Toto jsou ty nejbláznivější Alpiny za 56 let produkce uznávaného úpravce

Společnost Alpina Burkard Bovensiepen GmbH & Co. KG byla německým establishmentem uznána jako oficiální automobilka. Pro vynikající vozy založené na technice BMW se po celé zeměkouli ujalo kratší označení Alpina, které hovoří za vše asi stejně jako paprskovité disky velkých litých kol, barevné budíky nebo emblém tvořený dvojitým karburátorem Weber a klikovou hřídelí.

Nová Alpina B8 Gran Coupé oficiálně. Výkonem má blízko k M8 Competition, je ale levnější

Úpravy sériových BMW sahají do roku 1962, když zakladatel Burkard Bovensiepen začal realizovat touhy vylepšit BMW 1500 pomocí dvojitého karburátoru Weber. Od prosté snahy být rychlejší začala pouť Alpiny garážovými podmínkami až k respektované manufaktuře na modely rychlých aut, která nikdo jiný nenabízí. Originální specifikace vznikaly postupně, od oficiálního založení společnosti Alpina v roce 1965 vyjížděly z Kaufbeurenu a poté z Buchloe tyto parádní automobily.

1. Alpina B10 Bi-Turbo

Po ukončení závodního působení z důvodu nedostatku času se Alpina mohla plně prosadit v produkci akčnějších BMW. Model B10 Bi-Turbo posouval limity sériového sedanu 535i série E34. Správným zásahem do tovární techniky byl v roce 1989 stvořen nejrychlejší sedan světa. Přestavba se zaměřila na řadový benzínový šestiválec o objemu 3,4 litru, který na zadní kola se samosvorem posílal 265 kW (360 koní) dosažitelných při 6000 ot./min. Vysoký točivý moment 520 N.m byl výsledkem dvojitého přeplňování vodou chlazenými turbodmychadly Garrett T25 regulované manuálně mezi hodnotami plnícího tlaku od 0,4 do 0,8 baru. Pod kapotu byly přidány kované písty Mahle, silnější ojnice, posílená kliková hřídel, modifikované vačky a jedinečná sací i výfuková soustava na míru.

Alpina B10 Bi-Turbo (1989-1994): Pětkový bavorák z Buchloe pobil všechny sedany světa

Řidič si mohl vodit B10 pomocí trojice pedálů, což značilo přítomnost manuálu Getrag 290 s posílenou spojkou Fichtel & Sachs. Akcelerace na stovku byla otázkou 5,6 sekundy a maximální rychlost na pátý převodový stupeň dosahovala hodnoty 290 km/h. Čísla byla později zpřesněna na 5,4 sekundy a 291 km/h, nicméně zajímavější je postřeh absence omezovače při obligátních 250 km/h. V letech 1989 až 1994 bylo vyrobeno pouhých 507 exemplářů rychlých jako Ferrari 348 či Porsche Carrera 2.  

Alpina B10 Bi-Turbo (1989)

TEST Alpina D3 Touring Allrad – Jeho veličenstvo biturbo

2. Alpina 318i Shell Kilometer Marathon

V červenci 1981 uspořádaly společnosti Auto Motor und Sport a Shell událost nazvanou Kilometrový maraton (Kilometer Marathon). Hlavním cílem bylo zjistit, které auto ujede testovací kilometr s nejnižší spotřebou. V konkurenci více než 120 dalších aut dokázalo BMW 318i E21 od Alpiny zvítězit ve třídě určené pro automobily s hmotností do 1,3 tuny.  Žádný supersport, ale naopak spořivý speciál s dlouhým nosem dojel do cíle se spotřebou pouze 2,672 litru benzínu na 100 kilometrů.

Brit chtěl dokázat, že si diesely nezaslouží smrt. S BMW 730Ld na jednu nádrž ujel 1450 km

Vítězná Alpina před závodem podstoupila extrémní úpravy, jednalo se například o aerodynamické změny, pohon dvou válců, energie směřovaná pouze jednomu roztáčenému kolu a chlazení paliva před spálením ve válcích. Řešení nebyla použita v sériové výrobě, ale současné nálady ekologů k podobně úsporným opatřením nemají daleko.

Alpina 318i Shell Kilometer Marathon

3. BMW Alpina Roadster V8

Roadster V8 od Alpiny znamenal průlomový vstup na americký trh a zároveň se jednalo o první méně výkonné provedení než základ. Při vývoji Roadsteru V8 inženýři upustili od sériového osmiválce z M5 E39 a objem byl snížen na 4,8 litru, přesto atmosférický vidlicový osmiválec M62 vepředu posílal na zadní nápravu slušných 280 kW (381 koní) a 520 N.m. Myšlenkou bylo vůz směřovat vůz do cestovní kategorie GT, proto i měkčí naladění podvozku nebo pětistupňovým automat ZF. Raritní roadster byl vyroben 555x, z toho putovalo 450 kusů do USA a jen osm jich skončilo ve Velké Británii.

Alpina Roadster V8 (2002-2003)

4. Alpina B7

Typ B7 z let 2004 až 2008 byl druhým modelem Alpiny exportovaným až za oceán. Upravený sedan s diskutabilní zádí vznikal postupně, zejména vidlicový osmiválec prošel přes továrny v rakouském Steyru, poté v Buchloe a putování bylo zakončeno v Dingolfingu. Každá štace znamenala určité doplnění celku, vybraní odborníci dozorovali tepelné zpracování dílů, kolegové o pár set kilometrů dále ladili chlazení a kompletaci 4,4 V8 si vyhradili zaměstnanci v sídle Alpiny.

TEST BMW 750i xDrive vs. Mercedes-Benz S 560 e L – Tradice, nebo moderna?

Nadopovaná limuzína vytvořená z řady 7 E65 poprvé vyzkoušela kouzlo kompresoru, který spolu s kovanými vnitřnostmi a úpravou jednotky motoru sliboval výkon 368 kW (500 koní) v rozmezí 5250 a 6000 otáček a k tomu 698 N.m točivého momentu. Dvoutunová dálniční stíhačka na rovině ujela všem, vždyť zrychlení 0–96 km/h za 4,8 sekundy a maximální tempo 299 km/h patřily v roce 2004 mezi výsady dvoumístných supersportů. U B7 stačilo dupnout na pedál plynu, držet volant a čekat, šestistupňový automat ZF se postaral o zbytek.

Alpina B7 (E65) (2005–2008)

5. Alpina B8 4.6

Pravděpodobně jeden z nejvíce ceněných výrobků z Buchloe. Když se BMW nepodařilo implementovat velký osmiválec do řady E36, nastal čas pro odvážnější profesionály tunerského oddílu Alpina. Po 42 úpravách přinesených do motorového prostoru sedl přirozeně plněný osmiválec 4,6 V8 na své nové místo. Auto rázem disponovalo výkonem 245 kW (338 koní) při vytočení na 5700 otáček za minutu. Zabudovaná jednotka přinesla navíc 470 N.m točivého momentu.

Benzínová jednotka navazovala na šestistupňový manuál vedoucí k zadním kolům. Při čistém rozjezdu se dalo dosáhnout stovky za 5,6 sekundy. Maximální přilnavost byla dílem tlumičů Bilstein a z rozletu na 281 km/h pomáhal klidnit vášně přední zakázkový brzdový systém, vzadu našly uplatnění kotouče a destičky z BMW M3 E36.

Alpina B8 4.6 (E36) (1995–1998)

6. Alpina B3 GT3

V roce 2011 byla v Tokiu představena bláznivá edice 99 kusů nepřehlédnutelných kupé Alpina B3 GT3. Toho času jeden vůz oslavující šampionát ADAC GT Masters vycházel přepočtem na 2,3 milionu Kč, za tyto peníze se dalo získat zelené lakování, závodní polepy, křídlo, přední lízátko nebo originální difuzor.

Estetické doplňky odpovídají zemi debutu, ovšem novinky se odehrály i nad přední nápravou. Omezená série využívala přednosti řadového šestiválce s objemem tří litrů, který spolupracoval s párem turbodmychadel. Nejen zásluhou průchodnějšího výfuku Akrapovič auto dosahovalo výkonu 300 kW (408 koní) při 6000 ot./min. a točivého momentu 540 N.m, použit byl šestistupňový automat ZF. Tradičně zadní hnanou osu spojoval samosvorný diferenciál Drexler po vzoru závodní předlohy. Oslavný model uměl akcelerovat na 96 km/h během 4,3 sekundy, ručička rychloměru se v maximu dostala až k hranici 300 km/h.

Alpina B3 GT3 (2012-2013)