Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Podívejte se, jak budou vypadat náklaďáky budoucnosti!

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (56)
Podobně jako u osobních automobilů i v případě nákladních vozidel řada světových výrobců pracuje na vývoji autonomních systémů řízení a velká pozornost je věnována i snižování provozních nákladů.

Budoucnost nákladních vozidel se má nést v duchu výrazného snižování provozních nákladů v čele se spotřebou paliva a zároveň zvyšování aktivní i pasivní bezpečnosti spolu se zjednodušením obsluhy při zajištění vyššího komfortu v kabině.

Pozornost odborníků i veřejnosti v současnosti nejčastěji přitahují v případě vývoje vozidel pro dálkovou silniční dopravu pokroky ve vývoji autonomních systému řízení, umožňující jízdu bez zásahu řidiče. V této oblasti patří k nejaktivnějším koncern Daimler, ale pozornost mu věnují i švédské společnosti Volvo Truck a Scania nebo ruský Kamaz.

V souvislosti s provozními náklady pak prakticky všichni výrobci nákladních vozidel pracují na dosažení co nejlepších aerodynamických vlastnostech svých užitkových automobilů a zároveň věnují velkou pozornost i snižování hmotnosti, což demonstruje například DAF Future Truck Chassis Concept nebo Scania svou studii podvozku z kompozitních materiálů.

Samozřejmostí je i vývoj pohonných systémů, kdy jsou neustále zdokonalovány konvenční vznětové motory, ale zároveň se řada společností věnuje i vývoji hybridních a čistě elektrických vozidel až stranou nezůstává ani využití alternativních paliv, kde patří k nejaktivnějším italská společnost Iveco, která se v loňském roce pochlubila studií Z Truck s motorem spalujícím Bio-LNG.

Freightliner Inspiration Truck

Značka Freightliner Trucks, patřící pod křídla Daimler Trucks North America, je jednou z nejaktivnějších ve vývoji nákladních vozidel s autonomními systémy řízení. Zároveň věnuje velkou pozornost i aerodynamice a pohonným ústrojím svých konceptů.

Prozatím posledním plně funkčním prototypem představeným veřejnosti se u této značky stal Freightliner Inspiration Truck z roku 2015, který svým designem navazuje na sérii aerodynamických konceptů své značky zaměřených především na snižování spotřeby paliva. Jeho předchůdci jsou jen o pár měsíců starší projekt SuperTruck, dále pak koncepty Revolution Innovation z roku 2012 a Innovation Truck, který byl představen v roce 2009.

Freightliner Inspiration Truck vycházel ze sériového modelu Cascadia, od nějž se na první pohled odlišil svým aerodynamický optimalizovaným zevnějškem a především skutečností, že byl stejně jako o rok starší koncept Future Truck 2025 evropské značky Mercedes-Benz, představující rovněž součást koncernu Daimler, vybaven systémem autonomního řízení.

Tahač disponuje radarovými senzory s dlouhým a krátkým dosahem, sledujícími situaci před vozidlem. Radarový senzor vpředu má dosah 250 m s úhlem snímání 18 stupňů. Senzor s krátkým dosahem sleduje prostor do vzdálenosti 70 metrů při úhlu snímání 130 stupňů. Kromě toho sleduje oblast před vozidlem stereokamera, umístěná nad spodním okrajem čelního okna, jejíž dosah je 100 m, úhel snímání je 45 stupňů horizontálně a 27 stupňů vertikálně.

Součástí výbavy vozidla Inspiration Truck je mimo jiné i adaptivní tempomat, který je převzat ze sériového modelu Cascadia a přizpůsobuje rychlost jízdy podle vpředu jedoucích vozidel. Dalším prvkem vycházejícím ze současné produkce je systém sledování jízdních pruhů.

Freightliner Inspiration Truck byl plně schválen pro běžný provoz na silnicích a dálnicích státu Nevada. Podle výsledků vývoje a výzkumu již krátce po spuštění projektu bylo uváděno, že nákladní vozidla pro dálkovou dopravu vybavená systémem autonomního řízení mohou mít až o pět procent nižší spotřebu paliva než srovnatelné stroje bez tohoto systému a rovněž se podílejí na zvýšení bezpečnosti provozu.


MAN Concept S

MAN Truck & Bus AG se podobně jako jiní výrobci zabývá vývojem autonomních systémů řízení, ale zároveň patří k nejaktivnějším v oblasti optimalizace aerodynamiky a pohonných ústrojí svých vozidel, což nejlépe demonstruje aktuální sériové provedení TGX EfficientLine 3.

Představu o možné podobě nákladních automobilů budoucnosti u této značky pak již v roce 2010 v rámci mezinárodního veletrhu užitkových vozidel IAA v Hannoveru nabídl koncept silničního tahače MAN Concept S, při jehož návrhu se vývojový tým zaměřil především na aerodynamiku vozu.

V roce 2012 se pak veletrh IAA v Hannoveru stal místem premiéry studie tahače MAN Concept S doplněné o koncept aerodynamicky optimalizovaného návěsu KRONE AeroLiner. Návštěvníci veletrhu tak měli možnost seznámit se s impozantní designovou studií revoluční silniční soupravy v měřítku 1:1.

S nepříliš velkým přírůstkem celkové délky dokáže tahač Concept S a návěs AeroLiner, pomocí aerodynamické optimalizace, dosáhnout koeficientu čelního odporu vzduchu hodnoty normálního osobního automobilu.

S koeficientem odporu vzduchu Cw 0,3 dokáže tato silniční souprava, poháněná motorem stejných výkonových parametrů jako v současnosti, zredukovat emise CO2 o celých 25 %. A to při zachování současné kapacity přepravního prostoru návěsu.

Aerodynamicky optimalizovaný návěs KRONE AeroLiner má v sobě integrované dvě palivové nádrže tak, aby bylo možné optimalizovat správným způsobem obtékání vzduchu. Ke stejnému účelu byl vytvořen také nový spoiler a aerodynamická kapotáž přechodu mezi tahačem a návěsem, stejně jako zakrytování podvozku návěsu a speciálně upravená záď soupravy.

Tahač i návěs jsou konstruovány tak, aby byly kompatibilní se všemi ostatními silničními tahači a návěsy, stejně jako s nákladovými rampami bez ztráty jakéhokoliv manipulačního a nákladového prostoru. To znamená, že mohou být téměř okamžitě zakomponovány do stávajících dopravních flotil.


Mercedes-Benz Future Truck 2025

Mercedes-Benz v roce 2014 odhalil svou vizi blízké budoucnosti těžkých nákladních vozidel pro dálkovou dopravu, když představil nejprve maskovaný prototyp tahače s autonomním systémem řízení, na nějž s odstupem několika měsíců v rámci tehdejšího IAA v Hannoveru navázal konceptem Future Truck 2025.

Podobně jako Freightliner Inspiration Truck i Mercedes-Benz Future Truck 2025 vycházel ze sériového modelu a jeho základem se stal Mercedes-Benz Actros 1845 s pohonnou jednotkou o výkonu 330 kW (449 k) a točivým momentem 2200 N.m, mířícím na kola zadní nápravy prostřednictvím plně automatizované dvanáctistupňové převodovky Mercedes PowerShift 3.

Od svého sériového základu se koncept tahače budoucnosti odlišil futuristickým designem svého exteriéru i provedením interiéru. Jedním z nejzajímavějších detailů bylo osvětlení z LED v předním nárazníku a masce chladiče, svítící bíle při ovládání vozidla řidičem a modře v případě využití autonomního systému řízení.

Podobně jako exteriér zaujal svým vzhledem, tak interiér přitáhl pozornost svým řešením. Sedadlo řidiče se po zapojení systému autonomního řízení může odsunut vzad a pootočit o 45 stupňů, čímž poskytuje více volného prostoru pro nohy i tělo. Sedadlo spolujezdce je umístěno až u zadní stěny kabiny.

Digitální přístrojový štít doplnil vyjímatelný tablet, který může řidič využívat pro práci i zábavu a lze jeho prostřednictvím ovládat i řadu funkcí samotného tahače, včetně úprav rychlosti a trasy. Dvojice displejů umístěných na A-sloupcích nahrazuje vnější zpětná zrcátka a promítá se na ně obraz z kamer umístěných na krátkých sloupcích nad dveřmi do kabiny.

Mercedes-Benz Future Truck 2025 je vybaven autopilotem pracujícím až do rychlosti 85 km/h. Autonomní řízení soupravy tahače s návěsem vedle sledování trasy za pomoci dat z navigačního systému nebo udržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel zvládne sledovat okolní provoz, tak že se umí automaticky uhnout ke kraji silnice v případě, že se k němu zezadu přibližuje policejní nebo záchranářské vozidlo se spuštěnými majáky a sirénou.

Ve spodní části přídě tahače jsou uloženy radarové senzory s dlouhým a krátkým dosahem, které skenují situaci před vozidlem. Radarový senzor vpředu má dosah 250 m s úhlem snímání 18 stupňů. Senzor s krátkým dosahem sleduje prostor do vzdálenosti 70 metrů při úhlu snímání 130 stupňů. Radarové senzory jsou základem již dnes nabízených bezpečnostních systémů, které podporují řidiče při udržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla a při nouzovém brzdění.

Kromě toho sleduje oblast před vozidlem stereokamera, umístěná nad spodním okrajem čelního okna. Dnes je na tomto místě umístěna monokamera na přání dodávaného asistenta pro jízdu v jízdním pruhu. Dosah stereokamery je 100 m, úhel snímání je 45 stupňů horizontálně a 27 stupňů vertikálně.

Stereokamera studie Mercedes-Benz Future Truck 2025 rozpoznává jednoproudé a dvouproudé vozovky, chodce, pohyblivé a nepohyblivé předměty, veškeré objekty v rámci sledovaného prostoru a stav vozovky. Kamera rozpoznává všechno, co se odlišuje od pozadí, a díky tomu dokáže precizně stanovit i volný prostor.

Stereokamera vpředu kromě toho zachycuje také informace z dopravních značek. Kromě rozpoznávání objektů a volného prostoru slouží stereokamera také ke sledování jízdního pruhu, což je zásadní funkcí pro autonomní jízdu v jízdním pruhu.

Sledování vozovky po pravé a levé straně nákladního vozidla mají na starosti radarové senzory umístěné po obou stranách před zadní nápravou tahače. Jejich dosah činí 60 m, senzory pokrývají úhel 170 stupňů.

Systém autonomního řízení konceptu Future Truck 2025 je doplněn síťovým propojením V2V (Vehicle to Vehicle; komunikace mezi vozidly) a V2I (Vehicle to Infra structure; komunikace mezi vozidlem a infrastrukturou).

Každé vozidlo, vybavené v blízké budoucnosti těmito systémy, bude průběžně předávat svému okolí informace v podobě zprávy CAM (Corporate Awareness Message). Jejím obsahem jsou údaje o poloze a typu vozidla, rozměrech, směru a rychlosti jízdy, případné akceleraci nebo brzdění a o poloměru projížděné zatáčky.

Frekvence informačních sdělení závisí na rychlosti jízdy vozidla a na intenzitě změn jeho pohybu. Při klidné jízdě to může být jedna zpráva za sekundu, při výrazných změnách i deset zpráv za sekundu.

Zprávy jsou přenášeny technologií WLAN na frekvenci G5 (5,9 GHz), která je po celé Evropě jednotná. Základem je stanice ITS Vehicle Station (Intelligent Transport Systems and Services) na palubě vozidla. Komunikace mezi vozidly je rovněž standardizovaná na základě dohod v rámci konsorcia výrobců automobilů, dodavatelů, veřejných organizací a výzkumných zařízení.

Mercedes-Benz rozvíjí myšlenky i techniku použitou v konceptu Future Truck 2025 pro sériovou produkci a v roce 2016 na tento tahač pro dálkovou dopravu navázal prototypem rozvážkového nákladního vozidla Urban eTruck, lehkým užitkovým automobilem Vision Van a autobusem Future Bus. Tato vozidla poodhalila směr, jakým se bude u značky Mercedes-Benz ubírat vývoj designu, pohonných jednotek i systémů pro komunikaci mezi vozidly a autonomní řízení.


Renault Trucks Optifuel Lab 2

Renault Trucks podobně jako řada dalších evropských výrobců těžkých nákladních vozidlech pro dálkovou dopravu vyvíjí nová řešení, která mají přispět k snižování jejich provozních nákladů. Prozatím posledním příspěvkem francouzské automobilky k této problematice se stal koncept Optifuel Lab 2, který byl představen v roce 2014 a ideově navazoval na stejnojmenný projekt z roku 2009.

Renault Trucks se prostřednictvím Optifuel Lab 2 zaměřil na čtyři hlavní oblasti, které jsou více či méně spojeny se spotřebou paliva. Na vývoji a testovacím provozu soupravy tahače s návěsem, jejímž základem je sériový Renault Trucks řady T se vedle samotného výrobce podílelo dalších osm partnerů.

První z oblastí, na něž se Optifuel Lab 2 zaměřil, byly různé zdroje energie. K pohonu samotného vozidla sice slouží konvenční vznětový motor, ale jeho výkon a točivý moment míří jen na kola. Další pomocné systémy a agregáty od vodního čerpadla, palivového čerpadla, posilovače řízení až po klimatizaci neodebírají výkon motoru, ale mají vlastní zdroje energie.

Prvním z nich je 48 modulů solárních panelů o rozloze 40 m2, umístěných na střeše návěsu. Tyto panely byly vyvinuty přímo pro Optifuel Lab 2 a na rozdíl od standardních mohou být zakřiveny podle profilu aerodynamicky tvarovaného návěsu a generovat přitom o 30 % více energie než standardní panely.

Další systém pro zisk energie je rekuperace tepla z výfukových plynů na základě Rankinova cyklu. Výzkumu této možnosti výroby elektřiny se Renault Trucks věnuje od roku 2012 a právě teplo z výfukových plynů má být pomocí generátoru integrovaného do turbíny přeměno na elektrickou energii.

Podle informací zástupců vývojového týmu se téměř 30 % z plné nádrže paliva ztrácí v podobě tepla ve výfukových plynech. Využití Rankinova cyklu má umožnit získat zpět část energie obsažené v těchto plynech a přeměnit ji na několik kilowattů elektrické energie. V případě těžkých nákladních vozidel pro dálkovou dopravu pak má Rankinův cyklus pomoci ke snížení spotřeby paliva o pět až deset procent.

Samozřejmostí a téměř povinností při vývoji vozidel zaměřených na snížení spotřeby paliva jsou úpravy spojené s jejich aerodynamickými vlastnostmi. Nejinak je tomu konceptu Optifuel Lab 2, s důkladně kapotovaným podvozkem tahače i návěsu. Pro dosažení lepšího obtékání vzduchu nad soupravou není střecha návěsu plochá, ale vyboulená od boků ke středů a zároveň plynule klesá k zádi, na níž jsou umístěny 700 mm dlouhé boční deflektory, usměrňující proud vzduchu za vozidlem.

K snížení aerodynamického odporu přispívá i absence rozměrných vnějších zpětných zrcátek. Jejich funkci převzala soustava kamer umístěných v pylonech nad bočními okny kabiny. K dalším prvkům pro vylepšení aerodynamiky patří automatické spoilery nad a pod kabinou, které se vysouvají, resp. zasouvají po překročení rychlosti nad 50 km/h.

V pořadí třetí oblastí, na níž se vývojový tým kolem Optifuel Lab 2 zaměřil, je snižování valivého odporu. Za tímto účelem bylo použito originální řešení, které neustále přizpůsobuje hladinu oleje v hnací nápravě podle potřeb pro mazání a chlazení. Dále nechybí pneumatiky s nízkým valivým odporem, vyvinuté společností Michelin speciálně pro tento koncept, které mohou významně přispět ke snížení spotřeby paliva.

Poslední čtvrtou oblastí je řidič. Právě jeho styl jízdy může mít výrazný vliv na konečnou spotřebu paliva. Proto je Optifuel Lab 2 vybaven řadou systémů, které mají řidiči asistovat, mezi něž patří mimo jiné adaptabilní omezovač rychlosti. Ten podle údajů z GPS o profilu trasy vypočítává rychlost, která nemá být překročena pro dosažení optimální spotřeby paliva.

K dalším zajímavostem výbavy patří plynový pedál, který se přizpůsobuje situaci i profilu trasy a podle toho pak nabízí větší nebo menší odpor. Navíc v souvislosti s ním, jsou řidiči prostřednictvím ikon na palubní desce zobrazovány informace o trase od stoupání a klesání až po kruhové objezdy.

Společnost Renault Trucks již po půl roce po odhalení konceptu Optifuel Lab 2 zveřejnila výsledky jeho testování a porovnala je se svou vlajkovou lodí sériové produkce v podobě modelové řady T. Podle provedených měření dosáhl prototyp o 22 % nižší spotřeby než zmíněný zástupce řady T, což znamená úsporu 7,2 litru nafty na každých 100 kilometrů jízdy a redukci emisí CO2 o 194 gramů na kilometr.

Silniční testy konceptu byly prováděny na 200 km dlouhém okruhu v okolí Lyonu, simulujícím podmínky plně odpovídající skutečné dálkové dopravě. Průměrná rychlost soupravy Optifuel Lab 2 při těchto testech byla 72,6 km/h při celkovém zatížení 33 tun.


Volvo Concept Truck a SuperTruck

Volvo Trucks má na svém kontě řadu konceptů a vizí nákladních vozidel budoucnosti. K nejzajímavějším patří například studie Volvo Concept Truck 2020 a tou nejnovější je v loňském roce odhalený plně funkční prototyp Volvo Concept Truck.

Tato souprava tahače s návěsem je výsledkem pětiletého výzkumného projektu zaměřeného na vývoj energeticky úspornějších vozidel, na němž společnost Volvo Trucks spolupracuje se Švédskou agenturou pro energii.

Claes Nilsson, prezident a výkonný ředitel Volvo Trucks, při představení tohoto nového konceptu řekl, že jeho společnost na vývoji energeticky úspornějších vozidel pracuje neustále. Podle jeho slov je to pro Volvo Trucks oblast s nejvyšší prioritou, a to nejen kvůli zájmu o ekologii, ale i z důvodu snižování nákladů zákazníků.

Základem konceptu je tahač řady FH s aerodynamicky optimalizovanou kabinou, u níž došlo ke snížení odporu vzduchu v přední části. K vylepšení obtékání vzduchu kolem vozidla přispívají upravené podběhy kol a nástupní schůdky. Tok vzduchu je přitom optimalizován na míru potřebám chlazení motoru.

Volvo Trucks v souvislosti s úpravami aerodynamických vlastností konceptu vyzdvihuje nahrazení vnějších zpětných zrcátek kamerami. Tento krok se výrazně podílí na snížení odporu vzduchu a zároveň zlepšil výhled za vozidlo a přispěl ke zvýšení bezpečnosti jeho provozu.

Aerodynamicky optimalizované jsou i boční kryty podvozku i zadních kol tahače a rovněž i podvozku a kol přívěsu. Na snížení odporu vzduchu se pak pozitivně projevuje i prodloužení přívěsu za pomoci aerodynamických spoilerů na jeho zádi.

Koncept se vedle vylepšené aerodynamické efektivity o 40 % pyšní i nově vyvinutými pneumatikami s nižším valivým odporem. Přívěs je o dvě tuny lehčí než běžný přívěs stejného typu, což se může do provozu promítnout v podobě nižší spotřeby, nebo vyššího užitečného zatížení.

Vylepšení se dočkalo i hnací ústrojí, jehož součástí je přeplňovaný vznětový šestiválec Volvo D13 v provedení Euro 6 s výkonem 309 kW (420 k) a točivým momentem 2100 N.m.

Práce na vývoji soupravy Volvo Concept Truck začaly již v roce 2011 a první zkušební jízdy se odehrály na podzim roku 2015 na švédských silnicích. Právě při nich bylo ověřeno snížení spotřeby paliva oproti konvenční soupravě o více než 30 %, ale cílem projektu je zvýšení efektivity dálkové přepravy nákladními vozidla o 50 %.

Severoamerická divize společnosti Volvo Trucks má svůj vlastní projekt nákladního automobilu pro dálkovou dopravu pojmenovaný SuperTruck. Tato souprava tahače s návěsem podobně jako evropský Volvo Concept Truck vychází ze sériového modelu a to zástupce řady VNL. Vývoj konceptu byl zahájen v roce 2011, ale veřejnosti byl představen až na podzim roku 2016.

Volvo SuperTruck na první pohled zaujme svým aerodynamicky optimalizovaným zevnějškem. Pozornost si zaslouží především provedení předních partií spolu s kompletním kapotováním boků mezi nápravami i samotných zadních kol. Veškerá použitá řešení přispívají k lepšímu obtékání vzduchu kolem soupravy a minimalizaci turbulencí mezi tahačem a návěsem.

Vedle propracované aerodynamiky se může Volvo SuperTruck pochlubit i optimalizací pohonného systému, jehož srdcem je přeplňovaný vznětový šestiválec o objemu 11,0 l a výkonu 313 kW (425 kW) spolupracující s automatizovanou manuální převodovkou. V případě motoru byly provedený úpravy vstřikování paliva, chlazení, přeplňování i samotných pístů, jejichž cílem bylo snížení spotřeby.

Na minimalizaci provozních nákladů se pak podílí i využití pro těžká nákladní vozidla relativně netradičních materiálů, jejichž cílem je minimalizace hmotnosti. Rám podvozku je proto vyroben z hliníkové slitiny, zatímco některé povrchové panely karoserie jsou z uhlíkových vláken. Souprava Volvo SuperTruck má díky tomu o zhruba 1450 nižší hmotnost než konvenční sériové provedení.

Severoamerická divize Volvo Trucks uvádí, že výsledkem srovnávacích jízdních testů prototypu SuperTrucks s výchozím sériovým vozidlem VNL 670 z roku 2009 v běžném provozu bylo dosažení spotřeby paliva nižší o 70 procent. Poznatky získané z vývoje a provozu prototypu se pak mají postupně promítnout i do sériové výroby.


Truck for Audi

Vedle samotných výrobců užitkových vozidel se budoucnosti těžkých nákladních vozidel pro dálkovou silniční dopravu věnují i nezávislí návrháři, kteří často své projekty představují pod značkami výrobců, v jejichž nabídce kamiony ve skutečnosti nefigurují.

Zástupcem těchto studií může být například dvojice návrhů pojmenovaných Truck for Audi, za jejichž vznikem stojí běloruský designér Artem Smirnov ve spolupráci s ukrajinským 3D modelářem Vladimírem Pančenkem.

Výsledkem práce této dvojice se staly studie futuristických nákladních vozidel, k jejichž technice je uvedeno jen to, že se má jednat o elektromobily s bateriemi uloženými ve výměnných kontejnerech mezi nápravami tahače.

První z dvojice studií je pojmenovaná jednoduše Plan A a představuje tahač s návěsem pro dálkovou dopravu, který je vybaven autonomním systémem řízení. Stříbrná souprava vyniká přímočarými liniemi s aktivními aerodynamickými prvky v podobě výsuvných deflektorů na bocích.

V případě studie pojmenované Plan B pak dvojice návrhářů výrazněji popustila uzdu své fantazii a černý tahač cisterny doslova šokuje provedením prostoru pro posádku. Řidič i jeho spolujezdec jsou totiž usazeni ve dvojici otevřených kokpitů ve stylu monopostů F1 nebo starších speciálů značky Audi pro vytrvalostní závody.


Ondřej Pavlůsek
Diskuze (56)
Avatar - wakantanka
24. 1. 2017 20:30
Re: Kamiony
Ja to až tak ružovo nevidím. Dupľom si nemyslím, že by sa k nám hrnul niekto zo zahraničia podnikať v železničnej doprave ako takej.
Avatar - wakantanka
24. 1. 2017 20:28
Re: Kamiony
:-) :yes:
Avatar - praděda7
24. 1. 2017 13:23
Re: Kamiony
Ano jistě, nebyla by to procházka růžovým sadem, ale šikovní podnikatelé (třeba i zahraniční) by si s tim poradili.
Avatar - praděda7
24. 1. 2017 13:19
Re: Kamiony
Idealizmus jen proto, že politici postrádají vůli...
Avatar - wakantanka
24. 1. 2017 13:06
Re: Kamiony
To je taký pekný idealizmus, realita a záujmy jednotlivých krajín je diametrálne odlišná.