Dakar 2026: Návrat ke kořenům v srdci pouště
Nejtěžší motoristický závod planety klepe na dveře. Rallye Dakar 2026 napíše svou osmačtyřicátou kapitolu a posedmé v řadě se jejím dějištěm stane fascinující i neúprosná krajina Saúdské Arábie.
Letošní ročník, který odstartuje v sobotu 3. ledna, slibuje návrat k tradicím, extrémní vytrvalostní výzvy a trasu, která prověří nejen techniku, ale především lidskou psychiku a navigační instinkt.
Rekordní kilometry a nová strategie
Trasa Dakaru 2026 tvoří gigantickou smyčku se startem i cílem v přístavním městě Janbú na břehu Rudého moře. Na závodníky čeká celkem 7994 kilometrů, z nichž úctyhodných 4840 kilometrů tvoří měřené rychlostní zkoušky. Francouzští pořadatelé se tentokrát rozhodli vynechat obávanou pustinu Empty Quarter. Umožnilo jim to vytvořit kompaktnější, ale o to rozmanitější itinerář.
Místo jedné 48h etapy se letos vrací klasický formát dvou maratonských etap. Během nich jsou posádky v poušti odkázány samy na sebe, bez pomoci servisních týmů, s minimem zásob a nocováním v provizorních stanech.
„Tento ročník je o rovnováze a čistém dobrodružství. Máme před sebou téměř pět tisíc kilometrů měřených úseků, což je jedno z nejvyšších čísel za poslední roky. Chceme, aby se jezdci vrátili k podstatě Dakaru – k navigaci a schopnosti přežít v náročném terénu,“ uvedl ředitel soutěže David Castera.
Kameny, písek a hory
Trať roku 2026 se vyznačuje mimořádnou variabilitou. Všechny soutěžící čekají technické pasáže v kaňonech kolem Janbú, rychlé šotolinové cesty v okolí Rijádu, kde proběhne v sobotu 10. ledna zasloužený den odpočinku, i náročné horské úseky v oblasti Asír. Písečné duny sice nebudou tvořit tak dominantní část jako v minulosti, o to více se však ke slovu dostanou ostré kameny a složitá navigace v rozlehlých údolích, kde i malá chyba může znamenat konec nadějí.
Do letošního ročníku by mělo odstartovat celkem 433 vozidel (včetně kategorie Dakar Classic). Česká republika opět potvrzuje status dakarské velmoci, když do bojů vysílá 39 účastníků. Největší pozornost poutá obhájce titulu Martin Macík s kamionem Iveco, sekundovat mu bude bronzový z minulého ročníku Aleš Loprais. Na startu nechybí ani silná sestava týmu Tatra Buggyra s Martinem Šoltysem.
Českou motocyklovou vlajku ponese především Martin Michek, který pomýšlí na umístění v elitní desítce, doprovázen zkušenými Milanem Engelem a Davidem Pabiškou. V elitní automobilové kategorii Ultimate bude o nejvyšší příčky opět bojovat Martin Prokop se svým Fordem Raptor T1+. Dakar 2026 není jen závod, je to čtrnáctidenní bitva s přírodou, která neodpouští. Od 3. do 17. ledna bude svět motorismu upírat oči k Rudému moři, kde se mohou zrodit noví hrdinové.
Pohledy do historie
1977: Sabine zabloudil
V lednu 1977 se zúčastnil tehdy šestadvacetiletý Thierry Sabine soutěže Rallye Abidjan-Nice a ztratil se v libyjské poušti Tenere. Tři dny bloudil bez jídla a vody, než ho našlo letadlo vyslané pořadatelem. „Pochopil jsem, jak je můj život nicotný. Při bloudění mě napadlo, že se do toho moře písku vrátím a pokořím ho,“ vzpomínal po dramatickém zážitku.
1978: Tehdy poprvé
První ročník Dakaru dával Thierry Sabine dohromady se svou euroasijskou manželkou Diane Thierry-Miegovou a třemi přáteli. Ve středu 26. prosince 1978 stálo na startu 182 vozidel, z toho 90 motocyklů, 80 automobilů a 12 kamionů. Vyrazily na trasu 10.000 kilometrů. Do cíle u Růžového jezera v senegalské metropoli Dakar dorazilo 72 vozidel a jen dva kamiony.
1983: První start Čecha
Z českého pohledu začal dějiny Dakaru psát v roce 1983 motocyklový jezdec Miroslav Kubíček, který roku 1968 emigroval do Švýcarska. Rallye Dakar 1983 dokončil s KTM GS560 osmnáctý, o rok později na 35. místě a při třetím startu (1985) bohužel do cíle nedojel. Při pádu si zlomil zápěstí. To mu bohužel špatně srostlo a to znamenalo konec závodní kariéry. Na svém kontě má jednu vyhranou etapu.
1984: Oficiálně začal Liaz
Myšlenka na účast kamionů se zrodila jednoho listopadového dne 1983 v kanceláři tehdejšího národního podniku Liaz v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou. O patnáct měsíců později, v úterý 22. ledna 1985, dojeli Jiří Moskal, Radek Fencl a Jaroslav Joklík na 13. místě mezi kamiony. V cíli byla druhá liazka, kterou řídili Zdeněk Kovář a Josef Brzobohatý. Jelikož Francouz Alain Galland v průběhu soutěže odstoupil, nemohli být klasifikováni.
1986: Smrt zakladatele
Osudným datem života Thierryho Sabina se stal 14. leden. Chtěl se vrátit do města Ghurma Rharous ve státě Mali a organizovat záchranné akce. Do přistání helikoptéry chybělo pouhých osm kilometrů. Vrtulník se po nárazu roztrhl a trosky se rozletěly v okruhu stovek metrů. Při nehodě zahynula celá posádka: ředitel soutěže Thierry Sabine (36), zpěvák Daniel Balavoine (33), novinářka Nathalie Odentová (25), rozhlasový technik Jean-Paul le Fur (35) a pilot Francois Xavier-Bagnoud (25).
1987: První výhra Lopraise
Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Karel Loprais se radoval z první výhry v roce 1988, když měl v posádce Tomáše Mücka a Radomíra Stachuru. Loprais dosáhl další prvenství v kategorii kamionů ještě v letech 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. K tomu přidal do své bohaté sbírky také druhá místa v ročnících 1987, 1996, 2000 a 2002. Třetí byl v sezoně 1992, kdy poprvé a naposledy vedla trasa až na jih Afriky do Kapského Města.
1998: Češi pod samopaly
Dramatickým okamžikem roku 1998 byla událost, kdy dvě posádky na kamionech Tatra přepadli bandité. Důležitou roli sehrál Jaroslav Lamač, který uměl francouzsky a snažil se veliteli vysvětit situaci Čechů. Když se přiblížilo závodní osobní auto, bandité všechno co šlo, přeložili na jeden kamion. Svlékli Čechy do trenýrek a všechno jim sebrali.
Za pomoci Josefa Kaliny se podařilo pro trojici Milan Kořený, Jaroslav Lamač a Martin Kahánek sehnat náhradní oblečení a přilby. Češi mohli znovu vyrazit do závodu. Nakonec dojeli třetí. Druhou trojici ve složení Bedřich Sklenovský, Tomáš Tomeček a Petr Hamerla se podařilo dostat letecky do Dakaru. Tady pracoval na ambasádě velvyslanec Ota Holubář, který českým závodníkům fandil a samozřejmě jim ochotně pomohl i v tehdejší složité situaci.
1998: Zloch desátý v motorkách
Když Stanislav Zloch startoval v roce 1998 na Dakaru, byla to jeho druhá a zároveň poslední účast na této soutěži. Poprvé se v Africe objevil na Suzuki s přepracovaným motorem o objemu 385 cm3 a podruhé usedl v roce 1998 na KTM o objemu 660 cm3. Podle jeho slov mu tenhle stroj vyhovoval jezdecky mnohem více, neboť byl vzrostlé postavy. Zkušenost s delším jízdou v terénu se mu hodila. Prokázal to například v nejdelší etapě soutěže, která měřila 748 kilometrů a Zloch byl tehdy nejrychlejším amatérem. Po více než desíti tisíc kilometrech a z toho šest tisíc závodních, byl klasifikován na desátém místě. Dodnes je jeho úspěch nejlepším českým výsledkem. Jeho úspěch dokázal dvakrát vyrovnat Martin Michek.
2007: Poslední start v Africe
Do roku 2007 se jezdila Rallye Dakar v Africe, následující ročník však francouzští organizátoři zrušili s tvrzením o hrozbě teroristických útoků. Od ledna 2009 se závodilo v Jižní Americe. Zastánci původních tradic Dakaru založili podnik Afrika Eco Race. Rallye Dakar se počínaje sezonou 2009 přestěhovala do Jižní Ameriky, kde zůstala až do roku 2019. Od roku 2020 našla své útočiště v Saúdské Aarábii.
Přehled českých medailí na Rallye Dakar
Zlato – 1988 Loprais, Stachura, Mück (ČR/Tatra); 1994 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 1995 Loprais, Stachura, Tomeček (ČR/Tatra); 1998 Loprais, Stachura, Čermák (ČR/Tatra); 1999 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 2001 Loprais, Hamerla, Kalina (ČR/Tatra); 2024 Macík, Tomášek, Švanda (ČR/Iveco); 2025 Macík, Tomášek, Švanda (ČR/Iveco).
Buginy – 2000 Macháček (Yamaha); 2001 Macháček (Yamaha); 2003 Macháček (Yamaha); 2007 Macháček (Yamaha); 2009 Macháček (Yamaha).
Stříbro – 1987 Loprais, Stachura, Krpec (ČR/Tatra); 1988 Moskal, Vojtíšek, Záleský (ČR/Liaz); 1996 Loprais, Stachura, Tomeček (ČR/Tatra); 2000 Loprais, Stachura, Gilar (ČR/Tatra); 2002 Loprais, Hamerla, Kalina (ČR/Tatra);2003 Tomeček, De Azevedo, Martinec (ČR, Brazílie/Tatra); 2023 – Macík, Tomášek, Švanda (ČR/Iveco); 2024 Loprais, Stross, Valtr ml. (ČR/Praga).
Bronz – 1987 Moskal, Joklík, Záleský (ČR/Liaz); 1990 Kahánek, Krpec, Havlík (ČR/Tatra); 1992 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 1995 Buchtyár, Kořený, Krpec (ČR/Tatra); 1996 Fajtl, Janoušek, Wurst (ČR/Tatra), 1998 Kořený, Lamač, Kahánek (ČR/Tatra); 1999 Tomeček, De Azevedo, Neubarthová (ČR, Brazílie/Tatra), 2007 - Loprias, Gilar (ČR/Tatra); 2025 - Loprais, Křípal, Rodewald (ČR, ČR, Niz./Iveco).
Zdroj: Autorský text
