Pojišťovny vs. elektromobily: Bude to výzva!
Masivní šíření elektromobilů nepřináší revoluci pouze na silnicích, ale také v oblasti pojišťovnictví.
Pojišťovna Allianz Global Corporate & Specialty (zkráceně AGCS) nedávno zveřejnila rozsáhlou zprávu o elektromobilech „THE ELECTRIC VEHICLES R-EV-OLUTION: FUTURE RISK AND INSURANCE IMPLICATIONS“, ve které se věnuje úspěchům elektromobilů na jednotlivých trzích, predikcím dalšího vývoje a mimo jiné i rizikům, jaká mohou elektromobily (nejen) pro pojišťovny představovat.
Ve srovnání s dobře zavedenou technologií spalovacích motorů totiž elektromobily přinášejí z hlediska odpovědnosti za produkt řadu technických, environmentálních a provozních rizik, jak uvádí zpráva.
Zpráva pak rizika rozdělila do několika skupin, z nichž jako první jmenuje bezpečnost a spolehlivost. Výzkumy podniknuté Centrem Allianz pro Technologie (AZT) sice ukázaly, že vysokonapěťové komponenty elektromobilů mohou být dobře chráněny, přesto jsou náklady na opravu elektromobilů v současnosti výrazně vyšší než u konvenčních automobilů.
Elektromobily se sice chlubí menším počtem součástek, pokud je ale nutné vyměnit baterii, může cena nákladů v mnoha případech znamenat automobil na odpis. Velice nízký věk těchto automobilů, v kombinaci s omezeným množstvím specializovaných servisů, navíc přispívá k výrazně vyšším cenám za opravy.
Ovšem díky tomu, že jejich stále relativně nízký dojezd předurčuje elektromobily primárně ke kratším cestám po městech, kde nehrozí riziko vážných incidentů, snižuje se i pravděpodobnost drahých oprav. Je ovšem otázkou, jak se bude situace do budoucna měnit.
Jako další riziko pak studie zmiňuje požáry elektromobilů. Zpráva sice připouští, že neexistuje důkaz o vyšším počtu požárů elektromobilů než konvenčních vozidel, přesto zmiňuje některá rizika.
Jedním z nich je náročnost na uhašení hořící baterie elektromobilu, což může v některých případech trvat klidně i 24 hodin. Hasiči navíc nemají s podobnými zásahy mnoho praktických zkušeností a mnohdy stále chybí podrobná data, jak při podobných událostech postupovat. Při požárech v uzavřených prostorách, jako byl požár Tesly v podzemním parkovišti, navíc může dojít k velkým škodám.
K bateriím se ovšem váže ještě jeden z možných budoucích problémů. Životnost baterií se v současnosti odhaduje na 8 až 10 let, výrazně ji ovšem může snížit i mnoho dalších faktorů jako nabíjení a vybíjení, teploty, atd. Vzhledem k vysokým cenám přitom bude životnost baterie představovat významnou otázku.
Pojišťovny totiž v současnosti nemají data, podle nichž by mohly hodnotit rychlost, jakou baterie ztrácí své kvality. Nabízí se tak otázka, kdo ponese odpovědnost za předčasnou ztrátu kapacity a kvalit baterie - její dodavatel, nebo automobilka?
Zásadní otázku pak představuje i kybernetická bezpečnost. U nových elektromobilů se očekává další prohlubování konektivity, díky čemuž nabídnou ještě zajímavější či sofistikovanější funkce a vlastnosti. Některé předpovědi dokonce očekávají, že software bude tvořit až 30 % z hodnoty budoucích elektromobilů.
Sofistikovanější software a rozsáhlejší propojenost ovšem znamenají i větší zranitelnost vůči útokům zvenčí, problémům se zastaráváním softwaru, různým skrytým chybám, problémům s aktualizacemi, atd. Pojišťovny se tak například obávají, jak může například chybějící aktualizace, nebo problémová aktualizace, ovlivnit bezpečnost vozu, nebo zda nemůže dojít k poškození hardwaru.
Pojišťovna ale trápí i rychlost, jakou jsou nové technologie zaváděny. Neustále rostoucí podpora elektromobility vyvíjí na výrobce tlak, který může vést k příliš rychlému vývoji a nedostatečnému testování. Výsledkem pak mohou být různé problémy s produkty i zásobovacími řetězci.
AGCS navíc očekává i bližší spolupráci automobilek s novými dodavateli, se kterými budou vytvářeny nové dodavatelské řetězce. Tím ovšem může dojít i k vyšší zranitelnosti v zásobování kriticky důležitými komponenty a materiály.
V neposlední řadě pak pojišťovny trápí environmentální dopady elektromobilů, respektive baterií. Těžba materiálů potřebných pro výrobu nových baterií představuje výraznou zátěž pro životní prostředí na mnoha místech světa. V současnosti přitom neexistuje žádný standardizovaný proces, jak by se daly již vyrobené lithium-iontové baterie recyklovat.
Ekologičnost elektromobilů tak do velké míry závisí na tom, jak dlouho vydrží na silnicích, kolik najedou a jak nákladný bude jejich servis. V případě baterií by pak měly automobilky vyvinout maximální snahu o možnost oprav místo výměn, které jsou ekonomicky nevýhodné a pro životní prostředí vytvářejí další zátěž.
