Unikátní rozhovor s tvůrcem slavného Upíra z Feratu: Chvílemi šlo i o život!
Supersportovní škodovku představil Svět motorů už před téměř 55 lety. V upíra se na plátnech kin proměnila o deset let později. A po dalším skoro půlstoletí nám o feratu v uvolněné předvánoční atmosféře vypráví jeho tvůrce i filmový řidič Stanislav Cinkl. Jeho jméno dokonce najdete v závěrečných titulcích filmu.
Málokdy se nám podaří do jediného rozhovoru namíchat setkání s automobilovým vývojářem, skvělým sportovním řidičem a zároveň filmovým hercem v jedné osobě. Všemi těmito záviděníhodnými rolemi se může pochlubit Stanislav Cinkl, někdejší šéf montáže prototypů ve Škodovce. Přestože na kontě má spoustu známých konceptů jako Favorit Tremp nebo Felicia Golden Prague, jeho mnohem starší dílo si dokonce zahrálo v českém filmovém hororu Upír z Feratu. Vývojové kupé z Kvasin totiž proměnil v krvelačný závodní vůz, za jehož volantem se následně osobně proháněl na plátnech vyprodaných kin.
První zmínku o vývojové studii sportovního kupé z Kvasin jsme ve Světě motorů přinesli v létě 1971, kdy byla poprvé vystavena v Klatovech. Jak jste se s pozdějším filmovým upírem seznámil?
Do vývoje v Česaně nám auto přivezli už šestého května téhož roku, pár dní po jeho účasti na prvomájovém průvodu v Kvasinách. Vůz jsem dobře znal, s kolegou Mirkem Fouskem jsem zajišťoval podvozek, agregát s otočenou převodovou skříní řazení a výfukový systém.
Původní prototyp ale s výjimkou karoserie filmový ferat moc nepřipomínal, že?
Kompletní auto postavili v Kvasinách, karoserie byla z laminátu. Protože se nestíhaly termíny, byl o pomoc požádán vývojový tým Jawy. Do konce roku 1971 měly navíc vzniknout ještě další dva kusy – jeden s patnáctistovkou ze Škody 720 s převodovkou z Tatry 613, třetí měl být opatřen osmnáctistovkou s převodovkou Porsche.
Jak se vůbec auto oficiálně jmenovalo? Každý neoficiální zdroj na internetu si je dnes označuje po svém…
Původně neslo oficiální označení Škoda 110 Vývojová studie, později Škoda Super Sport. Na výstavě v zahraničí totiž nikdo nerozuměl tomu, co znamená vývojová studie. Jméno Ferat se zrodilo až o mnoho let později, pro filmový horor Juraje Herze.
Jaký byl další osud prototypu Škody Super Sport?
Odjel jsem v něm prolog na Rallye Vltava. Následně se zúčastňoval automobilových výstav po celé Evropě. Londýn, Brusel, Amsterodam. A pak opět Klatovy. Nakonec byl vystaven v autosalonu v budově zahraničního prodeje kousek nad dnešním muzeem automobilky.
A tím bylo tehdejší poslání Škody Super Sport ukončeno?
Měl jsem s ní ještě jeden cíl – dosáhnout rychlostního rekordu. Na silnici jsem se Škodou Super Sport pokořil hodnotu 219 km/h. Jenže při druhé jízdě stačila jen na 216 km/h, takže to neuznali. Pak se prototyp přesunul do depozitu.
Jak dlouho v něm odpočíval?
Osm let. Když hledal kostymér Theodor Pištěk sportovní auto pro film, kde vysává řidičovu krev, líbilo se mu porsche, jenže by rozpočet na celý film vysálo jako ferat svého řidiče. A tak si vzpomněl na prototyp sportovní škodovky. Následně bylo rozhodnuto, že „upíra“ na natáčení poskytne Barrandovu Škodovka.
Při porovnání fotografií bílé vývojové studie z klatovské výstavy s černým kupé poháněným lidskou krví se automobil hodně změnil.
Ano, auto jsme v Česaně částečně rozebrali a předělali. Ve filmu si všimnete soutěžního interiéru se závodními bezpečnostními pásy Klippan, volantu Personal Mirage a lampičky s krkem pro spolujezdce. Tím vypadal interiér vozu bojovně. Na přístrojovce tripmastery, bylo to krásné auto.
Zvenčí je úprava kupé ještě nápadnější. Filmové auto sice vypadá usedleji než prototyp, ale tohle z proměny konceptů v sériové modely dobře známe…
Dopředu jsme namontovali velkou světelnou rampu s přídavnými reflektory, dozadu mohutné křídlo. Auto dostalo konvenční hranaté světlomety, vyměnili jsme i celé zadní čelo.
K němu míří naše další otázka – proč dnes Škoda Ferat opět dostala dřívější zadní čelo s malými kruhovými svítilnami místo filmových skupinových lamp z kupé Garde?
Původní čelo k super sportu patří, přesně charakterizuje jeho osobnost. V silničním provozu jsme tehdy museli jezdit s velkými skupinovými svítilnami, které byly dobře vidět. Prototyp byl totiž pro ostatní účastníky provozu neviditelný.
Takhle výrazné a nápadité auto? Nechce se nám tomu věřit…
Mockrát se mi stalo, že mi i při jízdě po hlavní silnici nedali přednost. Platilo to ale jen pro osobní auta, naopak pro náklaďáky a autobusy bylo kupé viditelné. To auto vypadá jako placka, navíc je černé. Zkrátka nejhorší možná kombinace.
Jak jste tenkrát s tou nežádoucí „průhledností“ feratu v reálném provozu bojovali?
Dostal jsem pak doprovod, který mi čistil cestu. Asi jako mají dnes sanitky. Jezdit jsme tehdy kvůli všem zkouškám museli hodně. Než super sport zamířil na odpočinek do muzea, měl už za sebou skoro sedm tisíc kilometrů.
Neviditelný byl nejen prototyp, ale i vy sám. Stál jste nejen za proměnou Škody Super Sport v upíra, ale dokonce jste ji v hororu osobně řídil. Za tmavými okny jste působil hrůzostrašně, aniž by vás kdokoliv viděl…
Z herců neměl skoro nikdo řidičák – dokonce ani Petr Čepek, který ve filmu hrál ředitele společnosti Ferat Motors.
Jak probíhalo natáčení při automobilové rallye, jejíž reálné prostředí ve filmu představuje výraznou kulisu?
Vůz byl do Rallye Škoda dokonce zařazen jako účastník – pod značkou Ferat a startovním číslem 28. Tím byl povinen projít přejímkou a režimem určeným pro rallye.
Nebylo to pro tak vzácné auto až příliš riskantní?
Filmaři chtěli divákovi do filmu vložit dva vozy Ferat s tím, že je odliší barevností kol. Jedna sada měla být červená, druhá zlatá. Kola pro ferat byla sice barevně správná, ale vinou chybných informací byly jedny sliky na sucho a druhé pneumatiky na mokro. Režie nařídila přezout auto na červená kola, a tak bylo zaděláno na průšvih. Mokré gumy byly v třicetistupňovém vedru málem katastrofou.
Nebylo tehdy možné kola narychlo vyměnit?
To nešlo, protože správná kola byla v servisním voze v Turnově. Jedinou možností bylo zrušit start, případně si kola vypůjčit.
Jak jste nakonec nepříjemnou situaci vyřešili?
Bylo rozhodnuto jet opatrně, prolog se v tom vedru jel na jičínském dálničním uzlu. Od startu po prvním kole se začal běhoun pneumatik trhat a vůz jel jako po oleji. Jednou jsme dokonce opustili trať a Petr Čepek, sedící vedle mě, se nechal slyšet, že divadelní prkna jsou jediná jistota. Po této příhodě jsem se musel převléci, protože mohlo být po autě i po filmu.
Řídí v některé scéně i někdo jiný než tvůrce feratu osobně?
Jezdit uměla Dáša Veškrnová – je to excelentní řidička! Obdivoval jsem, jak bravurně jezdí s dvanáctsetrojkou. Přesedla do ní z trabantu, pak bez potíží jezdila feratem. Do role závodnice se vžila okamžitě.
A druhá závodnice v podání herečky Jany Břežkové?
Ta naopak jezdit vůbec neuměla, řidičák nikdy neměla. V miniaturní kabině feratu jsme společně strávili hodně času, provoněni benzinem.
Jak jste spolu zvládli jízdy autem „na lidskou krev“?
Ve skutečnosti řídím sám. Herečka sedí za volantem a točí s ním, já dole na podlaze, pohybuji pedály a řadím. Taková scéna byla jen jedna, Jana ujela asi sto metrů a ťukla do cihel. Největší trauma z natáčení měl kameraman Richard Valenta. Nejrychlejší objekty pro něj do té doby byli dostihoví koně, teď točil závodní auto.
Poškodili jste s Janou při zmíněné nehodě vzácné filmové auto?
Naštěstí to byl jen lehký karambol. Takže jsem narychlo odjel do Česany na opravu a brzy se vrátil na plac.
Na natáčení jste měli jediné auto, naprostý unikát bez dubléra. Čím byste ferat v případě zničení nahradili?
Režisér Juraj Herz nám kladl na srdce, že se s autem nesmí nic stát. Ferat byl hlavní hrdina filmu. Říkal, že kdybychom o něj přišli, můžeme jít rovnou všichni domů. Naštěstí natáčení přežil bez úhony. A občas jsem ve feratu prožil dramatické situace, kdy šlo o život.
Povídejte!
Třeba podjetí nákladního auta naloženého tunou rajčat. Vlek jsem měl podjet a minout. Scéna se podařila, přesto jsem se oklepával až do večera. A na rajčata se pak dlouho nemohl ani podívat.
Byly pak další scény klidnější?
Spíš naopak. V závěrečné scéně už je postava Dáši Veškrnové úplně vysátá, bez krve. V autě za jízdy po dálnici umírá a řítí se střemhlav v protisměru. Pro dramatičnost finále je silnice plná aut. Jedou ve svých pruzích a těsně před feratem na poslední chvíli uhýbají. Tohle všechno jsem sledoval z kabiny jedoucího auta přímo před sebou.
Jakými rychlostmi jste se tehdy po silnici pohybovali?
Na dálnici u Cukráku jsem měl za úkol jet nejvýš 120 km/h, protijedoucí kaskadéři devadesátkou. To stačí, to už je pěkná rána do zdi. Navíc v tom autě nebyly žádné výztuhy, žádné bezpečnostní prvky. Ale hlavně – natáčení bylo naostro, nedalo se to opakovat.
Měl jste tenkrát velký strach?
Za volanty všech těch protijedoucích běžných osobních aut seděli plzeňští kaskadéři, kterým jsem plně důvěřoval. Před natáčením jsem přesto musel mít uzavřenou extra pojistku – úrazové pojištění na dobu jednoho dne na natáčení filmu na dálnici u Mníšku. Stálo 100 Kčs, pojištěn jsem byl na sto padesát tisíc.
A co bylo uvedeno ve vaší smlouvě o natáčení filmu? Musel jste přece obsazovat nějakou roli. Třeba neviditelného jezdce?
Bylo tam doslova uvedeno: Filmové studio Barrandov svěří herci roli dubl Luisa, Mima. Takže jsem vlastně hrál holku. Dokonce dvě najednou! A dodatek – v připravovaném filmu s pracovním názvem Sssání.
Neboli vysávání krve autem končící tragicky. Ještě že nedošlo ke karambolu skutečného auta.
Jednu bouračku jsme přesto v upírovi měli. Naštěstí jen naaranžovanou. Jana Břežková byla v té roli už bez krve, podle scénáře mělo auto neřízeně vletět do pole a havarovat. Opatrně jsme tedy ferat převrátili na bok na matrace a obsypali kameny. Jenže jsme zapomněli na jednu důležitou věc.
Na jakou?
Bohužel jsme nestihli zalepit hadičku od nádrže. Benzin se v té poloze přelil do kabiny. V autě pak byl příšerný smrad. Koberce nasákly benzinem a vydržet v tom bylo utrpení. Nehledě na to, že auto navíc mohlo vybuchnout.
Ferat vycházel ze škodovek s motorem uloženým podélně vzadu. V jedné z hororových scén ale Jiří Menzel pod přední kapotou odhalí dýchající organismus a málem přijde o ruku. Prozradíte nám tohle tajemství?
Řezníci přivezli z jatek na natáčení vychlazené vepřové vnitřnosti. Naši řemeslníci v Česaně udělali nový, dřevěný předek auta. Tu spoustu masa do něj rozsypali.
A jak jste ten pajšl rozpohybovali? Dýchání organického motoru na nás ve filmu působilo velice věrohodně, až z toho šla hrůza!
Pod hliníkovým pouzdrem, které Jirka rozpáral, byly uloženy dvě hřídele proti sobě. Na sobě měly hladké packy a dole se s tím točilo. Ve filmu se to pak celé hýbalo, jako by to dýchalo.
Pokud víme, právě během natáčení dýchání krvelačného auta udeřila v Československu tropická vedra. Jak jste si při natáčení poradili s čerstvým masem, rychle podléhajícím zkáze?
Muselo se to natočit co nejrychleji. Rychlost otáčení musela odpovídat tepu srdce. Všechno to bylo dobře připravené. A když se dotočilo, kotelna pak všechno spálila. Včetně té dřevěné vložky.
Kde se s vaším automobilovým upírem setkáme v současnosti? Stále jezdí po výstavách?
Pár let po natáčení se objevil ještě na velké výstavě v pražském domě U Hybernů, na níž dokonce natáčeli film. Toho už jsem se ale nezúčastnil, tehdy jsem byl zaneprázdněn přípravami Škody Favorit. Teď už ferat dávno stojí opět doma, v továrním muzeu v Mladé Boleslavi. V černém laku a s hranatými reflektory.
Vzpomínáte na krvelačného upíra dodnes v dobrém?
Bylo to velmi spolehlivé auto, nikdy neměl žádné závady. Kabina byla otevřena snad milionkrát, přesto v ní všechno dodnes funguje. Stačilo by udělat základní údržbu a mohl by ihned znovu jezdit. Koncem roku 2011 mi tehdy už bývalí kolegové přichystali velké překvapení – když jsem se po jedenapadesáti letech loučil s firmou, přivezli mi na rozloučenou i Škodu Super Sport. Spolupracovníci mi navíc věnovali její zmenšený model v měřítku 1:10. To byl pro mě velký zážitek.
A co o feratu prozradíte na závěr?
Tohle auto bylo obdarováno zvláštním agresivním designérským stylem, který způsobuje i nechtěná zastavení návštěvníků muzea. Málokdo přizná, že auto má ducha a že tvarem i po pětapadesáti letech stále provokuje. Za sebe tvrdím, že jsme si byli souzeni.
Kdo je Stanislav Cinkl
Někdejší šéf montáže prototypů zastával zmíněnou pozici ve škodovácké Česaně tři desetiletí, konkrétně od dob Škody Favorit až po Octavii II. Významně se tak podílel na všech studiích a konceptech, jež jsme obdivovali na významných světových autosalonech. Ve vývoji největší tuzemské automobilky však působil celé půlstoletí. „Mým prvním samostatným úkolem kdysi byla renovace prvního modelu osobního automobilu Laurin & Klement Voiturette,“ ukazuje na červeného veterána hrdě vystaveného v mladoboleslavském továrním muzeu. „A též jsem býval restaurátorem motocyklu Laurin & Klement CCD, který jsem muzeu Škody v roce 1968 prodal,“ dodává.
Pár zajímavostí o feratu
- Český film z roku 1981 je obsazen nejen vynikajícími herci, ale objevuje se v něm i spousta krásných dobových automobilů: Fiat 500, Land Rover 109 Series II, Dodge Coronet a také se v něm mihne řada soutěžních speciálů: Fiat Ritmo 130 TC Abarth, Saab 99 Turbo, Opel Kadett C Coupé nebo Renault 5 Turbo… Tenhle snímek příznivcům českých filmů, hororů i klasických aut ke zhlédnutí vřele doporučujeme. Škoda Super Sport v původním bílém laku se ale mihla i v roce 1977 ve snímku Zítra vstanu a opařím se čajem. A později v roce 1986 černý ferat v komedii Velká filmová loupež.
- Jestliže chcete poslední jmenovaný film opět vidět na plátně, máte jedinečnou šanci: už v pondělí 29. prosince od 18:00 jej bude exkluzivně v jednom jediném představení promítat pražské kino Ponrepo.
- Filmů s automobilem v hlavní roli už se v celosvětové kinematografii a původní televizní tvorbě žánru sci-fi objevila spousta. Zřejmě nejznámější je K.I.T.T (Knight Industried Two Thousand) ze seriálu Knight Rider. Vůz se zrodil na bázi kupé Pontiac Firebird Trans Am. Nezapomenutelný je rovněž stroj času DMC DeLorean Time Machine z rovněž americké filmové série Zpátky do budoucnosti. V Československu vedle upíra značky Ferat zazářila rovněž speciálně upravená Lada Niva pro cesty v čase ze seriálu Návštěvníci. Ta dokázala nejen jezdit a přesouvat se v prostoru a čase, ale i takzvaně krtkovat.
| Technické údaje Škody Ferat | |
| Motor | vzadu uložený řadový čtyřválec OHV, dvojitý karburátor Weber 40 DCOE 2 |
| Zdvihový objem | 1147 cm3 |
| Výkon | 76,5 kW |
| Největší rychlost | 211 km/h |
| Zrychlení 0-100 km/h | 12,6 s |
| Převodovka | čtyřstupňová manuální |
| Pohon | zadních kol |
| Brzdy | vpředu kotoučové, vzadu bubnové |
| Hmotnost | 898 kg |
| Rozvor náprav | 2500 mm |
| Délka x šířka x výška | 4060 x 1640 x 1120 mm |
| Rok výroby/přestavby | 1971/1981 |
