Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jak vypadá testování jízdních asistentů v praxi: UFO, klokani a řidič robot

30. 11. 2019 • 01:06
38
3
Zobrazit náhledy (38)
Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi UFO se skládá z desítek molitanových dílů, které se při srážce rozletí Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Přestože pilot robotovi do jízdy nezasahuje, musí být během cesty přítomný na místě řidiče. Na monitoru před redaktorem Světa motorů se pak přenáší trasa cesty. Robot si obsluhuje pedály zcela sám. Že neřídí člověk, pozná spolujezdec pouze lehkým škubnutím při zadupnutí brzdy. Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testovací vozidla odhalíte v běžném provozu jednoduše podle registrační značky. Je na ní zelené písmeno F na bílém podkladu. Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testovací prototyp se od běžného auta odlišuje deaktivovaným airbagem, větším množstvím kamer a obrazovek. Za nejdůležitější prý ovšem platí červené tlačítko vedle hodin, které jedním stisknutím všechny asistenty vypne. Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi Testování asistentů v praxi

Na milovickém polygonu vzniká kus automobilové budoucnosti: testují tam asistenční systémy. Měli jsme možnost být přímo v centru dění. Potřebují k tomu vůbec lidi?

Redakční vůz necháváme v pražských Strašnicích. „Na polygon do Milovic pojedeme naším prototypem, abyste také viděli, jak funguje měření v reálném provozu,“ říká Martin Smrž: systémový inženýr společnosti Valeo, jež vyvíjí asistenční systémy. Kromě registrační značky se zeleným písmenem F, která značí testovací auto, tmavý passat ničím nevybočuje. Zato uvnitř jde o přehlídku kamer a obrazovek. „Česko je přátelské pro testování. Třeba v Rakousku sice disponují hezčími silnicemi, nahrát nějakou situaci z důvodu přísné legislativy ale platí za martyrium,“ hodnotí sedmatřicetiletý Smrž a zůstává u zeměpisného exkurzu: „Každý stát má něco do sebe. V japonských městech nenajdete téměř obrubníky, nýbrž jen namalované čáry. Což značně zjednodušuje například fungování asistentu jízdy v pruhu,“ konstatuje Smrž. Naopak v tuzemsku je podle něj kvůli chybějícím bílým linkám na silnicích nižších tříd kolikrát k ničemu – jako zrovna teď nám kousek od středočeských Milovic.

Hazard s tempomatem

U provizorních buněk na polygonu nás již vyhlíží Petr Killich, muž zodpovědný za veškeré zdejší testování Valea. Jaké asistenty nejvíce selhávají? pokládáme rovnou zásadní otázku. „U adaptivního tempomatu na radarovém systému se stávalo, že při výjezdu ze zatáčky neidentifikoval statické předměty, viz stojící automobil,“ komentuje pětatřicetiletý Killich a navazuje: „Nebo u hlídání mrtvého úhlu. Jeli jste kolem svodidel, a najednou se kvůli falešným odrazům rozsvítil. Riziko u asistentů tak bude vždycky. Cestování s nimi však pokládám za bezpečnější, než kdyby šoféroval pouze člověk.“ Killich se dále snaží zdůraznit hledisko, že drtivá většina asistentů spadá do kategorie nepovinných pomocníků, které lze v klidu vypnout. Jen se sluší dodat důležité B: zatím.

Miliony kilometrů po světě

Vyvíjení a testování asistentů probíhá globálně. „Nikdy to není jedno místo. Startuje to umělými scénáři na polygonu. Následné získávání dat je ovšem rozseté po celé planetě. Sběr se týká stovek tisíc až milionů kilometrů na nejrůznějších silnicích v nejrůznějším počasí v nejrůznějších vozidlech,“ popisuje Killich s tím, že asistenty v reálných situacích běží pasivně. To znamená, že systém vyšle do počítače pouze signál. Poté se zkoumá, zda se asistent sepnul v pravý okamžik. „Při jedné zakázce v Austrálii se najezdilo podstatně více mílí kvůli tomu, že kamera musela načítat klokany coby možné riziko u silnic,“ vypráví Gábor Iffland, ředitel komunikace Valea. Na specifické požadavky se nicméně připravují s předstihem rovněž tady v Čechách. „Z dopravních prostředků nám chyběla snad jen rikša – a i tu jsme už objednali,“ poznamenává Killich, zatímco míříme do terénu – na testovací stanoviště.

Poslouchá na centimetry

Byť se u dráhy nachází několik osob, hlavní role si uzmuly technologie. Doslova. Právě jsme se nachomýtli k testování automatického nouzového brzdění. Do čeho se tu bude (možná) vrážet? Do UFO! Ne, nejedná se o létající talíř. Třebaže rozum nad tím zůstává stát podobně. „UFO je zkratka pro pojízdnou platformu, která připomíná skutečné auto,“ seznamuje nás s ní Martin Češka, vedoucí inženýr NCAP testování Valea. Platformu ve zkratce tvoří desítky molitanových desek, hliníkový rám, GPS, kotoučové brzdy a dva elektromotory. Z dálky byste si ji snadno spletli s Fordem Fiesta. Žádného řidiče ovšem nepojme. „Ovládá se pomocí joysticku,“ vyjíždí s ní na ukázku Češka, „nebo jí na notebooku nastavím přesnou trasu.“ UFO zmákne fofrovat až 100 km/h a na jedno nabití vydržet až dvanáct kilometrů. „Její hlavní výhoda tkví v tom, že umí udržet trajektorii s přesností až na jeden centimetr, což člověk nesvede,“ zdůrazňuje Češka. Ani náraz UFO nevadí. Molitany se složí jako puzzle a zkouší se dál.

Konec svobody

Aby toho nebylo málo, vytahuje parta z Valea ještě jedno eso z garáže: robota za volantem, respektive jím osazené pedály a volant. „Sice musím sedět uvnitř a dotýkat dvou pádel (jakýchsi pojistek), řídit ale zvládne sám,“ překvapuje šestatřicetiletý Češka. Robotí představení s prvky sci-fi sledujeme z pozice spolujezdce. Mistrně točí volantem, pěkně si dupe na plyn, jen to zastavení by mohlo být citlivější. „Naplánuji mu na obrazovce trasu, kterou může do posledního detailu kopírovat donekonečna. Čímž zprecizníme měření, ulevíme pilotům a obecně ušetříme spoustu času,“ vyjmenovává přednosti robota Češka. Za úplný majstrštyk pak platí propojení UFO s robotem díky GPS. To lidský faktor před našimi zraky staví na druhou, ba na třetí kolej. Naprogramují se jeden dva tři scénáře, auta plní rozkazy, inženýři „jen“ analyzují a vyhodnocují. To je budoucnost v praxi. Plná autonomie. A (ne)svobody?

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Robot
| 13. 12. 2019
V automobilkách začínají mít roboti velké zastoupení. Vidím to i u nás v práci. Také tam jeden je a té práce udělá za den opravdu hodně. Trochu se děsím toho, aby nás brzy úplně nenahradili. To už ale snad budu v důchodu, tak se mě to nebude týkat. Na druhou stranu musím ale uznat, že robot pracuje dobře. Máme ho sestrojený na zakázku od https://www.profitexgroup.com/ , aby dělal přesně to, co se od něho očekává.
Avatar - cascadia2
můj sen
| 2. 12. 2019
To je krásná věta "V japonských městech nenajdete téměř obrubníky, nýbrž jen namalované čáry". Právě mě naše obrubníky vadí. Někde na oddělení chodců kvůli bezpečnosti určitě ano. Ale všude mezi trávníkem a cestou vždycky snad 20cm vysoké a ještě s ostrou hranou. Je o nervy mezi tím jezdit. V USA také mají buď žádné, nebo nízké a zkosené. Vždycky mě rozčiluje, jak u nás musí před koncem roku utratit peníze. Tak opraví obrubníky že jsou ještě vyšší a asfalt stále děravý. Nevím proč se musí stále manévrovat mezi bariérama co zrovna moc přívětivé pro kolo nejsou.
Pan Killich
| 30. 11. 2019
sice plácá blbosti, ale má to v popisu práce.

Činnost jakýchkoli systémů autonomního řízení je založena na využití ICT, tedy velmi zjednodušeně se jedná o dostupnost těchto systémů. Nikde na světě neexistuje ICT systém s dostupností 100%, vždy je to 99,xxx % a to z principu ICT technologií. Tudíž ani žádný asistenční systém u aut nemůže mít dostupnost 100%, čili jízdní asistenti budou vždy jen jízdní asistenti, nic víc, a konečné rozhodnutí bude vždy jen na člověkovi. 100% autonomní řízení je utopie, stejně jako e-auta.

Stačí se zeptat na to, zda-li je pojišťovna ochotna dát povinné ručení pouze jízdním asistentům ...

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku