TEST Rychlý test: Chevrolet Trax vs. Opel Mokka

Každá automobilka občas překvapí rozhodnutím, kterému na počátku nechybí odvaha a na konci je komerční úspěch. Do této kategorie spadá i krok koncernu General Motors – globální rodina čtyř malých SUV vypálila konkurenci (tedy kromě Nissanu Juke) rybník, další automobilky rychle uvádí podobné modely, nebo se k tomu alespoň chystají. Z kompletní čtveřice Buick, Holden, Chevrolet a Opel se u nás prodávají posledně jmenovaní dva. Jeden pod jménem Trax, druhý s názvem Mokka.

První kontakt

Obě auta vsadila na mohutné tvary, Chevrolet je s ploššími boky a vyšší přídí ještě robustnější. Trax navíc do už tak expresivního designu zakomponoval větší masku chladiče a větší mlhovky, naopak zezadu je navzdory rozměrnějším lampám tvarově subtilnější. Vnější rozměry se přitom samozřejmě liší jen kosmeticky.

Rozdíly uvnitř jsou podstatně výraznější. Stejná je jen základní architektura a některé ovládací prvky. Opel si drží jednotný styl, který je shodný od Merivy po Insignii – Mokku tedy nevyjímaje. Má klasické tubusy v přístrojovém štítu a středový panel posetý tlačítky. Ten na první pohled vypadá příliš složitě, po krátkém seznámení je ale obsluha všech funkcí příkladně rychlá a intuitivní. Na samotném vrcholu se pak v kapličce ukrývá displej sloužící pro rádio, navigaci i parkovací kameru.

V Traxu je vše jmenované právě naopak. Kombinace ručičkového otáčkoměru a digitálních ukaztelů ostatních údajů se inspiruje ve světě motocyklů – stejné řešení už používá model Aveo, podobné i mini Spark. V duchu amerických tradic nechybí ani digitální kompas. Podobně revoluční je i provedení multimediálního systému: rozhraní MyLink se 7‘‘ dotykovou obrazovkou používá naprosté minimum tlačítek, po vzoru konkurenčních systémů u Renaultu a Dacie. Zrovna regulaci hlasitosti by ale mnohem více slušel otočný ovladač. Navigace je dostupná revolučním způsobem – jako smartphonová aplikace BringGo. Svět chytrých telefonů připomíná i hlasové ovládání Siri.

Jízda

Oba testované vozy pohání stejný motor – 1.4 Turbo o výkonu 103 kW, který je zároveň nejlevnější cestou k pohonu všech kol. U Opelu existuje i varianta s jednou poháněnou nápravou (o 61.000 Kč levnější), zkoušený Trax i Mokka ale mají připojitelný pohon všech kol s lamelovou spojkou.

Motor má na jedné straně poněkud nezáživnou charakteristiku, kvůli seříznutí výkonu se projevuje nevýrazným vyšším pásmem otáček. Ovšem potěší kultivovaností i příjemným zvukem a silným projevem v nízkých a středních otáčkách. Toho využívá i šestistupňová převodovka s dlouhými převody. Už v dřívějším testu jsme zjistili, že čtrnáctistovka dlouhodobě vyžaduje kolem osmi litrů na 100 km, mimo město se dá spotřeba stlačit v nejlepším případě k litrům šesti.

TEST Opel Mokka Turbo 4x4 – Yeti by Opel

Jediný zásadnější rozdíl je v použitém obutí, testované vozy reflektují realitu nabídky. Zatímco Opel Mokka Turbo 4x4 má vždy 18palcová kola (rozměr 215/50), Chevrolet Trax je dostane jen s nejvyšší výbavou – jinak obouvá průměr 16 palců (205/70). S tím se pojí rozdíl v jízdním komfortu: Trax je díky vyššímu profilu vláčnější v přímém i podélném směru, naopak Mokka kvůli širším pneumatikám občas tahá za volant. V komfortu tlumení ale překvapivě není skoro žádný rozdíl.

Ceny a výbava

Kdo kouká jen po cenách, musí mít jasno hned. Chevrolet je totiž podstatně levnější. Prodává se od 329.900 Kč (ovšem základ je bez klimatizace), zatímco Mokka startuje na 384.900 Kč. Motor 1.4 Turbo už tlačí cenu k půl milionu, rozdíl po dorovnání výbavy je téměř přesně 50 tisíc korun ve prospěch Chevroletu.

Jenže to tak jednoduché zase není. Mokka výměnou za vyšší cenu nenabízí jen konzervativnější a hodnotnější interiér. Umí nabídnout i výbavu, kterou Chevrolet vůbec nedodává – třeba s vyhříváním sedadel se automaticky pojí i vyhřívaný volant, k zadním parkovacím senzorům Opel přihodí i ty přední a může mít i automatickou dvouzónovou klimatizaci nebo adaptivní bi-xenonové světlomety. Zájemce o takovou výbavu má u Chevroletu jednoduše smůlu.

Závěr

Sesterským značkám Chevrolet a Opel se sázka na dvojčata povedla. Dvě SUV se společným základem se neliší jen značkou nebo vnějším designem. Mají radikálně rozdílné pojetí interiéru, ceny se liší poměrně výrazně a struktura ceníku také. Výběr je jednoznačně otázkou preferencí a možností každého kupujícího. Kde hrají prim nízké pořizovací náklady, tam musí vyhrát Chevrolet. Opel naopak dokáže snadno uspokojit zájemce o dobře vybavený vůz – podobně bohatou výbavu nenabídne ani žádný jiný z konkurentů.