Nejhorší superauta minulých dekád: Když jenom výkon nestačí

O supersportovních automobilech zvaných též superauta se vedou diskuse i mimo zasvěcené teoretiky daleko od faktů motorismu. Skupinky mužů či žen napříč společenských vrstev dobře znají nejrychlejší auta planety – bez ohledu na skutečné výkony jsou jimi všechna Ferrari, Lamborghini nebo Porsche.

Příjezd plug-in hybridního Ferrari s výkonem 1000 koní se opozdí. Důvod nepřekvapí

Jmenované stálice nabídky rychlých aut jsou právem v popředí pozornosti všech bez rozdílu věku či životní úrovně. Známá auta jsou pravým opakem níže probírané skupiny, kterou znají jen fundovaní fanoušci rychlých vozidel všeho typu. Kdo pozná všechna níže jmenovaná superauta, může se považovat za znalce nejhorších supersportů minulosti.

1. Weber Faster One (2008)

Za zdeformovanou kuriozitou Weber Faster One stojí švýcarský výrobce. Designová sebevražda slibovala asi 900 koní (671 kW) a 1050 N.m z vidlicového osmiválce LS7 firmy General Motors. Pohon 4x4, hmotnost okolo tuny a řazení pádly jako ve formuli bylo také nadějné lákadlo, ovšem jakékoliv šance na úspěch zhatily příšerné tvary exteriéru.

2. DeLorean DMC-12 (1981)

Filmový DeLorean je mnohými nedotknutelný právě díky účinkování na stříbrném plátně. Ve skutečnosti byl vůz žalostně pomalý, 2,8litrový šestiválec PRV ZMJ-159 V6 umožňoval akceleraci na stovku za 8,6 sekundy. O vzhledu by se také dalo polemizovat, nicméně DMC-12 z roku 1981 je pořád ušlechtilé dílo proti novějšímu Faster One.

DeLorean plánoval i sedan. A hodně nezvyklý...

3. Vector M12 (1995)

Vector M12 byl Clarksonem označen za nejhorší auto světa. Americký klon Lamborghini s vypůjčeným dvanáctiválcem od svého vzoru měl být vyroben v počtu 36 kusů, reálně vzniklo 17 nebo 18 takových marností. Slova Jeremyho potvrdil americký protějšek – magazín Autoweek označil silniční specifikaci M12 za nejhorší auto, které kdy testoval.

4. Caparo T1 (2007)

Silniční formule skutečně obdržela oficiální homologaci pro provoz na pozemních komunikacích. Civilní piloti si mohli domů pořídit zhruba půltunový okapotovaný monopost s 3,5 V8 o výkonu 423 kW (575 koní) při formulových 10.500 ot./min. Točivý moment 420 N.m vrcholil jen o 1500 ot./min níže. V příčném zrychlení mohl preferovaný řidič s podružným spolujezdcem cítit přetížení až 3G. Škoda, že se našlo minimum pravých řidičů, kteří by byli ochotni zaplatit asi 10 milionů korun českých za zrychlení na stovku během 2,5 sekund.

5. Panther 6 (1977)

Šestikolka z Velké Británie měla řiditelné dvě přední nápravy. Stejně neuvěřitelný byl i dvakrát přeplňovaný motor s osmi válci a objemem 8,2 litru. Téměř jaderný reaktor byl spojen s třístupňovým automatem a vysněná maximální rychlost dosahovala teoretických 200 mph (322 km/h). Údaj nemohl být ověřen, protože neexistoval žádný testovací kus jednoho z nejhorších superaut minulých dekád.

6. Ferrari 400 (1976)

Ani auta světoznámého výrobce nejsou bez chyb. Ferrari 400 z roku 1976 mělo jako první automat a dobré jméno automobilky nestačilo zachraňovat negativa vepředu uloženého dvanáctiválce před kabinou s uspořádáním 2+2. Vyrobilo se 2907 kusů nesladěného GT, na které by Italové nejraději zapomněli.

7. Aston Martin Virage (1989)

Virage byl koncipovaný v rozkvětu 80. let, ale do výroby najel až v době, kdy se z konceptu šlechtického původu stalo podprůměrné vozidlo za nadprůměrnou cenu. Dnešním pohledem by zájemce musel našetřit 200 tisíc liber (5,8 milionu Kč) za ručně stavěné kupé.

8. Mitsuoka Orochi (2005)

Další designový propadák vychází z Hondy NSX, ale zvlněný výtvor nebyl nikdy podobně atraktivní jako japonská ikona supersportů. Mitsuoka Orochi nese jméno po asijském drakovi s osmi hlavami. Pod hodně excentrickou skořápkou našlo uplatnění racionálnější vybavení ve formě 3,3litrového šestiválce 3MZ-FE od Toyoty. Jízdní projev opět odsadil na druhou kolej nelíbivý vzhled kritizovaný redakcemi novinářů napříč celým světem.

Japonský specialista na retro se předvedl. Mitsuoka Rock Star je Mazda MX-5 s designem Corvetty

9. Lamborghini Jalpa (1981)

Samo o sobě nijak hrozné auto fungovalo coby dostupná alternativa k legendárnímu Lamborghini Countach. Slavnější sourozenec přebral všechnu chválu a taktéž dvoumístné kupé nemělo z čeho těžit. Jalpa byla poháněna atmosférickým osmiválcem před zadní nápravou, výkon 190 kW (255 koní) odpovídal vstupním modelům úhlavního rivala Ferrari. Po snížení zájmu zákazníků byl automobil vyřazen z nabídky a těžko jej vnímat jako povedený supersport minulosti.

10. Jaguar XJ220 (1992)

Sběratelský Jaguar XJ220 byl toho času nejrychlejší na světě. Vidlicový šestiválec o výkonu 404 kW (549 koní) stačil na dosažení rychlosti 350 km/h, přestože vývojový prototyp dostal V12 uprostřed. Sériovou podobu si vynutili nadšení zájemci, přičemž je nemile překvapilo skalpování poloviny motoru. Hovořilo se i o podvodu na kupce. Touha byla najednou pryč a z více než tisíce předobjednávek jich zůstaly sotva tři stovky. XJ220 nepřesvědčil ani náročným ovládáním, špatným výhledem a lacinými materiály, což do kategorie superauta za stovky tisíc liber rozhodně nepatří.