Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Hyundai i30 N Project C – Stojí za milion?

Stanislav Švarc
Diskuze (23)

Kdybyste mi ještě tak před deseti lety tvrdili, že Hyundai v dohledné budoucnosti postaví auto jako i30 N Project C, asi bych se s vámi rychle rozloučil a pak se ještě dlouho smál.

Design, interiér


Jenže... Je letní den roku 2020, stojím na konci své oblíbené silnice v nadmořské výšce 863 metrů nad mořem, kde mi společnost dělá černý hatchback s roztočeným větrákem, jehož hukot doplňuje cvakání chladnoucího auta, a nestačím se divit. I když jsem tušil, do čeho jdu a co mě čeká, Hyundai i30 N Project C mě po první ostré zkoušce dostal. Podobně jako před dvěma lety, kdy jsem se poprvé dostal k i30 N Performance, tehdy žhavé novince.

Už tehdy mě ohromilo, že Hyundai dokázal hned svůj první pokus o hot-hatch přetavit v takhle skvělé auto. V mém osobním žebříčku ostrých kompaktů s pohonem předních kol dokonce řadím enko ve výkonnější verzi Performace po bok Hondy Civic Type R na první až druhé místo. Zatímco Type R je větší divoch s poněkud nápadným vzhledem, konzervativnější i30 N dokonale splňuje mou představu rychlého hatchbacku na každý den.

S novým Projectem C si Hyundai troufá ještě výš. Přestože jihokorejská automobilka nemá zrovna oslnivou tradici ve výrobě sportovních modelů a značka N pro ostřejší vozy, představená v roce 2013, si teprve začíná budovat jméno a věhlas, dovolila si svůj první hot-hatch upravit do podoby "sběratelské" limitky a plácnout na ni cenovku s částkou o 260 tisíc korun vyšší, než kolik stojí standardní i30 N Performance. To je důkaz velkého sebevědomí.

U ceny se samozřejmě musíme zastavit. Hyundai i30 N Project C v České republice oficiálně stojí 999.990 Kč, ale vlastně to není vůbec důležité. Ze série 600 aut k nám zamířilo jen sedm kusů, z nichž šest našlo velice rychle svoje majitele. Sedmý exemplář si můžete prohlédnout v galerii. Ten dostal nevděčnou roli testovacího stroje.

Hyundai i30 N Project C Hyundai i30 N Project C

Jinými slovy, oficiálně byste se v Česku k céčku už dostat neměli. Rychlý pohled do inzerce však odhaluje jeden exemplář na prodej v Praze za 1,1 milionu a také docela vysoký počet dostupných vozů v zahraničí. Ceny se pohybují od 39 tisíc eur výš, což více méně odpovídá tomu českému milionu.

Hatchback i30 N (184 kW) přitom aktuálně stojí 699.990 Kč, výkonnější i30 N Performance (202 kW) s elektronicky řízeným samosvorným diferenciálem a dalšími vylepšeními startuje na 739.990 Kč.

O 50,004 kg lehčí

Co tedy Project C nabízí navíc, aby tak výrazný cenový nárůst obhájil? Na první pohled zaujme matný tmavě šedý lak, který je hlavním poznávacím znamením téhle limitky. Doplňují ho karosářské díly z kompozitu vyztuženého uhlíkovými vlákny - ta jsou navíc díky čirému laku pěkně vystavena světu.

Použití karbonem vyztuženého materiálu pomohlo výrobci také snížit hmotnost, což byl jeden z hlavních úkolů při vývoji Projectu C, který je přesně o 50,004 kg lehčí než i30 N Performance. Kapota škrtla 7,2 kg, boční prahy jsou lehčí o 999 gramů a nově navržený zadní difuzor znamená úsporu 386 gramů.

Z uhlíkového kompozitu je také nový přední spoiler, který však hmotnost lehounce zvyšuje - o 240 gramů. Podle automobilky má ale význam pro aerodynamiku.

Moc hezky vypadají 19palcová kovaná kola od OZ Racing, která jsou navíc ve srovnání s devatenáctkami pro i30 N Performance o 22 kilogramů lehčí. Upravoval se také podvozek. Project C dostal nově nastavené adaptivní tlumiče a kratší a tužší pružiny. Výsledkem je o 6 mm nižší světlá výška a o 8,8 mm níže položené těžiště.

Závěsy zadních kol společně s náboji kol jsou místo oceli vyrobené z hliníku - a o 4,66 kg lehčí. To je společně s koly další snížení neodpružené hmotnosti.

Dalších 15 kilogramů mohl Hyundai odečíst díky předním skořepinovým sedadlům od firmy Sabelt. Ta jsou manuálně nastavitelná, takže umožňují opravdu nízké sezení za volantem. Úsporná konstrukce navíc pomáhá lepšímu "procítění" jízdy. Mezi silnicí a vaším pozadím totiž není tolik materiálu.

Hyundai i30 N Project C Hyundai i30 N Project C

Ve skořepinách se celkově sedí příjemně a výrazné boční vedení hezky podrží tělo v zatáčkách. Přesto bych možná uvítal, kdyby mě sedadla víc sevřela okolo ramen. Ale možná je chyba v mojí hubené postavě a útlých ramenech.

Project C se liší také volantem potaženým Alcantarou a speciálně navrženou hlavicí řadicí páky. Místo jednoduché koule tu na krátké řadičce najdeme věc z broušeného hliníku, jejíž tvar má připomínat dno pístu. Vypadá to hezky, ale já bych raději přece jen tu kouli, do ruky padne líp.

Až na pár dalších méně podstatných detailů (prošívání, barva bezpečnostních pásů nebo třeba štítek s výrobním číslem) se interiér neliší od i30 N. A vlastně ani od běžné i30, tedy té před nedávným faceliftem.

Kabina působí vyloženě střízlivým dojmem, možná až nudně. Po usednutí za volant nevydechnete vzrušením, ale zato se rychle zorientujete. A potěší vás, že všechno funguje, jak má. Ovládání je přehledné, intuitivní a díky fyzickým ovladačům také rychlé. Dokonale funguje i multimediální systém s 8palcovým dotykovým displejem. Systém vypadá na pohled jednoduše, ale to jen přispívá k snadnému ovládání.

Líbí se mi také přístrojový štít s klasickými budíky, které jsou hezky čitelné. Docela užitečným doplňkem je barevné upozornění na blížící se omezovač otáček, který pro sichr hlásí, že byste měli myslet na přeřazení.

Ve většině aut narazím na něco, co mě štve, například na pomalu reagující nebo nepřehledný infotainment, složité ovládání palubního počítače či elektronické "pomocníky", které musím po každém nastartování vypínat. Hyundai má jen jednu pro mě podstatnou chybu – v ostrém jízdním režimu nevypíná systém stop-start systém. Takže když na něj zapomenete, jedete pilu a zastavíte, horký motor s rozpáleným turbem se klidně vypne.

Stejně jako v běžném enku, i v Projectu C hrají velkou roli tlačítka pro přepínání celkem pěti dostupných jízdních režimů. Umístěna jsou na volantu. Vlevo je volič módů Eco, Normal a Sport, tedy ten nudnější, zajímavější přepínač je vpravo - aktivuje ostrý režim N, případně individualizovaný profil N Custom.

Na osmipalcové obrazovce multimediálního systému lze zase upravit další nastavení týkající se motoru, podvozku nebo zvuku výfukové soustavy. Je toho spousta, ale práce s nastavením je velice jednoduchá. K možnostem jízdního „setupu“ se však dostanu až za chvíli, cítím, že to patří spíš do jízdních vlastností. V případě tohoto auta obzvlášť.

Motor, jízdní vlastnosti


Rychle a nahlas

I když Hyundai věnoval pozornost snížení hmotnosti a přenastavení podvozku, na motoru se nic neměnilo. Stejně jako u verze Performance tak turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec dává nejvyšší výkon 202 kW v 6000 otáčkách a točivý moment dosahuje 353 N.m mezi 1450 až 4700 ot./min. Při využití funkce overboost pro krátkodobé zvýšení plnicího tlaku krouťák vystoupá až na 378 N.m. Poháněná jsou samozřejmě přední kola, a to prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky.

Přijde mi škoda, že Hyundai své limitce nedopřál zvýšení výkonu, třeba i jen symbolické. Slušelo by jí to. A jistě by šlo také o další zajímavý důvod, proč se nespokojit s variantou Performance a utratit o čtvrt milionu korun víc.

Naštěstí je motor jednoduše skvělý. Dojem z něj ovlivňuje zvolené nastavení, ale ať už vyberete jakékoli, na výše uvedeném hodnocení to nic nezmění. Chování motoru v jednotlivých módech totiž dává dokonalý smysl.

V normálním režimu je dvoulitr takový nenucený. Při každém přidání cítíte, že máte k dispozici solidní sílu, ale motor vám ji nijak nenutí. Pohrajte si však s nastavením, vyberte ostřejší setup a dvoulitr zřetelně ožije.

Hyundai i30 N Project C Hyundai i30 N Project C

Motor najednou přímo žadoní, abyste si s ním hráli. Výrazně se zlepší reakce a po každém silnějším tlaku na plynový pedál následuje takřka okamžitě masivní zátah, který s vámi zůstane po celou dobu, než se ručička otáčkoměru dotkne omezovače. Nejpřesvědčivěji přeplňovaný čtyřválec podle očekávání působí ve středním pásmu.

U ostré i30 se také ukazuje, co dokáže zajímavá zvuková kulisa. Když si v nastavení navolíte sportovní zvuk, výfuk s aktivní klapkou se postará o přísun nových emocí a zážitků, které výrazně umocňují dojem z jízdy. Škála hluků je přitom na čtyřválec nebývale široká a nebývale hlasitá. Motor umí zlostně bublat, agresivně chrčet a po povolení plynu se nezdráhá přímočarého práskání. Paráda! A pokud vás náhodou hlučnost přestane bavit, stačí si přepnout do civilizovaného jízdního režimu a nastane ticho.

Ještě než se vrhneme na jízdní vlastnosti a můj názor na to, jak se tahle tmavá věc řídí, pojďme si rychle odbýt spotřebu.

Ve městě jsem se pohyboval s průměrem 11,9 l/100 km, na dálnici za 9,3 l/100 km a pokus o normální a klidný přesun (jako kdybych řídil normální i30) z města do města mimo dálnici znamenal průměr 7,4 l/100 km. Jenže pak jsou tu moje oblíbené výlety do hor, znamenající spotřebu klidně i okolo 15 litrů na sto.

Suma sumárum, s Projectem C jsem během testu najezdil necelých 500 kilometrů s průměrem 12,8 l/100 km.

Tuhý a tužší

Hyundai i30 N Performance dokonale splňuje mou představu všestranného hot-hatche. Je to auto, které se dá používat každý den, protože nabízí dostatek pohodlí i praktičnosti. Nikdy v něm prostě netrpíte. Přitom ale dovede být zábavné a rošťácké. Dodnes si pamatuju, že mě představa hezké projížďky v ostré i30 dokázala dostat brzy ráno z postele - a to tehdy v březnu roku 2018 ještě mrzlo. Opravdu si na to vzpomínám.

Proto jsem byl moc zvědavý, co výše vyjmenované změny provedly s charakterem Projectu C. Dvě důležité věci zůstaly stejné.

Za prvé, i v limitce je strašně důležité nastavení vozu, které dokáže zcela zásadně ovlivnit dojem z jízdy. A za druhé, přednastavený N režim je pořád pro masochisty. Podvozek je v něm totiž neuvěřitelně tuhý. V nejostřejším setupu tak auto poskakuje i na povrchu, který na pohled vypadá hladce a kvalitně (a v jiném autě také takový je), drncavý pocit navíc umocňují minimalistické skořepiny.

Na okruhu to asi bude fungovat, na normálních silnicích už je podle mě tvrdost za hranou. Navíc se ukázalo, že extrémně tuhý podvozek má problém se zvlněnou vozovkou, na níž kola občas ztrácejí kontakt s povrchem.

Naštěstí je tu režim N Custom, v němž si všechno důležité nastavíte podle sebe. Změnit můžete odezvu motoru, aktivovat automatické meziplyny, upravit nastavení elektronicky ovládaného mechanického samosvorného diferenciálu, zvuk výfuku, změnit charakter odpružení, tuhost řízení a také míru stabilizace.

Já jsem strávil nejvíc kilometrů se vším v nejostřejším nastavení – jen adaptivní tlumiče jsem si hodil do normálu, tedy do nejměkčí dostupné možnosti. Proti přednastavenému módu N je přitom změna ohromující. Z Projectu C se okamžitě stalo mnohem příjemnější auto.

Hyundai i30 N Project C Hyundai i30 N Project C

Ve srovnání s verzí Performance je ale v nejměkčím módu patrný rozdíl, céčko není tak pohodlné, je zřetelně tužší. Po většinu času je míra komfortu pořád slušná, ale byly i chvíle, kdy jsem si říkal, jestli už to chlapci z divize N nepřehnali. Třeba po přejezdu retardéru vám auto prostě jednoduše žuchne zpátky na silnici a po dopadu se ani nepohne.

Jenže stačilo opustit Prahu a na nějaké příčné nesmysly jsem okamžitě zapomněl. Ano, na nekvalitní vozovce Project C pořád podrncává, ale jinak jeho podvozek funguje báječně.

Do zatáček auto můžete posílat v obdivuhodných rychlostech, Hyundai poslechne a okamžitě bez náznaku odmlouvání změní směr. V oblouku se Project C může opřít o tuhé tlumiče, takže se v něm karoserie ani nehne. Přesvědčivá je i schopnost držet zvolenou stopu, z té i30 neuhne ani o píď.

Skvěle fungující samosvor vám pak dovolí na výjezdu pořádně zatopit, aniž byste se museli prát s tahajícím volantem. Způsob, jakým ostrá i30 drtí zakroucené silnice, je vážně fenomenální. A ta stabilita! Můžete jet jako blázen, můžete se hnát po rozbité cestě, můžete s plynem zacházet až humpolácky, Hyundai přesto zůstává neochvějně klidný a stabilní. I když se vaše tělo ve skořepinách natřásá a cítíte každou díru, každou záplatu i změnu povrchu, všechna kola se drží asfaltu a ta přední na něj spolehlivě přenesou veškerý výkon. Project C se navíc nevlní ani pod brzdami, takže i s těmi můžete do velké míry pracovat dost neuctivě.

A komplimenty nekončí – přesné a strmé řízení poskytuje velmi zpětnou vazbu a povedlo se i řazení s krátkými drahami, které je precizní a takové mechanické. Jen ten tvar řadičky by mohl být jiný. Ale o tom už byla řeč. Výborný pocit jsem měl také z brzd, které jen tak snadno neutaháte.

Možná to od vás schytám, ale pochválit musím i automatické meziplyny. Můžeme nad nimi ohrnovat nos, že kazí ryzí řidičské zážitky, jenže také spoustu věcí usnadňují. Podle mě není nic špatného na tom, když vám v rychlosti na úzké horské okresce, na níž už tak máte plné ruce a nohy práce, auto trochu pomůže. Zvlášť když tam meziplyn pošle dokonale přesně, čímž vás vlastně zrychluje. A pokud vás to přece jen takhle nebaví, automatické meziplyny se dají snadno vypnout.

Závěr


Závěr

Stejnou vlastnost má ale i verze Performance. Project C je sice ostřejší, agresivnější a o chlup rychlejší, přesto bych neřekl, že je výrazně zábavnější. Navíc ve srovnání s běžnou variantou nabízí o trochu méně komfortu, takže už to prostě není tak příjemný hot-hatch na každý den.

Ale současně podle mě není o tolik řidičsky zajímavější, abych ho považoval za klasickou víkendovku nebo okruhovku - to však pro mě osobně není vlastně žádný moderní předokolkový hot-hatch.

Nechápejte mě špatně, jsem moc rád, že se Hyundai do takového dobrodružství pustil a že jsme Project C dostali, navíc jako opravdu moc dobré auto. Jenže pak si vzpomenu na jeho cenu a říkám si, jestli za čtvrtmilionový příplatek stojí.

Myslím si, že ne. Cena okolo milionu je sice pořád slušná, vlastně na úrovní konkurenčních hot-hatchů s pohonem předních kol, ale já bych dal přednost všestrannější a výrazně levnější i30 N Performance.

Nejlevnější verze modelu 699.900 Kč (Hyundai i30 N)
Základ s testovaným motorem 699.900 Kč (Hyundai i30 N)
Testovaný vůz bez příplatků 739.900 Kč (Hyundai i30 N Performance)
Testovaný vůz s výbavou 999.990 Kč (Hyundai i30 N Project C)

Plusy

  • Jízdní projev
  • Charakter motoru
  • Zajímavý zvuk
  • Stále slušná univerzálnost
  • Exkluzivita

Minusy

  • Ostřejší nastavení ubralo na komfortu
  • Motor bez navýšení výkonu
  • Vyšší cena  
Zobrazit celý článek
Stanislav Švarc
Diskuze (23)

Doporučujeme

Hyundai i30 N Project C
Cena základní sestavy 739 990 Kč
Výbava základní sestavy 19" kovaná kola, Bi-LED přední světlomety, LED denní světla a statické přisvěcování do zatáčky, zadní LED světla, skořepinová sedadla, manuálně nastavitelná, výškově a podélně nastavitelný volant, Alcantarou potažený sportovní volant, elektricky ovládaná přední a zadní okna, elektricky ovládaná a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, centrální zamykání s dálkovým ovládáním a alarm, startování tlačítkem, duální automatická klimatizace s funkcí automatického odmlžování , tempomat, nastavitelné jízdní režimy Drive Mode, přední a zadní parkovací senzory, zadní parkovací kamera s obrazem na displeji navigace, automatické světlomety, elektronicky řízené tlumiče s nastavitelnou charakteristikou odpružení, automatické vyrovnávání otáček při podřazování, bezdrátové nabíjení mobilních telefonů, integrovaná navigace s 8" dotykovým displejem, DAB a s funkcí Android Auto & Apple CarPlay, ovládání audiosystému na volantu, Bluetooth handsfree, 6 reproduktorů, USB & iPod, matný lak, doplňky karoserie z uhlíkového kompozitu a jiné Kč
Cena testované sestavy 999 990 Kč
Motor
Typ motoru: přeplňovaný vznětový
Válce / ventily: 4 / 4
Zdvihový objem (ccm): 1998
Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 202 / 6000
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 353 / 1450 - 4700
Provozní vlastnosti
Maximální rychlost (km/h): 250
Zrychlení 0 - 100 km/h (s): 6
Spotřeba město/mimo/kombi (l/100 km): 9.7 / 5.7 / 7.1
Emise CO2: 176
Rozměry a hmotnosti
Zavaz. prostor - sedadla/sklopena (l): 395 / 1301
Objem nádrže (l): 50
Pohotovostní hm. / nosnost (kg): 1395 / 0
Rozměr pneu: 235/35 R19
Hyundai i30 N Project C
Rozměry dle nákresu - vnější rozměry
a) délka (mm): 4371
b) šířka (mm): 1795
c) výška (mm): 1439
d) rozvor (mm): 2650
e) rozchod vpředu (mm): 1556
f) rozchod vzadu (mm): 1564
Rozměry dle nákresu - vnitřní rozměry
g) podélný prostor vpředu min/max (mm): 590 / 870
h) podélný prostor vzadu min/max (mm): 530 / 810
i) výška nad sedadlem - vpředu (mm): 1010
j) výška nad sedadlem - vzadu (mm): 965
k) šířka vpředu (mm): 1475
l) šířka vzadu (mm): 1450
délka sedáku vpředu (mm): 510
délka sedáku vzadu (mm): 490
výška opěradla vpředu (mm): 640
výška opěradla vzadu (mm): 640
místo vzadu pod předním sedadlem: Ano
14. 8. 2020 15:07
Oblíbená silnice
Můžu se pro inspiraci na roadtrip zeptat, kde je ta v úvodu zmiňovaná oblíbená silnice? :-)
Avatar - Mikesus
13. 8. 2020 12:25
Re: předražené
Korea se posunuje mílovými kroky a to co teď nabízí je naprosto srovnatelné. Ty doby už jsou dávno pryč, ale někteří v těch dobách asi zůstali.
Avatar - wakantanka
13. 8. 2020 09:05
Re: předražené
že ty si to ani nečítal? :D Aj keby si chcel tak sa ti v CZ nedostane, zo 7 kusov je 6 predaných a jeden ostal ako predvádzačka pre novinárov :)
Avatar - fOE
13. 8. 2020 08:16
Re: Pro redakci
Srandisto :D
13. 8. 2020 08:14
Re: předražené
Každý podle svých možností ;-)