V kanclu u nejvyššího šéfa Seatu: Luca De Meo je borec
Občas vám při rozhovoru spadne brada. Mně se to stalo s Lucou De Meo.
Ne že by původem italský manažer řekl něco přelomového nebo vyloženě objevného, „jenom“ působil jako obrovský machr. V tom nejlepším slova smyslu. Takhle si představuju šéfa, skutečného leadera – sebevědomý, charismatický, výřečný a schopný naprosto přesně a srozumitelně formulovat myšlenku. Každé slovo mělo význam, žádné plácání prázdné slámy. Jak říkám, borec.
Asi nejvíc mě překvapil, když jsme se ptali na aktuální situaci v automobilové branži. Čekal jsem hořekování nad zlou EU, nesmyslnými restrikcemi a nařízeními… Luca jenom pokrčil rameny. „Naše odvětví rozhodně není jediné, které se musí poprat s nařízeními a omezeními. Zeptejte se třeba kolegů v energetickém průmyslu, jak se jim žije,“ hodil do placu Luca. „Je pravda, že nás čeká velká změna a času je málo. Ale co chcete říct proti tomu, že máte vyrábět ekologičtější a bezpečnější auta? Vždyť to přece dává smysl,“ myslí si šéf Seatu.
Nebojí se ani toho, že by už v roce 2025 měla být čtvrtina produkce elektrická. „Možná se zatím prodává málo elektromobilů, ale je to jenom tím, že zákaznici nedostali smysluplný produkt. Tím bude náš připravovaný elektromobil el-Born. Dojezd bude už na víc než slušné úrovni, stejně tak i cena. Seat el-Born chceme prodávat v cenové hladině, v níž se nachází padesát procent evropského trhu,“ počítá de Meo. „Rozvoj elektromobility bude velká výzva, to nezpochybňuju, ale loni jsme se museli velmi rychle vyrovnat s normami podle WLTP a taky jsme to zvládli. Rok 2018 pro nás byl nakonec nejúspěšnější v historii,“ připomněl už známé hospodářské výsledky de Meo. Druhý den pak na výroční tiskovce mohl poslouchat slova chvály od pana nejvyššího, samotného Herberta Diesse. Ten dával v mnoha směrech značku Seat za vzor. Ještě se k tomu dostanu.
Samozřejmě jsme se ptali taky na další alternativy a logicky i naftu. Ta de Mea pálí o něco míň než koncernové kolegy, Seat vždy prodával spíš menší auta a tam byl diesel odjakživa v menšině. „Vznětové motory určitě nezmizí, u Euro VII se předpokládá, že budou celkově výhodnější než benzinové jednotky. Myslím tím ekonomiku provozu i emise. Z pohledu ceny však půjde o náročné řešení. Na zdražování se vůbec musíme připravit. Všechny nové technologie bude potřeba zaplatit,“ upozorňuje de Meo. To samé v bledě modrém jsem slyšel nedávno od šéfa Škodovky, Bernharda Maiera. Jednou budeme vnoučatům říkat, že Dacia Logan stála necelých sto dvacet tisíc.
Buď jak buď, budoucnost je jasně daná (elektricky daná), podle šéfa Seatu by se však mělo víc počítat s CNG. „Z několika důvodů. Že je levnější, víme. Že je ekologičtější, taky. Zemní plyn je ale výhodný i z pohledu techniky, konverze na Euro VII bude v porovnání s naftou daleko jednodušší,“ uvádí další přednost. „Ve Španělsku navíc běží program na výrobu CNG z komunálního odpadu. To máte další argument. Skoro bych se až označil za fanouška CNG,“ směje se italský sympaťák.
Cupra je obrovský úspěch. Proč vás to překvapuje?
Přiznám se, že i já jsem trochu kroutil hlavou nad nápadem na úplně novou značku. Respektive úplně novou… Osamostatnění Cupry se mi moc nepozdávalo, zvlášť když se jako první vlaštovka objevilo SUV. „Už teď je Cupra třikrát ziskovější než Seat. Jde taky o skvělou platformu pro nové technologie – dražší produkt se pro zavádění novinek samozřejmě hodí víc než low-costový model. Na tom není nic překvapivého. Stejně jako samotný úspěch Cupry. Myšlenku samostatné značky jsem podporoval od začátku,“ prohlašuje de Meo. „A třeba v Německu, které je pro Seat největším trhem, se celých třicet procent SUV Ateca prodá jako Cupra.“
Na módní technologie se u Cupry podle všeho opravdu můžeme těšit, naznačil to už plug-in hybrid Formentor, v budoucnu se počítá i s čistě elektrickým modelem.
Carsharing, autonomie, atd.
Seat je v poslední době známý také svými investicemi do nejrůznějších mikromobilních startupů a digilabů (přímo v centru Barcelony funguje jakési detašované pracoviště zaměřené na aplikace). Právě tento přístup velice kvitoval zmíněný Herbert Diess. A já si poprvé díky de Meovi řekl, že by něco jako carsharing mohlo fungovat i z ekonomického úhlu pohledu. „Současné carsharingové společnosti jsou ekonomicky neúspěšné hlavně kvůli tomu, že používají naprosto nevhodná auta. Proč bych měl několikakilometrovou cestu po městě absolvovat v elektrickém Golfu? Na vnitrostátní let si přece taky nevyberu Boeing 747,“ diví se de Meo. Jasně, takže proto Seat Minimó. „Jde nejen o levnější provoz, ale taky místo pro parkování, které musíte zaplatit. Pokud si auto vystačí s místem pro motorku, znovu budete s náklady někde úplně jinde.“
A pak se kolega Franta Dvořák zeptal na cenu připravovaného mikroelektromobilu. Za mě jednoznačně dotaz k věci. Luca se ale zasmál. „Jde vidět, že jste ještě ze starého světa. Tohle nikoho zajímat nebude. Relevantní jsou jen náklady na kilometr. Jestliže se povede stlačit cenu zhruba na úroveň městské hromadné dopravy, začnete vydělávat i na carsharingu.“
A takhle to bylo úplně se vším. Tím myslím se všemi tématy. Podáno Lucou najednou dávaly smysl i věci, které jsem považoval minimálně za přitažené za vlasy. Holt vidí opravdu za roh, Luca…
Velmi střízlivý a racionální pohled má i na autonomní řízení, které se podle něj nejvíc hodí pro dálkovou kamionovou dopravu. „Dovedu si představit, že takto může fungovat jízda na dálnici. Pruh určený pro autonomní kamiony by přinesl bezpečnější i plynulejší a tedy efektivnější provoz. A na to budou dopravní firmy slyšet,“ zavěštil si Luca.
Pak nám ještě vysvětlil, proč má stůl v kanceláři nakřivo. Prý kopíruje směr jedné z nejslavnějších barcelonských ulic, snad Gran Via de les Corts Catalanes, pokud jsem to nepopletl. Jeden z nejzajímavějších rozhovorů mojí novinářské kariéry to byl.
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat