Legenda Toyota Supra: Všech 5 generací detailně, zajímavosti
Legendární japonské kupé si většina představí ve čtvrté generaci, s 1000 koni a širokým bodykitem. Méně fanoušků však uctívá ostatní generace, jak starší, tak tu novější.
Toyota Supra je sportovní vůz/grand tourer vyráběný již od roku 1978. Název Supra je odvozen z latinské předpony, která znamená "nad", "překonat" nebo "jít nad".
První čtyři generace modelu Supra se vyráběly v letech 1978 až 2002. Pátá generace se vyrábí od března 2019 a do prodeje se dostala v květnu 2019.
Co mají společného všechny generace?
- Nabízely se s řadovým šestiválcem
- Mají pohon zadních kol
- Sportovní kupé (Celicy Supra dvoudveřový liftback, MK3 a MK4 také targa)
- U všech byla na výběr automatická i manuální převodovka
Supra MK1 │Supra MK2 │Supra MK3 │Supra MK4 │Supra MK5
Celica Supra MK1 (A40/A50, 1978-1986)
Toyota Celica Supra (1979-1981)
• Také nazýváno jako: Toyota Celica XX (Japonsko) • Výroba: duben 1978 – červen 1981, Japonsko, Aichi (závod Tahara) • Na platformě také: Toyota Carina (A40), Toyota Celica (A40) • Motory: 1988 ccm M-EU I6, 2563 ccm 4M-E I6, 2759 ccm 5M-E I6 • Převodovky: 5st. man. W50, 4st. aut. A40D, 4st auto. A43D • Délka, šířka, výška, rozvor: 4600 - 4615 mm; 1650 mm; 1290 - 1310 mm; 2630 mm • Výkon: 82-103 kW • Pohotovostní hmotnost: 1150 - 1270 kg
Toyota nevyrobila pořádný šestiválcový sportovní vůz od doby speciální a drahé 2000GT. Vedení Toyoty muselo být naštvané, protože nechalo otevřené dveře Datsunu 240Z, který se stal lídrem segmentu. Koncem sedmdesátých let se však kdysi ostrý 240Z změnil v mnohem civilizovanější 280ZX.
Toyota reagovala prodloužením přídě svého modelu Celica, aby se do ní vešel 2,6litrový řadový šestiválec ze sedanu Cressida. Supra je o zhruba 13 cm delší než Celica. Kromě přední části je většina dílů zaměnitelná.
Tento šestiválec, vybavený vstřikováním paliva Bosch, dosahoval výkonu pouhých 110 koní. Byl však jemný a poskytoval slušný výkon při jízdě po dálnici.
Nová Celica Supra se na evropském trhu poprvé objevila v srpnu 1982. Ve Velké Británii se těšila dodatečné exkluzivitě díky omezené dodávce na pouhých 100 vozů měsíčně. Supra byla také vybavena bohatší výbavou než Celica, od zadních kotoučových brzd až po osmistopý přehrávač.
Horší to bylo se sportovními ambicemi první Supry. Byla hodnocena jako pomalá, nestabilní a nezáživná. Tím, že nebyla a není příliš milovaná, je však nejvzácnější. Celkově byla Celica Supra prvním, zjevně nepřesvědčivým počinem. Naštěstí Toyota pokračovala s vývojem další generace.
Volitelný Sport Package u pozdějších modelů přidával pneumatiky bílými nápisy, blatníky a spoilery. Tím rychle alespoň vypadala.
Aby se obešly japonské daně za objem motoru, byla Toyota Supra pro domácí trh dodávána s motorem o objemu 2 litry. Proto byla Supra MK1 na americkém trhu silnější než v Japonsku.
Celica Supra MK2 (A60, 1986-1993)
Toyota Celica Supra 2.8i (EU) (MA61) (1984–1986)
• Také nazýváno jako: Toyota Celica XX (Japonsko) • Výroba: červenec 1981 - prosinec 1985, Japonsko, Aichi (závod Tahara) • Na platformě také: Toyota Carina (A60), Toyota Celica (A60) • Motory: 1988 ccm 1G-EU I6, 1988 ccm, 1988 ccm M-TE/TEU turbo I6, 2759 ccm 5M-E I6, 2759 ccm 5M-GE/GEU DOHC I6 • Převodovky: 5st. W55 man., 5st. W57 man., 5st W58 man., 4st. A43DL aut., 4st. A43DE aut. • Délka, šířka, výška, rozvor: 4600 - 4615 mm, 1650 mm, 1290 - 1310 mm, 2630 mm • Výkon: 92-132 kW • Pohotovostní hmotnost: cca 1361 kg
Supra MK2 opět těžila z designu a techniky Toyoty Celica. Vymanila se z rozporuplných trendů sedmdesátých let a přešla do hranatého futurismu let osmdesátých. S mohutnými vyklápěcími světlomety.
2. generace Supry nebyla inovativní jen po stránce designu, přišla také se solidními výkonovými schopnostmi. Modely vybavené pětistupňovou manuální převodovkou měly zpočátku výkon 145 koní (z řadového šestiválce 2,8 l s dvojitým vačkovým hřídelem), který byl později pro modelový rok 1984 zvýšen na 160 koní.
Už také získala uznání kritiků. Například časopis Car and Driver prohlásil: "Nová Supra je téměř dokonalé auto. Lidé od Porsche se musí podívat na Supru, pak se podívat na svou vlastní 924 a přemýšlet, jestli to dělají správně." Kromě některých stížností na složitost stereofonního systému se sedmi posuvníky ekvalizéru tak měla Toyota v rukou hit.
Řadový šestiválec 5M-GE je známý svou robustností, stejně jako pětistupňová manuální převodovka. Regulátory tlaku oleje jsou jedním ze slabých míst raných modelů, ale dají se sehnat náhradní.
Větším problémem než mechanické problémy je koroze. Hlavně v okolí kufru a zadního uložení tlumičů.
V interiéru byly nabízeny luxusní prvky, jako jsou automatická klimatizace a elektricky nastavitelná sedadla. Celica XX (japonská verze) byla vůbec poprvé vybavena navigačním systémem. Místo satelitů a lokalizačních systémů byl první navigační systém vybaven jednoduchým inerciálním systémem, který využíval výchozí polohu a směr.
Díly výbavy se shánějí obtížně. Interiérové a exteriérové díly nejsou v dnešní době u Toyoty k dispozici, takže budete muset prohledávat vrakoviště a eBay.
Nejžádanější jsou modely z roku 1984 a novější. Výkonový nárůst nebyl velký, ale vyplatí se ho vypátrat.
1983 - Supra MkII začala závodit jako cestovní vůz divize 3 a soupeřila s vozy BMW 635CSi. Byly považovány za málo výkonné, ale podařilo se jim dosáhnout několika vítězství.
1985 - Závodní soupeři s turbodmychadly Supru do značné míry překonávali, ale davy lidí se přišly podívat na jezdce Barryho Sheenea, mistra světa v motocyklových závodech.
1985 - Kvůli zpoždění třetí generace modelu Supra byla výroba modelu MkII o rok odložena. Všechny Supry modelového roku 1986 jsou nejžádanějšími typy Performance.
Toyota Supra MK3 (A70, 1986-1993)
Toyota Supra 2.0 GT Twin Turbo (GA70) (1986-1988)
• Výroba: únor 1986 - duben 1993, Japonsko, Aichi (závod Tahara) • Na platformě také: Toyota Soarer (Z20) • Motory: 1988 ccm 1G-EU I6, 1988 ccm 1G-FE I6, 1988 ccm 1G-GEU DOHC I6, 1988 ccm 1G-GTE DOHC twin-turbo I6, 2491 ccm 1JZ-GTE DOHC twin-turbo I6, 2954 ccm 7M-GE DOHC I6, 2954 ccm 7M-GTE DOHC turbo I6 • Převodovky: 5st. W58 man., 5st. R154 man., 4st. A340E aut. • Délka, šířka, výška, rozvor: 4620 mm, 1690 mm/1760 mm (3.0 L), 1310 mm (1986-1988)/1300 mm (1989-1993), 2596 mm • Výkon: 118-206 kW • Pohotovostní hmotnost: 1460 - 1640 kg (man.), 1580 - 1720 kg (aut.)
Třetí generace modelu Supra, která se objevila na vrcholu zlatého věku japonské automobilové výroby, nabízela množství nových technologií a pořádný výkon. Byla by pravděpodobně ještě působivější, kdyby nebyla mírně zastíněna generací, která následovala po ní.
Supra byla nejprve k dispozici s atmosférickým motorem, až v následujícím roce se objevilo přeplňování turbodmychadlem. Přeplňovaný šestiválec 3,0 litru nyní dosahoval výkonu 232 koní a točivého momentu 252 N.m.
Supra MkIII je kvůli všem technologiím, které v sobě nese, poměrně těžký vůz, přesto se dá vyladit tak, aby byl poměrně rychlý. Díky dvojitým lichoběžníkům na obou nápravách a samosvoru byla skvělá i v zatáčkách.
Pravděpodobně největší slabinou Supry třetí generace je sklon k praskání těsnění pod hlavou. Původní tovární nastavení momentu utahování bylo příliš nízké.
Také Supru MK3 po letech trápí koroze. Zejména v zavazadlovém prostoru, včetně prostoru pro rezervní kolo.
Modely s turbodmychadlem dostaly silnější manuální převodovku. Pokud se chystáte zvyšovat výkon, ujistěte se, že máte robustnější převodovku R154, nikoliv lehčí W58.
Supra MK3 má rallyeové kořeny. Poprvé se zúčastnila Safari Rally jak s atmosférickým motorem, tak s turbodmychadlem. Vzhledem k tomu, že byla pro tento úkol poněkud neskladná, byly rallyeové povinnosti vráceny vozu Celica.
Supra MK3 byla zpočátku konkurenceschopná také v japonských závodech skupiny A, kde vyhrávala svou třídu a často předstihovala soupeře od Nissanu. Změny pravidel však brzy způsobily, že ji zastínily vozy jako Skyline R32 GT-R.
Supra Turbo-A z roku 1988, homologační speciál pro závody skupiny A, byla limitovaným modelem pro Japonsko. Dostala řadu úprav svého přeplňovaného třílitru.
Poslední Supry po roce 1990 se v Japonsku dodávaly s 2,5litrovými motory se dvěma turbodmychadly. Nejlepší z nich je model 2.5 Twin Turbo R.
Toyota Supra MK4 (A80, 1993-2002)
Toyota Supra Turbo Targa (JZA80) (1993–1996)
• Výroba: květen 1993 - srpen 2002, Japonsko, Aichi (Motomachi závod; květen 1993 - duben 1997), Susono, Shizuoka (Higashi Fuji závod; květen 1997 - duben 2002) • Na platformě také: Toyota Soarer/Lexus SC (Z30), Ohno Naomi III • Motory: 2997 ccm 2JZ-GE I6, 2997 ccm 2JZ-GTE twin-turbo I6 • Převodovky: 5st. W58 man., 6st. V16x (Getrag 233) man., 4st. A340E aut. • Délka, šířka, výška, rozvor: 4515 - 4520 mm, 1810 mm, 1275 mm, 2550 mm • Výkon: 165-234 kW • Pohotovostní hmotnost: 1410 - 1510 kg (atmo.), 1490 - 1570 kg (turbo)
Supra MK4 Turbo, představená v roce 1993, byla zhruba o 200 kg lehčí než předchůdce. Při testování vyvinula přetížení téměř 1G a sprint na stovku zvládla za 5,7 sekundy (německá specifikace).
Supra vznikla až jako druhé auto na platformě, kterou přinesl o 2 roky dříve Lexus SC navržený v Californii. Zajímavé je, že Lexus SC se tak slavný zdaleka nestal. Zřejmě za to může absence motoru 2JZ a neúčast ve filmech a hrách jako Fast & Furious a Need for Speed.
Supra byla stále spíše grand tourer než vyloženě sportovní vůz. Vrcholné modely Turbo však byly také poměrně drahé, takže jako nové byly vzácné, a proto jsou drahé i nyní.
Na svou dobu je velmi tuhá díky použití bezešvých a sjednocených panelů karoserie a díky použití vysokopevnostních ocelí. Kromě toho jsou kapota motoru a střešní panel (u verze Targa) odlehčeny díky použití hliníku. A třeba křídlo je duté.
Model A80 byl zpočátku vybaven atmosférickým 2JZ-GE o výkonu 164 kW, nebo dvojitě přeplňovaným 2JZ-GTE o výkonu 206 kW v případě japonského trhu. Oba měly dvě vačkové hřídele, 24 ventilů, hliníkovou hlavu a litinový blok.
Dvě turbodmychadla pracovala v sekvenčním režimu namísto paralelního. Zpočátku jsou všechny výfukové plyny vedeny do první turbíny, aby se snížilo zpoždění.
Exportní modely (americké/evropské trhy) dostaly vylepšená turba a vstřikovače. Tím se zvýšil výkon na 326 koní.
Supra byla k dispozici v Evropě pouze krátce (1993-1996) a byla k dispozici jen ve vrcholné specifikaci. Ve Skandinávii a východní Evropě se Supra oficiálně neprodávala.
Supra pro Evropu byla ta nejlepší. Měla přídavný chladič oleje diferenciálu kvůli neomezené rychlosti na autobahnu. Evropskou verzi poznáte podle přídavné boule se sáním na kapotě, byla vyrobena z plastu vyztuženého skelnými vlákny. Přední světlomety evropské specifikace jsou místo z plastu vyrobeny ze skla odolného proti odštěpkům kamene. Švýcarské Supry nemohly mít křídlo.
Téměř vše je naddimenzované, ale pozor na varovné signály. Šestistupňová převodovka Getrag a zadní diferenciál u modelů Turbo jsou obzvláště silné, takže by měly dobře držet. Při řazení ze zpátečky na jedničku se často ozývá cvakání, což je normální. Dávejte však pozor na kvílení převodovky při rychlejší jízdě.
1995 - Supra v japonské specifikaci Grand Touring Racing se zúčastnila závodu 24 hodin Le Mans a skončila na 14. místě. Ta nebyla vybavena původním řadovým šestiválcem, ale 2,1litrovým čtyřválcem (stejně jako verze GT500) s výkonem zvýšeným na 650 koní.
1996 - V USA byly všechny modely Turbo standardně vybaveny automatickou převodovkou a střechou Targa. V následujícím roce se vrátila manuální převodovka.
1997 - Při testech časopisu Car and Driver dosáhla Supra Turbo brzdné dráhy 45,4 metru z rychlosti 70 mil v hodině (asi 113 km/h) na nulu. Tato hodnota zůstala nejkratší brzdnou dráhou zaznamenanou časopisem po sedm let, dokud ji v roce 2004 nepřekonalo Porsche Carrera GT o pouhých 120 cm.
2001 - Původní Supra z filmu Rychle a zběsile byla skutečná. Patřila technickému řediteli filmu Craigu Liebermanovi, měla jedno turbodmychadlo T-66 a dosahovala výkonu zhruba 550 koní.
2007 - Pravděpodobně nejdivočejší pouliční Suprou všech dob je zlatá Top Secret Supra, kterou vytvořil Kazuhiko "Smoky" Nagata. Má motor V12 z limuzíny Toyota Century a dvojici turbodmychadel, takže výkon přesahoval 1000 koní.
V Japonsku se Supra 4. gen. prodávala až do roku 2002 (poslední americké Supry byly modelového roku 1998, evropské a kanadské pouze do roku 1996).
Toyota Supra MK5 (A90, J29/DB, od 2019)
Toyota Supra
• Výroba: březen 2019 - současnost, Rakousko, Graz, Štýrsko (Magna Steyr) • Na platformě také: BMW Z4 (G29) • Motory: 1,998 ccm BMW B48B20 turbo I4, 2,998 ccm BMW B58B30C turbo I6, 2,998 ccm BMW B58B30O1 turbo I6 • Převodovky: 8st. ZF 8HP aut. (2019–současnost), 6st. ZF S6-53 man. (2022–současnost) • Délka, šířka, výška, rozvor: 4380 mm, 1865 mm, 1290 - 1295 mm, 2470 mm • Výkon: 145-285 kW • Pohotovostní hmotnost: 1410 - 1520 kg
Pátá generace modelu Supra přišla s úplně jiným posláním než její předchůdci. Zatímco předchozí generace kombinovaly výkon s pohodlím a luxusem, nová Supra, vyvinutá společně s BMW, měla být především sportovním vozem.
Je lehčí, rychlejší a kompaktnější než předchůdce. V době uvedení na trh se Toyota nechala slyšet, že nová Supra má těžiště níže než menší GT86.
Sdílí platformu a mnoho dílů z BMW Z4 (G29), včetně čtyř- a šestiválcových přeplňovaných motorů odvozených od BMW (B48 a B58).
Pátá generace modelu Supra používá konvence modelových kódů BMW a označuje se jako řada J29 s modelovými kódy DB. Toyota však pro propagační a marketingové materiály používala kódy A90, aby tak navázala na předchozí generaci.
GR Supra GT4 EVO je nejnovější závodní verzí, která se má utkat přímo s Porsche a dalšími vozy třídy GT4. Má výkon okolo 430 koní, váží 1360 kilo a cenovka se pohybuje okolo 4.300.000 Kč.
První vyrobená Toyota Supra MK5 se prodala za neuvěřitelných 2,1 milionu dolarů. Dnes u nás koupíte novou šestiválcovou Supru za 1.835.000 Kč, přičemž není cenový rozdíl mezi verzí s manuální a automatickou převodovkou. Čtyřválec stojí 1.285.000 Kč a dodává se pouze s automatem.
Nezapomeňte na obrovskou fotogalerii krásných dobových fotografií.
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat