Design po generacích: Renault Mégane – Francouzský revolucionář

Po Fordu Focus, Volkswagenu Golf, Opelu Astra a Hondy Civic podstupuje mezigenerační konfrontaci další zástupce segmentu C, francouzský Renault Mégane. Tento vůz vždy reflektoval dobové trendy své značky, takřka pokaždé však poněkud po svém.

Mezigenerační nárůst rozměrů je poměrně kontinuální. Tabulka názorně prezentuje postupný nárůst rozměrů, výjimku však tvoří zavazadlový prostor druhé generace, který byl oproti předchozímu modelu o 18 l menší. Přirozeně jde o důsledek nekonformního ztvárnění zádě.

Mégane Coggiola (1998) – Navždy jen vizí

Jméno Mégane je známé již od konce 80. let, kdy byl na autosalonu v Paříži uveden prototyp s designem neobvyklé kompozice a proporcí. Vzhledem ke karoserii typu sedan ho nelze označit za ideového předchůdce sériového vozu. Expresivní tvary doplňují proti sobě posuvné dveře.

Kabina poskytuje komfort v podobě čtyř flexibilních sedadel s pamětí polohy. Přístrojová deska s výrazným zapuštěním části před spolujezdcem dostala do vínku odvážné tvary, přičemž jednou z výrazných částí její stavby je středová konzole. Ta je vysunuta do prostoru, díky čemuž tvoří její horní část menší terasu.

Lze také říci, že Mégane Corriola vychází z jiných myšlenek, než studie z následujících let – zejména Laguna (1990), Scenic (1991) či Zoom (1992).

1. generace (1995-2002) – Plynulost vně i uvnitř

Nástupce Renaultu 19 založil modelovou řadu, která zdárně pokračuje doposud. Z hlediska designu jde o počin, který je dynamičtější, než starší vozidla značky (19, 21 či 25).

Renault Mégane - vybere si každý

Zatímco velká část konkurence pracovala s klasickými tvary masek chladiče, Mégane zvolil řešení, které může leckomu připomenout výzor dravého ptáka. Nevšední asociace pramení z protažení kapoty k nárazníku. Tento sportovní tvar ovlivňuje architekturu přídě, jíž zároveň dominuje. Ne však nadlouho – rok 1999 přinesl modernizaci, která vzhled přídě změnila a dodala jí více jemnosti.

Stěžejním prvkem boční části Méganu je elegantní střešní linka, jejíž průběh nekončí horní linkou zadního skla. Křivka pokračuje až do jejího zlomu nad sdruženými světlomety.

V zadních partiích vyniká splynutí lamp a pátých dveří, které je harmonické a pomáhá ucelenosti designu exteriéru. Víko zavazadlového prostoru je v oblasti registrační značky lehce konkávně klenuto, což přispívá dynamice.

Je zcela zřejmé, že kabina odráží oblibu druhé poloviny devadesátých let v oblinách a oválných tvarech. Podobné procesy byly k vidění u Fordu a jeho New Edge (ačkoli jde o směr jiného založení). Středovou konzoli obepíná křivka, sdružující většinu ovladačů přístrojové desky. Ta disponuje velmi omezeným množstvím hran.

2. generace (2002-2008) - Ve stopách futurismu

Málokterý kompaktní hatchback zaznamenal tak radikální a komplexní mezigenerační změnu. Dosavadní proporce byly rázem zapomenuty, dříve oblé a plynulé linky nahradily ostré linky, progresivní prvky a kreativní detaily. Druhou generaci hatchbacku lze také označit za jednoho z nejpříkladnějších futuristů posledních mnoha let (v rámci segmentu C).

Renault Mégane II (2002-2009) – Megaodvaz

Příď, podobně jako takřka všechny dobové Renaulty, disponuje přídí s atypickým rozmístěním prvků (pomineme-li Twingo, které v rámci zachování svého ikonického charakteru modernizaci nikdy nepodstoupilo). Jde zejména o masku chladiče, jež namísto tradiční čtyřúhelníkové a jednotné podoby volí dvoučlennou formu a navazuje na světlomety. Masku s členěním na dva samostatně definované celky používá i první generace řady Mégane, přistupuje k ní však zcela odlišným způsobem.

Profil vozu vyvolá rozporuplné pocity i po letech. Po B-sloupek karoserie jde o relativně klasický model s energetickými linkami, do jehož boční části zasahují ostře řezané, dynamické světlomety. Avšak druhá polovina vozu polarizuje společnost. Design se zde zříká konvenční splývavosti C-sloupku (používané první generací), namísto toho používá téměř kolmé zadní okno.

Dostáváme se k patrně nejvíce kontroverzní zóně karoserie Méganu. Za tu lze považovat záď, která klasicky pojaté víko zavazadlového prostoru nahrazuje celkem s vyšší mírou ploch a tvarování. Zadní část pod oknem plně spolupracuje s pontonem vozu. Tomu sekundují svítilny neobvyklé stavby a ne zcela všedního sklonu. Vzorem pro uvedené stylistické myšlení je avantgardní kreace Avantime.

Zatímco předchůdce v interiéru promítal obliny a spíše měkké tvary exteriéru, druhé generační vydání prokládá plochy přístrojové desky rovnými linkami. Nezříká se však motivů kruhu. Ty hrají na vertikální středové konzoli nemalou roli, neboť narušují obdélníkový tvar výdechu ventilační soustavy. Celkově vzato vyznává kabina směr Touch design, který můžeme v rámci aktuální produkce značky vidět například ve velkoprostorovém Espace.

3. generace (2008-) – Laguna jako vzor

Třetí generační provedení se od svého předchůdce distancovalo obdobnou měrou, jako to minulé od zakladatele modelové řady. Při transformaci ale volilo jiné principy, spočívající v návratu k tradičnějšímu pojetí karoserie, což mělo za cíl zvýšit míru tvarové popularity a prodeje.

Renault Mégane - La Golf française

Prozatím poslední provedení zastoupení Renaultu v nižší střední třídě reagovalo na záměr značky odstranit ze středu přídě masku chladiče. Ta našla své místo v oblasti nárazníku a v obvyklém místě ji nahradila úzká štěrbina. Celek je zřetelnou inspirací stejnojmenné studie, která veřejnosti předestřela design produkční verze.

V profilu se odehrávají vcelku konvenční karosářské procesy. Avšak o dynamiku není nouze, a to zejména díky křivce, jež výrazně mění svůj průběh v blízkosti předního blatníku. Zadní sloupek již tolik neprovokuje a výrazně zjemnil svůj tvarový projev.

Delší rozpravu o míře změn v zadních partiích hatchbacku lze označit za pověstné nošení dříví do lesa. Nekonformní architekturu zádě vystřídala umírněnost a spíše jemné rysy. I zde lze vypozorovat odkaz na výše uvedenou studii z roku 2008 (zvláště u grafiky svítilen, která je typická spíše pro variantu studie).

Harmonizace probíhá i v kabině, kde se zcela přepracovala vizuální orientace přístrojové desky. Celek se zaměřil na plynulé linky, které spatřily svůj vzor ve třetí generaci o třídu vyšší Laguny. Z hlediska designových doplňků kabiny byl zvýšen důraz na dekory v podobě lišt (které u předchůdce absentovaly) a středová konzole působí lehčím a spíše subtilnějším dojmem.

Design po generacích - Speciální příloha Auto.cz