V Česku jsou na prodej tři unikátní prototypy zamýšlených škodovek

Bratislavské automobilové závody (zkráceně BAZ) byly oficiálně založeny 1. července 1971, datum založení však nebylo úplným počátkem továrny, ani skutečným zahájením výroby – závod začal fungovat až v osmdesátých letech. 

Historii BAZu přesto můžeme datovat ještě dále, a to až do padesátých let, kdy v Bratislavě vznikl Mechanizačný a regeneračný podnik (MARP), zabývající se vývojem techniky pro strojírenstvím.

Po sloučení s autoopravnou Orava vzniklo v roce 1960 Konstrukčné a vývojové stredisko Tatra Bratislava, které pod vedením Ivana Mičíka rozpracovalo projekt řady užitkových vozů s motorem z Tatry 603.

Kolega David Bureš v loňském roce přehledně zpracoval historii BAZ.

Zavzpomínejte na osmdesátá léta s kreacemi značek Gemballa, Koenig Specials, Rinspeed a dalších…

Pro nás jsou důležitá zejména osmdesátá léta. Právě z tohoto období totiž pocházejí tři prototypy zamýšlených škodovek, které se nakonec do sériové výroby nedostaly.

Všechny prototypy jsou aktuálně na prodej, a to za milion korun - bavíme se přitom o ceně za všechna auta dohromady. Současný majitel se také nebrání výměně, touží po formulovém závodním vozu, nebo prototypu, kabrioletu či sportovním automobilu československé výroby z období let 1948 až 1989.

A co tedy prodávající nabízí?

BAZ Furgonet

Nejstarším vozem je BAZ Furgonet z roku 1982, tedy projekt dodávky odvozené od prodávaného modelu Škoda 742. 

BAZ Furgonet byl lehkým skříňovým automobilem, který si ponechal motor uložený vzadu jako výchozí Škoda 742. Dnešním pohledem je to kvůli výrazně omezenému vnitřnímu prostoru jasný nesmysl, dokazuje to ale tehdejší neradostnou dobu snah o maximální redukci nákladů.

Pamatujete si VAZ E1101? Roztomilé dílo Lady bylo sovětskou obdobou Mini

Z prodávaného sedanu byla použita přední část po přední sloupky a podvozková plošina. Rozvor náprav se však prodloužil o výrazných 350 mm na celkových 2.750 mm, což mělo zajistit dostatečně velký vnitřní prostor. Rozchod zadních kol se navíc rozšířil na 1.345 mm (+55 mm) kvůli větší stabilitě, robustnější zadní náprava navíc pocházela ze Škody 1203.

Skříňová nástavba sice nabízela vnitřní délku dva metry a v přední části slušnou výšku 1.340 mm, nad vzadu uloženým motorem ale zbývalo jen 800 mm místa. Nakládací plocha navíc kvůli agregátu ležela až v 900 mm nad zemí. Přístup do nákladového prostoru vedle zadních dveří umožňovaly i boční dveře z každé strany, které se po odjištění aretace dokonce daly otevřít až o 180°. Užitečná hmotnost činila 480 kilogramů.

O pohon se původně starala dvanáctistovka s 38 kW, během zkoušek byla ale zaměněna za litr s 34 kW. Důvodem byly normy o účinnosti a spolehlivosti chlazení.

BAZ Furgonet se veřejnosti poprvé představil v září 1982 na strojírenském veletrhu v Brně. S výrobou se ale ani nepočítalo, a tak vznikly jen tři jeho exempláře. Vedle barvy a některých detailů se lišily také nástavbou. První funkční vzorek měl v nástavbě okénko, zatímco druhý vzniklý vůz okénka v nástavbě postrádal. Třetí exemplář měl prosklené boční dveře, přičemž díky vyjímatelné druhé řadě sedadel mohl převážet až pět osob. Někdy se hovoří ještě o čtvrtém voze postaveném pro vnitropodnikovou potřebu (převážení věcí v areálu továrny), oficiální podklady nicméně hovoří jen o třech automobilech.

BAZ MNA 900

Další dva vozy jsou prototypy BAZ MNA 900, ten starší pochází z roku 1986, druhý je o dva roky mladší.

Už v osmdesátých letech bylo jasné, že 1203 je poněkud zastaralý stroj, takže se v té době začíná připravovat její potenciální nástupce. Ten už neprojektují AZNP, ale právě Bratislavské automobilové závody (BAZ).

Moskvič 2140 za "socíku" patřil k tomu rychlejšímu na našich silnicích. Jak působí dnes?

Výsledkem prací byla studie MNA 900, která ve formě pojízdného prototypu vznikla v roce 1985. Auto svým označením odkazovalo na název projektu (malý nákladní automobil) a plánovanou nosnost v kilogramech. Nadčasové tvary vozu navrhl dvorní designér BAZu Milan Biroš, na projektu se podíleli i další karosáři, konstruktéři a ergonomové bratislavského závodu. O pohon se staral motor ze Škody 130.

Vůz využíval také díly ze Škody Favorit, jistě poznáte hlavně přední světlomety. Modrý prototyp z roku 1988 má z Favoritu i zpětná zrcátka.

Ve stejném roce se pracovníci BAZu dozvěděli, že na obdobném automobilu pracují i v Sovětském svazu, velkoprostorový vůz měla prodávat značka Moskvič. Slovo dalo slovo a z dvou projektů se stal jeden společný - slovenská verze se jmenovala MNA 1000, zatímco ta sovětská Moskvič 3733.

Ze zajímavého projektu ale nakonec sešlo, a to poté, co Bratislavský automobilový závod v roce 1991 převzal koncern Volkswagen Group. Výroba sice byla zachována, vývoj vlastních aut byl ale ukončen.