Historie čtyřkolek Subaru: Od roku 1972 jich vzniklo 15 milionů. Velká fotogalerie
Fuji Heavy Industries, mateřský koncern Subaru, byla založena v roce 1953 sloučením šesti divizí bývalé letecké továrny Nakajima. Jako poražená velmoc totiž nesmělo Japonsko vyrábět po druhé světové válce vojenská letadla. Právě odtud pochází logo automobilky (česky spojení) se šesti hvězdami Plejád. Už od roku 1946 se používala značka Fuji, nejprve pro skútry. Produkci automobilů se divize FHI věnuje od roku 1954, ale modelu 1500 aka P-1 s motory OHV 1,5 l od Peugeotu (35 kW), respektive vlastní konstrukce se 41 kW, vzniklo pouhých dvacet. Jednalo se o 4,24 m dlouhý sedan se zadním pohonem, který navrhl Shinroku Momose.
Hromadná produkce začala až o tři roky později, kdy byla představena maličká 360, také z jeho pera. „Berušku“ připomínající zmenšeného Brouka VW poháněly dvoudobé vzduchem chlazené řadové dvouválce 356 a 423 cm3. Postupně se výrobní program rozšiřoval o větší vozy včetně užitkových, legendou jsou dnes dodávky Sambar, v Evropě v 80. a 90. letech prodávané jako Libero. Dnes oblíbené ploché motory s protilehlými válci, tzv. boxery, Subaru vyrábí už od poloviny 60. let.
Čtyřkolky s pákou přicházejí
Znak náprav 4x4, vlastně 4WD (z anglického Four Wheel Drive) debutoval v roce 1972. Tehdy v záři totiž Subaru představilo první generaci řady Leone coby kombi s obchodním označením Estate Van, avšak o zaplechovanou dodávku nešlo. Žádná elektronika se o pohon všech kol nestarala, zapínal se mechanicky pákou, dokonce i za jízdy. Překvapivě ovšem nebyl přiřaditelný „předek“, nýbrž naopak „zadek“. Na ten se síla přenášela přes synchronizační spojku a klubový hřídel. Leone se dočkalo celkem tří generací, mimo jiné též poměrně zvláštního odvozeného pickupu BRAT. Na různých trzích neslo odlišné názvy (L-Series, 1600, 1800 apod.). U verzí se samočinnými převodovkami se čtyřkolka zapínala tlačítkem na voliči.
Ke stálému pohonu se značka dostala počátkem 80. let. Audi je s Quattrem v tomto směru sice o chvíli předběhlo, ale pokud bereme v úvahu 4x4 jako celek, bylo Subaru čistě osobních autech a velkosériově skutečně první. Raritky typu Jensenu FF pochopitelně pomíjíme. Malé vozy, například Justy J10 (1984-1994), zůstaly u přiřaditelného systému s pákou. Tato první generace mimochodem pocházela ještě z vlastního vývoje, poté došlo na spolupráci se Suzuki.
Nástup elektroniky
Elektronika měla premiéru ve futuristické řadě Alcyone/XT, přísně hranatém kupé s výklopnými světlomety (1985-1991), které i dnes působí velmi zvláštně a originálně. Ta uměla zadní nápravu zapojit i samočinně podle jízdních podmínek, pokud si řidič nebyl sám jistý dostatečnou trakcí, aktivoval tlačítko. Tak trochu přelomovým byl pro značku rok 1989, kdy se ukázalo první Legacy, které přineslo ploché motory do střední třídy. Verze s pohonem jedné nápravy prakticky neopouštěly Japonsko. Tato řada používala kuželový mezinápravový diferenciál a elektronicky ovládanou viskózní spojku v olejové lázni, která fungovala jako závěrka a rozdělovala točivý moment na obě nápravy přesně v polovičním poměru. Toto řešení zdědila i Impreza, nástupce Leone.
Dnes neprávem zapomenuté je Giugiarovo kupé SVX (1991-1997), do kterého se podařilo dostat to nejlepší, co mělo Subaru na začátku devadesátých let k dispozici. A to včetně velkého boxeru s objemem 3,32 l. Prodávalo se i u nás a při troše štěstí lze na nějaký kousek na českých registračních značkách narazit, jenže vzniklo jich celkem jen 25 tisíc. Nabídlo dvě verze 4x4. První systém ACT-4 se spojkou a centrálním diferenciálem rozděloval točivý moment na obě nápravy v poměru 90:10. Pokud ale přední kola proklouzla, změnil se na polovinu. V případě VTD se jednalo o permanentní pohon všech kol s neměnným rozdělením síly 36:64. Japonské modely je měly dokonce i řiditelná (4WS - Four Wheel Steering).
Plasty a zvýšené podvozky
Módu oplastovaných kombi předznamenal první Outback, který opět tak trochu předběhl Audi. Málokdo ví, že v polovině 90. let existoval i sedan Legacy SUS a menší Outback Sport postavený na bázi Imprezy. Ty se však prodávaly jen v USA. Pro ně byl primárně určen také pozdější pickup Baja odvozený z třetího Legacy, ale ten se nakonec dostal i k nám. Vlnu SUV zachytil Forester (1997). U něj, jako třeba i u Imprez v provedeních s automaty ovládala zadní nápravu spojka lamelová. Mladší a větší Tribeca obchodní úspěch bohužel nezaznamenala, krachem skončil rovněž pozdější badge engineering v podobě Saabu 9-2X – v té době vlastnily podíl General Motors.
Velkou novinkou byla u Legacy třetí generace VDC, Vehicle Dynamics Control. Ta využívá planetovou převodovku, která distribuuje točivý moment standardně v poměru 35:65 mezi přední a zadní nápravou. Elektronický regulátor porovnává rychlosti jednotlivých kol a úhel natočení volantu a při problémech s přetáčivostí, nebo naopak nedotáčivostí změní rozložení síly tak, aby se vozidlo chovalo neutrálně. Navíc zde je i kontrola trakce.
Rallye
Subaru a automobilové soutěže, to je dodnes neodmyslitelné spojení, byť tovární tým se účasti v mistrovství světa již na konci sezony 2008 vzdal. Vozy této značky jezdily v prestižním šampionátu už v osmdesátých letech, skutečná plná tovární účast ovšem začala až s typem Legacy a později pokračovala s Imprezou ve všech čtyřech generacích. Vzniklo oddělení STI (Subaru Tecnica International), taktéž pro vývoj silničních modelů. Legendární kombinace zkratek WRX STI má původ právě zde. A ony modrozlaté barvy? Ty vlastně pocházejí z krabiček cigaret značky 555 koncernu British American Tobacco, kdysi hlavního sponzora...
Z tratí rychlostních zkoušek si Subaru odvezlo tři jezdecké tituly (1995 Colin McRae, 2001 Richard Burns, 2003 Petter Solberg) a taktéž trojici značkových, navíc v řadě za sebou (1995-1997). Bohužel dva ze zmíněných pilotů již nejsou mezi námi. Zrzek Burns zemřel 25. listopadu 2005 kvůli nádoru na mozku, nejslavnější z rodiny McRaeů pak zahynul 15. září 2007 při pádu své vlastní helikoptéry. V období 1993-2005, tedy za pouhých třináct sezón, získali jezdci Subaru 47 individuálních triumfů, první ještě s Legacy RS právě Colin, zbytek připadá na Imprezy různých provedení.
Symetrická současnost
3. března 2016 Subaru oznámilo, že vyrobilo čtyřkolku s pořadovým číslem 15.000.000. To je bezesporu významný milník. Hlavním motorem neustálého vývoje je snaha o větší bezpečnost a ovladatelnost vozů na nezpevněných površích, nemluvě o stabilitě na rovinkách a v zatáčkách a také trakci. Pohon nazývaný v současnosti Symmetrical 4WD představuje ve skutečnosti několik systémů. V podstatě se jedná o proměnnou distribuci točivého momentu s elektronicky řízenou spojkou (u variátoru Lineartronic CVT), případně jeho aktivní rozdělování. Základem je vždy centrální diferenciál, může být dokonce manuálně nastavitelný. To zvládá nadstavba VDC se zkratkou DCDD (Driver Controlled Center Differential) u ostrých specifikací WRX STI.
I když už dnes vozy této značky postrádají dříve typická bezrámová okna, jsou pořád konstrukčně poměrně avantgardní a výjimečné. Subaru dokonce vyvinulo plochý dvoulitrový motor na naftu, nabízí jej od roku 2008. I někdy trochu zvláštní vnější tvary mají své fanoušky. Nemusí lahodit oku každého, ale originalitu těmto vozům nemůže upřít nikdo. Hnidopichové designérům vyčítají stylistickou bezradnost a časté facelifty. Na druhou stranu na tom trochu pravdy bude, vždyť jen první dvě generace Imprezy prošly každá dvěma vzhledovými modernizacemi.
Automobilka bohužel neuvedla v Evropě čtvrtou Imprezu ani šesté Legacy. Soustředí se na odvozené crossovery, tedy XV a Outback. I když mají vyšší světlost, pořád díky boxerům disponují nízkým těžištěm. Naopak nám nakonec nabídla kombi Levorg, sedan WRX STI současné generace vychází ze stejného základu. V roce 2015 činily čtyřkolky 98 % celosvětových prodejů Subaru. Nejznámější výjimkou je kupé BRZ a vyvinuté ve spolupráci s Toyotou, to vyznává klasickou koncepci, byť jej pohání boxer.