TEST Ford Fiesta 1.0 EcoBoost Hybrid (92 kW) ST-Line X – Stále dobré svezení
Aktuálně nejmenší model v nabídce Fordu pro český trh nedávno prošel omlazovací kúrou. Prostřednictvím mild-hybridní verze ST-Line X jsme zjišťovali, jak se modernizace povedla. Máme pro vás dobré zprávy.
Design, interiér
Bez pár měsíců to je rok, co k nám do redakčního testu zavítal Ford Fiesta naposledy. A nebyla to jen tak ledajaká Fiesta, kolega Standa Kolman proháněl parádně jezdící provedení ST. Od té doby stihl malý Ford projít modernizací, která přinesla drobné osvěžení vzhledu i techniky. Novinkou jsou LED světlomety ve standardní výbavě, nebo upravená čelní maska s výraznější mřížkou, do níž se přesunulo logo automobilky. Zadní světla se pak dočkala mírně tmavšího provedení, díky čemuž dle slov výrobce vypadají rafinovaněji.
Ford se zároveň snažil trochu zvětšit vizuální rozdíl mezi jednotlivými výbavovými stupni. Například výbava ST-Line X, ve které přijela „naše“ Fiesta, má v nabídce figurovat jako sportovnější provedení inspirované vozy od divize Ford Performance, se dá poznat například už podle čelní masky se šestiúhelníkovým vzorem. Mřížka je celá provedena v černé barvě, postrádá ozdobný chromovaný lem a je hlouběji zapuštěna do přídě vozu. Specifické jsou také oba nárazníky a sedmnáctipalcová litá kola Rock Metallic.
S faceliftem přišly dva nové odstíny laku karoserie – modrý Boundless a červený (někdo by mohl říci vínový) Beautiful Berry. Právě druhý jmenovaný zdobil i náš vůz. Ford si tuto barvu laku cení na částku 16.900 Kč, ale v konfigurátoru ji nehledejte. Dle českého katalogu pro model Fiesta je Beautiful Berry unikátní barvou určenou výhradně pro skladové vozy. Krom toho je po modernizaci pro Fiestu připraveno sedm vzorů litých kol. Celkem vzato nejsou úpravy nijak dramatické, spíše šlo o cizelování formy.
Ford Fiesta 1.0 EcoBoost Hybrid (92 kW) ST-Line X
Neměň, co funguje
Uvnitř omlazené Fiesty je velkou novinkou digitální přístrojová deska, za kterou je však i v případě verze ST-Line X třeba připlatit – v tomto případě 17.900 Kč. Za to dostanete vcelku povedené digitální prostředí imitující klasické budíky. Jeho grafika se mění v závislosti na zvoleném jízdním režimu, který volíte tlačítkem mezi sedačkami. Na výběr je mezi režimy Normal, Sport a Eco, přičemž nejlépe čitelné mi digitální budíky přišly v režimu Sport. Minimálně otáčkoměr je totiž v režimech Normal a Eco hůře čitelný. Ovšem naše Fiesta přijela vybavena dvouspojkovou automatickou převodovkou Powershift bez možnosti manuálního řazení, tudíž otáčkoměr ani tolik nevyužijete. Maximálně, když budete chtít zjistit, kolik že ten EcoBoost pod kapotou vlastně zrovna točí.
Volba jednotlivých jízdních režimů – a odpovídajícího zobrazení digitální přístrojové desky – probíhá relativně pomalu. Mezi zmáčknutím tlačítka voliče jízdních režimů a reakcí přístrojovky, ve které proběhne animace změny režimu, je znatelná prodleva. Poté ještě chvilku trvá, než se digitální budíky převlečou do nového hávu. Jde o pár vteřin, takže to není zásadní problém, svižnější změna by ale nebyla od věci. Jinak moc výtek k interiéru nemám. Dobře, design prostředí v infotainmentu, jehož obrazovka sedí na vrchu palubní desky, není nejmodernější a ani zabudovaná navigace není bez chyb, ale Fiesta podporuje Apple CarPlay a Android Auto (vyžaduje propojení telefonu s vozem kabelem), takže jsem si po dobu testu vystačil s vlastními aplikacemi a navigací.
Naopak se mi na infotainmentu líbí, že si i po modernizaci auta zachoval pár fyzických tlačítek a knoflíků pod obrazovkou. Je zkrátka mnohem příjemnější pracovat se skutečnými tlačítky místo jejich dotykových napodobenin. Nejvíc nadšený jsem byl z tlačítka se symbolem připomínajícím přeškrtnutý obdélník. První stisknutí přepne displej do režimu, který bych přirovnal ke spořiči obrazovky na počítači – vidíte jen neurčité pozadí a čas. Druhým zmáčknutím displej vypnete, díky čemuž je jízda v noci mnohem příjemnější. Ne všichni výrobci však něco tak jednoduchého umí. Nutno ovšem podotknout, že Fiesta sama umí skvěle poznat množství světla v okolí a tomu přizpůsobit jas jak digitální přístrojové desky, tak displeje infotainmentu. Ani tohle nemají zvládnuté všichni.
Interiér obecně je na auto B segmentu překvapivě prostorný, minimálně vepředu. Potěší, že zvládne pojmout i rozměrnější postavy. Člověk takové konstituce se sice sám za sebe neposadí, ale lidé menších postav si vzadu nestěžují a vydrží i delší trasy. Když se ještě vrátím na sedačku řidiče, trochu zamrzí, že do dveří sice 1,5litrovou lahev dostanete, ale pak překáží vaší noze. Pedál plynu by na můj vkus mohl být o pár čísel vlevo, takto jsem musel kvůli široké palubní desce trochu vykroutit nohu. I tady však platí, že by to pro menší postavy nemuselo být stejnou potíží.
Ford Fiesta 1.0 EcoBoost Hybrid (92 kW) ST-Line X
Zavazadlový prostor je s objemem 311 litrů (288 l v případě vozu s rezervním kolem) dostatečně prostorný a na běžnou potřebu zcela dostačuje. Ostatně i výhled z vozu je v rámci možností bezproblémový. Jediné, co bych si v tomto ohledu vlastně přál, jsou o něco větší vnější zpětná zrcátka. Případně bych si připlatil za systém sledování mrtvého úhlu. Nebo lépe řečeno, připlatil bych si, kdyby jej výrobce pro Fiestu nabízel. Až na pár drobností tedy interiér hodnotím převážně pozitivně. Jak je ale na tom Fiesta s jízdou?
Motor, jízdní vlastnosti
Přemotivovaný mild-hybrid
V předchozí části jsem už zmiňoval, že jsme Fiestu dostali půjčenou se sedmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou Powershift, kterou Ford nabízí v kombinaci s jedinou motorizací – 1.0 EcoBoost Hybrid. Alternativou je pro tuto pohonnou jednotku šestistupňový manuál. Součástí mild-hybridního pohonného ústrojí je lithium-iontová baterie pracující s napětím 48 V a startér/generátor, který zároveň plní funkci elektromotoru. Dle možností a jízdní situace pak buďto nabíjí lithium-iontovou baterii, nebo svou silou vypomáhá tříválcovému EcoBoostu.
V praxi to znamená, že když sundáte nohu z plynu, auto začne rekuperovat a tím i mírně zpomalovat. Naopak když více šlapete na plyn a v baterii je šťáva, elektromotor se vrhne do zápřahu. Z podstaty mild-hybridu však není nikdy schopen auto pohánět sám. Jestli zrovna elektromotor nabíjí, nebo pomáhá, poznáte podle ikonky nad stupnicí palivoměru, který se nachází v pravé části digitální přístrojové desky. Když nabíjí, zobrazí se ikonka baterie, a naopak když pomáhá, zobrazí se ikonka automobilového kola. Případně se můžete tlačítky na volantu proklikat k obrazovce nazvané HEV ukazatel, na níž je půlkruh s ikonkou baterie na jedné straně a ikonkou kola na druhé. Barevná výplň půlkruhu se přelévá zleva doprava podle toho, co zrovna hybridní ústrojí dělá. Mimochodem, tyto a podobné doplňkové informace se v přístrojové desce zobrazují v poli mezi rychloměrem a otáčkoměrem.
Samovolné zpomalování auta při rekuperaci není nijak výrazné, takže stále musíte šlapat na brzdu, když chcete výrazně zpomalit nebo zastavit. Systém je ale naladěn citlivě a svou činností řidiče nijak neruší. Trochu zbrklý začíná být až v kombinaci s automatickou převodovkou a zapnutým systémem stop-start. Pokud patříte mezi řidiče, kteří jako jednu z první věcí po nasednutí do auta stop-start vypínají, pak vás možná tolik obtěžovat nebude. V rámci testování jsem však start-stop nechal většinu času zapnutý a mild-hybridní Fiesta se možná až příliš horlivě snažila vypnout motor při každé příležitosti. Naštěstí naskakuje litrový EcoBoost zpátky k životu rychle, takže se nic dramatického nestane, ani když zhasne v nevhodnou chvíli. Kdyby však Fiesta patřila mezi čistokrevné hybridy, jež jsou schopné jízdy výhradně na elektřinu, případná „hluchá místa“ by vykryla zapojením elektromobilu a řidič by nebyl nijak omezován.
Ford Fiesta 1.0 EcoBoost Hybrid (92 kW) ST-Line X
Přeplňovaný tříválec sice nemá velký charakter, obzvlášť v mild-hybridní soustavě, ale má i silné stránky. Spalovací motor dopovaný elektromotorem se vytáčí ochotně a snadno, přičemž reálná rychlost pocitově stoupá rychleji, než by se mohlo z oficiálního údaje 0-100 km/h za 9,6 sekund zdát. Výkon 92 kW (125 k) a točivý moment 200 Nm jsou adekvátní a s relativně lehkou Fiestou umí zacvičit. Vyloženého dravce nečekejte, ale na rychlejší okreskové svezení to stačí.
Řadí to, jezdí to
Převodovka Powershift, byť dvouspojková, není nejrychlejší ústrojí na světě a občas ji chvilku trvá, než se rozhodne. Obzvlášť v kombinaci s mild-hybridním systémem, nebo když toho po ní chcete moc najednou. Svoji práci odvede a většinou řadí hladce, ale je škoda nemít možnost řadit si převody sám. I když v běžném provozu si auto jako celek vždy nějak poradí. Možnost řadit si sám mi vlastně skutečně chyběla až při snaze o svižnou jízdu, ideálně v režimu Sport. Kdo chce s Fiestou pravidelně sportovat, nechť volí spíše manuální převodovku. Automat sice v režimu Sport drží otáčky o něco výše a déle, ale stále je znát jeho snaha spořit, takže sem tam přeřadí na vyšší stupeň v nevhodnou chvíli.
Obecně mě ale režim Sport příjemně překvapil. Fiesta sice nemá nastavitelné tlumiče, ale rozdíl proti režimu Normal poznáte především v odezvě na sešlápnutí pedálu plynu a způsobu řazení automatické převodovky. Podle Fordu dojde ve Sportu také ke změně citlivosti stabilizačního a protiprokluzového systému. Při jízdě po běžných silnicích řidič nejvíce zaregistruje právě reakce převodovky a plynu. Po stovkách kilometrů v režimu Normal mi Sport zprvu přišel možná až moc citlivý na plyn, ale rychle jsem se adaptoval. Největší rozdíl je především v začátku chodu plynového pedálu, kdy auto reaguje rychle a nadšeně na každou sebemenší změnu.
Naopak v režimu Eco mi přišel začátek chodu pedálu plynu podobný jako v režimu Normal, jen s větším sešlápnutím reagovala Fiesta o něco rozvláčněji. Také o něco intenzivněji rekuperovala. Obecně řečeno jsem ale mezi režimy Normal a Eco registroval menší rozdíl než mezi režimy Normal a Sport. A to jsem si přitom v posledních letech začínal zvykat, že volba jízdních režimů bývá u menších aut spíše na okrasu, než že by jejich účinek byl nějak výrazně znát. Ve Fiestě je.
Ve standardní výbavě našeho auta dále figurovalo sportovní odpružení se sníženou světlou výškou. Když v letech 2018 a 2021 kolegové Martin a Standa testovali plnotučnou sportovní Fiestu ST, zmiňovali se o jejím možná až příliš tuhém podvozku. Tohle Fiestu ST-Line X netrápí. Ano, podvozek je tužší, ale naladěný je tak akorát, takže z vás duši nevytřese. Částečný podíl na tom budou mít i kola – zatímco obě testovaná ST měla osmnáctipalcové disky, ST-Line X jezdí na sedmnáctkách.
Ford Fiesta 1.0 EcoBoost Hybrid (92 kW) ST-Line X
Moc toho nežádá
Když se ještě na chvíli vrátím k motoru, jeho projev je ve voze docela slyšet. V nižších otáčkách, zejména po nastartování (ať už studeném či způsobeném stop-start systémem), má hrubší chod, ale s vyššími otáčkami nabírá zajímavější zvuk a vlastně začíná znít docela dobře. Co se spotřeby paliva týče, Fiestu jsem prvních pár dní používal jen k dojíždění do redakce, což v součtu znamenalo nějakých 300 ujetých kilometrů, rozložených mezi okresky, dálnici a město. Palubní počítač mi po několika dnech v tomto režimu ukazoval průměrnou spotřebu 5,3 litrů na 100 kilometrů. Výrobce v kombinaci udává 5,3 - 5,6 l/100 km.
Spotřebu 5,3 litrů vlastně palubní počítač hlásil i na konci týdenní zápůjčky. Mezitím jsem si ale střihl téměř 100 svižnějších kilometrů v režimu Sport, které mě dle palubního počítače připravily o 6,2 litrů benzinu. Chvíli jsem zkoušel jezdit i v režimu Eco, ale neměl jsem moc štěstí na hustotu provozu, takže těžko říct. Palubní počítač každopádně hlásil průměrnou spotřebu zhruba ve stejné úrovni, jaké jsem dosáhl i v režimu Normal. Věřím, že kdybych opakovaně neskončil v zácpách, dostal bych se na nižší hodnotu. Příště to holt chce lepší plánování.
Závěr
Závěr
Modernizací se v podstatě měnily jen detaily, takže sympatická Fiesta stále zůstává dobře jezdícím autem. Umí být i bohatě vybavená a přiměřeně úsporná. Pokud chcete auto podobné velikosti se sportovním nádechem, Fiestou ST-Line X rozhodně nic nezkazíte. Po stránce motorizace jsou ST-Line a ST-Line X dostupné výhradně s mild-hybridem o celkovém výkonu 92 kW (125 k). Vybrat si však můžete v převodovkách – volit lze mezi šestistupňovým manuálem a námi testovaným dvouspojkovým automatem Powershift se sedmi převodovými stupni.
Jestliže se rádi pravidelně svezete svižněji a chcete být lépe zapojeni do děje, předpokládám, že verze s manuálem bude lepší volbou. Tabulkově je přímo řazená převodovka lepší také v dalších oblastech. Fiesta je s ní lehčí, dynamičtější, úspornější a levnější (o nezanedbatelných 50.000 Kč). Kromě ceny jsou ale rozdíly minimální. Automat na druhou stranu dobře poslouží těm, kteří si také rádi střihnou pár zatáček, ale je to pro ně spíš sváteční událost a většinu času tráví ve městě, kde si chtějí nechat automatem ušetřit práci. Ani jedna skupina neprohloupí, záleží pouze na osobních preferencích a reálném využití auta. Já bych raději ušetřil 50.000 Kč a vzal manuál.
Testovaná Fiesta sice vykázala několik slabin, ale většina z nich jsou drobnosti, na které si člověk zvykne, nebo se dají vyřešit zaškrtnutím jiných políček v seznamu příplatků. Čemu se však nevyhnete, je cena. Ford aktuálně napříč všemi výbavami Fiesty (krom ST X) slibuje slevy, takže například základní výbavu Trend Edition se zážehovým motorem 1,1 l (55 kW/75 k) pořídíte za 369.900 Kč místo původních 402.900 Kč. ST-Line X startuje v testované specifikaci na 497.900 Kč (původně 562.900 Kč), přičemž v našem případě se navíc připlácelo 50.000 Kč za automat a ještě 78.100 Kč za výbavu na přání. To znamená 626.000 Kč se zohledněním aktuální slevy. Bez slevy bychom hovořili o částce 691.000 Kč.
Cenou se Fiesta rozhodně nepodbízí. Pro srovnání, výrazně sportovnější a rychlejší Fiesta ST X dle aktuálního ceníku startuje na cenovce 677.900 Kč. Testovaný exemplář tedy dotahuje, respektive bez slevy přesahuje cenu auta, které má svou podstatou připomínat. A že je Fiesta ST X větším živlem, dokazují už jen její tabulkové hodnoty – 147 kW (200 k) a 290 Nm. Pokud bych šel především po zážitcích za volantem, při výše uvedených cenách by moje volba byla jasná.
Nejlevnější verze modelu | 369.900 Kč (1.1/55 kW Trend Edition) |
Základ s testovaným motorem | 489.900 Kč (1.0 EcoBoost Hybrid/92 kW Titanium) |
Testovaný vůz bez příplatků | 547.900 Kč (1.0 EcoBoost Hybrid/92 kW ST-Line X) |
Testovaný vůz s výbavou | 626.000 Kč (1.0 EcoBoost Hybrid/92 kW ST-Line X) |
Plusy
- Jízdní projev
- Prostornost vepředu
- Samostatné tlačítko na vypnutí displeje infotainmentu
Minusy
- Cena
- Příliš horlivý stop-start
- Bez možnosti vlastní volby převodů