17.2. 2019 Svět motorů

Zimní vs. letní pneumatiky v zimě: Vyvracíme mýtus jménem 7 °C! Když jsou zimáky i v zimě horší

 

Z nezávislých testů vyplývá, že zejména na suchu fungují letní pneu lépe i v zimě. Kde je tedy pravda?

Na toto téma zabývající se podle nás zveličovanou nutností používat zimní pneumatiky jste nás do značné míry přivedli právě vy, naši čtenáři. Často nám na sklonku podzimu či začátku jara píšete, jak je možné, že se brzdná dráha u testovaných aut tak moc liší. Jednou je to ze stovky na suchu 35 metrů, jindy i 50 metrů. Nedej bože, když se nám podobný rozdíl sejde u konkurentů v jednom srovnávacím testu. Tak velké rozdíly mezi jednotlivými vozy samozřejmě nejsou, ale jde to na vrub právě zimním pneumatikám.

Kde se vzalo sedm stupňů

My se samozřejmě snažíme mít na vozech stejné obutí. Jenže někteří importéři se drží striktního používání zimáků v zákoně uvedeném termínu 1. 11. až 31. 3. Jiní jsou benevolentnější, a když nehrozí mráz, půjčí nám auto na letních i v březnu nebo listopadu. Pak vzniknou tyto drastické rozdíly.

Otázka také zní, proč výrobci zimní pneumatiky doporučují už v teplotách kolem 7 °C, když na suchu při měření brzdné dráhy i při zkoušení ovladatelnosti v nezávislých testech vždy zvítězí ty letní. V případě mokrého povrchu se pak referenčnímu letnímu obutí zpravidla vyrovnají jen nejlepší zimní gumy.

Brzdná dráha na suchu ze 100 km/hLetní pneumatiky Zimní pneumatiky
Fiat 500X Continental Premium Contact 5 Pirelli Sottozero 3
215/55 R17 37,2 m 47,2 m
Opel Astra Michelin Primacy 3 Michelin Alpin 5
225/45 R17 37,1 m 46,1 m
Renaut Mégane Continental Premium Contact 5 Nokian WR D4
225/45 R17 35,6 m 51,9 m
Škoda Kodiaq Continental Sport Contact 5 Continental Winter Contact TS 850 P
235/55 R18 35,0 m 44,7 m
Vybraná data z testů Světa motorů.

Zlí jazykové razí teorií, že jelikož se měkká směs zimní pneumatiky při vyšších teplotách (byť stále do oněch 7 °C) opotřebovává rychleji než letní, donutí to zákazníka ke koupi nových pneumatik dříve. To se pneumatikářské lobby hodí.

My v žádném případě nehorujeme za to, aby se přestaly používat zimní pneumatiky, natož aby řidiči riskovali ve sněhu na letních. Situace se však v posledních letech částečně otočila a objevila se skupina motoristů, kteří pro „legislativní jistotu“ používají klidně zimní pneumatiky celoročně, což není o moc menší hloupost než jezdit na letních ve sněhu. Pro ty, co najezdí málo, se nabízí stále početnější skupina celoročních pneumatik. Ty jsou však dražší než sezónní a představují kompromis za každých podmínek.

Kdo zimní nemusí?

Existuje řada motoristů zejména ve městech, kteří auto využívají jen sporadicky. Mohou si vybrat, zda na velký nákup pojedou za zasněženého úterý, nebo ho přeloží na čtvrtek, až bílá peřina sleze. Nebo zde máme druhou skupinu lidí, která má dvě auta. Jedním jezdí na delší vzdálenosti a je samozřejmě přezuto, ale druhé slouží jen coby občasné přibližovadlo. Proč by tedy měli střídat dvě sady? Koneckonců ani zákon to přímo nenařizuje, když říká, že zimní pneumatiky se musí použít, pouze pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak může stát během jízdy. Výjimkou jsou jen komunikace, kde zimáky nařizuje dopravní značka.

I v letošním roce, který se zdá být zatím na sníh bohatý, spočítáte třeba v Praze dny, kdy byla námraza nebo sníh na silnicích, na prstech jedné ruky. Podle naší hypotézy byste na tom ve všech ostatních dnech rozhodně neměli být na letních pneumatikách hůře.

Data místo řečí

Uvidíme. Dost teorie. Na následujících stránkách jsme se zaměřili na to, jak letní i zimní pneumatiky brzdí při různých zimních podmínkách. Neboť právě schopnost včas zastavit je pro bezpečný provoz to nejdůležitější.

Jak jsme testovali

Veškerá měření probíhala na naší dlouhodobě testované Škodě Rapid Spaceback 1.0 TSI. Používali jsme dvě sady pneumatik o rozměru 215/45 R16. Drželi jsme se těch nejlepších, které pro tento model nabízí i sama automobilka. V případě zimního pláště to byl Continental Winter Contact TS 860, vítěz mnoha testů, a letní pláště reprezentoval rovněž velmi oceňovaný Dunlop SP Sport Maxx. Všechny pneumatiky byly nahuštěny shodně na 2,3 baru a zajetý dezén měl hloubku 7-8 mm. Měřili jsme výhradně brzdou dráhu ze 100 km/h, nebo z 60 km/h (dle povrchu) na přesně vymezeném úseku. Kvůli eliminaci náběhu brzd jsme zpomalovali ze 120 km/h, respektive z 80 km/h.

Budoucnost kol aut podle Američanů: Revoluční titanová kola z 3D tiskárny

Jako záznamové zařízení sloužila GPS telemetrie Racelogic DriftBox 01. Měření na každém stanovišti jsme dělali pětkrát s každou sadou. Všechny výsledky uvádíme v tabulkách, navíc jsme vypočítali průměrné zpomalení (uvažován konstantní průběh zpomalení). Na jeho základě je určena i hypotetická rychlost nárazu do vozu v okamžiku míjení toho už stojícího. Teplotu jsme kromě palubního počítače ověřovali i bezkontaktním teploměrem.

Sníh v českých městech

Na základě údajů Českého hydrometeorologického ústavu jsme sestavili tabulku maximální výšky sněhové pokrývky v jednotlivých krajských městech (chybějící nemají pozorovací stanice) za sezony 2015/2016 a 2016/2017 (novější data nejsou k dispozici). Z nich vyplývá, že nejvíce sněhu se drží v lednu a následně v únoru. V ostatních měsících je souvislá pokrývka výjimkou. Bílo nejméně zůstává v Českých Budějovicích a Praze, naopak nejvíce v Liberci, Karlových Varech a Ústí nad Labem. Zajímavý je rovněž údaj o počtu dnů se sněžením, těch je s přehledem nejvíce v lednu a zpravidla to bývá ve všech městech mezi 16 a 22. V prvním měsíci tedy sněží docela často, přesto málokdy a málokde se pokrývka hromadí.

Maximální sněhová pokrývka (cm)
PRŮMĚR SEZÓN 2015/2016 A 2016/2017 Listopad Prosinec Leden Únor Březen
Brno 0 4 8 11 0
České Budějovice 0 3 11 2 0
Hradec Králové 1 1 13 9 0
Karlovy Vary 3 0 27 18 0
Liberec 2 2 28 19 3
Mošnov (Ostrava) 0 2 4 154
Olomouc 1 1 9 12 1
Plzeň 2 0 11 7 2
Praha 1 0 7 4 5
Ústí nad Labem 2 0 21 17 3

Zákon a zimní pneumatiky

Paragraf 40a zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích definuje provoz vozidel v zimním období následovně:

(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud

a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo

b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza…

Nehoda na letních gumách: Co na to pojišťovna?

Nemusíte se bát, že v případě nehody na letních pneumatikách vám pojišťovna automaticky odmítne plnění. Každý případ se posuzuje zvlášť, a pokud chce pojišťovna omezit náhradu škody, musí prokázat příčinnost souvislost mezi nevhodnými pneumatikami a vznikem nehody. Jan Marek z pojišťovny Generali k tomu dodává: „Z praxe můžu říct, že nevhodné použití pneumatik s vlivem na výplatu pojistného plnění v celkovém objemu škod z pojištění motorových vozidel představuje spíše okrajovou oblast. Ročně jde u jedné pojišťovny většinou jen o desítky případů.“

Výrobci pneumatik vs. výsledky testů

Největší výrobce pneumatik s českým zastoupením pro novináře jsme oslovili s několika otázkami:

Proč doporučují paušálně přezouvat při 7 °C, když zejména na suchu brzdí letní pneumatiky lépe? V našem testu tomu tak bylo i při -5 °C.

Konkrétní odpovědi jsme se dočkali pouze z úst Petra Opálky z Bridgestonu: „Vytržení a vyzdvihnutí jednoho z parametrů (myšleno 7 °C) z kontextu je určitý trend v komunikaci. Z technického hlediska vzhledem k vlastnostem moderních letních směsí, menšího objemu drážek a tvaru styčné plochy může dosáhnout letní pneumatika lepšího hodnocení v brzdění na suchu i za nízkých teplot. Za bezpečné zimní obutí ji ale celkově určitě nelze považovat.

Je na mokru lepší za nízkých teplot lepší zimní, nebo letní pneumatika?

Odpovídá ředitel technického servisu firmy Nokian Matti Mori: „U našich pneumatik jsou v rámci srovnatelných produktových řad vždy na mokru lepší letní pneumatiky. Teplota však hraje důležitou roli.“

Jak se liší složení zimní pneumatiky od letní?

Konkrétní složení si firmy pochopitelně nechávají pro sebe. V obecné rovině odpovídá opět Petr Opálka z Bridgestonu: „Prémiové pneumatiky používají směsi s vysokým obsahem siliky (oxid křemičitý), částečně nahrazující uhlík. Jejím přínosem je lepší přilnavost na mokru a snížení valivého odporu. Zimním pneumatikám také umožňuje lepší elasticitu i za velmi nízkých teplot. Rozsah použití siliky není ale nekonečný a překročením určité hranice dochází k nechtěnému úbytku ostatních vlastností směsi.“

Sezona zimních pneumatik je tady. Opravdu víte, kdy musíte přezout?

1. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, sucho, +3 °C)

Suchý betonový povrch a teplota 3 °C – to je situace, kdy byste podle pneumatikářů již měli mít dávno přezuto. Přitom podle našich zkušeností při těchto podmínkách fungují letní pneumatiky lépe. Potvrdilo se i to v případu testovaného rapidu. S letními dunlopy jsme z rychlosti 100 km/h zastavili v průměru za 35,2 m, se zimními continentaly za 37,0 m. I rozdíl necelých dvou metrů už subjektivně vnímáte zřetelně. V místě, kde rapid na letních gumách stojí, má ten na zimních hypotetickou rychlost ještě 22 km/h. Na poměry zimního obutí je to však skvělý výkon. V našich testech nám často vychází rozdíly daleko větší. Vždy ale záleží na konkrétní situaci.

Výsledky měřeníZimníLetní
Měření 1. 36,8 m 35,4 m
Měření 2. 37,5 m 35,3 m
Měření 3. 36,7 m 35,0 m
Měření 4. 37,0 m 34,9 m
Měření 5. 36,8 m 35,4 m
Průměr37,0 m 35,2 m
Zpomalení 10,4 m/s2 11,0 m/s2

 [600×262]

2. Ovladatelnost při vyhýbacím manévru

V bezpečí letiště jsme si na osychajícím betonu při teplotě 3 °C vyzkoušeli i tradiční vyhýbací manévr dle ISO 3888-2. Zajímalo nás, zda má letní pneumatika dostatek přilnavosti i v příčném směru. Potvrdí se výsledky z nezávislých testů, kdy při jízdě na kruhové dráze vždy nad zimní modely vítězí? Tentokrát jsme se nesnažili o co největší rychlost průjezdu, ale při ustáleném tempu 70 km/h jsme subjektivně hodnotili stabilitu a snadnost udržení požadovaného směru. Zimní continentaly se pyšní opravdu velmi harmonickým chováním a právem jsou považovány za to nejlepší pro naše podmínky. Rychle reagují na změnu směru, přesně vedou stopu a škodovka úsek projíždí bez výrazných nedotáčivých tendencí a nepřechází do přetáčivosti. Na sportovně zaměřených dunlopech je rapid o něco divočejší. Ne snad, že by mu chyběla přilnavost, spíše naopak. Změna směru je blesková. Vnější kola se vehementně zakousnou do povrchu a dochází k nadzvednutí vnitřního zadního kola. To však vyvolá lehkou přetáčivost, kterou řidič za pomoci stabilizace musí korigovat. Přesně to odpovídá i naší zkušenosti z léta, kdy se rapid velmi podobně choval i na pneumatikách Bridgestone Turanza ER300, které požíváme v dlouhodobém testu. Rozhodně se však nepotvrdilo, že by letní vzorek začínal pod 7 °C ztrácet grip.

Test zimních pneumatik: Tady jsou ty nejlepší v nejžádanějším rozměru!

3. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, sucho, -5 °C)

Asi nejočekávanější zkouška, sucho a mráz, konkrétně -5 °C. Toto už se v testech gum nezkouší. Nabízí se tedy otázka, zda letní pneumatika, která s nižšími teplotami hodně tvrdne, bude stále lepší. Zimní obutí by mělo mít výhodu ve větší poddajnosti vlivem většího přídavku siliky, která zajišťuje pružnost i v mrazu. Do karet mu však nehraje dezén s velkým množstvím drážek, který není při brzdění tak pevný a neposkytuje takovou jednolitou styčnou plochu jako letní vzorek. Výsledek je pro mnohé možná překvapivý, nicméně i zde se potvrzuje, že na suchu zkrátka brzdí letní pneumatika lépe, a to i pod nulou. Rozdíl je přitom nezanedbatelných téměř pět metrů.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 39,4 m 34,8 m
Měření 2. 40,1 m 35,1 m
Měření 3. 40,4 m 35,0 m
Měření 4. 39,6 m 34,6 m
Měření 5. 39,3 m 34,8 m
Průměr 39,8 m 34,9 m
Zpomalení 9,7 m/s2 11,1 m/s2

 [600×262]

4. Brzdná dráha ze 100 km/h (beton, mokro, +5 °C)

Mokro a teploty vysoko nad nulou v našem případě 5 °C, to jsou v nížinách v současnosti docela běžné zimní podmínky. Znamená to, že bychom se měli na letních pneumatikách bát vyjet na nákup? Vždyť stejné teploty jsou na horách běžné po ránu i v létě, a to přezouvat nikoho nenapadne.

Brzdnou dráhu testujeme na betonové ploše, vrstva vody je sice malá, přesto cítíme, že na zimním obutí nepatrně kloužeme. Letní dunlop je zde jasně přesvědčivější – 38,3 vs. 41,5 m. Pokud si budete výsledky porovnávat s brzděním na vlhkém asfaltu, není to zcela relevantní, protože kromě záměrně jiné teploty se lišilo i množství vody na vozovce. Obecně má lepší adhezní předpoklady při brzdění za stejných podmínek beton než asfalt. Platí to za sucha i za mokra.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 41,9 m39,1 m
Měření 2. 41,0 m 37,8 m
Měření 3. 42,0 m 38,3 m
Měření 4. 41,8 m 37,6 m
Měření 5. 40,7 m 38,5 m
Průměr 41,5 m 38,3 m
Zpomalení 9,3 m/s2 10,1 m/s2

 [600×262]

5. Brzdná dráha ze 100 km/h (asfalt, mokro, +1 °C)

Další z velmi typických zimních podmínek, mokrý povrch a teploty těsně nad nulou. Výsledek mezi oběma pneumatikami je těsný. Na rozdíl od zkoušky na mokrém betonu při vyšších teplotách však lépe brzdí zimní pneumatika. Na mokru mají zimní gumy opodstatnění a v nízkých teplotách jsou rozhodně sázkou na jistotu. Solidní brzdný výkon nicméně podaly obě pneumatiky: 39,3 m (zimní), respektive 40,6 m (letní). Pokud vás udivuje jen několikametrový odstup od brzdění na suchém povrchu, dodejme, že se jednalo spíše jen o vlhký povrch, nepršelo a pneumatiky nemusely odvádět souvislou vrstvu vody. Při běžných testech zimních pneumatik se zpravidla brzdí na skrápěné dráze s 8mm vrstvou vody. Brzdná dráha v tom případě naroste u většiny dobrých gum na 55 až 60 metrů.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 38,8 m 41,4 m
Měření 2. 39,4 m 40,6 m
Měření 3. 40,2 m 40,7 m
Měření 4. 40,1 m 39,7 m
Měření 5. 38,1 m 40,5 m
Průměr 39,3 m 40,6 m
Zpomalení 9,8 m/s2 9,5 m/s2

 [600×262]

Češi přezouvají, ale špatně: Kde děláme chybu?

6. Brzdná dráha ze 100 km/h (asfalt, mokro, -12 °C)

Z hluboce promrzlé silnice se roztok vody se solí odpařuje pomalu a vydrží zde hodně dlouho. Pro tento povrch se velmi hodí hospodský žargon „naslizlo“. Na rozdíl od klasického holomrazu to již není situace, kdy řidič může v zimě vyjet na letních pneumatikách. K vytvoření námrazy totiž chybí jen krůček a řidič by ji měl předpokládat. Svědčí o tom i fakt, že ani po sérii brzdění se pneumatiky nezahřály nad bod mrazu a při přezouvání se obalily ledem. Zimní continentaly fungují i v těchto podmínkách perfektně. Při brzdění vůbec nemáte pocit, že by vůz začínal klouzat, a nakonec zastavujeme stejně přesvědčivě (39,7 m) jako na mokru při teplotách nad nulou. Letní pneumatiky se při běžné jízdě chovají bezproblémově, nicméně při plné akceleraci občas podklouznou a to samé nás čeká i při plném brzdění (47,0 m). Nakonec k zastavení ze stovky potřebují o osm metrů více. To je samozřejmě hodně, ale čekali jsme horší výsledek. Vyjíždět na letních v těchto podmínkách by samozřejmě nebylo zodpovědné, čistě z technického pohledu to však není úplný průšvih.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 39,8 m 46,9 m
Měření 2. 39,9 m 47,0 m
Měření 3. 39,7 m 47,3 m
Měření 4. 39,5 m 46,9 m
Měření 5. 39,8 m 47,1 m
Průměr 39,7 m 47,0 m
Zpomalení 9,7 m/s2 8,2 m/s2

 [600×296]

7. Brzdná dráha ze 100 km/h (dlažba, mokro, +1 °C)

Mokrá dlažba bývá zejména na mokru strašákem motoristů a mnozí ji občas v nadsázce přirovnávají k ledu. Nicméně logika věci říká, že s tímto povrchem by si měla umět poradit i letní pneumatika. Jak to tedy je? My jsme jí to ztížili na maximum a testovali jsme při teplotě těsně nad nulou. Kratší brzdou drahou se sice chlubí zimní vzorek, nicméně rozdíl byl ze všech zkoušek nejtěsnější: 62,8 vs. 63,8 m. Z dílčích naměřených hodnot, které schválně v celém materiálu necháváme, vidíte, že rozptyl naměřených výsledků je větší než při brzdění na suchu i mokru. Je to logické vzhledem k tomu, že povrch není homogenní a i drobně odlišná stopa výsledek ovlivní. Se samotnou adhezí to však rozhodně není tak špatné, aby si dlažba zasloužila přirovnání k ledu. V porovnání s klasickým suchým povrchem totiž brzdy stále „fungují“ asi na 60 %. Výhodou kostek je to, že se na ní v případě deště nedrží vrstva vody. Nevýhodou naopak její často zvlněný povrch. Sejdou-li se pak opotřebované tlumiče s ne zrovna vyladěným ABS, může se brzdná dráha hodně prodloužit.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 62,2 m 65,7 m
Měření 2. 62,1 m 64,8 m
Měření 3. 61,6 m 63,4 m
Měření 4. 64,4 m 61,9 m
Měření 5. 63,6 m 63,4 m
Průměr 62,8 m 63,8 m
Zpomalení 6,1 m/s2 6,0 m/s2

 [600×215]

Michelin jde proti proudu. Kritizuje testy pneumatik, i když v nich vítězí. Proč?

8. Brzdná dráha ze 60 km/h (dlažba, břečka, +1 °C)

Toto měření berte spíše jako doplňkové. Pneumatiky rozbředlý sníh z dlažebních kostek odváděly a podmínky se při měření měnily. Proto uvádíme v obou případech jen první naměřenou hodnotu, kdy bylo mokrého sněhu nejvíce. Brzdili jsme ze šedesátky. Zimní pneumatiky jsou zde jasně lepší: 45,2 vs. 52,8 m. Navíc brzdí lépe než na sněhu. Je však vidět, že letní vzorek už nachází aspoň nějakou oporu a oproti souvislé pokrývce zastaví dříve.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 45,2 m 52,8 m
Zpomalení 3,1 m/s2 2,6 m/s2

 [600×281]

9. Brzdná dráha ze 100 km/h (sníh, beton, 1/2 sníh, 1/2 mokro, +1 °C)

Modelová situace, kdy musíte brzdit jednou polovinou vozu na ujezděném sněhu a druhou zůstanete na suchém či mokrém povrchu, je častá nejen v horských oblastech. Setkat se s ní můžete i na dálnici. Proto jsme tento test podstoupili z rychlosti 100 km/h. Dříve by takováto zkouška plné decelerace končila v „hodinách“. Nyní však ABS dokáže opravdu divy a do smyku jsme se nedostali ani na letních pneumatikách. Byť s nimi má řidič s udržením přímého směru dost práce. Na zimních se rapid chová při brzdění daleko klidněji a korigování stopy je pro řidiče výrazně jednodušší. Logicky kratší je v jejich případě i brzdná dráha, byť ve srovnání s brzděním čistě na sněhu to pro letní vzorek není porážka zdaleka tak drtivá. Nic to samozřejmě nemění na tom, že zodpovědný řidič by se vůbec neměl do takové situace na letních pneumatikách dostat.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 71,9 m 83,9 m
Měření 2. 78,4 m 93,1 m
Měření 3. 79,2 m 92,8 m
Měření 4. 80,3 m 85,2 m
Měření 5. 69,4 m 92,9 m
Průměr 75,8 m 89,6 m
Zpomalení 5,1 m/s2 4,3 m/s2

 [600×214]

10. Brzdná dráha ze 60 km/h (sníh, zledovatělý sníh, -1 °C)

Na sněhu není o čem spekulovat, letní pneumatika na něj nepatří a je úplně jedno, jestli jste v horách, nebo ve městě. Pokud nepřezouváte, nemáte v tu chvíli na silnici co dělat. Nicméně test by nám připadal jaksi neúplný, kdybychom to nezkusili. Testujeme na ujezděném místy zledovatělém sněhu při teplotě lehce pod nulou. Problémem letních pneumatik je už samotný rozjezd, a to i na rovině. Znovu si uvědomíme, v jak bezvýchodné situaci bychom v běžném provozu byli. Při extrémně pomalé jízdě jste nebezpečnou překážkou provozu. Pokud pojedete s davem, nemáte šanci zabrzdit včas. Ani velká předvídavost nepomůže. Auta vybavená ABS a ESP počítají s určitou přilnavostí, a pokud ji nedostanou, situaci to spíš uškodí. Ve snaze zachovat řiditelnost vozu systémy odlehčují pedál brzdy už při lehkém sešlápnutí a i z malé rychlosti se vůz šine dlouhé desítky metrů. V zájmu vlastní bezpečnosti i z logicky věci zpomalujeme nikoli ze 100 km/h, ale ze 60 km/h, rozdíly mezi letní a zimní pneumatikou jsou přesto drastické: 47,1 vs. 80,7 m. V zájmu zachování objektivity brzdíme na vytyčeném úseku v různých místech, abychom si nevyklouzali jednu stopu. U letního obutí je patrný i daleko větší rozptyl mezi jednotlivými měřeními, i drobné ledové plotny protáhnou brzdnou dráhu o řadu metrů.

Výsledky měřeníZimní Letní
Měření 1. 44,5 m 76,0 m
Měření 2. 46,7 m 77,7 m
Měření 3. 50,5 m 90,7 m
Měření 4. 47,2 m 76,2 m
Měření 5. 46,4 m 82,8 m
Průměr 47,1 m 80,7 m
Zpomalení 3,0 m/s2 1,7 m/s2

 [600×214]

Závěr

Na základě námi naměřených dat si troufáme tvrdit, že hranice 7 °C jakožto ta správná pro přezouvání mezi letními a zimními pneumatikami není opodstatněná. Jasně se ukázalo, že jednoznačně lépe zimní obutí funguje jen na sněhu a za mrazu na rozsolených mokrých a kluzkých površích. Pokud se tedy teploty drží bezpečně nad nulou, nebo máte-li jistotu, že zůstane sucho, můžete bez obav jet na letních. Budete na tom dokonce lépe. Chce to tedy jen zdravý úsudek a sledovat počasí. Nemusíte-li s autem vyjíždět každý den a za každého počasí, možná se vyplatí na přezouvání rezignovat úplně a raději si pořídit jedny kvalitní letní pneumatiky. To samé se týká i případu více aut, youngtimerů nebo sporťáků... Žijete-li v horách, pak je situace samozřejmě zcela opačná. Správným okamžikem pro zde naprosto nutné přezouvání však také není první listopad ani denní teploty pod sedm stupňů, ale přesně ten okamžik, kdy hrozí riziko prvního sněhu či ranní námrazy. To může trvat klidně už od října do dubna.

Autor: Martin Jeník

Spolupracujeme s TipCars.com
Volit poštou budou jen Češi v cizině Volit poštou budou jen Češi v cizině

Více než čtvrt milionu českých občanů žijících…

Reakce na americký radar v Rumunsku: Rusko rozmístilo na Krymu bombardéry Reakce na americký radar v Rumunsku: Rusko rozmístilo na Krymu bombardéry

Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu…

Komentář Tomáše Prouzy: Šmejdy je zapotřebí postihovat přísněji. Zaslouží si to Komentář Tomáše Prouzy: Šmejdy je zapotřebí postihovat přísněji. Zaslouží si to

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Společnost…

Airbus z problémů Boeingu s modelem 737 MAX 8 nejspíš nedokáže těžit Airbus z problémů Boeingu s modelem 737 MAX 8 nejspíš nedokáže těžit

Ztráty firmy Boeing způsobené nedávným pádem dvou letounů…

 
 

Přidat názorDiskuse: Zimní vs. letní pneumatiky v zimě:…







Doporučujeme
Ženeva 2019: Seznam premiér tradičního autosalonu už je bohatý Ženeva 2019: Seznam očekávaných premiér

Škoda Kamiq, nové BMW 3 Touring, pátá generace Renaultu…

Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte

Automobil je dnes čistě spotřební záležitostí. V…

 

AutoRevue
S novou Mazdou 3 poprvé v Česku: Skvěle jezdí a odmítá současné trendy S novou Mazdou 3 poprvé v Česku: Skvěle jezdí a odmítá současné trendy

Japonské automobilce se na našem trhu daří. Novinka v…

Zlé dvojče Hummeru H1: Toyota Mega Cruiser byla protějškem americké ikony Zlé dvojče Hummeru H1: Toyota Mega Cruiser byla protějškem americké ikony

Jméno Hummer je bezpochyby legendou mezi terénními…

 





 
Elektrické Porsche Taycan Cross Turismo dorazí dříve, než bylo v plánu

Elektrické Porsche Taycan Cross Turismo dorazí dříve, než bylo v plánu

Dnes 17:50

Porsche Taycan se jako sériovka představí letos v září a i díky poptávce se máme již v příštím roce dočkat odvozeného modelu Cross Turismo.




Blesk.cz

Miliardářský matematik Janeček přiznal, že se přepočítal, a ohlásil rozvod!

Miliardářský matematik Janeček přiznal, že se…

Ještě před koncem loňského roku se miliardář Karel Janeček (45) definitivně rozhodl opustit svou manželku Mariem…

V lese na Benešovsku se převrátil tahač s prasaty: Zvířata se rozutekla po lese

V lese na Benešovsku se převrátil tahač s prasaty:…

U Trhového Štěpánova na Benešovsku v pondělí ráno havarovalo nákladní auto převážející prasata. Vůz se při…

 

iSport.cz

Král poprvé na srazu: Tak rychle jsem to nečekal. Luiz o mně ani neví

Král poprvé na srazu: Tak rychle jsem to nečekal.…

Talentovaný Alex Král si skvělými výkony v dresu pražské Slavie, které předvádí v domácí soutěži i na evropské…

Krupp o Spartě: Z ničeho neutíkám. Cizinci? Před Českem je i Německo

Krupp o Spartě: Z ničeho neutíkám. Cizinci? Před…

Před novou sezonou přišel jako velká posila, ale ani trenérská superhvězda Uwe Krupp nedokázala hokejové Spartě…

 

Reflex.cz

15 slavných staveb, jak je neznáte: Eiffelovka, Tower Bridge nebo Opera v Sydney, když ještě nestály

15 slavných staveb, jak je neznáte: Eiffelovka,…

Eiffelova věž, Golden Gate Bridge nebo Tower Bridge – to jsou všechno stavby, které každý zná. A málokdo si…

Soukup, Okamura, Volný. Kdo pro sebe urve Václava Klause mladšího?

Soukup, Okamura, Volný. Kdo pro sebe urve Václava…

Václav Klaus mladší, stínový Tomio Okamura, byl vypoklonkován z ODS a všechny teď zajímá jediné. Kdo si Vaška…