Připomeňte si sportovní Porsche se čtyřválcovými motory ve velké galerii
Diskuze (13)
Automobilka Porsche byla čtyřválcovým motorům věrná od svého zrodu na konci čtyřicátých let dvacátého století až do poloviny let devadesátých. Podívejte se, který sportovním modelům pod kapotou pracovaly čtyři válce.
Porsche charakterizoval vzduchem chlazený plochý čtyřválec od roku 1948 až do první poloviny šedesátých let, jako jediná používaná konfigurace motoru.
S nástupcem šestiválcové modelové řady 911 se čtyřválec stal vstupní branou do světa značky Porsche a ve své ploché a vzduchem chlazené podobě se v nabídce udržel až do poloviny let sedmdesátých.
Pro následující dvě desetiletí pak automobilka Porsche u svých nejmenších sportovních modelů využívala kapalinou chlazené čtyřválce.
Na dalších dvacet Porsche na čtyři válce zdánlivě zanevřelo, ale na počátku roku 2014 byl představen model 919 Hybrid s přeplňovaným vidlicovým čtyřválcem. Dnes pak čtyřválcovými motory disponují sportovní modely 718 Boxster i 718 Cayman a rovněž SUV Macan.
Porsche 356
Prvním vyrobeným a homologovaným vozem firmy Porsche byl roadster 356 výrobního čísla 001. Používal vzduchem chlazený čtyřválec VW s protilehlými válci o objemu 1131 cm3 a výkonu 29 kW, umístěný vzadu. Karoserii, vyrobenou ručně z hliníku, navrhl Erwin Komenda, který předtím pracoval u firem Volkswagen, Cisitalia a Auto Union.
Označení 356 pocházelo od pořadového čísla projektu v organizačním schématu firmy. První vozy putovaly ke švýcarskému zákazníkovi a po důkladných testech bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Kromě roadsterů s plátěnou střechou stavěl Porsche v roce 1948 a 1949 i kupé 356 s děleným předním sklem.
V roce 1950 se výroba přemístila do Zuffenhausenu, předměstí německého Stuttgartu. Erbovní znak tohoto města se později dostal i do továrního znaku Porsche. Rok 1951 přinesl zvýšení obsahů a výkonů nových motorů. V nabídce se objevily modely 1300 (1286 cm3, 32 kW) a 1500 (1488 cm3, 44 kW). V následujících dvou letech byla nabídka doplněna o modely 1500 S (1488 cm3, 51 kW) a 1300 S (1290 cm3, 44 kW).
V září 1955 byla zahájena výroba druhé generace 356 A. Zvětšené a klenutější čelní sklo, větší objem motoru (1582 cm3 s výkony 44 a 55 kW), větších rozchody kol a řada dalších změn odlišila novinku od předchůdce, ale také zvýšila cenu mimo původně plánovanou oblast pro dostupné sportovní vozy pro mladé. V letech 1955 až 1959 vzniklo přes 20 tisíc vozů Porsche 956 A s motory 1300, 1500 a 1600.
Na frankfurtském autosalonu se v roce 1959 představila verze 356 B. Nová příď s výrazněji tvarovanými blatníky a výše umístěnými světlomety se již podílí na dnešní představě o vzhledu vozů Porsche, za níž ovšem stojí především modelová řada 911.
Čtyřmetrový automobil vážil 900 kg, měl pod kapotou motor 1582 cm3 (44, 55 nebo 66 kW), verze Super 90 dostala už v roce 1960 kotoučové brzdy na všechna kola. Objevily se i silnější verze Carrera 1600 (77 kW) a Carrera 2000 se čtyřválcovým dvoulitrem (96 kW). Do roku 1963 vzniklo přes 31 tisíc vozů 356 B.
Čekání na první 911 zkrátilo v roce 1963 Porsche 356 C. Nová brzdová soustava a další facelift, ale také změny na motorech (55 až 118 kW) prodloužily život legendárnímu modelu do roku 1965. Celkem vzniklo přes 16 tisíc vozů 356 C.
Porsche 912
Porsche v roce 1963 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem představilo veřejnosti šestiválcový model 901, který se následně proměnil v Porsche 911 a v nabídce vystřídal menší čtyřválcový model 356.
V automobilce si byli vědomi, že jejich nový model je, ve srovnání s odcházejícím typem 356, větší, luxusnější a dražší. S cílem vyplnit mezeru po prvním modelu značky bylo tedy vyvinuto Porsche 912, které se poprvé představilo v dubnu roku 1965.
Na první pohled toto kupé vypadá zcela jako stejně starý model 911 a odlišuje se pouze číslovkou na kapotě motorového prostoru, ale při pohledu pod kapotu nebo do interiéru je zcela jasné, že je něco jinak.
Porsche 912 se totiž mohlo pochlubit líbivou moderní karoserií typu 911 a jeho podvozkem s nezávislým zavěšením kol, odpružením torzními tyčemi, hřebenovým řízením a kotoučovými brzdami na všech čtyřech kolech, ale pohonnou jednotku zdědilo po odcházejícím Porsche 356C. To znamená, že za zadní nápravou pracoval vzduchem chlazený plochý čtyřválec o objemu 1582 cm3 poskytující výkon 66 kW.
Čtyřválec v Porsche 912 standardně spolupracoval s čtyřstupňovou manuální převodovkou a od konce roku 1965 byla za příplatek k dispozici i pětistupňová manuální převodovka. Automobil s rozložením hmotnosti 45 % na přední nápravu a 55 % na zadní nápravu byl schopen dosahovat maximální rychlosti 185 km/h.
Pohonná jednotka ovšem nebyla jediným dědictvím po modelu 356C a devětsetdvanáctka po něm získala ještě sedadla, palubní přístroje, řadicí páku, systém vytápění a ventilace, disky kol s chromovanými kryty, mlhovky a dokonce i hlavní přední světlomety.
Porsche 912 nevznikalo pouze s karoserií uzavřeného kupé, ale bylo nabízeno i v provedení Targa. První automobil řady 912 s touto karoserií vznikl v prosinci roku 1966 a byl vyráběn do poloviny roku 1968. Celkem brány automobilky Porsche v letech 1965 až 1969 opustilo téměř 33 tisíc vozů Porsche 912 všech karosářských provedení.
Výroba Porsche 912 byla sice v roce 1969 ukončena a na jeho místo nastoupil typ 914, ale nic není na věky a i dvoumístný model s motorem před zadní nápravou se musel jednou odebrat na odpočinek a právě v tuto dobu se hvězda modelu 912 ještě jednou rozsvítila.
Bohužel pro evropské zákazníky tato hvězda víceméně jen zablikala nad severoamerickým trhem, protože Porsche 912E se mimo USA neprodávalo. V roce 1975 automobilka Porsche tento model uvedla na severoamerický trh jako typ, který měl vyplnit mezeru mezi již neprodávaným typem 914 a ještě neuvedeným Porsche 924. V letech 1975 a 1976 vzniklo 2099 Porsche 912E.
VW Porsche 914
Na VW Porsche 914 se začalo pracovat v době, kdy své prodejní úspěchy slavilo Porsche 912, jehož nástupcem se u značky Porsche tento model stal, zatímco u automobilky Volkswagen nahrazoval typ Karmann Ghia. Něž k tomu ovšem došlo, podepsali v roce 1967 tehdejší šéfové obou automobilek, jimiž byli Ferry Porsche a Heinz Nordhoff, dohodu o společném vývoji a výrobě nového sportovního modelu.
Světová premiéra VW Porsche 914 se odehrála v roce 1969 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Výroba tohoto sportovního vozu pak byla zahájena ještě v roce 1969 ve dvou závodech. První z nich se sídlem ve Stuttgart-Zuffenhausenu patřil automobilce Porsche, zatímco druhý v Osnabrücku patřil značce Volkswagen. Na trh pak byly uvedeny rovnou dvě verze.
První z nich nesla označení VW Porsche 914/4 a k jejímu pohonu sloužil čtyřválec o objemu 1,7 l s výkonem 59 kW, pocházející z Volkswagenu 411E. Druhé provedení s označením VW Porsche 914/6 mělo za sedadly dvoulitrový šestiválec z Porsche 911T o výkonu 81 kW. Vzhledově se od sebe odlišovaly jen díky kolům Fuchs z lehké slitiny montovaným na šestiválec.
Automobilky Volkswagen i Porsche očekávaly, že se bude jednat o prodejně velmi úspěšné modely, ale skutečnost byla poněkud méně růžová. Obě verze se díky koncepci s motorem před zadní nápravou mohly sice pochlubit skvělými jízdními vlastnostmi a na svou dobu slušnou dynamikou nebo atraktivním a zároveň praktickým odnímatelným střešním dílem, ale očekávaných prodejních výsledků nedosáhly.
Jednou z hlavních příčin neúspěchu se stala skutečnost, že ve vedení Volkswagenu došlo k výměně a na místo Heinze Nordhoffa nastoupil Kurt Lotz. Ten měl zcela odlišné představy o cenách než jeho předchůdce a výrazně zvýšil cenu skeletu modelu 914, což se samozřejmě nepříjemně promítlo do konečné ceny vozu. Ta se v případě provedení 914/6 příliš přiblížila ceně Porsche 911 a cílová skupina zákazníků, pro něž bylo VW Porsche 914 původně určeno, si jej nemohla dovolit.
Výroba modelu 914/6 byla ukončena v roce 1972 a vzniklo jen 3.351 kusů. Na místo šestiválce nastoupil ve stejném roce model 914-2,0 se čtyřválcovým motorem od Volkswagenu s výkonem 74 kW. Levnější model 914/4 byl po 68.983 vyrobených vozech v roce 1974 nahrazen modernizovanou verzí 914-1,8 s výkonem 62 kW. Konec výroby typu 914 nastal v létě roku 1976, kdy výrobní linku opustil poslední z 118.978 vyrobených vozů.
Porsche 924
Porsche 924 bylo původně vyvíjeno podobně jako jeho přímý předchůdce model 914 ve spolupráci automobilek Volkswagen a Porsche. Pro první jmenovanou se mělo stát vlajkovou lodí v její nabídce sportovně laděných modelů, zatímco pro druhou základ, který nahradí již zmíněný model 914.
Pod interním označením Project 425 tedy začal vznikat zcela nový automobil, který měl být podle požadavků automobilky Volkswagen poháněn jejím kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcem EA831 o objemu 2,0 l. Vývojový tým proto zavrhl koncepci použitou u modelu 914 a rozhodl se pro transaxle, kde je motor vpředu, zatímco převodovka vzadu u poháněné nápravy.
Ropná krize v roce 1973 a řada změn zasahujících do schvalování vozů pro běžný silniční provoz na důležitém severoamerickém trhu stojí za skutečností, že Volkswagen práce na vývoji nového sportovního vozu ukončil a zvolil levnější alternativu v podobě modelu Scirocco s technikou prvního generace typu Golf.
Automobilka Porsche tehdy podobný krok učinit nechtěla, i když alespoň na severoamerický trh vrátila model 912, který zde jako 912E v letech 1975 a 1976 vyplnil mezeru mezi již nenabízeným 914 a ještě neuvedeným 924. Došlo tedy na dohodu s vedením Volkswagenu a Project 425 se stal majetkem automobilky Porsche, která se postarala o dokončení jeho vývoje až k sériovému modelu 924.
První odhalení veřejnosti, resp. zástupcům tisku se odehrálo ještě v listopadů roku 1975, ale prodej na evropském trhu byl spuštěn až v roce následujícím. Porsche 924 převzalo z původního projektu většinu hlavních rysů od koncepce transaxle přes čtyřválec EA831 až po čtyřstupňovou manuální převodovkou, bubnové zadní brzdy a hlavní linie karoserie, pod nimiž je podepsán Harm Lagaay.
Porsche 924 se tedy při svém představení a vstupu na trh stalo prvním sériovým vozem své značky s kapalinou chlazeným motorem uloženým vpředu a v roce 1977 i prvním modelem, který bylo možné objednat s automatickou převodovkou.
Blok motoru a některé další jeho komponenty sdílelo Porsche s vozy značek Volkswagen a Audi, ale doplnilo je o vlastní hlavu válců a i díky vstřikování paliva Bosch K-Jetronic tato pohonná jednotka nakonec nabídla výkon 92 kW a točivý moment 164 N.m. Tyto hodnoty pak spolu s nízkou hmotnosti a velmi dobře propracovanou aerodynamikou stojí za akcelerací z 0 na 100 km/h za 9,6 s a maximální rychlostí 204 km/h.
Automobilka Porsche podobně jako model 911 i svého benjamínka prakticky neustále vylepšovala a již v roce 1978 uvolnila čtyřstupňová manuální převodovka místo pětistupňové, u níž se zpátečka řadila doleva a dopředu. Toto řešení pak v roce 1980 vystřídalo konvenční provedení se zpátečkou doprava a dozadu. Další úpravy se týkaly především výbavy, kdy například manuálně stavitelná zrcátka doplnila elektricky stavitelná.
Díky tomu se Porsche 924 udrželo vedle mnohem mladších a výkonnějších modelů s koncepcí transaxle v nabídce své značky až do roku 1985 a má na svém kontě 121.289 vozů v základním provedení s atmosférickým dvoulitrovým čtyřválcem.
Porsche 924 Turbo
Porsche s dvoulitrovým čtyřválcem nad přední nápravou a pohonem zadních kol sice nabízelo vynikající ovladatelnost, ale zákazníci toužily po větší porci výkonu. Díky tomu se v roce 1979 představilo Porsche 924 Turbo s interním označením 931 pro volant na levé straně a 932 pro volant na pravé straně.
Na první pohled se tento model od výchozí 924 odlišoval díky NACA otvoru v kapotě motoru, 15palcovými litými kolům uchyceným pěti šrouby namísto 14palcových kol se čtyřmi šrouby a v prvních letech produkce i dvoubarevným lakem karoserie.
Mnohem důležitější změny se ovšem odehrály pod kapotou. Atmosférický dvoulitr se dočkal řady úprav, z nichž tou nejdůležitější bylo turbodmychadlo KKK. Výsledkem se stal výkon 125 kW a točivý moment 245 N.m.
Malé kupé o hmotnosti 1180 kg, za níž stála i rozšířená standardní výbava zvládlo zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,8 s a jeho maximální rychlost byla 225 km/h. Tomu odpovídaly i změny provedené na podvozku, kde došlo vedle nových kol i na použití kotoučových brzd na zadní nápravě.
Porsche 924 Turbo plně splňovalo tehdejší představu zákazníků značky o moderním sportovním voze, ale jeho přeplňovaný motor trpěl dětskými nemocemi, které stály za častými návštěvami servisů.
Automobilka si byla této skutečnosti vědoma a pracovala na nápravě. Ta dorazila na trh s modelovým rokem 1981 v podobě vyššího kompresního poměru a menšího turbodmychadla s vyšším plnícím tlakem. Výkon motoru pak vzrostl na 130 kW a maximální rychlost se zvýšila na 230 km/h.
Na rozdíl od atmosférického provedení byla kariéra modelu 924 Turbo poměrně krátká a jeho produkce byla ukončena v létě roku 1982, i když k úplnému konci tehdy nedošlo, protože pro italský trh svázaný vysokými daněmi vozů s motory o objemu nad 2,0 l byl tento model vyráběn až do roku 1984. I přesto bylo vyrobeno jen 11.616 přeplňovanýchdevětsetdvacetčtyřek.
Porsche 924 Carrera GTP, GT, GTS a GTR
Podobně jako devětsetjedenáctkase i model 924 dočkal extrémně výkonných a závodních verzí. Již v sedmdesátých letech bylo několik vozů s přeplňováním postaveno pro účast v soutěžích a celkem šestnáct původně sériových vozů s atmosférickým motorem se proměnilo v čistě okruhové závodní vozy pro účast v severoamerické sérii SCCA a podobný postup potkal i jeden vůz, který byl v roce 1979 připraven pro skupinu 4.
Rok 1980 pak přinesl Porsche 924 Carrera GTP, které sice využívalo skelet karoserie a několik dalších částí sériového modelu, ale ve skutečnosti se jednalo o čistokrevný závodní speciál pro vytrvalostní závody, což odhaloval již jeho vzhled s extrémně rozšířenou karoserií.
Celkem vzniklo jen šest vozů 924 Carrera GTP, z nichž jsou ještě navíc dva kvůli motoru o objemu 2,5 litru uváděny jako 944 Carrera GTP. Ve své původní podobě s přeplňovaný dvoulitrem o výkonu 235 kW tento vůz dojel ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans v roce 1980 na šestém místě v celkovém pořadí a třetím ve třídě GTP. O rok později zde startovalo přeplňovaným 2,5litrovým motorem poháněné kupé s výkonem 301 kW, které bylo celkově sedmé a třetí v rámci své třídy.
Na závodní provedení pro třídu GTP svým vzhledem a částečně i výkony navazovalo Porsche 924 Carrera GT s výrazným vstupem vzduchu na kapotě, rozšířenými blatníky a především přeplňovaným dvoulitrem naladěným na výkon 154 kW a točivý moment 280 N.m.
Prototyp tohoto vozu s maximální rychlostí 240 km/h a zrychlením z 0 na 100 km/h za 6,9 s byl představen již na IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1979, ale produkční model byl na trh uveden až v roce 1981 a vznikl v sérii pouhých 406 vozů a to včetně šesti vývojových prototypů.
Na tento model navázalo Porsche ještě v roce 1981 provedením 924 Carrera GTS s výkonem 180 kW a točivým momentem 335 N.m, jehož maximální rychlost byla 250 km/h a akceleraci z 0 na 100 km/h zvládlo za 6,2 s. Tato verze, která měla posloužit především, jako základ soukromým týmům pro stavbu jejich vlastních závodních vozů vznikla v počtu pouhých 59 vozů, z nichž 15 bylo v provedení Carrera GTS Clubsport se sníženou hmotností, ochranným rámem v interiéru a výkonem 199 kW.
Absolutním vrcholem v hierarchii modelové řady 924 se pak stala Carrera GTR, jejíž přeplňovaný dvoulitr disponoval výkonem 280 kW (380 k) a točivým momentem 405 N.m. Tento model byl uveden rovněž v roce 1981 a byl vlastně již skutečným závodním vozem, který vznikl v počtu pouhých 17 exemplářů.
Porsche 924 S
Labutí písní modelové řady 924 ovšem poměrně dlouhou se stalo provedení s prostým označením S, ukrývajícím ovšem poměrně rozsáhlé změny v technice oproti původní verzi.
Porsche 924 S nabízené v letech 1986 až 1988 má totiž pod svou kapotou 2,5litrový čtyřválec modelu 944 naladěný na výkon 110 kW a točivý moment 190 N.m, který spolupracuje s pětistupňovou manuální převodovkou případně třístupňovou automatikou.
Kupé o hmotnosti 1190 kg zvládlo akceleraci z 0 na 100 km/h za 8,5 s a dosahovalo maximální rychlosti 215 km/h. Pro svůj poslední rok na trhu s se pak dočkalo zvýšení výkonu na 118 kW a točivého momentu na 210 N.m. Maximální rychlost pak vzrostla na 220 km/h, zatímco čas potřebný k akceleraci se zkrátil na 8,2 s.
Odlišit Porsche 924 S o verzí s atmosférickým dvoulitrovým motorem lze vlastně jen díky 15palcovým kolům s designem telefonního číselníku uchyceným na pěti šroubek a zpoza nich vykukujícím kotoučovým brzdám na zadních kolech. Necelé tři roky výroby daly vzniknout 16.669 kupé 924 S.
Porsche 944
Přímou evolucí, kterou nezastírá ani samotná automobilka Porsche, byl z modelu 924 vyvinut výkonnější a zároveň i luxusnější model 944, který po celá osmdesátá léta tvořil střed nabídky vozů své značky s koncepcí transaxle.
Premiéra Porsche 944 se odehrála na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1981 a prodej se naplno rozběhl v roce následujícím. Novinka se od svého staršího příbuzného na první pohled odlišovala výrazně rozšířenými blatníky, ukrývajícími širší kola, výkonnější brzdový systém i přepracované nápravy.
Pod kapotou pak byl atmosférický řadový čtyřválec o objemu 2,5 litru s chlazením kapalinou, který pocházel z vlastního vývoje automobilky Porsche a byl vybaven dvojicí proti sobě běžících vyvažovacích hřídelí. Díky nim se tento motor mohl pochlubit velmi nízkými vibracemi.
Zákazníci, odborníci a fanoušci značky, kterým bylo jedno, kde a kolik válců má motor jejich Porsche, si mohli užívat vynikající vyvážení vozu a jeho skvělou ovladatelnost. Tu ocenil magazín Car & Driver v roce 2004 a britský Autocar je pak model 944 S2 uvádí jako nejlépe ovladatelný vůz roku 1989.
Porsche 944 vedle skvělého rozložení hmotnosti mezi nápravy a z něj pramenící téměř dokonalé ovladatelnosti nabízelo díky svému motoru o objemu 2,5 litru s výkonem 120 kW a točivým momentem 205 N.m i velmi dobré dynamické vlastnosti. Zrychlení z 0 na 100 km/h totiž zabralo jen 8,4 s a maximální rychlost byla více než dostačujících 220 km/h.
V podobě, v níž byl model 944 představen v roce 1981 se udržel na trhu až do roku 1986, kdy se začalo prodávat modernizované provedení s novými nápravnicemi, upraveným uložením převodovky a především zcela novou palubní deskou a výplněmi dveří. Původní provedení převzaté z modelu 924 se tak stalo minulostí.
Posledních úprav se pak základní provedení dočkalo v roce 1989, kdy byl objem dvouventilového čtyřválce zvýšen na 2,7 litru. Důvodem byla montáž katalyzátoru a snaha udržet motor na původních, resp. ještě o trochu lepších hodnotách, což se s výkonem 121 kW a točivým momentem 225 N.m povedlo.
Porsche 944 Turbo
Porsche si v osmdesátých letech své modely s koncepcí transaxle hýčkalo a v roce 1985 představilo 944 Turbo, které se od atmosférického provedení odlišovalo novým provedením integrovaného předního nárazníku i designem 16palcových litých kol.
To hlavní se ovšem ukrývalo pod kapotou, kde byl uložen dvouventilový čtyřválec o objemu 2,5 litru s výkonem 162 kW a točivým momentem 300 N.m, který spolupracoval s pětistupňovou manuální převodovkou.
Porsche 944 Turbo s pohotovostní hmotností 1280 kg zvládlo akceleraci z 0 na 100 km/h za 6,3 s a automobilkou udávanou maximální rychlost 245 km/h se testovacím jezdcům renomovaných motoristických magazínů podařilo překonat a dostat se sériovými vozy až na 255 km/h.
Vedle svých jízdních výkonů nabízel tento model i bohatou standardní výbavu, v níž vedle výkonného audiosystému, elektrického ovládání vnějších zpětných zrcátek, oken a rozměrného střešního okna či sedadel figurovalo i ABS a v roce 1987 se model 944 Turbo stal prvním sériovým vozem na severoamerickém trhu s čelním airbagem řidiče i spolujezdce.
Porsche 944 S
V roce 1987 se objevuje Porsche 944 S, které se v nabídce usadilo mezi standardní a přeplňované provedení s šestnáctiventilovým atmosférickým čtyřválcem o objemu 2,5 litru.
Tato nová verze sdílela design karoserie i provedení interiéru s výchozím provedením 944, ale její dvouvačkový motor disponoval výkonem 140 kW a točivým momentem 230 N.m.
Kupé s pohotovostní hmotností 1280 bylo v tomto provedení nabízeno pouze v letech 1987 a 1988. Maximální rychlost Porsche 944 S byla 228 km/h a akceleraci z 0 na 100 km/h zvládlo za 7,9 s.
Porsche 944 Turbo S
Pro rok 1988 si Porsche připravilo další oživení nabídky svých čtyřválců v podobě modelu 944 Turbo S. Přeplňovaný motor tohoto modelu poskytoval z objemu 2,5 litru maximální výkon 184 kW a točivý moment 350 N.m. Tyto hodnoty mířily na zadní kola výhradně prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky.
Vedle vyššího výkonu motoru nabídla tato varianta i stavitelné tlumiče Koni spolu s dalšími úpravami podvozku a výkonnější brzdový systém s předními kotouči a čtyřpístkovými třmeny z modelu 928 S4. Standardní výbava pak zahrnovala mimo jiné automatickou klimatizaci a audiosystém s deseti reproduktory.
Porsche 944 Turbo S bylo v nabídce pouze jeden jediný rok, resp. od roku 1989 vystřídalo v nabídce slabší přeplňovanou verzi, vypustilo ze svého názvu písmeno S a nadále ohromovalo akcelerací z 0 na 100 km/h za 5,9 s či maximální rychlostí 260 km/h.
Porsche 944 S2
Ve druhé polovině osmdesátých let přicházelo Porsche s novinkami ve své nabídce prakticky každý rok a díky tomu jsme se v roce 1989 dočkali premiéry modelu 944 S2. Design exteriéru byl za pomoci integrovaného předního nárazníku sladěn s provedením Turbo, zatímco pod kapotou byla nová evoluce atmosférického šestnáctiventilového motoru.
Kapalinou chlazený čtyřválec měl totiž objem zvýšen na 3,0 litru, což byla hodnota, kterou se nejen na přelomu osmdesátých a devadesátých let honosily především motory, které měly o dva válce navíc.
Tato pohonná jednotka s dvojicí vačkových hřídelí a čtyřmi ventily na válec disponovala výkonem 155 kW a točivým momentem 280 N.m. Tyto hodnoty stačily ve spojení s pětistupňovou manuální převodovkou na zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,8 s a dosažení nejvyšší rychlosti 240 km/h.
Porsche 944 S2 přineslo v roce 1989 první rozšíření karosářských verzí o kabriolet s plátěnou střechou, který byl v prvním roce vyroben v počtu pouhých šestnácti vozů, ale již v roce 1990 vzniklo 3983 kabrioletů, aby v následujícím roce, kdy produkce modelové řady 944 skončila, bylo vyrobeno jen 1702 kabrioletů.
Ještě větší vzácnosti jen nejen v rámci modelové řady 944, ale všech vozů značky Porsche model 944 Turbo Cabriolet, který byl vyráběn pouze v roce 1991 a má na svém kontě jen 625 exemplářů, což je vzhledem k celkovému počtu 163.192 vozů rodiny 944 vyrobených v letech 1982 až 1991 pouhá kapka v moři.
Porsche 968
Porsche 968 bylo původně vyvíjeno jako 944 S3, ale změny provedené v designu i technice byly natolik rozsáhle, že se jej automobilka rozhodla uvést na trh v roce 1992 pod vlastním číselným označením jako kupé i kabriolet.
Vedle koncepce zůstal typ 968 věrný i skeletu karoserie svých předchůdců, i když i ten se dočkal jistých úprav, souvisejících ovšem se zvýšením tuhosti a dalším vylepšením již tak velmi dobré ochrany proti korozi.
Nejvýraznější změny se odehrály v oblasti designu předních i zadních partií. Především v souvislosti s přídí je nejčastěji zmiňována inspirace osmiválcovým typem 928 se stejným způsobem vyklápění světlometů. Ve skutečnosti došlo již tehdy u Porsche k jistému sjednocení designu napříč modelovými řadami od 968 přes 911 až po 928, což poměrně dobře dokumentuje srovnání tvarování předního nárazníku čtyřválce s o rok později uvedenou generací 993 a podobné je to i s designem zadních partií, i když zde jsou přeci jen výraznější rozdíly.
V interiéru se odehrály výrazně menší změny než v případě karoserie. Palubní deska, výplně dveří i sedadla vycházejí z posledního modelového roku typu 944. Dva roky po své premiéře se 968 dočkalo sedadel z tehdy nové 911 již zmiňované generace 993. Výbava vedle elektrického ovládání vnějších zpětných zrcátek, oken, střechy a sedadel zahrnovala i dvojici čelních airbagů, ABS, audio systém a nechyběla ani klimatizace.
Pod kapotou byl uložen důkladně zmodernizovaný atmosférický čtyřválec o objemu 3,0 litru s proměnným časováním ventilů VarioCam, disponující výkonem 176 kW a točivým momentem 305 N.m, který standardně spolupracoval s šestistupňovou manuální převodovkou a na přání mohl být spojen se čtyřstupňovou převodovkou Tiptronic.
Kupé dlouhé 4320 mm, široké 1735 mm, vysoké 1275 mm s pohotovostní hmotností 1370 kg dosahovalo maximální rychlosti 252 km/h a akceleraci z 0 na 100 km/h zvládlo za 6,5 s, resp. 7,9 s u vozů s převodovkou Tiptronic. Automobil na 16palcových kolech se okamžitě po svém uvedení zařadil mezi nejlépe ovladatelné vozy na trhu a dodnes patří díky svým vyváženým vlastnostem mezi špičku.
Porsche 968 i přes atraktivní linie, komfortně zařízení interiér a špičkové jízdní vlastnosti nedosáhlo takových prodejních úspěchů jako jeho předchůdci. Za hlavní důvod jeho neúspěchu je uváděna jeho cena, která se při uvedení na trh pohybovala okolo 90.000 tisíc marek.
Porsche 968 Clubsport
Porsche si bylo příliš vysoké ceny svého nejlevnějšího modelu vědomo a chtělo svým zákazníkům nabídnout automobil, který si zachová všechny přednosti modelu 968, ale přitom bude mít nižší cenu. Výsledkem se stalo provedení Clubsport, které bylo v nabídce v letech 1993 až 1995.
Porsche 968 Clubsport se od výchozí verze odlišovalo především spartánštějším provedením interiéru. Původní 2+2místné uspořádání vzalo za své, když byla odstraněna zadní sedadla a ta přední byla nahrazena lehčími manuálně stavitelnými skořepinami Recaro. Čtyřramenný volant s airbagem pak uvolnil prostor tříramennému sportovnímu volantu bez airbagu.
Došlo rovněž na lehkou redukci odhlučňovacích hmot, namísto elektrického ovládání oken bylo použito manuální a klimatizace se ze standardní výbavy stala prvkem dodávaným za příplatek.
Změny se odehrály i v oblasti podvozku a světlá výška se díky novým tlumičům s pružinami snížila o 20 mm. Kontakt s asfaltem standardně zajišťovala 17palcová litá kola. Pohonná jednotka byla použita beze změn ze standardní 968 a byla spojena výhradně se šestistupňovou manuální převodovkou.
Všechny provedené úpravy přinesly snížení pohotovostní hmotnosti na 1320 kg a další vylepšení ovladatelnosti, i když dynamické schopnosti zůstaly na stejné úrovni jako u výchozího modelu 968.
Porsche nabízelo provedení Clubsport pouze jako kupé, u nějž bylo možné vybírat jednoho z šesti pastelových odstínů od dvojice modrých přes červenou, černou, bílou až po žlutou, v níž bylo 968 CS k vidění nejčastěji. Odstínu karoserie odpovídalo i barevné provedení litých kol a zadní strany skořepinových sedadel.
Porsche 968 Clubsport se základní cenou 77.500 marek i přes své nesporné kvality výraznějšího úspěchu nedosáhlo, ale v letech 1994 a 1995 bylo základem pro verzi Sport. Ta byla vyráběna pro britský trh a měla přední i zadní sedadla z původního modelu 968 spolu s elektrickým ovládáním oken a centrálním zamykáním.
Porsche 968 Turbo S
Podobně jako model 924 s provedením Carrera GT a jeho dalšími evolucemi se i Porsche 968 dočkalo extrémně výkonné verze. Ta byla navíc v době svého vzniku pro širší veřejnost tak trochu obestřena tajemstvím.
Porsche totiž model 968 Turbo S nijak zvlášť světu neprezentovalo. Důvodů bylo několik a jedním z nich byla i cena, která byla stanovena na 175.000 marek a dalším skutečnost, že se jednalo o automobil, který byl silniční verzí čistě závodního vozu 968 Turbo RS pro sérii ADAC-GT.
Porsche 968 Turbo S se od svých nepřeplňovaných sourozenců lišilo hlubším předním nárazníkem, kapotou motoru s dvojicí NACA vstupů vzduchu, stavitelným zadním křídlem a 18palcovými koly.
Pohonnou jednotkou byl přeplňovaný třílitrový čtyřválec s dvojicí ventilů na válec namísto čtyř použitých u atmosférických 968. Tento motor byl naladěn na výkon 224 kW a točivý moment 500 N.m. Kupé se šestistupňovou manuální převodovkou zvládlo akceleraci z 0 na 100 km/h za 5,0 s a dosahovalo maximální rychlosti 280 km/h.
Z bran automobilky Porsche údajně vyjelo pouze šestnáct vozů 968 Turbo S pro běžný silniční provoz, zatímco závodní 968 Turbo RS s výkonem 257 kW měla být jen čtyři.
Všech Porsche 968 pak mělo být v letech 1992 až 1995 vyrobeno jen 12.776 exemplářů. S posledním z nich se uzavřela historie čtyřválcových sportovních vozů značky Porsche s koncepcí transaxle a od druhé poloviny devadesátých let je vstupním modelem do jejího světa dvoumístný roadster Boxster s motorem před zadní nápravou.
Foto: Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG., Wheelsage.org, Auto.cz
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat