TEST Range Rover Sport 4,2 Supercharged – Chvála rozmaru
Vžijme se na chvíli do situace, že chceme vlastnit auto, které zvládne sprint na 100km/h okolo 7 vteřin a budeme-li potřebovat, protáhne nás rozbahněnou roklí s prahy pod vodou. Po chvíli hledání se výběr zúží na … Range Rover. A protože ten klasický byl přece jen příliš velký a těžký, Bůh ve West Midlandu jej trochu zesportovnil a nadělil kompresor. K osmiválci. Benzínovému.
Půl roku jsem si myslel, že rozdíl mezi klasickým, Range Roverem a RR Sport je jen v marketingu. Chyba - oranžový testovací expres má už napohled změněnou masku, přední světlomety, blatníky, ale také zkrácenou střechu, rozvor a sešikmené D-sloupky. No on vlastně konstrukčně vychází z Discovery 3 a jako snížený Range Rover se jen tváří. Dvacetipalcová kola dílo dokonávají – postavíme-li oba modely vedle sebe, nelze se zmýlit. Mluvíme-li už o marketingu, hranice mezi oběma modely je zhruba ve čtyřiceti letech. RR Sport tak má za úkol oslovit ty zákazníky, kterým klasické řady Land Roverů připadaly až příliš vznešené, nemladé a nesportovní. První pohled kombinuje nižší siluetu, změněný tvar otvorů v předních blatnících a agresivní oranžový lak, vše pak působí dojmem velmi zdařilého tuningu. A o individualismus v rámci luxusu tady jde.
Interiéru vévodí, stejně jako u klasického RR, mohutnost a kvalita. Palubní deska s kapličkou, stejně jako rozměrný středový panel a tunel – vše zůstalo včetně bezchybné ergonomie. Vůz ale navíc disponuje systémem pohonu TerrainResponse, který od řidiče žádá jediné – otočným ovladačem zvolit povrch, po kterém se jede a případně přiřadit redukci (i za jízdy!) či upravit výšku karoserie nad zemí. Vše se stejně jako u Discovery 3 (test najdete zde) zobrazuje na barevném displeji na středovém panelu a funguje bezchybně. Kombinace imitace hliníku a pravého dřeva je sice trochu zmatená, pokud si ale na šedý plast nesáhnete, věříte jeho kovovosti. Kvalitní zpracování snad už ani nezmiňujeme, rozměrný volant s již několikrát pochváleným materiálem a průřezem věnce je také příjemnou tradicí.
suv landrover testy |
Poměrně těžké dveře se otevírají v dostatečném úhlu a vydrápání se do komfortních předních sedadel tak nedá mnoho práce. Sedáky i opěradla s pochopitelně koženým čalouněním drží docela dobře tělo v zatáčkách, konstruktérům by ale někdo měl konečně prozradit, že na světě se rodí i jedinci s výškou nad 185 centimetrů. Vepředu a zvláště vzadu jsem se svými 194 cm hladil pleší stropní obložení, což se mi stalo naposledy ve Freelanderu. Naopak vnitřní šířkou i délkou auto chvályhodně vyniká. Zkrácený rozvor vyžaduje trochu cviku při nástupu dozadu, pak je ale pasažér hýčkán mimo jiné vlastním vyhříváním sedačky či individuálním výstupem audiosoustavy.
Zavazadelník o základním objemu 958 litrů sice počítá s využitím až po strop, i tak je ale tato hodnota působivá. Hrana je sice logicky vysoko, dál se ale rozprostírá nekonečná rovina a to i po sklopení zadních sedáků a opěradel. Na rozdíl od RR lze samostatným tlačítkem otevřít i zadní okno a nenamáhat se s celými dveřmi.
suv landrover testy |
Už tak dost silný atmosferický osmiválec 4.4 (také je v nabídce) se stal základem pro obříka, kterému se v rámci třídy těžko hledá konkurence. Objem byl snížen na 4,2, přibyl kompresor a výkon vyskočil na více než dvojnásobek toho, co nabízí dieselová motorizace – 287 kW (390 k). Spolu s 550 Nm kroutícího momentu lze mluvit o hodnotách hraničících s bláznovstvím a to hlavně vzhledem k rozměrům a hmotnosti auta. Ne nadarmo má ale tato motorizace na štítku napsáno Supercharged. Po nastartování se neděje nic moc zvláštního a ukrotíte-li pravou nohu, pohybuje se auto stejně svižně a důstojně, jak jsme zvyklí u klasického RR. Motor není slyšet, ale vůz ve městě i mimo něj jezdí velmi dynamicky a díky nižší stavbě i s menšími náklony. Dvacetipalcová kola a tužší odpružení pak dávají zapomenout na rozměry a s podporou parkovacích senzorů a velkého rejdu je manévrování s vozem snadné i na omezené ploše.
Pak si ale vzpomeneme na velké S u jména motoru a oranžovou barvu vozu a sešlápneme pedál k podlaze. Dvě a půl tuny se dávají do pohybu s mohutností, kterou nezprostředkuje ani ta nejnadupanější nižší střední třída, byť s obdobnými dynamickými parametry. Zátah turba je pozvolný, s nakopnutím u naftových trhačů asfaltu nemá tahle síla nic společného. Po manuálním režimu řazení ani nesaháme, automat řadí neznatelně a i v běžném režimu nechává motor vcelku dost vytáčet. Teď máme ale sportovní mód, špičkou boty lechtáme podlahu pod plynem a sportovní auta okolo jsou zahanbena. Motor sice leze po kapotě, ale hukot není větší než u hymnické vody po lučinách. Stovka za necelých osm vteřin, dvoustovka za půl minuty a auto, brzděno pouze obrovskou čelní plochou, zrychluje dál… a letištní plocha končí. Brzdit z této rychlosti naplno je ozlomkrk, Range ale statečně drží směr a na suchém betonu není ani kus černoty. Na dálnici při dodržování rychlostního limitu točí motor na šestý stupeň veselých 2300 otáček.
suv landrover testy |
Ale nechvalme stále. Daní za radosti způsobené zrychlováním a hybností je spotřeba, kterou lze při současných tancích kolem cen ropy nazvat úsměvnou. Když si vezmeme k srdci maximální hodnoty rychlosti a zrychlení a budeme je používat jako mantru za všech okolností, palubní počítač se vzácně potká s praxí na hodnotách okolo 35-40 litrů na 100 km, což při 88-litrové nádrži znamená dojezd okolo 250 km. Budeme-li onu obludu pod kapotou dráždit jen občas, při předjíždění či ukazování zad na křižovatkách, klesne tato hodnota o deset litrů. Zapomeneme-li na výraznější využívání turba, klesne průměr pod 20 litrů – nezáleží přitom, zda na dálnici, na okreskách či ve městě. A pojedeme-li mimoměstskou ekorallye, byť se solidním průměrem 81 km/h, zkuste někdo trumfnout mých rekordních 11 litrů…
V téměř jakékoli rychlosti je RR Sport jednoznačně více silniční než klasický Range. Minimální náklony v kombinaci s hmotností a výškou vrženou do zatáčky nás překvapovaly po celý test. Ještě lepší je ale fakt, že dvacetipalcová kola byla schopna odtlumit většinu silničních nerovností a k posádce propouštěla pouze zvukové projevy. Problémy kupodivu nebyly ani s velkým volantem, jehož posilovač dávkoval účinek téměř přesně podle našeho očekávání. Velmi dobrá spolupráce automatické převodovky s motorem způsobila, že jsme ani neměli potřebu zkoušet manuální mód – při obou režimech agregát sázel rychlosti velmi jemně a bez zbytečných prodlev.
suv landrover testy |
Musíme se přiznat – do extrémního terénu jsme s tímto autem nezajeli. Přejíždění muld, obrubníků a v zimě trocha těch sněhových polí budou pravděpodobně maximem, co si s vozem za 2,5 milionu a s nízkoprofilovými pneumatikami jeho majitel dovolí. Mimo cesty jsme ale poctivě ověřili redukci i křížitelnost náprav, stejně jako nadstandardní světlou výšku a nájezdové úhly – vše je skvělá a s výjimkou VW Touareg nemá ve světě rychlých SUV konkurenci. Široké pneumatiky Continental se silničním vzorkem sice ani jednou neproklouzly, přesto jsme rádi přejeli zpět na asfalt – tam je totiž tenhle RR pro rychlé duše doma.
První cena vozu | 1.545.000 (2.7 TD V6 140 kW, S) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 2.434 000 (4,2 SC V8 287 kW, Vogue) |
Základní cena testovaného vozu | 2.434.000 (4,2 SC V8 287 kW, Vogue) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 2.581.000 (4,2 SC V8 287 kW, Vogue) |