Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda Fabia: Design po generacích

Jakub Sochor Jakub Sochor 3. 9. 2014
41
Potkáváte ji poměrně často a v hojném počtu. Přesto se však málokdo pozastaví, odhlédne od frekventovanosti a zamyslí nad tvarovými vlastnostmi, z nichž některé bychom si s malým hatchbackem Škoda Fabia za běžných okolností nespojovali.


Úvod


Modelová řada Fabia je produkována již patnáct let. Za tu dobu vznikla ve třech generacích a třech karosářských variantách, ze kterých byla postupně odvozena další, zejména užitková provedení. Posloužila také jako základ během přípravy pozoruhodné, avšak téměř zapomenuté studie Paris (2000), založené na sériové karoserii typu kombi. V mezigeneračním přehledu se však zaměříme na provedení hatchback, které tvoří základ nabídky a zároveň navazuje na své předchůdce postavené v téže karosářské kategorii – Favorit a Felicii.

Vzhledem k tomu, že Fabia první generace je moderním malým hatchbackem, postaveným dle dobovým zásad a s nulovými vazbami na starší modely značky v nižší třídě, nepřekvapí, že se Felicii vzdaluje jak z hlediska rozvržení hmoty, tak jejího modelování. Zejména na počátku tohoto milénia začaly působit tvary Felicie, založené na modernizovaném základu letitého Favoritu, značně archaicky. Estetickou překonanost způsobilo hned několik faktorů, mezi něž patří ostrý přechod mezi sloupky A a střechou (a s ním související krabicové proporce s minimální plasticitou vnějších panelů) nebo také ploché a strmé čelo bez prostorového oživení – například dynamicky vybíhající maskou směrem dopředu, což patří mezi klíčové znaky čelních partií dnešních vozidel Škoda. V neposlední řadě je důležité zmínit interiér s přístrojovou deskou, jejíž spodní část pochází z druhé poloviny osmdesátých let minulého století, či například díly, které svým provedením odpovídají již překonaným zvyklostem – to se týká zejména matné optiky krytů reflektorů nebo zapuštěných vnějších klik dveří.

Výše uvedené prvky patří mezi důvody, proč Felicia – byť byla vyráběna ještě rok a půl souběžně s první Fabií – nestačila na trendy nastupujícího třetího tisíciletí. Moderní hatchback nového jména, jehož špionážní snímky se v médiích objevily již v březnu roku 1999, rozvinul některé rysy první generace moderní Octavie (1996) a, i když jde spíše o detail, použil pro své označení působivý font písma symbolizující novou éru vozidel české značky.

Ačkoli právě písmový font odráží tvarový styl všech tří generací Fabie. V případě nejstarší z nich jde o písmové znaky s vertikální orientací a důrazem na elegantní klenutí jejich jednotlivých částí. U druhé generace nastává příklon k horizontálnímu uspořádání a kurzívnímu proložení, které znázorňuje dynamičnost a vizuální energii dobového designérského směru značky. Současnost se nese na vlně jednoduchosti, souběžně s minimalizací loga výrobce a příchodem nového firemního designu.

Opusťme však grafické provedení písma pro modelová označení a zaměřme se na automobil jako celek. Vraťme se tedy na konec minulého století, k prameni modelové řady Fabia a také do doby, kdy první moderní Škoda (Octavia) očekávala svou první velkou modernizaci.



1. generace


1. generace (1999–2008)

První generace hatchbacku Fabia, jehož premiéra proběhla roku 1999 na autosalonu ve Frankfurtu, je prvním malým vozem české značky, který vzešel z moderního tvarového směru. Na návrhu karoserie pracoval Brazilec Raul Pires, přičemž v čele projektu stál Belgičan Dirk van Braeckel – tato brilantně sehraná dvojice ztvárnila design, který byl na poměry dobového segmentu malých vozů neobyčejně vyspělý. Nejstarší Fabia je jedním z ojedinělých vozidel konce dvacátého století, jehož veškerou estetiku tvoří forma karoserie – vyváženost proporcí, elegantní soulad obou karosářských prostorů a v neposlední řadě také harmonický vztah mezi ztvárněním exteriéru a jednotlivých částí kabiny.

Forma karoserie, která byla zmíněna výše, spočívá v klasickém dvouprostorovém hatchbacku, jehož ponton tvoří uhlazený základ pro prosklenou část ohraničenou dynamicky zkoseným sloupkem A a poměrně výrazným sloupkem C. Podíváme-li se na karoserii z boku, uvidíme delší přední a zadní kratší převis, což může působit – zejména po zvolení výrazného barevného odstínu laku karoserie – sportovním dojmem. Zcela zásadní je však pro karoserii vozu Fabia její přiměřený objem a pečlivé modelování všech partií exteriéru – nikoli však formou prohlubní či ostrých zásahů do vnějších panelů, ale měkce zaoblenými díly a snahou minimalizovat spáry mezi nimi, čímž se dostáváme k přídi. Oproti Felicii jsou čelní partie automobilu osazeny plastickým nárazníkem, který nejenže plynule navazuje na přední blatníky a kapotu, ale zároveň také tvoří základ pro moderní kryty reflektorů a masku chladiče.

Obdélníkový rám se zaoblenými rohy vychází z návrhu poprvé použitého na Octavii (1996) a posléze i na modernizované Felicii (1998). Odkazuje na mohutné masky českých vozidel z třicátých let minulého století. Tento díl, proložený dvaceti devíti vertikálními žebry a lemovaný chromovým pásem, propůjčuje přídi důstojný vzhled, na jehož dospělosti má klíčový podíl absence samoúčelných dekorací a zdůraznění funkčnosti jednotlivých prvků. Originálně tvarované kryty světlometů nezasahují do boků – ačkoli mezi finálními skicami se objevily i návrhy s plastickým zalomením do stran, jejichž obdobu známe kupříkladu z druhé generace řady Octavia. Jejich vnější okraj navazuje na boční hranu kapoty a volně pokračuje do sloupku A.

Hovoříme-li o harmonii, poukažme na ztvárnění zádě, která i po patnácti letech upoutá pozornost svou vyvážeností. Nejde ale jen o proporce – zásluhu na nadčasovosti má i provedení krytů koncových světel a jejich začlenění do zadních partií jako celku. Symetričnost tvarů podtrhuje také vhodně zvolený poměr mezi rozměry okna a zadního čela, jež od sebe odděluje malá vložená plocha. Svěžest a uhlazenost zádě modelu Fabia je násobena při jejím přímém porovnání s – tehdy již značně archaickou – Felicií. Podobná slova lze použít v souvislosti s interiérem, při jehož navrhování se designéři řídili základními geometrickými obrazci – ty jsou podepsány pod výsledným tvarem téměř všech užitých dílů v kabině. Jde zejména o obdélníkový středový panel, který je vsazen do hmoty formované ostrými linkami. Samotná deska je lemována horizontálními linkami, které ohraničují plochy s různými funkcemi. V roce 2004 došlo ke zhodnocení materiálů – stalo se tak v rámci modernizace.

V úvodu padla zmínka o tom, že finální návrh první generace vozu Fabia je výsledkem spolupráce Raula Pirese a Dirka van Braeckela. Připomeňme, že je tato dvojice podepsána také pod tvary Bentley Continental GT/ Flying Spur. Oprostíme-li se od nesporných rozdílů v cenové hladině, segmentu a renomé obou vozidel, můžeme mezi českým a britským modelem vypozorovat určité společné znaky, kterým byl předloni věnován samostatný článek. V praxi jsme tak svědky něčeho, co lze nazvat charakteristickým rukopisem tvůrce – v tomto případě dvojice, jejíž sehranost dala vzniknout i dalším pozoruhodným projektům, mezi něž patří například reprezentativní sedan Bentley Mulsanne (2010).


2. generace


2. generace (2007–2014)

Tvary druhé generace hatchbacku je třeba vnímat v kontextu doby jeho vzniku. Již v roce 2003, v období působení Thomase Ingenlatha v čele designu značky Škoda, byl ve Frankfurtu představen koncepční vůz Roomster. Odmyslíme-li si konstrukční specifika této unikátní studie a zaměříme-li se na tvarovou stránku věci, všimněme si poměrně výrazné změny v oblasti plasticity vnějších dílů, která postihla ztvárnění krytů předních i zadních světel, řešení prosklení kabiny a pojetí masky chladiče. Provedené úpravy dílčích prvků se staly součástí nového tvarového směru, který byl důkladně rozpracován prostřednictvím vizí Yeti a Yeti Roadster (představených v roce 2005), přičemž o rok později k nim přibylo designérské cvičení s názvem Joyster.

Ve všech uvedených příkladech je zřetelný příklon k vizuální pestrosti a emocionalitě, jíž prosadil Jens Manske, německý designér se zkušenostmi ze studií firmy Mercedes-Benz a klíčový tvůrce projektu Smart. Zatímco Ingenlath vynikl schopností navrhnout design, jehož působivost je definována především pečlivým modelováním hmoty a citem k charakteristickým rysům značky (což nyní potvrzuje u Volva), Manske usiloval o oživení tvarů a jejich výraznost. Druhá generace Fabie tedy působí plastičtějším a výraznějším dojmem, na čemž má podíl hned několik aspektů, zejména však radikální změna proporčnosti.

Druhé generační vydání Fabie navazuje na rysy, s nimiž v roce 2006 přišel atypický model Roomster. Z něj přebírá hatchback nově formovanou příď s maskou, která postrádá souvislé orámování známé z první generace – namísto něj lemuje spodní část mřížky štíhlá chromová linka, nad níž se nachází masivní plastická lišta s logem výrobce. A podobně jako tento estetický útvar, také kryty předních reflektorů a koncových světel jsou třídimenzionální – opouštějí plochost předchozího modelu a experimentují s novým způsobem prostorového řešení.

Inspirace Roomsterem, případně výstavním Joysterem, je zřetelně znát i ze záměru vizuálně sjednotit boční okna a čelní sklo do kontinuálního pásu, na jehož horní přímo vedenou linku dosedá rovná střecha. Jde o kreativní prvek, který má za následek ostrý roh zadního bočního okna. V těchto místech rovněž dochází k ostrému stočení linie mezi okny a pontonem (zvané beltline) směrem nahoru.

Mezigeneračně výraznější je také interiér. Přístrojová deska – včetně základních vzorů čalounění a provedení výplní dveří – byla převzata z Roomsteru. Pomineme-li tento projev unifikace a zaměříme-li se na design jako takový, uvidíme desku, která nahrazuje původní velkou schránku před spolujezdcem dvěma menšími boxy. Hrany vík těchto schránek jsou však zcela viditelné, s čímž jsme se u první generace nesetkali – víko zde plně zapadalo do spodní části desky. Dominantou kabiny je středový panel vybíhající do prostoru. Zvláštní pozornost zasluhují čtyřúhelníkové kliky dveří, jejichž tvar koresponduje s kurzívním fontem písma, použitým pro modelové označení na zádi.


3. generace


3. generace (od 2014)

Říká se, že nejnovější generace Fabie má jako první model v historii své řady linii tornado. Chápeme-li však tento prvek jako osu, jejímž úkolem je propojit přední a zadní osvětlení karoserie a členit – a zároveň zdynamičtit – ponton na dvě části, připomeňme, že se takto koncipovaným rysem vyznačuje již druhá generace hatchbacku. Nutno však říci, že v případě nejnovějšího modelu má tento útvar nejen estetickou, ale také praktickou funkci, která spočívá v usměrnění proudění vzduchu tak, aby voda odlétávající od kol nepřekročila tuto část profilu a nezasáhla boční okna.

Příď sestává z desetiúhelníkové masky, s níž sousedí neméně komplikované (oproti minulému provedení těch samých partií) kryty reflektorů. V porovnání s předchozí Fabií je maska proložena klenutými žebry a lemována štíhlým rámem, jehož decentní vzhled koresponduje s moderním logem značky. Zvláštní pozornost ale zasluhuje samotná kompozice čelní části, která je – podobně jako u aktuální Octavie – tvořena poměrně velkým množstvím ploch. Ty jsou sjednoceny úhledným vykrojením horní části nárazníku a zdynamičtěny kapotou, jejíž provedení je neplastičtější ze všech dosavadních Fabií – zaujme vrstvením dvou hlavních ploch a bočním ohraničením vydutými křivkami, které odkazují na tentýž prvek letošního konceptu VisionC. Světlomety však opouštějí radikální ostrost hran jiných vozidel značky a své ostré linky kultivují křivkovým zakončením horní části krytu.

Zcela zásadní je ale pro design nového automobilu proporčnost, která propojuje vpravdě to nejlepší z obou předchozích generací – vyváženost objemu obou karosářských prostorů z první Fabie (právě odtud pramení četné poznatky o inspiraci nejstarší Fabií) a dynamicky vyhlížející detaily její nástupkyně. Zvláště v porovnání s druhou generací je znát velký pokrok v oblasti proporční symetrie, což je zřetelné zejména při pohledu na záď. Zůstaneme-li u těchto partií, upozorněme na sofistikované páté dveře, které – vzhledem k ustálenému tvarovému trendu zcela očekávaně – doplňuje rovnoramenný lichoběžník svíraný z obou bočních stran trojúhelníky.

Zatímco přístrojová deska předminulé generace polarizuje uživatele na příznivce (preferující přehlednost, téměř bauhausovskou čistotu formy a řád) a kritiky (pro něž je kabina příliš jednotvárná), její druhá generace působí dojmem propracovanějšího, ale zároveň vizuálně méně nadčasového prostředí. U aktuálního provedení je zřejmé, že dochází k nemalé proměně, která se týká architektury desky i pojetí jejího dekoru. Ten je tvořen mohutným plastovým dílem, který je vsazen do střední části desky a zahrnuje dotykový displej multimediálního systému. Do téže linie je situován postranní výdech ventilace (na levé straně), jenž byl zpracován v jiném stylu než centrální otvory – tato různorodost odpovídá obdobnému uspořádání prvků v interiéru Octavie a patřičně oživuje prostředí.

Objem kabiny narostl, což se podepsalo na rozměrech jejích dílčích částí – celková délka interiéru činí 1674 mm (o 8 mm více než u předchůdkyně). Přední sedadla jsou ukotvena o 4 mm níže a šířka kabiny v oblasti loktů je mezigeneračně větší o 21 mm vpředu (celkově 1401 mm) a o 2 mm vzadu (1386 mm).


Mezigenerační srovnání


Mezigenerační srovnání? Spíše mapování tří svébytných tvarových projevů

Významný americký architekt Frank Lloyd Wright kdysi řekl, že dům, který má charakter, má dobrou šanci, že bude časem nabývat na hodnotě. Možná bychom mohli totéž říci o automobilu, budeme-li chápat charakter jako něco, co tvoří osobitost a slovy těžko definovatelnou vyzařující působivost – nebo chcete-li auru – návrhu. Lze totiž bez nadsázky konstatovat, že tvary první generace Fabie – dnes, patnáct let po svém uvedení na autosalonu ve Frankfurtu – nepřestávají překvapovat svou trvanlivostí a vyzrálostí. Díky tomu působí vůz mezi svými dobovými – ale i některými dnešními – konkurenty dospělým dojmem.

Při navrhování generačně mladšího modelu designéři upustili od vnějších ochranných lišt. Stalo se tak ve prospěch estetiky karoserie, její uhlazenosti a tvarové čistoty. Vůz tak přišel o onu optickou dospělost a nabyl hravějšího, méně vážného vzhledu, který měl být plastičtější a sportovnější. Tomu napomáhala rovná střecha, která vybízela k odlišnému barevnému provedení od zbylé karoserie. Avšak problematické proporce byly častým námětem k diskusi nad kvalitou designu, mezi jehož stěžejní aspekty patří právě symetrie a celková vyváženost.

Nejnovější model klade důraz na symbolické prvky, přičemž těmi nejzajímavějšími jsou odkaz na věhlas českého sklářského umění (zastoupený tvary a optikou koncových světel) a inspirace kubismem, vyzařující z trojúhelníkových ploch ve spodní části pátých dveří. Ne nadarmo byl průkopník nového tvarosloví, koncept nazvaný Vision D, zachycen před Domem U Černé Matky Boží v Praze (od architekta Josefa Gočára), který je vrcholným dílem české kubistické architektury.

Ve tvarech Fabie se tak mísí motivy mající původ v oblastech, které se v automobilovém designu objevují zřídkakdy. O to bohatší a vrstevnatější však tvarosloví nové Fabie je – poukazuje na výtvarný a řemeslný um našich předků a zároveň představuje moderní, dobovému trendu plně poplatný automobil.

Škoda Fabia - porovnání rozměrů jednotlivých generací
Rozměr [mm]1. generace2. generace3. generace
Délka [mm]396040003992
Šířka [mm]164616421732
Výška [mm]145114981467
Rozvor [mm]246224622470
Rozchod kol vpředu143514331463
Rozchod kol vzadu142414261457
Zavazadlový prostor [l]260300330


Související články

Zobrazit celý článek
Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Avatar - aproximus
Jasný favorit je … FI
| 4. 9. 2014
nesmysl. F II před fl je designově zcela konzistentní. Její výraz zcela odpovídá jejímu třídnímu zařazení, je hravý, na nic si nehraje. Ne tak F III viz jak jsem psal výše. F I má své kvality, jednoduchostí a nekonfliktností je její design dost trvanlivý a chtělo by se říct - nadčasový. za mě F II, F I a na posledním místě neotesaná FIII (s neděleným B sloupkem :-( ).
Jasný favorit je … FI
| 4. 9. 2014
Zcela vynechme fabii 2 - absolutní přešlap. Porovnejme 1. a 3. generaci (já vím, zatím jen na "papíře"). Originální obrys předních světel u F1 (Thomas Ingenlath) je natolik výrazný, že je s podivem že nedošlo k jeho dalšímu rozvinutí. Kabaň ovšem navazoval na Manskeho (FII s OII fl) a na Ingenlatha tak trochu navazuje až nyní. Bohužel dnešní příď škodovek je strašně rozlámaná - výrazně chybí přímá a jasná linie (ať už rovná nebo zakřivená, ale hlavně jasná). Záď je úplně bídná u FII (totální chaos). FI je stále i po letech originální, u FIII bude potřeba si počkat na reálný dojem - ale je to spíš jen kopírování toho samého u všech modelů Škody. Málo osobitosti. Tu měla opravdu jen 1. generace fabie.
Avatar - Emel
Bentley?
| 4. 9. 2014
A mezi slepými... tak ne, aktuální Clio je (s drobnými výhradami) pěkné, Ibiza ST taky, i kombík od 208 byl zajímavý... ale Fabia I rozhodně patří k tomu nejlepšímu.
Avatar - aproximus
pro mě
| 4. 9. 2014
je nejhezčí dvojka před fl. ve slušné barvě na adekvátních kolech je to taková pravá škodovka. nová fabia mi nesedí, snaží se být příliš nabroušená a jakože dynamická, přitom je úplně obyčejná, navíc ty hrany dojem krabice jen podtrhují.
to se v automobilismu nic nedeje
| 4. 9. 2014
Nejsem si vědom "stokrát omletých" informací. Pokud máte dojem, že jsem zde uvedl poznatky, které již někde byly použity (kromě obecných faktických informací), o co přesně jde?

Označí-li někdo článek, jehož téma mu očividně nesedlo, za "kecy", rozhodně to nepovažuji za korektní.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku