Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zimní vs. letní pneumatiky v zimě: Vyvracíme mýtus jménem 7 °C! Když jsou zimáky i v zimě horší

Svět motorů
Diskuze (246)

Z nezávislých testů vyplývá, že zejména na suchu fungují letní pneu lépe i v zimě. Kde je tedy pravda?

Na toto téma zabývající se podle nás zveličovanou nutností používat zimní pneumatiky jste nás do značné míry přivedli právě vy, naši čtenáři. Často nám na sklonku podzimu či začátku jara píšete, jak je možné, že se brzdná dráha u testovaných aut tak moc liší. Jednou je to ze stovky na suchu 35 metrů, jindy i 50 metrů. Nedej bože, když se nám podobný rozdíl sejde u konkurentů v jednom srovnávacím testu. Tak velké rozdíly mezi jednotlivými vozy samozřejmě nejsou, ale jde to na vrub právě zimním pneumatikám.

Kde se vzalo sedm stupňů

My se samozřejmě snažíme mít na vozech stejné obutí. Jenže někteří importéři se drží striktního používání zimáků v zákoně uvedeném termínu 1. 11. až 31. 3. Jiní jsou benevolentnější, a když nehrozí mráz, půjčí nám auto na letních i v březnu nebo listopadu. Pak vzniknou tyto drastické rozdíly.

Otázka také zní, proč výrobci zimní pneumatiky doporučují už v teplotách kolem 7 °C, když na suchu při měření brzdné dráhy i při zkoušení ovladatelnosti v nezávislých testech vždy zvítězí ty letní. V případě mokrého povrchu se pak referenčnímu letnímu obutí zpravidla vyrovnají jen nejlepší zimní gumy.

Brzdná dráha na suchu ze 100 km/h Letní pneumatiky Zimní pneumatiky
Fiat 500X Continental Premium Contact 5 Pirelli Sottozero 3
215/55 R17 37,2 m 47,2 m
Opel Astra Michelin Primacy 3 Michelin Alpin 5
225/45 R17 37,1 m 46,1 m
Renaut Mégane Continental Premium Contact 5 Nokian WR D4
225/45 R17 35,6 m 51,9 m
Škoda Kodiaq Continental Sport Contact 5 Continental Winter Contact TS 850 P
235/55 R18 35,0 m 44,7 m
Vybraná data z testů Světa motorů.

Zlí jazykové razí teorií, že jelikož se měkká směs zimní pneumatiky při vyšších teplotách (byť stále do oněch 7 °C) opotřebovává rychleji než letní, donutí to zákazníka ke koupi nových pneumatik dříve. To se pneumatikářské lobby hodí.

My v žádném případě nehorujeme za to, aby se přestaly používat zimní pneumatiky, natož aby řidiči riskovali ve sněhu na letních. Situace se však v posledních letech částečně otočila a objevila se skupina motoristů, kteří pro „legislativní jistotu“ používají klidně zimní pneumatiky celoročně, což není o moc menší hloupost než jezdit na letních ve sněhu. Pro ty, co najezdí málo, se nabízí stále početnější skupina celoročních pneumatik. Ty jsou však dražší než sezónní a představují kompromis za každých podmínek.

Kdo zimní nemusí?

Existuje řada motoristů zejména ve městech, kteří auto využívají jen sporadicky. Mohou si vybrat, zda na velký nákup pojedou za zasněženého úterý,

nebo ho přeloží na čtvrtek, až bílá peřina sleze. Nebo zde máme druhou skupinu lidí, která má dvě auta. Jedním jezdí na delší vzdálenosti a je samozřejmě přezuto, ale druhé slouží jen coby občasné přibližovadlo. Proč by tedy měli střídat dvě sady? Koneckonců ani zákon to přímo nenařizuje, když říká, že zimní pneumatiky se musí použít, pouze pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak může stát během jízdy. Výjimkou jsou jen komunikace, kde zimáky nařizuje dopravní značka.

I v letošním roce, který se zdá být zatím na sníh bohatý, spočítáte třeba v Praze dny, kdy byla námraza nebo sníh na silnicích, na prstech jedné ruky. Podle naší hypotézy byste na tom ve všech ostatních dnech rozhodně neměli být na letních pneumatikách hůře.

Data místo řečí

Uvidíme. Dost teorie. Na následujících stránkách jsme se zaměřili na to, jak letní i zimní pneumatiky brzdí při různých zimních podmínkách. Neboť

právě schopnost včas zastavit je pro bezpečný provoz to nejdůležitější.

Jak jsme testovali

Veškerá měření probíhala na naší dlouhodobě testované Škodě Rapid Spaceback 1.0 TSI. Používali jsme dvě sady pneumatik o rozměru 215/45

R16. Drželi jsme se těch nejlepších, které pro tento model nabízí i sama automobilka. V případě zimního pláště to byl Continental Winter Contact TS

860, vítěz mnoha testů, a letní pláště reprezentoval rovněž velmi oceňovaný Dunlop SP Sport Maxx. Všechny pneumatiky byly nahuštěny shodně

na 2,3 baru a zajetý dezén měl hloubku 7-8 mm. Měřili jsme výhradně brzdou dráhu ze 100 km/h, nebo z 60 km/h (dle povrchu) na přesně vymezeném úseku. Kvůli eliminaci náběhu brzd jsme zpomalovali ze 120 km/h, respektive z 80 km/h.

Jako záznamové zařízení sloužila GPS telemetrie Racelogic DriftBox 01. Měření na každém stanovišti jsme dělali pětkrát s každou sadou. Všechny výsledky uvádíme v tabulkách, navíc jsme vypočítali průměrné zpomalení (uvažován konstantní průběh zpomalení). Na jeho základě je určena i hypotetická rychlost nárazu do vozu v okamžiku míjení toho už stojícího. Teplotu jsme kromě palubního počítače ověřovali i bezkontaktním teploměrem.

Sníh v českých městech

Na základě údajů Českého hydrometeorologického ústavu jsme sestavili tabulku maximální výšky sněhové pokrývky v jednotlivých krajských městech (chybějící nemají pozorovací stanice) za sezony 2015/2016 a 2016/2017 (novější data nejsou k dispozici). Z nich vyplývá, že nejvíce sněhu se drží v lednu a následně v únoru. V ostatních měsících je souvislá pokrývka výjimkou. Bílo nejméně zůstává v Českých Budějovicích a Praze, naopak nejvíce v Liberci, Karlových Varech a Ústí nad Labem. Zajímavý je rovněž údaj o počtu dnů se sněžením, těch je s přehledem nejvíce v lednu a zpravidla to bývá ve všech městech mezi 16 a 22. V prvním měsíci tedy sněží docela často, přesto málokdy a málokde se pokrývka hromadí.

Maximální sněhová pokrývka (cm)
PRŮMĚR SEZÓN 2015/2016 A 2016/2017 Listopad Prosinec Leden Únor Březen
Brno 0 4 8 11 0
České Budějovice 0 3 11 2 0
Hradec Králové 1 1 13 9 0
Karlovy Vary 3 0 27 18 0
Liberec 2 2 28 19 3
Mošnov (Ostrava) 0 2 4 15 4
Olomouc 1 1 9 12 1
Plzeň 2 0 11 7 2
Praha 1 0 7 4 5
Ústí nad Labem 2 0 21 17 3

Zákon a zimní pneumatiky

Paragraf 40a zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích definuje provoz vozidel v zimním období následovně:

(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud

a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo

b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza…

Nehoda na letních gumách: Co na to pojišťovna?

Nemusíte se bát, že v případě nehody na letních pneumatikách vám pojišťovna automaticky odmítne plnění. Každý případ se posuzuje zvlášť, a pokud chce pojišťovna omezit náhradu škody, musí prokázat příčinnost souvislost mezi nevhodnými pneumatikami a vznikem nehody. Jan Marek z pojišťovny Generali k tomu dodává: „Z praxe můžu říct, že nevhodné použití pneumatik s vlivem na výplatu pojistného plnění v celkovém objemu škod z pojištění motorových vozidel představuje spíše okrajovou oblast. Ročně jde u jedné pojišťovny většinou jen o desítky případů.“

Výrobci pneumatik vs. výsledky testů

Největší výrobce pneumatik s českým zastoupením pro novináře jsme oslovili s několika otázkami:

Proč doporučují paušálně přezouvat při 7 °C, když zejména na suchu brzdí letní pneumatiky lépe? V našem testu tomu tak bylo i při -5 °C.

Konkrétní odpovědi jsme se dočkali pouze z úst Petra Opálky z Bridgestonu: „Vytržení a vyzdvihnutí jednoho z parametrů (myšleno 7 °C) z kontextu je určitý trend v komunikaci. Z technického hlediska vzhledem k vlastnostem moderních letních směsí, menšího objemu drážek a tvaru styčné plochy může dosáhnout letní pneumatika lepšího hodnocení v brzdění na suchu i za nízkých teplot. Za bezpečné zimní obutí ji ale celkově určitě nelze považovat.

Je na mokru lepší za nízkých teplot lepší zimní, nebo letní pneumatika?

Odpovídá ředitel technického servisu firmy Nokian Matti Mori: „U našich pneumatik jsou v rámci srovnatelných produktových řad vždy na mokru lepší

letní pneumatiky. Teplota však hraje důležitou roli.“

Jak se liší složení zimní pneumatiky od letní?

Konkrétní složení si firmy pochopitelně nechávají pro sebe. V obecné rovině odpovídá opět Petr Opálka z Bridgestonu: „Prémiové pneumatiky používají směsi s vysokým obsahem siliky (oxid křemičitý), částečně nahrazující uhlík. Jejím přínosem je lepší přilnavost na mokru a snížení valivého odporu. Zimním pneumatikám také umožňuje lepší elasticitu i za velmi nízkých teplot. Rozsah použití siliky není ale nekonečný a překročením určité hranice dochází k nechtěnému úbytku ostatních vlastností směsi.“

1. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, sucho, +3 °C)

Suchý betonový povrch a teplota 3 °C – to je situace, kdy byste podle pneumatikářů již měli mít dávno přezuto. Přitom podle našich zkušeností při těchto podmínkách fungují letní pneumatiky lépe. Potvrdilo se i to v případu testovaného rapidu. S letními dunlopy jsme z rychlosti 100 km/h

zastavili v průměru za 35,2 m, se zimními continentaly za 37,0 m. I rozdíl necelých dvou metrů už subjektivně vnímáte zřetelně. V místě, kde rapid na letních gumách stojí, má ten na zimních hypotetickou rychlost ještě 22 km/h. Na poměry zimního obutí je to však skvělý výkon. V našich testech nám často vychází rozdíly daleko větší. Vždy ale záleží na konkrétní situaci.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 36,8 m 35,4 m
Měření 2. 37,5 m 35,3 m
Měření 3. 36,7 m 35,0 m
Měření 4. 37,0 m 34,9 m
Měření 5. 36,8 m 35,4 m
Průměr 37,0 m 35,2 m
Zpomalení 10,4 m/s2 11,0 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

2. Ovladatelnost při vyhýbacím manévru

V bezpečí letiště jsme si na osychajícím betonu při teplotě 3 °C vyzkoušeli i tradiční vyhýbací manévr dle ISO 3888-2. Zajímalo nás, zda má letní pneumatika dostatek přilnavosti i v příčném směru. Potvrdí se výsledky z nezávislých testů, kdy při jízdě na kruhové dráze vždy nad zimní modely vítězí? Tentokrát jsme se nesnažili o co největší rychlost průjezdu, ale při ustáleném tempu 70 km/h jsme subjektivně hodnotili stabilitu a snadnost udržení požadovaného směru. Zimní continentaly se pyšní opravdu velmi harmonickým chováním a právem jsou považovány za to nejlepší pro naše podmínky. Rychle reagují na změnu směru, přesně vedou stopu a škodovka úsek projíždí bez výrazných nedotáčivých tendencí a nepřechází do přetáčivosti. Na sportovně zaměřených dunlopech je rapid o něco divočejší. Ne snad, že by mu chyběla přilnavost, spíše naopak. Změna směru je blesková. Vnější kola se vehementně zakousnou do povrchu a dochází k nadzvednutí vnitřního zadního kola. To však vyvolá lehkou přetáčivost, kterou řidič za pomoci stabilizace musí korigovat. Přesně to odpovídá i naší zkušenosti z léta, kdy se rapid velmi podobně choval i na pneumatikách

Bridgestone Turanza ER300, které požíváme v dlouhodobém testu. Rozhodně se však nepotvrdilo, že by letní vzorek začínal pod 7 °C ztrácet grip.

3. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, sucho, -5 °C)

Asi nejočekávanější zkouška, sucho a mráz, konkrétně -5 °C. Toto už se v testech gum nezkouší. Nabízí se tedy otázka, zda letní pneumatika, která s nižšími teplotami hodně tvrdne, bude stále lepší. Zimní obutí by mělo mít výhodu ve větší poddajnosti vlivem většího přídavku siliky, která zajišťuje pružnost i v mrazu. Do karet mu však nehraje dezén s velkým množstvím drážek, který není při brzdění tak pevný a neposkytuje takovou jednolitou styčnou plochu jako letní vzorek. Výsledek je pro mnohé možná překvapivý, nicméně i zde se potvrzuje, že na suchu zkrátka brzdí letní pneumatika lépe, a to i pod nulou. Rozdíl je přitom nezanedbatelných téměř pět metrů.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 39,4 m 34,8 m
Měření 2. 40,1 m 35,1 m
Měření 3. 40,4 m 35,0 m
Měření 4. 39,6 m 34,6 m
Měření 5. 39,3 m 34,8 m
Průměr 39,8 m 34,9 m
Zpomalení 9,7 m/s2 11,1 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

4. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, mokro, +5 °C)

Mokro a teploty vysoko nad nulou v našem případě 5 °C, to jsou v nížinách v současnosti docela běžné zimní podmínky. Znamená to, že bychom

se měli na letních pneumatikách bát vyjet na nákup? Vždyť stejné teploty jsou na horách běžné po ránu i v létě, a to přezouvat nikoho nenapadne.

Brzdnou dráhu testujeme na betonové ploše, vrstva vody je sice malá, přesto cítíme, že na zimním obutí nepatrně kloužeme. Letní dunlop je zde jasně přesvědčivější – 38,3 vs. 41,5 m. Pokud si budete výsledky porovnávat s brzděním na vlhkém asfaltu, není to zcela relevantní, protože kromě záměrně jiné teploty se lišilo i množství vody na vozovce. Obecně má lepší adhezní předpoklady při brzdění za stejných podmínek beton než asfalt.

Platí to za sucha i za mokra.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 41,9 m 39,1 m
Měření 2. 41,0 m 37,8 m
Měření 3. 42,0 m 38,3 m
Měření 4. 41,8 m 37,6 m
Měření 5. 40,7 m 38,5 m
Průměr 41,5 m 38,3 m
Zpomalení 9,3 m/s2 10,1 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

5. Brzdná dráha ze 100 km/h (asfalt, mokro, +1 °C)

Další z velmi typických zimních podmínek, mokrý povrch a teploty těsně nad nulou. Výsledek mezi oběma pneumatikami je těsný. Na rozdíl od zkoušky na mokrém betonu při vyšších teplotách však lépe brzdí zimní pneumatika. Na mokru mají zimní gumy opodstatnění a v nízkých teplotách jsou rozhodně sázkou na jistotu. Solidní brzdný výkon nicméně podaly obě pneumatiky: 39,3 m (zimní), respektive 40,6 m (letní). Pokud vás udivuje jen několikametrový odstup od brzdění na suchém povrchu, dodejme, že se jednalo spíše jen o vlhký povrch, nepršelo a pneumatiky nemusely odvádět souvislou vrstvu vody. Při běžných testech zimních pneumatik se zpravidla brzdí na skrápěné dráze s 8mm vrstvou vody. Brzdná dráha v tom případě naroste u většiny dobrých gum na 55 až 60 metrů.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 38,8 m 41,4 m
Měření 2. 39,4 m 40,6 m
Měření 3. 40,2 m 40,7 m
Měření 4. 40,1 m 39,7 m
Měření 5. 38,1 m 40,5 m
Průměr 39,3 m 40,6 m
Zpomalení 9,8 m/s2 9,5 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

6. Brzdná dráha ze 100 km/h (asfalt, mokro, -12 °C)

Z hluboce promrzlé silnice se roztok vody se solí odpařuje pomalu a vydrží zde hodně dlouho. Pro tento povrch se velmi hodí hospodský žargon „naslizlo“. Na rozdíl od klasického holomrazu to již není situace, kdy řidič může v zimě vyjet na letních pneumatikách. K vytvoření námrazy totiž chybí jen krůček a řidič by ji měl předpokládat. Svědčí o tom i fakt, že ani po sérii brzdění se pneumatiky nezahřály nad bod mrazu a při přezouvání se obalily ledem. Zimní continentaly fungují i v těchto podmínkách perfektně. Při brzdění vůbec nemáte pocit, že by vůz začínal klouzat, a nakonec zastavujeme stejně přesvědčivě (39,7 m) jako na mokru při teplotách nad nulou. Letní pneumatiky se při běžné jízdě chovají bezproblémově, nicméně při plné akceleraci občas podklouznou a to samé nás čeká i při plném brzdění (47,0 m). Nakonec k zastavení ze stovky potřebují o osm metrů více. To je samozřejmě hodně, ale čekali jsme horší výsledek. Vyjíždět na letních v těchto podmínkách by samozřejmě nebylo zodpovědné, čistě z technického pohledu to však není úplný průšvih.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 39,8 m 46,9 m
Měření 2. 39,9 m 47,0 m
Měření 3. 39,7 m 47,3 m
Měření 4. 39,5 m 46,9 m
Měření 5. 39,8 m 47,1 m
Průměr 39,7 m 47,0 m
Zpomalení 9,7 m/s2 8,2 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

7. Brzdná dráha ze 100 km/h (dlažba, mokro, +1 °C)

Mokrá dlažba bývá zejména na mokru strašákem motoristů a mnozí ji občas v nadsázce přirovnávají k ledu. Nicméně logika věci říká, že s tímto povrchem by si měla umět poradit i letní pneumatika. Jak to tedy je? My jsme jí to ztížili na maximum a testovali jsme při teplotě těsně nad nulou.

Kratší brzdou drahou se sice chlubí zimní vzorek, nicméně rozdíl byl ze všech zkoušek nejtěsnější: 62,8 vs. 63,8 m. Z dílčích naměřených hodnot, které schválně v celém materiálu necháváme, vidíte, že rozptyl naměřených výsledků je větší než při brzdění na suchu i mokru. Je to logické vzhledem k tomu, že povrch není homogenní a i drobně odlišná stopa výsledek ovlivní. Se samotnou adhezí to však rozhodně není tak špatné, aby si

dlažba zasloužila přirovnání k ledu. V porovnání s klasickým suchým povrchem totiž brzdy stále „fungují“ asi na 60 %. Výhodou kostek je to, že se na ní v případě deště nedrží vrstva vody. Nevýhodou naopak její často zvlněný povrch. Sejdou-li se pak opotřebované tlumiče s ne zrovna vyladěným ABS, může se brzdná dráha hodně prodloužit.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 62,2 m 65,7 m
Měření 2. 62,1 m 64,8 m
Měření 3. 61,6 m 63,4 m
Měření 4. 64,4 m 61,9 m
Měření 5. 63,6 m 63,4 m
Průměr 62,8 m 63,8 m
Zpomalení 6,1 m/s2 6,0 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

8. Brzdná dráha ze 60 km/h (dlažba, břečka, +1 °C)

Toto měření berte spíše jako doplňkové. Pneumatiky rozbředlý sníh z dlažebních kostek odváděly a podmínky se při měření měnily. Proto uvádíme v obou případech jen první naměřenou hodnotu, kdy bylo mokrého sněhu nejvíce. Brzdili jsme ze šedesátky. Zimní pneumatiky jsou zde jasně lepší: 45,2 vs. 52,8 m. Navíc brzdí lépe než na sněhu. Je však vidět, že letní vzorek už nachází aspoň nějakou oporu a oproti souvislé pokrývce zastaví dříve.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 45,2 m 52,8 m
Zpomalení 3,1 m/s2 2,6 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

9. Brzdná dráha ze 100 km/h (sníh, beton, 1/2 sníh, 1/2 mokro, +1 °C)

Modelová situace, kdy musíte brzdit jednou polovinou vozu na ujezděném sněhu a druhou zůstanete na suchém či mokrém povrchu, je častá nejen v horských oblastech. Setkat se s ní můžete i na dálnici. Proto jsme tento test podstoupili z rychlosti 100 km/h. Dříve by takováto zkouška plné decelerace končila v „hodinách“. Nyní však ABS dokáže opravdu divy a do smyku jsme se nedostali ani na letních pneumatikách. Byť s nimi má řidič

s udržením přímého směru dost práce. Na zimních se rapid chová při brzdění daleko klidněji a korigování stopy je pro řidiče výrazně jednodušší. Logicky kratší je v jejich případě i brzdná dráha, byť ve srovnání s brzděním čistě na sněhu to pro letní vzorek není porážka zdaleka tak drtivá. Nic to samozřejmě nemění na tom, že zodpovědný řidič by se vůbec neměl do takové situace na letních pneumatikách dostat.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 71,9 m 83,9 m
Měření 2. 78,4 m 93,1 m
Měření 3. 79,2 m 92,8 m
Měření 4. 80,3 m 85,2 m
Měření 5. 69,4 m 92,9 m
Průměr 75,8 m 89,6 m
Zpomalení 5,1 m/s2 4,3 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

10. Brzdná dráha ze 60 km/h (sníh, zledovatělý sníh, -1 °C)

Na sněhu není o čem spekulovat, letní pneumatika na něj nepatří a je úplně jedno, jestli jste v horách, nebo ve městě. Pokud nepřezouváte, nemáte

v tu chvíli na silnici co dělat. Nicméně test by nám připadal jaksi neúplný, kdybychom to nezkusili. Testujeme na ujezděném místy zledovatělém

sněhu při teplotě lehce pod nulou. Problémem letních pneumatik je už samotný rozjezd, a to i na rovině. Znovu si uvědomíme, v jak bezvýchodné situaci bychom v běžném provozu byli. Při extrémně pomalé jízdě jste nebezpečnou překážkou provozu. Pokud pojedete s davem, nemáte šanci

zabrzdit včas. Ani velká předvídavost nepomůže. Auta vybavená ABS a ESP počítají s určitou přilnavostí, a pokud ji nedostanou, situaci to spíš uškodí. Ve snaze zachovat řiditelnost vozu systémy odlehčují pedál brzdy už při lehkém sešlápnutí a i z malé rychlosti se vůz šine dlouhé desítky metrů. V zájmu vlastní bezpečnosti i z logicky věci zpomalujeme nikoli ze 100 km/h, ale ze 60 km/h, rozdíly mezi letní a zimní pneumatikou jsou přesto drastické: 47,1 vs. 80,7 m. V zájmu zachování objektivity brzdíme na vytyčeném úseku v různých místech, abychom si nevyklouzali jednu stopu. U letního obutí je patrný i daleko větší rozptyl mezi jednotlivými měřeními, i drobné ledové plotny protáhnou brzdnou dráhu o řadu metrů.

Výsledky měření Zimní Letní
Měření 1. 44,5 m 76,0 m
Měření 2. 46,7 m 77,7 m
Měření 3. 50,5 m 90,7 m
Měření 4. 47,2 m 76,2 m
Měření 5. 46,4 m 82,8 m
Průměr 47,1 m 80,7 m
Zpomalení 3,0 m/s2 1,7 m/s2

pneu testypneu svetmotoru pneu testypneu svetmotoru

Závěr

Na základě námi naměřených dat si troufáme tvrdit, že hranice 7 °C jakožto ta správná pro přezouvání mezi letními a zimními pneumatikami není opodstatněná. Jasně se ukázalo, že jednoznačně lépe zimní obutí funguje jen na sněhu a za mrazu na rozsolených mokrých a kluzkých površích. Pokud se tedy teploty drží bezpečně nad nulou, nebo máte-li jistotu, že zůstane sucho, můžete bez obav jet na letních. Budete na tom dokonce

lépe. Chce to tedy jen zdravý úsudek a sledovat počasí. Nemusíte-li s autem vyjíždět každý den a za každého počasí, možná se vyplatí na přezouvání rezignovat úplně a raději si pořídit jedny kvalitní letní pneumatiky. To samé se týká i případu více aut, youngtimerů nebo sporťáků... Žijete-li v horách, pak je situace samozřejmě zcela opačná. Správným okamžikem pro zde naprosto nutné přezouvání však také není první listopad ani denní teploty pod sedm stupňů, ale přesně ten okamžik, kdy hrozí riziko prvního sněhu či ranní námrazy. To může trvat klidně už od října do dubna.

Autor: Martin Jeník

Svět motorů
Diskuze (246)
1. 11. 2022 03:01
Re: zimní pneu
Tak ono dost záleží na tom, o jaké konkrétní pneumatiky se jedná. Ne každá pneumatika je stejná a některé ty čínské často opravdu nemusí být bezpečné. Proto i když kupujete levné pneu, tak je určitě lepší dívat se spíše po ověřených značkách. Já osobně mám velice dobré zkušenosti třeba s Goodyear, které kupuji z https://www.autodilyvojkov.cz/pneumatiky
10. 11. 2020 16:12
auto na zimu
Myslím si, že měnění pneumatik je důležitá věc. Já si osobně připravuji auto před každou zimou a řídím se podle https://www.dopravniznaceni.com/…a-zimu-b5608.htm a auto funguje skvěle
20. 4. 2020 18:01
zimní pneu
Upřímně nechápu názor některých lidí, kteří tvrdí, že zimní pneumatiky jsou v zimě nebezpečné. Tak z nějakého důvodu je jejich obutí asi povinné, ne? Já osobně jsem velice spokojen se zimáky, které aktuálně mám. Objednával jsem z https://www.pneuok.cz/ za velice rozumný peníz a rozhodně bych neměnil.
Avatar - Hammunasakra
21. 2. 2019 12:58
Re: Huh
Snad jen krom toho závěru = absolutní totální blbost kravina = eště žes tam dal aspoň ten závěr >:-[]

Nejsem über = jen vim to co všichni = otázka je proč ty si myslíš že se všichni pletem a ty máš pravdu. Splet ses kdysi s pokutama = a fakt ten hoax teda PR koncernu pro ekonomicky nevzdělaný zbaštil = to je prostě fakt. No a pleteš se i dneska = jak s tim že 1,8% propad prodejů neni totéž co 1,8% zisku tak v tom že to je v číslech tak obřího koncernu marginálie = protože ti nedošlo že velkej podíl na tom má hlavně to nejziskovější, to s největší marží = Porsche a Audi
Neni důvod se za to stydět = za to hádání = ale jo ;-)

No tak jinak holt nic = hele tak zkus aspoň zlomek reality = v něčem totálně triviálnim: Umíš odpovědět aspoň na ty zimní? Proč je nemáš jako ostatní? Nebo ty si myslíš že Emulgátor nemá pravdu? Nebo prostě = všechno myslíš a děláš obráceně = jen jak ty si usmyslíš a to je prostě nejvíc. To je to ono? :-)

Hele bacha v předchozim odstavci je víc otázek = mám ti je očíslovat? ;-)
Aby ses v tom neztratil a nevyšly ti tak absurdní bláboloviny jakos napsal teď = jen si nejsem jistej jestli to byl pokus o ironii nebo prostě doteď absolutně nechápeš = že svět financí nadnárodních koncernů = je prostě naprosto mimo tvuj rozsah. Což neni urážka = urážky sou že absolventy jedno jestli ČVUT, přetim UK atd. = furt všechny zpochybňuješ případně urážíš = že ty jejich oborum rozumíš líp = to je überurážlivý :-!

Hele a toho Willa Huntinga si viděl? Dost dobrej film = zaslouženej Oscar za scénář :yes: :-)

Jo a to "vim co všichni" = to je myšlený ty co jima opovrhuješ = pražská kavárna = ty co tisíce hodin věnovali aby nějakýmu oboru rozuměli
21. 2. 2019 08:26
Re: Huh
Jasně tak ať je po tvým. Tak je to jak říkáš. Pokuty v řádech miliard EUR, který VW hrozily byla prkotina ve srovnání s drastickým propadem prodejů v řádu necelých 2%, který jsou pro ně existenční hrozba. Celý je to způsobený Dieselgate, protože to řekl überekonom Hammuna. Je logický, že propad se dostaví až 4 roky po průseru. A na podzim se tě dojdu zeptat kdy mám nasadit zimáky, protože je nad slunce jasný, že ty v Praze kde vidíte sníh akorát na Nově ve zprávách máš mnohem bohatější zkušenosti a můžeš rozdávat rady, než někdo kdo žije od malička na horách. Seš fakt kádr čoveče. Jestli seš tak krásnej jak seš chytrej, tak má Sněhurka vážnou konkurenci v pozici nejkrásnějšího na světě >:D