Ferrari oslavilo 1000 startů ve Formuli 1: Připomeňte si jeho zakladatele

V motoristickém sportu jsou fenomény překračující hranice své specializace i kontinentů. Černého koníka na žlutém poli zná celý svět.

Název poradila matka

Život člověka, který výrazně ovlivnil motoristický sport i automobilový průmysl, začal dvěma daty. V životopisu mívá u narození uvedeno 18. nebo 20. února, obojí roku 1898. Narodil se osmnáctého, ale jeho maminka se prý kvůli sněhovým závějím dostala k zápisu syna na matriku až o dva dny později. Stejná časová prodleva se objevila i na konci života. Zemřel 14. srpna 1989, ale svět se o jeho smrti dozvěděl až o dva dny později.

Během první světové války zemřeli při chřipkové epidemii Ferrarimu otec i bratr. Enzo se rozhodl uzavřít rodinnou dílnu. Rezignoval také na vysněnou dráhu operního pěvce a roku 1919 se stal jezdcem Alfy Romeo. S jejími vozy založil koncem roku 1929 tým pod jménem Scuderia Ferrari a dal mu do znaku legendárního vzpínajícího se koníka. Když přemýšlel o názvu, matka prý poradila: „Proč mu neříkat Ferrari? Je to běžné jméno, ale třeba bude jednou slavné.“

O tři sezony později se mu narodil syn Dino, poté se rozhodl skončit se závoděním a věnovat se vedení stáje. V roce 1939 Alfu Romeo opustil s vidinou stavět vlastní automobily.

Připomeňte si dobu, kdy po mistrovském titulu F1 stáj Ferrari postavila vůbec nejhorší monopost

Miroslav Mazal

Novinky

Vyznamenání od Mussoliniho

Vypukla však druhá světová válka. Enzo založil společnost Auto Avio Construzioni, která se zaměřila na výrobu leteckých součástek a předvedla i závodní vůz Tipo 815. Jedná se o roky, o kterých Ferrari nikdy nemluvil. Vstoupil totiž do fašistické strany a vyznamenal ho tehdejší italský vůdce Benito Mussolini. V třiačtyřicátém roce přestěhoval firmu z Modeny do šestnáct kilometrů vzdáleného Maranella. Zde sídlí automobilka dodnes.

Během válečného konfliktu jeho továrnu vybombardovali Spojenci, ale Comendattore ji vybudoval znovu. V roce 1947 představil svůj první vůz, dvanáctiválcové Tipo 125S. Tři roky poté vstoupil do mistrovství světa formule 1. Ovšem až od druhého závodu, protože před prvním se nedohodl s organizátory na finančních náhradách.

Významným datem ve spojení Ferrari a formule 1 je sobota 14. července 1951, kdy v britském Silverstonu vyhrál Argentinec José Froilan Gonzales první podnik F1 v historii. Zatím poslední vítězný závod s číslem 238 je datován na 22. září 2019, kdy dojel v Singapuru na prvním místě Sebastian Vettel.

Bývalý služebák pana Enza: Ferrari 330 GT 2+2 může být vaše za 11 milionů

Stanislav Kolman

Novinky

O první titul se zasloužil v sezoně 1952 Ital Alberto Ascari. Po čtyřech letech přišel pro Ferrariho nejtěžší okamžik života, když na svalovou dystrofii (ochablost) zemřel jeho syn Dino. Otec se s potomkovou smrtí nikdy nevyrovnal a do konce života nosil černé brýle. Dino mu nechal dědictví, které otec objevil o čtyři roky později: náčrt motoru o objemu 1,5 litru. S tímto agregátem se stali Američan Phil Hill (1961) a Brit John Surtees (1964) mistry světa.

Ve stejném období, kdy vítězil ve formuli 1, ho oslovil Henry Ford II. (vnuk zakladatele automobilky). Měl v plánu Ferrariho koupit, aby triumfoval v Le Mans, ale narazil. Enzo si chtěl zachovat právo rozhodovat a byznys století zkrachoval. Dostal se do finančních problémů, které vyřešila automobilka Fiat, jež v roce 1969 odkoupila významný podíl. Dnes je Ferrari samostatnou akciovou společností.

Svět motorů 39/2020 | Zdroj: Svět motorů

Lauda: Neměli jsme se rádi

Jedno z nejdůležitějších manažerských rozhodnutí udělal Comendattore v létě 1973. Jako manažera angažoval Luku Cordera di Montezomolo. Ten najal jako jezdce Nikiho Laudu, který změnil systém fungování závodního týmu formule 1 a získal dva tituly mistra světa. Od roku 1977 se Enzo Ferrari distancoval od řízení závodního týmu F1. Odešel do ústraní, ale rád se vídal s jezdci své stáje. „Oblíbil si Gillese Villeneuva, který se místy choval jako blázen. My dva s Enzem jsme kamarádi nikdy nebyli, protože jsem mu vždycky říkal pravdu. Zažil jsem s ním výjimečné chvíle, ale také mám v paměti spoustu věcí, které rozhodně moc šťastné nebyly,“ vzpomínal po letech Niki Lauda.

Legendární Comendattore byl chytrý, charismatický, ale současně tvrdý a místy až bezohledný. „Byl náročný jako Steve Jobs, neúprosný jako Napoleon Bonaparte a manipulativní jako Niccolo Machiavelli. Příběh jako ze skvělé opery a prodaný shakespearovskou tragédií,“ popsal Enza severoirský novinář Jason Barlow. Traduje se jeho reakce po smrtelné nehodě jednoho z jezdců Eugenia Castelottiho v roce 1958. „To je mi líto. A co auto?“ prý tehdy řekl Ferrari.

Problémy Ferrari ve formuli 1: Čím to, že na titul čeká už 12 let?

Michal Štěpanovský

Novinky

9

Jediným přímým žijícím potomkem je dnes Piero Lardi Ferrari, který se narodil Enzově milence Lině Lardiové v květnu 1945. Pětasedmdesátiletý Ferrari je místopředsedou představenstva automobilky a vlastní deset procent jeho akcií. V dubnu 2020 ho americký časopis Forbes zařadil na 680. místo světových miliardářů s čistým jměním 3.400.000.000 dolarů (76 miliard korun). Piero Ferrari stále aktivně podporuje Centrum Dino Ferrari, výzkumné středisko pro neurodegenerativní a svalová onemocnění. Je pojmenované po jeho bratrovi a spoluzakládané otcem obou sourozenců Enzem Ferrarim.

Znak Ferrari: Narodil se koník

O slavný symbol značky Ferrari se zasloužil Francesco Baracca, letecké eso první světové války. Na svém stroji měl symbol vzpínajícího se vraníka. Dosáhl 34 sestřelů, ale nakonec zahynul. Jeho rodiče přišli za Ferrarim s myšlenkou, aby si znak koníka umístil na své vozy. Enzo poslechl. Černého koně zasadil na žlutý podklad, což byla barva města Modena. Na horní část nechal dát italské národní barvy. Na jiných podobách znaku jsou písmena S a F symbolizující název Scuderia Ferrari.

Mistři světa formule 1

Alberto Ascari (Itálie) - 1952, 1953

V sezoně 1953 nastoupil do šesti závodů a všechny vyhrál. V roce 1955 vletěl v 81. kole podniku F1 v Monte Carlu s vozem do moře a vyvázl jen se zlomeným nosem. O čtyři dny později testoval na Monze sportovní Ferrari 750, ale za neobjasněných příčin zahynul.

Juan Manuel Fangio (Argentina) - 1956

Nejprve u něj vítězila vášeň pro fotbal a kvůli zakřivení nohou měl přezdívku El Chueco, což znamená jízda na sudu. V roce 1949 přišel do Evropy s finanční podporou vlády Juana Perona a dostal místo v továrním týmu Alfa Romeo. V průběhu sedmi let získal pět titulů na vozech čtyř značek.

Od Stewartů po Schumachery: Bratři závodící proti sobě v monopostech F1

Miroslav Mazal

Novinky

10

Mike Hawthorn (Velká Británie) - 1958

Začal závodit roku 1950 s pomocí otce, který mu dělal mechanika. Už po dvou letech se prosadil do F1. V červnu 1955 se v Le Mans připletl do havárie, po níž zahynulo 85 lidí. Titul ročníku 1958 získal s náskokem jednoho bodu. Zemřel při civilní nehodě s kamionem, když si jel zařizovat svatbu.

Phil Hill (USA) - 1961

Syn poštmistra byl milovníkem malování, architektury a hudby. V roce 1951 mu zemřeli rodiče a s dědictvím po nich začal závodit. Dařilo se mu se sportovními auty, ale Enzo Ferrari se mu zdráhal svěřit vůz. Když to nakonec udělal Hill vyhrál třikrát 24 hodin Le Mans, vždy s Ferrari.

Fernando Alonso není jediný navrátilec. Jak dopadly návraty dalších zvučných jmen do F1?

Stanislav Kolman

Novinky

4

John Surtees (Velká Británie) - 1964

Ve čtrnácti letech vyhrál první závod, když seděl v otcem řízené sajdkáře. Pětkrát byl mistrem světa silničních motocyklů, od roku 1960 závodil s auty. V Mexiku 1964 získal v posledním kole sezony titul - jako jediný v historii na dvou i čtyřech kolech.

Niki Lauda (Rakousko) - 1975, 1977

Od mládí toužil stát se závodníkem, ale jeho vídeňská rodina z něj chtěla mít bankéře. Na kariéru si vypůjčil od rakouských bank. Poprvé se stal mistrem roku 1975, v další sezoně prohrál o bod, když málem uhořel. V následujícím ročníku 1977 se na trůn vrátil.

Vítězné Ferrari Nikiho Laudy míří do aukce, jeho hodnota je astronomická

Ondřej Mára

Novinky

1

Jody Scheckter (Jihoafrická republika) - 1979

Hned v prvním závodě v 18 letech byl vyloučen pro nebezpečnou jízdu. V roce 1971 přišel do Británie a začal budovat kariéru. O pět let později dokázal vyhrát závod s šestikolovou formulí (Tyrrell). Po zisku titul závodil ještě sezonu a pak skončil.

Michael Schumacher (Německo) - 2000, 2001, 2002, 2003, 2004

Nejúspěšnější pilot italské stáje všech dob. K titulu u Ferrari měl blízko roku 1999, ale v Británii si po nehodě zlomil nohu. Po sezoně 2006 ukončil poprvé kariéru. V letech 2010 až 2012 jezdil u Mercedesu. Po havárii v prosinci 2013 je dodnes upoután na lůžko a o jeho zdraví se spekuluje.

Neuvěřitelné příběhy motorsportu: Tragická i dramatická historie

Svět motorů

Novinky

2

Kimi Räikkönen (Finsko) - 2007

Do formule 1 vstoupil 2001 po pouhých sedmnácti závodech s formulí Renault a hned v prvním závodě získal bod. O šest let později využil řevnivosti pilotů McLarenu. Po výhrách v posledních dvou závodech se stal šampionem o bod. Bude pokračovat a stane se pilotem s nejvyšším počtem závodů?

Zahynuli ve formuli 1

Eugenio Castelotti (Itálie) † 1957

Chudý mladík z italského venkova se dostal nečekaným dědictvím k velkému majetku, který investoval do své kariéry. Byl zasnouben se ctižádostivou subretou, která se na jeho naléhání nechtěla vzdát kariéry. Při testech v Modeně zachytil o kilometrovník a převrátil se.

Luigi Musso (Itálie) † 1958

Pocházel ze zchudlé římské šlechtické rodiny. Byl vychován přísně katolicky, a kdykoliv nastoupil do vozu, vždy se pokřižoval. V Remeši chtěl vyhrát bohatě dotovaný závod pro svou chudou matku. V jedné zatáčce podržel plyn déle, než měl. Byl vymrštěn z auta a zemřel na následky zranění.

Peter Collins (Velká Británie) † 1958

Enzo Ferrari mu věnoval vilu, kterou postavil pro syna Dina. Collins se oženil s americkou herečkou Louisou Cordierovou, jejíž otec byl zástupcem generálního tajemníka OSN. Na Nürburgringu 1958 byl v boji o první místo příliš široký v zatáčce, po saltu auta narazil hlavou do stromu.

Wolfgang von Trips (Německo) † 1961

Potomek staré šlechtické rodiny ze zámku Hemmersbach u Horrneu. Byl velkým oblíbencem Comendattoreho. V rozhodujícím závodě o titul na Monze měl kolizi s Jimem Clarkem. Vůz vyletěl na svah, zabil čtrnáct diváků, a když spadl na trať, ležel Trips na silnici mrtvý.

Lorenzo Bandini (Itálie) † 1967

V Monaku 1967 narazil při výjezdu ze šikany do sloupu, vůz se převrátil a začal hořet. Oheň podporovala letící helikoptéra. Bandini zemřel o tři dny později na následky děsivých popálenin. Po této nehodě byly balíky slámy kolem tratí závodů formule 1 zakázány.

Gilles Villeneuve (Kanada) † 1982

První závod jel s mclarenem, všechny zbývající ve ferrari. Bylo tomu tak i při kvalifikaci v belgickém Zolderu, kdy se vyhýbal pomalejšímu soupeři. Najel na jeho zadní kolo, vůz vyletěl do vzduchu a při dopadu na silnici se utrhla sedačka s jezdcovým tělem. Zemřel na následky zranění.

10 nejlepších závodníků, kteří nikdy nezískali titul F1

Miroslav Mazal

Novinky

17

Příběhy černého koníka

Monza 1955: Na testování sportovního vozu Ferrari 750 dorazil Alberto Ascari po havárii v Monte Carlu, kde vletěl s autem do moře a zlomil si nos. Jeho otec Antonio zahynul při závodě 26. července 1925 ve francouzském Monthléry. Syn přísahal, že si nikdy nesedne do závodního vozu šestadvacátého v měsíci. Dodržoval to. Po nehodě v Monaku však chtěl znovu zpátky za volant, aby neztratil reflexy. Sedne do auta jen v košili, kravatě a vypůjčené přilbě. Ze třetího kola se nevrátil. Jeho vůz z nezjištěných příčin vyjel ze zatáčky a dvakrát se převrátil. Ascari utrpěl četná zranění, kterým jen několik minut poté podlehl. Bylo šestadvacátého v měsíci.

Monza 1956: O titul usilovali Argentinec Juan Manuel Fangio (Ferrari), Brit Peter Collins (Ferrari) a další Brit Stirling Moss (Maserati). Závod byl vypsán na 500 kilometrů, což představovalo padesát kol. Již po sedmnácti okruzích musel Fangio vzdát, prasklé řízení nešlo opravit a jen smutně přihlížel, jak mu uniká titul. Italové Luigi Musso a Eugenio Castelotti odmítli zastavit. Na konci 35. kola se v boxu objevil nečekaně Collins a předal vůz Fangiovi. Ten dojel druhý a oba se o body rozdělili. Argentinec se stal mistrem světa. „Byl bych se za to vítězství styděl,“ prohlásil Collins.

Nürburgring 1976: Ve 2. kole závodu havaroval Niki Lauda. Jeho vůz se po nárazu na svah vrátil hořící na trať. Z plamenů ho vytáhla čtveřice Arturo Merzario, Harald Ertl, Bret Lunger a Guy Edwards. Lauda utrpěl těžká zranění plic a popáleniny hlavy i obličeje třetího stupně. Italští novináři okamžitě hlásali do světa, že Lauda skončil. Enzo Ferrari bulvárním příběhům uvěřil. Zpanikařil a začal jednat s Argentincem Carlosem Reutemannem od Brabhamu. Ten nastoupil do jednoho závodu a v další sezoně (1977) byli týmovými kolegy. Lauda vyhrál v tom roce podruhé titul a z týmu na konci roku odešel.

Statistiky jezdců

Starty:180 Michael Schumacher, 151 Kimi Räikkönen, 139 Felipe Massa, 110 Sebastien Vettel, 102 Rubens Barrichello.

Výhry:72 M. Schumacher, 15 Niki Lauda, 14 Vettel, 13 Alberto Ascari, 114 Massa, 11 Alonso.

Body:1383 Vettel, 1190 Alonso, 1080 Räikkönen, 1066 M. Schumacher, 789 Massa.

Km na 1. místě:18 799 M. Schumacher, 5816 Ascari, 5275 Lauda, 5241 Vettel, 4269 Massa.