým zklamáním je zatím hlučnost motoru. Když se převaluje na volnoběh, ani není slyšet, že běží. To byl vždy znak precizně zvládnuté mechaniky. Do 110 km/h pořád platí, že motor není nějak zásadně slyšet – to spíš hluk od pneumatik odpovídá tomu, že pokud vám dnes ještě někdo dá rodinný kombík za 373.990 Kč, nelze čekat tlusté vrstvy akustické izolace. Jenže ve 120 km/h se agregát začne ozývat, jako by někde rezonoval přímo do karoserie. A zrovna při 130 km/h je to nejhorší. V tom se zcela shodujeme s těmi z vás, kdo nevydrželi čekat na první recenzi a vůz si (obvykle bez možnosti zkušební jízdy – prodejci také mívají především dražší modely) koupili. Často píšete, že „se to moc točí“. Ovšem 3500 min-1 při 130 km/h u motoru, jehož výkon vrcholí v 6000 otáčkách, rozhodně neznamená, že by šestý převod byl příliš krátký. Kdyby motor točil méně, zastavoval by vás na dálnici i protivítr. Problém je zkrátka v tom, že k největším rezonancím výfukového potrubí dochází právě v otáčkách, v nichž se vůz na českých dálnicích pohybuje nejčastěji. Vytlačit kritické frekvence mimo obvyklé rychlosti jde úpravou pružných spojů (vlnovců) nebo přidáním závaží na výfuk.
Měření na válcové zkušebně: Výkonný, ale jen chviličku
Hyundai i30 jsme změřili na válcové zkušebně už při 1800 km, tedy ještě ne zcela zajetý. Přesto jeho maximální výkon přesáhl údaj výrobce o slušných pět kilowattů, točivý moment pak tuto hodnotu potvrdil. Křivka točivého momentu je navíc velmi pěkná a ve veleširokém rozsahu od 2500 do 6000 otáček přesahuje 130 Nm. Výkon tedy lineárně stoupá. Důvod, proč řidiči vozidlo vždy nepociťují jako dynamické, je takový, že zmíněný slušně vysoký výkon je k dispozici opravdu jen ve zcela nejvyšších otáčkách. Kdo motor vytočí jen na 5000 min-1 (což je pro většinu řidičů už hodně), dostane pouze 70 kW. A i když ho vytočíte až na 6200 otáček, po zařazení vyššího převodu výkon zase spadne a je otázkou, zda přes rostoucí jízdní odpory vůbec své maximální hodnoty dosáhne. Výhoda moderních turbomotorů, například litrových tříválců, je tedy nejen v tom, že v nízkých otáčkách mají až o třetinu vyšší točivý moment, ale také ve schopnosti vykouzlit i určitou rovinu na křivce nejvyššího výkonu. Hodnoty blízké maximálním dokážou mít třeba od 4000 do 6000 otáček. Takže i po zařazení vyššího převodu tam je stále maximální výkon.
Jak vidí i30 redakce
Petr Slováček: Pokud bych jako správce flotily hledal levné a bytelné auto pro své zaměstnance, byla by nejspíš třicítka jasným favoritem. Je prostorná, pohodlná a levná. K tomu ji lze vybavit za lidské peníze. To musí řidičům referentům stačit. S naším motorem je navíc zázračně úsporná, byť tedy nejde zrovna o trhače asfaltu. Sám bych si ji ale domů nekoupil, protože mě na ní štvou věci, které bych v nižší střední třídě nečekal – typicky stupidní funkce zamčených dveří, které se aktivují po rozjezdu a neodemknou, ani když zastavím a vystoupím od místa řidiče. Než jsem přišel na to, že v palubním menu se to dá nastavit, skoro jsem zešedivěl. Nebo reflektory LED, které ale svítí málo a před autem vykreslují různé stíny. A každý den mě překvapuje hlučnost na dálnici od motoru i podvozku. Překvapivě jsem do i30 dozadu nacpal tři děti v kombinaci sedačka + podsedák + vajíčko, ale jak záď klesla k zemi, to bych vám nepřál vidět.
Leoš Káňa: Dříve byly nedílnou součástí nabídky většiny modelů, nyní jsou zážehové čtyřválce bez přeplňování v třídě kompaktních hatchbacků a kombíků vzácností. A po prvních zkušenostech s patnáctistovkou v Hyundaii i30 se tomu ani nedivíme. Bez turbodmychadla chybí tomuto motoru říznost, a hlavně chuť k životu. Výkon 81 kW přitom vypadá slibně, jenže točivý moment 144 Nm už za přeplňovanou konkurencí zaostává. Navíc jeho maximum přichází až od 3500 otáček, u oturbených litrových tříválců máte nejvíce síly od 1500 min-1. Nějak jsme na to v posledních letech, kdy se setkáváme hlavně s přeplňovanými motory, zapomněli, ale atmosféru je potřeba vytáčet. A hyundai je toho jasným důkazem. Síla jeho patnáctistovky přichází pozvolna. Dlouho se nadechuje, aby někde v oblasti od 4000 do 6000 min-1 ze sebe vydal to nejlepší. Když však nepotřebujete dynamiku, je krásně plynulý a běží kulatě. Pětku pak můžete bez vibrací řadit už v padesáti, šestku v sedmdesáti.
Martin Vaculík: Na vůz jsem se obrovsky těšil, jelikož přinášet recenze jednoduchých a spolehlivých aut považuji za hlavní smysl své práce. Obrovsky mě zklamala hlučnost na dálnici, na druhou stranu soukromí motoristé jezdící na spotřebu, kteří na rychlostní komunikaci udržují tempo 105 až 115 km/h, si na nic stěžovat nebudou. Rozzuřilo mě tažné zařízení. Prý originální, ale neumí si vypnout parkovací senzory po zapojení vleku. Ano, uvnitř je sice tlačítko, jenže se znovu zapnou po každém zařazení zpátečky. Pokud tak manévr s vlekem nezvládnete najednou, musíte tlačítko mačkat opakovaně – což je to poslední, co potřebujete, když někde svým couváním s přívěsem blokujete provoz. Jestliže pak navíc manipulace s bajonetem odnímatelné koule patří k nejhorším, jaké jsem poznal (klíček je jen jednostranný a jde vytáhnout i z nesprávně zajištěného tažného), fakt bych za to 20.000 Kč nedal. Toto originální tažné se nijak neliší od toho z Polska, které vám za třetinu ceny namontuje starý Huhulák ve své eternitové boudě.