10.11. 2014 Jakub Sochor

Zapomenuté koncepty Volkswagen: Německý futurismus

Zapomenuté koncepty Volkswagen: Německý futurismus

Projekty wolfsburského výrobce jsou dokladem skutečnosti, že i za klasicky stavěnými karoseriemi se mohou ukrývat nekonformní a výrazné, byť leckdy opomíjené, návrhy.

Koncepční tvorba překypuje nápady, inovacemi a designérskými cvičeními, která jsou projevem autorovy touhy po vykročení ze stínu minulosti. Každá kreace, o níž se návrháři při práci na designu opírají, vzešla z tvůrčí fantazie a odráží duševní pochody svého tvůrce – dokud ji však ekonomové výroby a neúprosné nároky sériové produkce nesrazí k zemi a nezačlení do řady konvenčních vozidel, vyráběných za účelem zisku. O důvod víc, proč se koncepty zabývat – jsou pomyslným ostrůvkem svobody, kreativity a imaginace, jež není svazována požadavky na praktický, účelný a v běžném provozu použitelný automobil.

Studie však mají více významů. Kromě toho, že poodhalují tok myšlenek designérů a možné směřování automobilky v budoucnu, nám umožňují zjistit, jaké je skutečné jádro designu té které značky. Pomineme-li totiž sériovou tvorbu a zaměříme-li se čistě na koncepty, zjistíme, že i výrobci, kteří jsou vnímáni jako konzervativní, tvoří vozidla velmi pokrokových kvalit – tvarových, prostorových nebo technických.

Jedním z nich je Volkswagen, výrobce automobilů, jež se v mysli mnoha lidí staly synonymem pro vizuální klid, péči o designérské dědictví a solidně vyhlížející tvary, založené na osvědčených hodnotách. Nezřídka se stane, že klíčové modelové řady – Polo, Golf a Passat – jsou z mezigeneračního hlediska vnímány jako příklady pozvolné tvarové evoluce. Ne vždy tomu tak je, zohledníme-li okolnosti vzniku a objektivní kvality designu každé generace. Mnohé z nás může také překvapit, kolik progresivních konceptů figuruje v pozadí tvarů, jež potkáváme téměř každý den na ulici.

Design můžeme vnímat jako dynamický proud inovací a nápadů, jenž pulzuje energií – vývoj materiálů a technologií umožňuje návrhářům tvořit stále nové kreace, které však vytěsňují z vědomí lidí ty starší. Tyto studie jsou pak neprávem opomíjeny, proto je povinností designérů, teoretiků a analytiků designu je čas od času připomínat, a to ve všech důležitých souvislostech. Málokdo si dnes vzpomene, které koncepty patří mezi karosářská cvičení, jež vedla ke zhotovení sériového hatchbacku Golf – a přitom jde o projekty, bez nichž by jeden z nejvýznamnějších modelů své třídy nikdy nevznikl. Podobně neznámý je projekt, který byl zhotoven z iniciativy německého spolkového ministerstva pro výzkum a technologie, či městský prototyp čtyřmístného vozu, jenž reagoval na moderní tvarový směr sedmdesátých let minulého století.

Pokusme se tedy o menší retrospektivu, mající za cíl připomenout koncepty, které buď byly téměř zapomenuty, nebo jsou – nutno zdůraznit, že neprávem – opomíjeny. Toulky historií zahájíme v době, v níž pramení dnes známé modelové řady a jejich koncepční předobrazy. Poté přiblížíme dvě pozoruhodné vize z osmdesátých let, které představovaly sondu do blížícího se nového milénia. Neopomeneme ani studie z počátku tohoto tisíciletí, u nichž se zaměříme na to, jakým způsobem jejich designéři reagovali na technické inovace, jež se jim nabízely. A abychom pojali experimentální Volkswageny v širším rámci, pozastavíme se také u vývoje automobilu s litrovou spotřebou a připomeneme rovněž některé dobové retro návrhy.

Modernizační vlna: Předobraz Golfu a počátky tvarové obrody modelové nabídky

První generace klíčových vozidel značky v sedmdesátých letech – Scirocco (1973), Golf (1975) a Polo (1976) – tvoří homogenní soubor automobilů s vysoce kvalitním a trvanlivým designem, pod nímž je podepsán italský návrhář Giorgetto Giugiaro. Pramen tohoto moderního karosářského stylu však můžeme vysledovat již v roce 1972, kdy byl představen koncepční vůz s označením EA 272, první automobil etapy designu Volkswagen, jejíž návrhy se vyznačovaly srozumitelným tvaroslovím skládajícím se ze základních geometrických obrazců a jasně definovaných objemů. Vůz byl vybaven čtyřválcovou pohonnou jednotkou o výkonu 42 kW, která umožňovala maximální rychlost 147 km/h.

Výsledný automobil pak představuje celek, jehož tvary jsou plně odvislé od funkce. Takto navržený design odpovídá trendu sedmdesátých let, kdy byl hojně prosazován styl karoserie, pojímající formu jako zdroj veškeré estetiky vozidla. Nejinak je tomu v případě konceptu Scirocco, koncepčního předobrazu výše uvedeného stejnojmenného kupé, který vychází z tvarů původně navrhovaných pro sportovně laděný sedan s uspořádáním sedadel 2+2.

Pozornost rovněž zasluhuje čtyřmístný hatchback Chicco z roku 1975, projekt designéra Herberta Schafera, který je prvním pokusem Volkswagenu o moderní automobil segmentu A. Jde o tříválcový vůz, při jehož navrhování byl kladen důraz na malé vnější rozměry a nízkou hmotnost a spotřebu. Design, který vychází ze všech výše definovaných zásad, nezapře estetické prvky sériových Volkswagenů (například Golfu), mezi něž patří plochá příď s jednoduchou maskou a čisté tvary prokládané hranami a ostrými zlomy jednotlivých ploch. Mezi originální rysy exteriéru patří obdélníkové – a v porovnání s Golfem progresivněji působící – světlomety, dále dynamicky zkosený sloupek C, či kupříkladu boční partie dotvořené zapuštěnými klikami dveří.

Model Chicco pochází z období, kdy byla u Volkswagenu zhotovena řada pozoruhodných experimentů. Za všechny jmenujme dvojici futuristických vozidel, jejichž autorem je vizionář Luigi Colani. Jde o modely Turbo Polo (1976) a Prototype (1977), přičemž druhý jmenovaný model představuje organicky tvarovaný (vně i uvnitř) hatchback stojící na pomezí subkompaktní a kompaktní třídy.

Rysy, jež se staly typickými znaky moderních Volkswagenů tehdejší doby, se ale objevují již v roce 1969, konkrétně na karoserii prototypu EA 276 – koncepčního předvoje kompaktního hatchbacku Golf. Jde především o výrazné lemy blatníků (zde obložené ochrannými plastovými lištami), strmé přední i zadní čelo, štíhlé sloupky karoserie a velkorysé prosklení kabiny, která je vsazena do pontonu tvořeného horizontálními linkami. V porovnání s modelem EA 272 jde však o automobil s těžšími proporcemi, které postrádají vizuální lehkost, energičnost a – obzvlášť pozoruhodnou – proporční vyváženost, což jsou typické znaky Giugiarovy tvorby pro německého výrobce. I přes značný karosářský pokrok byl koncept poháněn vzduchem chlazeným motorem z modelu Brouk, který produkoval výkon 32 kW a díky němuž byl koncept schopen dosáhnout maximální rychlosti 130 km/h.

Vize pro nové milénium: Projekt spolkového ministerstva pro výzkum a technologie a předjímání stylových i technických trendů

Vidina nového milénia byla v průběhu druhé poloviny dvacátého století jedním z nejinspirativnějších impulsů, jež daly vzniknout řadě progresivních a poutavých koncepčních vizí. Ne každá ale byla použitelná v praxi – leckterý koncept, nezřídka náležící kategorii futuristických vozidel éry vesmírného věku (šedesátá léta), patřil spíše do kategorie automobilové a designérské futurologie, která měla pramalé šance na produkční verzi.

Jiní situace ovšem nastala u Volkswagenu, který se počátkem osmdesátých let zúčastnil – společně s výrobci Audi a Mercedes-Benz – pozoruhodného projektu německého spolkového ministerstva pro výzkum a technologie s názvem Auto 2000 (1981), jehož náplní byla představa automobilu pro třetí tisíciletí. Šlo o koncept, postavený na podvozku dobové generace kompaktního modelu Golf, jenž představil neobyčejně moderní karoserii poutající pozornost hladkými vnějšími panely, velkoryse dimenzovaným objemem kabiny a absencí centrované masky – prvkem, který byl hned následující rok uplatněn na přídi frankfurtského městského konceptu Student, či například při navrhování třetího generačního vydání středně velkého modelu Passat (1988).

Objem kabiny – kromě toho, že je ukončen mohutnou a strmě zakončenou zádí s nezvykle vysokou odtrhovou hranou – ukrývá moderní přístrojovou desku, vybavenou digitálními ukazateli, členitým středovým panelem a čtyřramenným volantem. V porovnání s projektem téhož zadání od Audi byl Volkswagen velmi progresivní, neboť předvedl nejen jasně profilovanou a kvalitně navrženou vizi budoucnosti, ale také ukázal možnosti karoserie typu hatchback a její alternativní objemové variace. Nadto se stal předvojem vlivného – a svého času vysoce moderního – tvarového řešení v podobě hladkého čela přídě s absencí klasické mřížky chladiče, čímž inspiroval designéry dalších studií – kromě kreace Student byl tímto prvkem dotvořen exteriér konceptu tříkolové vize Scooter (1986) či například městského hatchbacku Chico, uvedeného roku 1991 na autosalonu ve Frankfurtu.

V prostorách frankfurtského autosalonu zůstáváme i nadále, pokročme však do roku 1989, kdy byl uveden koncept IRVW Futura, rodinný vůz hledající alternativní formy dopravy a uspořádání karoserie. Studie, jejíž novátorství je šifrováno již v názvu (IR znamená Integrated Research), sestává z jednoprostorové karoserie měřící 3 780 milimetrů na délku, 1 675 mm na šířku a 1 435 mm na výšku, postavené na rozvoru o délce 2 470 mm. Exteriér, jenž byl opatřen kombinací modré (ponton) a černé (sloupky a obrys prosklení) barvy, oživuje skleněný pás nad prahy a zesílené spodní partie, díky čemuž působí hranice mezi úrovní kol a kabinou dojmem rafinovaného odštěpení.

Interiér, přístupný skrze směrem nahoru výklopnou dvojici rozměrných dveří, je vybaven záchytným systémem dětských pasažérů (který nevyžaduje užití bezpečnostních pásů), digitálními ukazateli a informačními panely, z nichž jeden zobrazuje údaje o vzdálenosti od vpředu jedoucího vozu. Z vizuálního hlediska nutno poukázat na dvoubarevné provedení kabiny a atraktivní ztvárnění tříramenného sportovaného volantu.

Oba prototypy představují smělé a nápadité kreace, jejichž prostřednictvím Volkswagen odpovídal na četné dotazy týkající se automobilové dopravy v novém tisíciletí. Nutno říci, že ačkoliv nikdy nedošlo k jejich realizaci, prvky obou vozidel našly uplatnění, ať už v koncepční, nebo v sériové výrobě. V této souvislosti je třeba vnímat model IRVW Futura jako ztělesnění avantgardy – je skutečným předvojem toho, co se postupem času stalo zvyklostí. Nešlo přitom jen o stylové aspekty automobilu – koncept byl vybaven řiditelnou zadní nápravou, elektrickým posilovačem řízení, či například možností samočinného parkování.

Nové tisíciletí, nové technologické možnosti a zdroje inspirace

V dnešní době, kdy jsme byli obeznámeni řadou retrospektivních návrhů spadajících do rozličných rozměrových či karosářských tříd, již nejsou retro modely ničím ojedinělým. Nejeden výrobce si uvědomil potenciál svých kultovních vozidel a angažoval designéry, aby je moderně interpretovali – za použití aktuálních technických řešení a moderních materiálů. Dosud jsme se však setkávali převážně s osobními realizacemi, nejčastěji pak ve dvou nejmenších automobilových segmentech – mezi malými a kompaktními vozy. V roce 2001 však navrhlo kalifornské designérské a vývojové středisko Volkswagenu kreaci Microbus, jež byla prezentována v témže roce na autosalonu v Detroitu.

Avšak dříve, než se k němu dostaneme, připomeňme, že o sedm let dříve byl na tomtéž místě vystaven retro automobil Volkswagen Concept One, který připravil veřejnost na originální tvary budoucího modelu New Beetle. Na jeho karoserii, jíž tvoří pravidelné a převážně oblé – a v sériové výrobě téměř v plné míře uplatněné – tvary, pracovali J Mays a Freeman Thomas.

Koncept se zaměřením na požadavky amerického trhu patří mezi typické reprezentanty retro-futurologického designérského postupu – s odkazem na legendární design historie pracuje s moderními technologiemi a kultovní prvky (zejména provedení čela vozu) kombinuje s novými nápady. S tím se můžeme setkat zejména v kabině, slučující minimalistické tvary a futuristicky vyhlížející výstupek ve spodní části přístrojové desky, na němž se nachází hlavice řadící páky.

Reakce na módu počátku nového milénia je patrná z prezentace konceptu, který býval často zachycen s (tehdy velmi moderní a oblíbenou) skládací hliníkovou koloběžkou. Vůz byl představen rok po retro konceptu Dune Concept, vizi modelu Beetle s odnímatelnou plastovou střechou, hliníkovými doplňky a předurčením do terénu.

V roce 2002 byl na autosalonu v Detroitu uveden osmiválcový koncept Magellan, dílo španělského designérského střediska Volkswagenu, pojmenované podle portugalského mořeplavce jménem Fernão de Magalhães. Vůz je kreativní syntézou SUV (projevující se na větší světlosti), modularity a interiérových znaků MPV (například výše umístěných sedadel) a rysů karoserie kombi, jež zahrnují nízkou siluetou a důraz na objem druhého karosářského prostoru. To vše se podepsalo na vnějších rozměrech, které jsou 4 685 milimetrů na délku, 1 860 mm na šířku a 1 620 mm na výšku. Působivými bonusy konceptu jsou obytný přívěs, jehož interiér vzešel z tvůrčí inspirace mezinárodní kosmickou stanicí ISS, a střešní box, který – kromě své primární, tedy užitné, funkce – může být použit jako loď.

Automobil zaujal návštěvníky amerického autosalonu nejen svým nepřehlédnutelným zevnějškem, ale také uspořádáním interiéru, jemuž dominuje přístrojová deska s unikátní architekturou. Ukazatele jsou sdruženy v ploše štíhlého informačního panelu o délce 1,1 metru, který je vsazen do prostoru o výšce 30 centimetrů, oddělujícího spodní část desky od její horní hranice. Ta je čalouněna tmavě šedou kůží a brání zrcadlení údajů na čelní sklo. Atypické uspořádání desky zahrnuje zřetelné oddělení ovladačů nutných pro řízení a těch, které zajišťují komfort – proto není středová konzole napojena na přístrojovou desku, díky jejíž symetrické stavbě jsou ovládací prvky v dosahu řidiče i spolujezdce. Praktickým oživením je vyjímatelný navigační systém a kompas.

Pozoruhodné milníky ve vývoji designu VW: Diodová světla a příklon k motivu kruhu

Výrazné znaky Magellanu byly nadále rozvíjeny, což vedlo k nárůstu tvarové plasticity a materiálové různorodosti. Významným signálem oživení designu se však staly nové technologie, které se v automobilovém průmyslu začaly uplatňovat, přičemž v oblasti designu je třeba poukázat zejména na diodová světla – jeden z nejpokrokovějších počinů tehdejší doby, který výrazně omladil optiku vnějšího osvětlení vozu a diktoval nové stylové trendy. Progresivní systém světlometů byl zohledněn při navrhování průkopníka nové – a donedávna aktuální – éry wolfsburského designu, dvoumístného roadsteru Concept R, jehož premiéra proběhla v roce 2003 na autosalonu ve Frankfurtu.

Studie o délce 4 163 milimetrů, šířce 1 778 mm a výšce 1 250 mm pečlivě rozpracovává řešení studií konce dvacátého století. Jedná se zejména o uskupení dílů přídě do tvaru pomyslného písmene V, které je v tomto případě oživeno chromovým obkladem s vodorovnou mezerou, jíž vyplňuje propracovaná mřížka. Ta je menší, než kdy předtím – důraz se totiž přesouvá z centrované masky, která byla téměř vždy těžištěm designu čelních partií Volkswagenů, na svěží a členitou optiku reflektorů. V podobném stylu je navržena záď, k níž se dostáváme přes velmi elegantní profil, definovaný pozvolna klesající linií. Tvoří ji diodová koncová světla s ostrým výběžkem směrem doprostřed, čímž je vymezen prostor pro registrační značku. Měkce klenuté tvary dávají tušit inspiraci klasickými sportovními vozy, koncept – osazený šestiválcovým motorem o objemu 3,2 litru a výkonu 195 kW – je však zcela nový a předjímá styl, který bude po dobu následujících zhruba deseti let aktuální.

Specifickou ukázkou tvarové skulpturálnosti, emocionální barevnosti a prostorové nápaditosti je Volkswagen Concept T (2004), terénní kreace, pod jejíž kapotou pracuje šestiválcový agregát z dobového Golfu R32, produkující 177 kW a dosahující maximální rychlosti 230 km/h. Mezi nejzajímavější prvky této detroitské studie patří uspořádání zádě, zejména pak sdružení koncových světel a koncovek výfuku do jednoho horizontálního pásu – koncovkám tak nehrozí poškození během zdolávání terénních překážek. Za zmínku stojí také provedení stříbrného rámu střechu, jehož tvar evokuje písmeno T, či například vyjímatelné střešní panely. Charakteru automobilu plně odpovídá ztvárnění interiéru, jehož puristické pojetí – včetně užití hliníkových sedadel s výměnným čalouněním – posiluje praktičnost kabiny. Zaměříme-li se však na čistě stylové hledisko, poukažme na volant, který akcentuje oválný tvar spodního ramene a navazuje tak na kruhový obrys loga výrobce.

Jedním z nejvlivnějších trendů minulé dekády byly kompaktní kabriolety s pevnou skládací střechou. Univerzálnost takových vozidel si však vybrala daň v podobě více či méně citelných disproporcí karoserie, vyplývajících z kontrastu mezi konvenční přídí – většinou vycházející z již osvědčeného hatchbacku nižší střední třídy – a zádí, jejíž objem ukrýval složitý mechanismus skládací střechy. Jedním z těch vozidel, kvalitně navržených i přes omezené možnosti tvarování, byl model Eos, který je realizací Conceptu C, představeného roku 2004 v Ženevě.

Studie je vybavena pětidílnou skládací střechou, jejíž oblouk je elegantně napojen na koncová světla. Tím je vizuálně odlehčena mohutná záď (s 400 litry pro zavazadla v případě natažené střechy, v opačné situaci s přesně polovičním prostorem), která pronikavostí svého výrazu dominuje nad přídí, osazenou hliníkovou maskou se třemi vodorovnými mezerami. Podíváme-li se na boční část exteriéru, zjistíme, že puristický duch Conceptu R byl opuštěn ve prospěch šlachovitosti, jíž zde utváří výrazná linka protínající ponton (v designérském názvosloví známá pod označením tornado line). Optický pocit svěžesti, na němž má zásadní podíl zmíněné hliníkové obložení čela a stříbrný lak karoserie, znásobuje křehce vyhlížející diodová optika zadních sdružených svítilen. Na rozdíl od Conceptu R je koncepční předobraz produkčního vozu Eos poháněn civilnějším motorem, a sice dvoulitrovým agregátem FSI o výkonu 110 kW.

Osvětlení karoserie, jehož struktura připomíná geometricky přesný a velmi dekorativní soubor drobných krystalů, působí chladivým a svěžím dojmem, který je vlastní oběma výše uvedeným vizím otevřeného sportovního vozu. Vše řečené se znásobí, bude-li takto navržený vůz zachycen v krajině, která odpovídá témuž charakteru – v tomto případě na rozsáhlé ledové ploše, jíž po stranách lemují ledové krusty a zasněžená kamenná úbočí. Přesně s takovým prostředím organicky souzní Concept A, jedna z nejkreativnějších – a nejoriginálněji prezentovaných – ženevských premiér roku 2006 a také automobil, který lze vnímat jako jeden z koncepčních předobrazů sériového kompaktního SUV Tiguan.

Vůz náleží kategorii sportovně-užitkových vozidel, od níž se ale liší nezvykle dlouhým předním převisem (o délce 925 milimetrů), dveřmi otvíratelnými proti sobě – jež souvisí s absencí sloupků B – a odnímatelnou střechou. Plasticita čelních partií anticipuje řešení přídě produkčního Tiguanu, a to zejména třikrát zakřiveným vnějším obrysem masky, jenž svírá stříbrné obložení centrální mřížky. V rámci dobové modelové hierarchie Volkswagenu šlo o projekt spadající pod Touareg (Concept A měří 4 348 milimetrů na délku, 1 854 mm na šířku a 1 551 mm na výšku), který je poháněn čtyřválcovým agregátem o objemu 1,4 litru a výkonu 110 kW.

Ekologie a futurismus: Projekt automobilu s litrovou spotřebou a další městské experimenty

Abychom lépe pronikli do vizionářského myšlení Volkswagenu, nastiňme jeho počínání v oblasti ekologického vozu s litrovou spotřebou a jiných prototypů, většinou předurčených pro velkoměstský provoz. Myšlenka vozu s litrovou spotřebou pramení již v roce 2002, kdy byl zhotoven koncept vyznačující se prosklenou střechou, měkce klenutými vnějšími panely a směrem dozadu se zužující karoserií s koeficientem odporu vzduchu 0,159. Atypická koncepce štíhlé karoserie, jejíž vzhled je podmíněn unikátní konfigurací sedadel v kabině (dvě, řazená za sebou), opustila rámec konvenčních velkosériových automobilů a relativizovala tehdy neprůstřelnou výlučnost automobilového interiéru se sedadly uspořádanými vedle sebe.

O sedm let později byla myšlenka litrového futuristického modelu přepracována do nové podoby s označením L1. Dvoumístná karoserie této studie je zhotovena z kompozitu vyztuženého uhlíkovými vlákny a ukrývá kabinu přístupnou skrze výklopné (vzhůru do strany) dveře. Maximální důraz na aerodynamické vlastnosti vozu vyústil v koeficient odporu vzduchu 0,195. Vůz, ačkoliv je evolučním článkem předchozí kreace, je tvarován dle designérských pravidel poslední doby, z čehož vyplývá začlenění předních světel do horizontálního pásu, zvýšená frekvence hran a pečlivější modelování hmoty.

Nešlo ale o poslední koncepční počin na toto téma. Před třemi lety byl na autosalonu v Kataru představen prototyp XL1, jenž důkladně rozvinul klíčové vlastnosti kreace L1. Výsledkem je podobně dynamický, pokrokový, avšak – z hlediska proporční vyváženosti a uspořádání objemu karosářských prostorů – podstatně zdařilejší model, který ale opustil alternativní způsob uskupení sedadel z předchozích projektů a použil klasickou řadu sedadel řazených vedle sebe. To vedlo k nárůstů rozměrů, která je znát ve všech směrech – XL1 je nejdelší (3 888 mm oproti 3 813 mm u L1 a 3 470 mm u první litrové studie), s přehledem nejširší (1 665/1 200/1 250 mm) a nejvyšší (1 156/1 143/1 000 mm).

Vraťme se ale do roku 1986, kdy byl uveden tříkolový koncept Scooter, dvoubarevný automobil se dvěma sedadly a karoserií, jejíž kompozice spočívá v klasicky stavěné přídi a zádi, jejímž tvarům dominují přiznané (nijak nemaskované) podvozkové části. Koncept sportovně laděného vozu se dočkal – byť nepřímého a kompozičně jinak stavěného – pokračování v podobě Volkswagenu NILS, pod nímž je podepsán Thomas Ingenlath, někdejší vedoucí osobnost designu Škoda a jeden z klíčových tvůrců moderního purismu.

Design vozidla o délce 3,04 metru (tedy o půl metru méně než má Volkswagen Up!) je založen na hliníkovém prostorovém rámu, při jehož navrhování se designéři inspirovali uspořádáním monopostů – řidič sedí před motorem a kola jsou součástí lichoběžníkových náprav, které vybíhají mimo hrubý obrys karoserie. Studie je poháněna elektromotorem s maximálním výkonem 25 kW a bateriemi s kapacitou 5,3 kWh, jejichž nabití by mělo při 230 V trvat maximálně dvě hodiny. Přínosem pro úsporu energie jsou nízká hmotnost (460 kilogramů) a úzké pneumatiky s nízkým valivým odporem – přední mají rozměr 115/80 a zadní 125/80, při průměru sedmnáctipalcového disku.

Spolupracujeme s TipCars.com
Sobotkova koalice i přes karamboly dotáhla celý mandát. Projděte si mezníky jejího fungování Sobotkova koalice i přes karamboly dotáhla celý mandát. Projděte si mezníky jejího fungování

Zásadní zákony jako EET a novela o střetu zájmů ministrů,…

Z Airbnb se stává developer a hoteliér, postaví tisíce nájemních domů Z Airbnb se stává developer a hoteliér, postaví tisíce nájemních domů

Pronajímatel prázdninového bydlení Airbnb chce do dvou…

Zeman: Slova o zásadních a zlomových volbách jsou reklamní kampaní Zeman: Slova o zásadních a zlomových volbách jsou reklamní kampaní

Začaly volby. Občané hlasují o tom, kdo nově zasedne do…

 

Štítky Volkswagen Design

 

Přidat názorDiskuse: Zapomenuté koncepty Volkswagen: Německý futurismus







Doporučujeme
Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu! Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu!

Jestliže před deseti lety bylo pohonem všech kol vybaveno…

Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo? Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo?

Ne ve všech státech Evropské unie se nafta označuje jako…

 

AutoRevue
Vyzkoušeli jsme Škodu Kodiaq Scout. Přináší tato verze něco navíc? Vyzkoušeli jsme Škodu Kodiaq Scout. Přináší tato verze něco navíc?

Co přináší Kodiaq ve verzi Scout? Není to jen designová varianta?

Škoda už oficiálně prodává Karoq. Tipy, jak ho rozpoznat od Kodiaqu: Škoda už oficiálně prodává Karoq. Tipy, jak ho rozpoznat od Kodiaqu:

Škoda zatím neoznámila, kolik bude požadovat za základní…

 





 
Když na železničním přejezdu nebliká bílé světlo. Můžu pokračovat v jízdě?

Když na železničním přejezdu nebliká bílé světlo. Můžu pokračovat v jízdě?

Dnes 11:00

Když svítí na železničním přejezdu červené nebo bílé světlo, měli by motoristé umět reagovat.




Blesk.cz

Jozefa (†2) zavalila komoda z Ikey: Chlapeček je už osmou obětí nebzpečného nábytku

Jozefa (†2) zavalila komoda z Ikey: Chlapeček je už…

Dvouletý Jozef Dudek zemřel poté, co na něj spadla komoda značky Malm, kterou jeho rodiče zakoupili v Ikee.…

Houbařům měsíc říjen přeje: Petr jich našel plné kolečko!

Houbařům měsíc říjen přeje: Petr jich našel plné kolečko!

Houbařský ráj našel Petr Šťastný z Hluboček na Olomoucku. Z lesa vozí hromady obřích hub. Naposledy jich bylo…

 

iSport.cz

Česko-francouzská bitva v kleci se blíží! Pardubice rozduní MMA

Česko-francouzská bitva v kleci se blíží! Pardubice…

Tohle bude boj! Nejlepší český MMA zápasník ve velterové váze Patrik Kincl pozval do klece obávaného…

VIDEO: Brno padlo s Hradcem, v čele je Plzeň. Liberec má první výhru venku

VIDEO: Brno padlo s Hradcem, v čele je Plzeň.…

VIDEO | Páteční 15. kolo hokejové Tipsport extraligy pořadí na čele tabulky nezměnilo. Plzeň zůstala i přes…

 

Reflex.cz

Tak jsme volili v minulých volbách. Přehledně od roku 1992 do 2013

Tak jsme volili v minulých volbách. Přehledně od…

Jen tři strany drží poslanecká křesla nepřetržitě od roku 1992, kdy se volilo ještě v rámci federace do České…

Co pro vás chystáme na víkend a proč sledovat volby s Reflex.cz

Co pro vás chystáme na víkend a proč sledovat volby…

V sobotu ve 14:00 se zavřou volební místnosti. Už hodinu před tím začne náš on-line přenos z voleb s aktuálními…