Před 50 lety vznikl zběsilý Ford Transit Supervan. Techniku si půjčil od GT40
Nevšední dodávka kroužící na trati byla prezentací pro zaskočené novináře. Před 50 léty překvapilo místo konání i auto, které si vybraní jedinci mohli osahat vlastníma rukama.
V dubnu 1971 Ford ohromil motoristický svět odhalením dodávky Transit přímo na britském okruhu Brands Hatch Circuit. Závodní dráha nikdy nebyla a nebude typickým místem prezentace lehkého užitkového modelu, ačkoliv zvláštní místo debutu zcela odpovídalo povaze vozu, protože na trati se neobjevil žádný líny Transit, nýbrž pravý opak.
Závodní technika v dodávkovém balení
I po 50 letech pobuřující stvoření přivezla firma Terry Drury Racing, která pro Ford zakázkově zkřížila typický užitkový typ se závodním supersportem téže značky. Ford GT40 obalený karoserií Transitu využíval ověřenou techniku zcela jiné kategorie. Standardní atmosférická pohonná jednotka Essex V4 s šedesátistupňovým sevřením čtyř válců do V byla nahrazena plnotučným vidlicovým osmiválcem Gurney Weslake propojeným s pětistupňovou převodovkou od ZF.
Velký motor se od přední kapoty přestěhoval na místo nyní nevyužívaného nákladového prostoru. Doplnění čtyř karburátorů Weber včetně výfukového potrubí závodního dárce orgánů přineslo zcela absurdní výkon 441 koní (324 kW) posílaný na zadní nápravu.
Nevšední energii bylo potřeba dostat na silnici, trakci kol se snažilo zajistit nezávislé zavěšení všech límcových kol a extrémně široké pneumatiky s minimem vzorku. V případě suchého povrchu se povedená akcelerace na 97 km/h odehrála během zhruba sedmi sekund, čas 21,6 sekund k pokoření 161 km/h je také více než slušný. Maximální rychlost Supervanu dosahovala údajně hodnoty zhruba 150 mph (241 km/h), což je i dnes pro dodávky snová meta.
Citelné náklony vysoko stavěného speciálu nebyly ideální predispozicí pro technické okruhy, dynamická krabice se nejlépe cítila na rovném sprinterském kolbišti. Čtvrt míle se v takovém případě dala zvládnout za 14,5 sekundy v nejvyšším tempu 148 km/h.
Sportovní edice Fordu vždy měly barevné odlišnosti, proto i nekonvenční Ford Transit Supervan jezdil s originálně zbarveným zevnějškem. V rámci zvyklostí automobilky byl čistě bílý lak doplněn trojicí modrých horizontálních pruhů a nápisy Ford na dveřích řidiče, respektive spolujezdce. Více lidí se do interiéru nevešlo a v rámci propagační akce na okruhu jihovýchodně od Londýna byl vůz svěřen do rukou vybraných novinářů.
Reklama na okruhu se vyplatila
Na každý pád se originální prezentace povedla, protože sériový Ford Transit se od roku 1965 stále vyrábí a prodává.
Aktuální čtvrtá generace Transitu spatřila novináře a potenciální zákazníky v roce 2013 už poněkud umírněně na půdě amerického výstaviště během North American International Auto Show v Detroitu. V rámci statistik se Transitu prodalo minimálně osm milionů kusů, což stačilo na pozici třetí nejprodávanější dodávky všech dob.