Jezdili jsme damprem v lomu: Multimediální kloubové monstrum
V prostředí lomů narazíte na mnoho netypických vozů. My jsme měli možnost vyzkoušet kloubovýdampr se spoustou asistenčních systémů. Co je na jeho obsluze nejsložitější?
Za krásného počasí vnikáme opatrně do areálu lomu Krásno na západě Čech. Každý den zde prý vytěží až 1400 tun albiticko-aplitické žuly, jež se posléze přidává do keramického materiálu jako tavivo. Ohromné množství živcové suroviny samozřejmě vyžaduje také výpomoc silných strojů. A jeden zcela nový sem na otestování přifrčel teprve nedávno: přes deset a půl metru dlouhý kloubový dampr Cat 730 s výkonem 280 kW. Díky přítomnosti předávacího technika Pavla Škopka si jej v drsných podmínkách budeme moct za okamžik osahat na vlastní kůži.
Třicítka bohatě stačí
Při pohledu na kolos v hořčicovém provedení se nabízí na úvod otázka na přepravu. „Když jede prázdný, tak může po pozemní komunikaci úplně normálně,“ říká dvaapadesátiletý Škopek. Vzápětí ale dodává, že na delší vzdálenosti se vyplatí zvolit podval. Maximální tempo umí vyšponovat až na 55 kilometrů za hodinu, dopravní řád v lomu mu ovšem dovoluje nanejvýš třicítku: a i ta nám tady přijde až až. Než si ale zkusíme ostré zatáčky v reálu, čeká nás obligátní školení.
Ženy? Šikovnější
Před usednutím za volant absolvuje šofér zhruba dvouhodinovou lekci. „Víte, já jsem radši, když se mě ptají víc. Někdo si myslí, že je mistr světa, a z toho pak vznikají největší chyby. Stalo se mi to třeba u teleskopického manipulátoru. Pán všechno věděl, a než jsem dojel domů, ležel stroj na boku,“ poznamenává Pavel Škopek, jenž se v oboru pohybuje přes čtvrt století. Prošla mu rukama za tu dobu nějaká žena? „Sice poskrovnu, ale najdou se. Například v Liberci byla u dampru jedna šikovná. Dokonce bych řekl, že holky často disponují daleko větším citem, což je zrovna u sklápění velmi důležité.“
Stabilita na prvním místě
Před vystoupáním do kabiny si vůz prolustrujeme zvenčí. Všechny tři nápravy jsou zavěšené na výkyvném rámu ve tvaru písmene A s příčnou spojovací tyčí. Právě to umožňuje kontrolovat boční pohyby a zajistit stabilitu: to se docela hodí, když na korbě cestuje až osmadvacet tisíc kilogramů. Čím však „sedmsettřicítka“ udivuje, představuje vagon technologických vychytávek. Jeden příklad za všechny – sofi stikovaná kamera pro výhled dozadu spolu s režimem detekce objektů. A teď už honem na palubu.
Pod drobnohledem
Po schůdkách, jež jsou pro noční šichtu obohacené osvětlením, míříme dovnitř. Vejdou se sem dva lidé, byť sedačka řidiče je o dost pohodlnější. Méně zběhlého však nejvíc zarazí ten komfort. Výkonná klimatizace, rádio či funkce na snížení hluku v kabině. „Když to srovnám s dobou ještě před pár roky, tak ten vývoj je neskutečný,“ přiznává Škopek a ukazuje na dotykový displej. S trochou nadsázky se tak dá tvrdit, že člověk na stavbě stráví směnu za počítačem jako leckdo v kanceláři. Data z obrazovky mají navíc strojníka pod bedlivým dozorem. „Sdělí, kolik sklápění má za sebou, jestli náhodou nechtěně nechcípnul motor a tak dále. Dokonce se tady nachází tabulka, která poví, kdo a kde dampr převrátil,“ poznamenává Škopek.
Vyhřívaný materiál
Ryzí symfonie ale nastupuje u asistovaného systému sklápění. Stiskáváme spínač zvedání, stroj sám aktivuje provozní brzdy, přepíná převodovku na neutrál a zvedá korbu (až do 70°) při požadovaných otáčkách motoru. Aby toho nebylo málo, tak v chladnějších podmínkách je k dispozici vyhřívaná korba, kterou zajišťují výfukové plyny. Nejvyšší možnou váhu pak hlídá osmička senzorů. Pole přešlapů se tedy scvrkává na minimum. „Když se sype ze srázu, občas hrozí, že se korba stáhne dozadu, ale jen proto, že někdo přecení své možnosti, a zejména čísla z displeje,“ upozorňuje Škopek a vyzývá nás k prubnutí serpentin.
Zámek a trakce
Žhavíme řadový vznětový šestiválec, jenž kooperuje s automatickou šestistupňovou skříní, vydáváme zvukový signál a skokově se rozjíždíme. Manévrování je to o náročnější, že zde valíme bez nákladu. Při následném sjíždění kopečka si na Škopkovo doporučení zapínáme zámek rychlostí. Daleko větší obavy nám nicméně přidělávají na kaskádovitém území zatáčky. Naštěstí úhel řízení (doprava i doleva) činí 45°, a tak i my absolventi rychlokurzu kličkujeme lomem celkem bez potíží. Situaci nám rovněž ulehčuje samočinné řízení trakce: nepřemýšlíme tak, kdy a kde spustit uzávěrku (mezi)nápravového diferenciálu.
Stav nouze
Několikaminutový trénink s kloubovým damprem, jenž v průměru spolkne kolem šestnácti litrů nafty za jednu motohodinu, končíme bez kolize, zranění i převrácení. Nemuseli jsme sáhnout ani po červeném čudlíku, respektive nouzové brzdě, která nejnovější model 730 okamžitě vypne. „S tím zástupem asistentů se to zvládnout dá, že jo?“ ptá se na závěr setkání Škopek. Souhlasíme, zatímco si oklepáváme všudypřítomný prach a vstřebáváme zážitky ze žlutého obra. Z obra, co většinu úkonů zvládne sám.
Co je vlastně zač?
Kloubový dampr (z anglického slova dumper – sklápěč) je velký nákladní automobil konstruovaný pro převoz materiálu v těžším terénu. Své uplatnění nachází zejména v povrchových lomech a pískovnách.
| Technické údaje | |
| Model | kloubový dampr Cat 730 |
| Celková délka | 10 593 mm |
| Motor | řadový vznětový šestiválec |
| Převodovka | samočinná šestistupňová |
| Výkon | 280 kW |
| Prázdná hmotnost | 23 900 kg |
| Maximální náklad | 28 000 kg |
| Objem palivové nádrže | 412 l |
| Deska korby | vysokopevnostní ocel |
| Spotřeba | 16 l/1 motohodina |
