Co bylo na západě, když se otevíraly hranice: Bestsellery v době listopadu 1989
Před listopadem 1989 si musel našinec kupovat automobilové časopisy, aby se západním vozovým parkem mohl vůbec setkávat. Po pádu komunistického režimu se otevřely hranice a lidé mohli na vlastní oči vidět, jak zásadně odlišné složení aut v na silnicích západu je.
V západní Evropě byl v roce 1989 nejprodávanější Volkswagen Golf, tehdy ještě v druhé generaci. Ta se už prodávala sedmý rok. I dvojka na trhu Opel Kadett páté generace už stárl. Jiné to nebylo ani u trojky, kterou byl Peugeot 205. Nejvíce se zkrátka prodávalo to už ověřené. Trochu jinak to bylo v jednotlivých zemích.
V Západním Německu kraloval Golf následovaný Kadettem, na třetí místo se ale dostala tehdejší novinka Passat třetí generace, která ze stupňů vítězů vytlačila Mercedes řady W124, což byl předchůdce E-klasse. Také na pátém místě byla v prodejích novinka - Opel Vectra.
Z větších trhů stojí za pozornost i Francie, kde kraloval Renault 5, následovaný Peugeotem 205 a Renaultem 19. V Itálii bez překvapení vládl Fiat v pořadí Uno, Tipo, Panda. Zajímavostí je, že čtyřkou byl model Y10 vyráběný tehdy ještě nejen jako Lancia ale v Itálii i jako Autobianchi. Toto upravené Uno, tak dalo této značce ještě pár let alespoň formálního života.
Trochu jiný obrázek o tehdejším automobilovém světě může přinést tehdejší ocenění evropské Auto roku. To vypovídá o tom, které novinky tehdy mezi odbornou veřejností nejvíce rezonovaly. Fiat Tipo vyhrál v roce 1989, následovaný Oplem Vectra a Volkswagenem Passat.
Roku 1990 bodovaly Citroën XM, Mercedes-Benz SL a Ford Fiesta. Připomenout je třeba i Peugeot 405, který byl evropským Autem roku 1988.
Západní vozy ale byly pro Čechy výrazně nedostupné. Takový Opel Kadett začínal na 22.400 markách, oficiálním kurzem zhruba 135 tisíc československých korun. Na první pohled to nebylo zas o tolik více než 85 tisíc, kolik chtěla Škoda za Favorit (zde přivřeme oko, protože na Favorit byly stále pořadníky a nešlo jej koupit rovnou). Jenže oficiální kurz byl v podstatě vymyšlený, aby Československo vypadalo bohatší, a marky za tuto cenu v podstatě vůbec nešlo sehnat. Když se kurz v lednu 1990 uvolnil, stála marka už 18 korun. Kadett tak pro české zájemce začínal v Německu na zhruba 400 tisících korunách. Za to šlo koupit čtyři favority a jednu výběhovou 125L k tomu. Připomenout je třeba i to, že se v Československu od léta 1989 prodával licenční Kadett v podobě korejského Daewoo Racer. Tento vůz stál v Mototechně 189 tisíc korun, tedy v principu polovinu toho, co německý originál. Kompromisem ale byl technicky starší motor, Kadett byl o poznání modernější.
Čeští zájemci se se svou kupní silou vrhli na vozy, které si mohli dovolit, tedy hlavně na letité ojetiny a vozy po nehodách, které už v západní Evropě neměly takovou hodnotu. Na české silnice tak zkraje devadesátých let začaly pronikat západoevropské osmdesátky. Připomenout je třeba i to, že stejně jako Favorit i část dalších východních vozů byl ještě na začátku devadesátých let obtížně sehnatelná. Skladem bylo spíše to, o co nebyl nikdy takový zájem. Například v lednu 1990 týdeník Svět motorů uveřejnil kompletní seznam vozů, které si lze rovnou pořídit. Šlo o končící škodovky 125L a 136 Rapid, Olcit 11R, Dacii i tehdy nový Moskvič 2141, na některých trzích nazývaný Aleko. I když šlo o novinku na československém trhu, velký zájem o něj nebyl. Odrazovala cena 88 tisíc Kčs, tedy více než stál Favorit i špatná pověst. V testu Světa motorů dostal za kvalitu zpracování dvě hvězdičky z osmi, což v té době muselo znamenat opravdu žalostnou úroveň.
Otevření hranic a chabá nabídka na domácím trhu odstartovali zásadní proměnu aut na českých silnicích a dominance vozů z východního bloku pomalu končila. Úplná anarchie ale trvala jen do března 1990, kdy se zkomplikoval dovoz starších ojetin. Stále se ale ve velkém dovážely vozy po nehodách, které se třeba v Německu nevyplácelo opravovat, Češi si ale poradili. Změna samozřejmě nebyla rychlá. Ještě v roce 1990 se v Československu prodalo 134 tisíc nových hlavně východoevropských aut a dovezlo se 19 tisíc ojetin.
Rok 1991 už znamenal zásadní změnu. Nová auta se prakticky přestala prodávat, naopak raketově vzrostly dovozy. Důvodů se sešlo hned několik, jednak Čechoslováci kvůli uvolnění cen a kurzu dramaticky zchudli, jednak vozy na domácím trhu výrazně zdražily, a ojetiny ze západu proto vypadaly o poznání výhodněji. A to i když se stát snažil na tom získat co nejvíce peněz. Vedle cla 19 procent se platili i až dvaceti procentní přirážka.
