TEST Renault Clio 1.0 TCe – Láska na druhý pohled
Nová generace jednoho z nejpopulárnějších a nejprodávanějších malých aut sice nenabízí žádné revoluční pojetí exteriéru, jakmile však pohlédnete pod kapotu a usednete do revolučního interiéru, přichází láska na druhý pohled.
Design, interiér
Renault Clio je již od roku 1990 jednou ze stálic evropského automobilového segmentu a také jedním z nejprodávanějších malých vozů. Kromě toho však Clio získalo i dva tituly Evropského auta roku, jeho prodeje přesáhly hranici patnácti milionů kusů a v roce 2018 se stalo dokonce druhým nejprodávanějším automobilem v Evropě – hned za VW Golf. Pro Renault se tak jedná o jeden z nejdůležitějších modelů a není divu, že si na páté generaci dali technici pořádně záležet.
Nač měnit, co funguje
Někoho by proto mohl udivit jeho vzhled, který na první pohled působí spíš jako facelift. Designéři v Renaultu si však byli velice dobře vědomi, že již čtvrtá generace nasadila laťku dost vysoko a tak neměli důvod k dramatičtějším změnám. Těch se sice odehrálo i v exteriéru poměrně dost, jenže řadu z nich je potřeba vyloženě hledat.
Začněme ale od základu, kterým je nová platforma CMF-B s vyšším procentem vysokopevnostní oceli. Její rozvor se totiž zkrátil o 6 mm (z původních 2589) a spolu s ním se zmenšilo i celé Clio. To ztratilo 12 mm na délce a došlo také k úpravě převisů. Zatímco vpředu se zkracovalo, vzadu Clio nepatrně povyrostlo. Designéři si navíc vyhráli i se siluetou vozu, která se vzadu nepatrně svažuje a přidává tak vozu na dynamičnosti. Tu ostatně podtrhuje i skrytá klika zadních dveří, která má vytvářet iluzi třídveřového modelu.
Pokud se podíváme na vůz zepředu, mělo by naši pozornost upoutat několik novinek. Tou první a zřejmě nejdůležitější jsou světlomety, již v základu vybavené technologií Full LED „Pure Vision“, které po vzoru starších sourozenců z rodiny Renault dostaly tzv. „kly“ – tedy jakési protažení do nárazníku, které vytváří světelný podpis ve tvaru písmene C. Ve výbavách Intens (Zen+) a námi testovaném R.S. Line se však jedná o ještě výkonnější světlomety Pure Vision Performance, k jejichž účinnosti jsme neměli sebemenších výhrad. A to jsme je testovali i v nedávných ranních mlhách.
Kromě toho však v Renaultu poupravili masku, která působí hodnotnějším dojmem, a přepracovali nárazník. Ten dostal ostřeji řezané rysy a také důraznější nádechy, které byly posunuty více do stran. Již v základu tak Clio působí dynamičtěji, ovšem ve výbavě R.S. Line se automobilka snaží podtrhnout sportovní charakter vozu ještě „Sportovním nárazníkem s integrovanou lištou F1“.
Při detailním bočním pohledu si lze všimnout, že dříve spíše oblé Clio nyní v souladu s trendy sází především na ostřeji řezané křivky a rysy. Změny jsou to ale tak nepatrné, že bez přímého srovnání s minulou generací si jich nejspíš ani nevšimnete. Clio si tak stále uchovává svou francouzskou nonšalantnost a pořád mu to sluší.
Vzadu se pak opakuje scénář přední části vozu. Clio dostalo nová diodová světla, která jsou širší a opticky tak celý vůz rozšiřují. Úpravám se ale nevyhnul ani nárazník, který ve výbavě R.S. Line nabídne i difuzor v barvě Gun Metal. Stejná barva přitom zdobí i boční lišty. Zamrzí snad jen přesunutí tlačítka pro otevírání kufru, které je nově umístěno v horní části výklenku registrační značky. Tlačítko tak působí poněkud skrytě a při otevírání zavazadlového prostoru musíte po jeho odjištění přehmatávat.
Revoluční interiér
Ovšem zatímco design exteriéru vyžadoval pouze drobné evoluční změny, v interiéru mělo vývojové oddělení Renaultu podstatně více práce. Automobilka totiž vyslyšela četné stížnosti i prosby a výsledek je skutečně revoluční. To je ostatně znát okamžitě po nasednutí.
Zatímco u čtvrté generace měly hlavní slovo tvrdé plasty a nepříliš hodnotně působící doplňky, v páté generaci je to úplně jiná písnička. Povrch palubní desky, středová konzola, horní část výplně dveří – to všechno tvoří měkčené plasty. Kromě toho je ale možné ozvláštnit interiér i barevnými doplňky.
Renault Clio 1.0 TCe R.S. Line |
Změny však neproběhly jen na poli materiálů, ale také ergonomie. Palubní deska je nově tvarována do vlnky a celý kokpit je lehce natočen směrem k řidiči. Středový panel je umístěn o něco výše, díky čemuž je řadicí páka blíže volantu, a navíc nepatrně povyrostl do šířky, zatímco u sloupku řízení, sedaček a středu volantu proběhla odtučňovací kúra. Změn se dočkala i ventilace – a to jak její plně digitální a přehledné ovládání, tak i výdechy, které jsou nově ukryty v mřížce vedoucí napříč celou palubní deskou.
Prémiový dojem pak umocňují i drobnosti v podobě ambientního osvětlení, funkce bezdrátového nabíjení mobilního telefonu (+2.500 Kč) nebo zvětšení odkládacích prostor v kabině na celkových 26 litrů – podle Renaultu maximum v segmentu. Odložit si peněženku, klíče, mobil, brýle a pití tak zkrátka není nejmenší problém. Po stránce vzhledu a ergonomie tedy automobilka rozhodně vykročila správným směrem.
Technologicky na úrovni
Elegantní vzhled však doplňuje i příkladná praktičnost a moderní technologie. Například díky zmenšení středu volantu mohli v Renaultu umístit na volant více tlačítek, která jsou stále přehledně uspořádaná a pohodlně se ovládají. Pouze ovládání audia je tradičně ve stylu Renaultu umístěno na malé páčce na sloupku řízení. Za volantem je pak ukryt 7palcový plně digitální přístrojový štít, který dostal příjemnou a především přehlednou grafiku.
Displej však nevyplňuje celou šířku kapličky, což by se mělo do budoucna změnit s příchodem ještě většího 10palcového displeje. I nyní však displej nabízí celkem líbivé, praktické a přehledné uspořádání informací. Zajímavou perličkou, kterou v provozu skutečně oceníte, je neustálá informace o vzdálenosti vozu jedoucího před vámi. Informace je totiž zobrazena v sekundách (včetně desetin) a díky jednoduché změně podbarvení vás stále informuje, zda to máte šanci v krizové situaci ubrzdit.
Dominantním prvkem displeje je však ukazatel rychlosti a otáček, s nímž nikterak nepohnete. Změnit můžete pouze informace, které se objevují v rozích obrazovky. Namísto velké mapy, kterou by měl umět zobrazovat větší přístrojový štít, vám tak Clio v současnosti ukáže jen jednoduché pokyny na trase, případně informace o přehrávané hudbě, využití výkonu/ točivého momentu, spotřebě nebo ekologičnosti vaší jízdy. S větším displejem se však schopnosti opět podstatně zvýší. Stejně jako prémiový dojem.
Po vzoru mobilů
Důležitou novinkou je však i nový infotainment systém Easy Link, který má v našem případě díky příplatkovému paketu Bose Plus (+20.000 Kč) úhlopříčku 9,3 palce, namísto standardních 7 palců. Kromě toho však paket Bose Plus zahrnuje i devět reproduktorů Bose, subwoofer Fresh Air Speaker v zavazadlovém prostoru nebo dvojitou podlahu zavazadlového prostoru.
Volně stojící obrazovka, orientovaná na výšku, nabízí slušnou grafiku a v domovském menu i bohatou paletu informací stále na očích. Pokud se ale začnete v menu probírat, začne se jeho logika poněkud komplikovat. Během pohybu v mapách jsou pak citelné i drobné záseky, které kazí jinak dobrý dojem. Zklamáním je také absence klasického ovladače pro úpravu hlasitosti audia, kterou kompenzuje pouze páčka pod volantem. Potěší však přítomnost kláves na středovém panelu, díky nimž se dá rychle dostat například k voliči jízdních režimů Multi-Sense.
Systém Easy Link samozřejmě podporuje Android Auto i Apple Car Play, i bez připojení mobilního telefonu by však měl být schopen nabídnout vyhledávání adres pomocí podrobných informací Google s více než 100 miliony bodů zájmu. Jako nejpřínosnější však působilo především zobrazování cen u čerpacích stanic v okolí, u nichž nechybělo ani barevné rozlišení v závislosti ceny paliva nad, nebo pod aktuálním průměrem.
Prostor narostl, ale…
I přes zkrácení karoserie a zmenšení rozvoru se automobilce stejně podařilo dosáhnout zvětšení vnitřního prostoru. O místě na předních sedadlech nemá smysl dlouze diskutovat – tady je místa ve všech směrech víc než dost. Sedačky navíc prošly výraznou obměnou a ve verzi R.S. Line nabízí ještě výraznější boční vedení, které v zatáčkách řidiče skutečně podrží. Nastupování a vystupování je však díky výraznějším bočnicím poněkud náročnější.
Pro nohy cestujících na zadních sedadlech se pak i přes zkrácení karoserie o 12 mm a rozvoru o 6 mm podařilo zajistit dalších 25 milimetrů místa. Velkou měrou se na tom podepsalo především vybrání předních sedadel. Zadní dveře se sice dají otevřít do širokého úhlu, samotný nástupní otvor se však kvůli celkovému zmenšení vozu také nepatrně smrskl. A když jsem si pak při svých 183 cm sedl sám za sebe, dvakrát odvařený jsem nebyl. Zbytky vlasů jsem se totiž letmo dotýkal stropnice a koleny jsem se téměř dotýkal sedadla řidiče. Pokud bych ale toužil po větším komfortu za volantem, pravděpodobně už bych se vzadu cítil celkem stísněně.
Renault Clio 1.0 TCe R.S. Line |
Zavazadlový prostor narostl z původních 300 na 340 litrů. Bavíme se přitom o objemu měřeném metodou VDA, při pohledu do oficiálních prodejních brožur se však můžete setkat s hodnotou 391 litrů, k níž automobilka došla při měření metodou kapalin. Ani oněch 340 však není špatná hodnota. Kufr má totiž sympaticky jednoduché tvary a nechybí mu ani dvojité dno, díky kterému lze vyrovnat schod vzniklý při sklopení zadních opěradel a alespoň částečně kompenzovat relativně vysokou nákladovou hranu. Oproti minulé generaci se navíc podařilo nepatrně zvětšit i nákladový otvor.
K zavazadlovému prostoru se pak sluší zmínit ještě pár drobností. Například zájemci o vznětovou motorizaci 1.5 Blue dCi 115 musí počítat se skutečností, že kvůli nádržce na AdBlue přijdou o několik litrů. Zajímavostí je však i subwoofer audiosystému Boose, umístěný u levého podběhu, který se stará o skvělé podání basů. A pokud jste ještě nezapomněli, jak se mění kolo, můžete si za 2.000 Kč objednat i plnohodnotnou rezervu.
Motor, jízdní vlastnosti
O deci větší, o míle lepší
Pod kapotou námi testovaného modelu se ukrýval přeplňovaný 1.0 litrový tříválec TCe 100, který by se dal označit za duchovního nástupce nepříliš opěvované devítistovky (0,9 TCe 66 kW). Ta si sice s odstupem času také získala naše uznání, tedy především svou odolností, jenže o deci větší litr, který konstrukčně vychází ze čtyřválcové třináctistovky, je jízdně zkrátka o míle lepší.
Motor o objemu 999 cm³ s nepřímým vícebodovým vstřikováním a přeplňováním turbodmychadlem se sice nevyhnul instalaci stop-start systému, na rozdíl od většiny soudobých motorů však splňuje emisní normu Euro6 D Temp i bez filtru pevných částic. Vystačil si pouze s třícestným katalyzátorem. Díky nepřímému vstřikování se navíc jedná o skvělého společníka na krátké popojíždění ve městě, kde mu nehrozí zakarbonování ani ředění oleje benzínem. Dokáže však potěšit i slušným zátahem a příjemnou spotřebou.
Maximální výkon 74 kW (100 k) je dostupný až v 5.000 ot./min. a maximální točivý moment 160 N.m kolem 2750 ot./min. V nižších otáčkách je motor spíše letargický, a pokud ho necháte spadnout pod 1.500 ot./min., můžete se dočkat i nepříjemných zvuků a vibrací. Zhruba okolo 2.000 ot./min. však motor příjemně ožívá a kousek pod hranicí 3.000 ot./min. přijde solidní zátah, který nepolevuje až téměř k omezovači.
Renault Clio 1.0 TCe R.S. Line |
V provozu je tak potřeba nebát se sešlápnout plyn a častěji podřazovat. V kombinaci s motorem TCe 100 je totiž k dispozici pouze pětistupňová manuální převodovka, kterou by však do budoucna mohl doplňovat i automat X-Tronic. Ani manuál však není vůbec špatný. Posunutí řadicí páky blíže k volantu byl z pohledu ergonomie skutečně šťastný krok. Sama převodovka se navíc může pochlubit poměrně krátkými drahami a relativně přesným chodem.
Během jízdy ve městě jsme si tak užívali svižné starty ze světelných křižovatek, kde Clio rychle nabíralo rychlost. Dynamika však není špatná ani na okreskách, kde se při správném řazení můžete i celkem slušně svézt. Na dálničním limitu 130 km/h při zařazeném nejvyšším stupni pak motor točí celkem průměrných 3.000 ot./min.. Ke cti mu je však kultivovaný chod a díky slušnému odhlučnění o něm po většinu doby ani nevíte.
Testovaná motorizace nás navíc velice mile překvapila i spotřebou. Tu příznivě ovlivnila nejen technická vylepšení v podobě elektrické regulace turba, částečně integrovaných a chlazených výfukových svodů, dvojitého proměnného časování sacích ventilů nebo sníženého vnitřního tření díky povrchové úpravě technologií Bore Spray Coating, ale také zlepšená aerodynamika omlazené karoserie.
Pokud jsme s Cliem spěchali, snažili se být první z každé křižovatky a zkoumali potenciál jeho podvozku na okreskách, pohybovala se spotřeba okolo 6 l/100 km. Jakmile jsme zvolnili tempo, spadla spotřeba na nějakých 5,5 l/100 km. Po většinu doby jsme se přitom pohybovali převážně mezi městem a okreskami. Pokud bychom ale cestovali hlavně mimo město, pravděpodobně by se dala spotřeba ještě o nějakou tu deci stlačit.
Do práce i za zábavou
Jak jsme zmínili již v úvodu, nové Clio dostalo zcela novou platformu CMF-B, která slibuje podstatně vyšší použití vysokopevnostní oceli a snížení hmotnosti o 50 kilogramů. Podvozek pak sází na tradiční techniku v podobě předního zavěšení McPherson a zadní náprava si vystačila s vlečnými rameny. Zkrátka žádná překvapení.
I přes tužší naladění však Clio nabízí víc než slušný komfort. A to téměř za všech okolností. Ve městě potěší ochota Clia i k prudkým změnám směru, a to bez výraznějších náklonů. Naopak na horších okreskách je potřeba vyzdvihnout schopnost odfiltrovat i horší nerovnosti a zachovat si pohodlí i stabilitu. Rány se do interiéru vloudily až při vymetení skutečně ošklivých výmolů.
Jízdní prožitek pak samozřejmě ovlivňoval i volič jízdních režimů Multi-Sense, který uměl v ekologickém režimu hravost motoru potlačit. Ve sportovním režimu se pak projevil především ztuhnutím řízení, které je jinak naladěno velmi poddajně. Ovšem to není u městského vozu žádným překvapením.
S řízením pomáhá Easy Drive
K vyššímu bezpečí na cestách přispívají systémy jako aktivní nouzové brzdění, sledování mrtvého úhlu, rozpoznávání dopravních značek nebo systém udržování v jízdním pruhu. Především na delších cestách ale oceníte systém Easy Pilot, automobilkou označovaný jako Asistent pro jízdu po dálnici v kolonách, který ale dokáže pracovat jako systém semi-autonomního řízení na druhé úrovni.
Díky kombinaci adaptivního tempomatu s omezovačem rychlosti a funkci hlídání jízdy v pruzích je totiž Clio schopné udržet se ve středu jízdního pruhu a v případě potřeby upravovat rychlost až do úplného zastavení. Jako řidič si přitom můžete vybrat, jak moc vám má auto na cestách pomáhat. Například u asistenta jízdy v pruzích si můžete zvolit, zda vás má na vybočení z pruhu pouze upozornit, nebo zda vás do něj bude automaticky vracet.
Renault Clio 1.0 TCe R.S. Line |
V testované variantě R.S. Line jsme navíc spolu s výkonnějšími LED světlomety Pure Vision Performance získali i automatické přepínání dálkových světlometů, které fungovalo poměrně citlivě a rychle. Stále se však jedná pouze o tradiční vypínání/zapínání dálkových světel, nikoliv o schopnost stínování okolních vozidel.
Jakmile se s vozem přesunete ze silnic a dálnic do města, přijdou ke slovu asistenti stvoření pro parkoviště – především tedy systém kamer s pokrytím 360 stupňů a parkovací asistent Park Assist. Kamery sice neoslní svým rozlišením, díky nim se však s Cliem vejdete prakticky kamkoliv. Parkovací asistent pak slibuje schopnost zaparkovat podélně, příčně i v úhlu. Za tuto kombinaci je však potřeba připlatit 21.000 Kč. Samotné kamery s pokrytím 360 stupňů a funkcí ptačího pohledu, které bezpochyby postačí většin řidičů, vyjdou na 8.000 Kč.
Závěr
Závěr
Již po prvních kilometrech za volantem nového Clia jsem měl tušení, že tohle auto bude příjemným společníkem pro širokou skupinu zákazníků. A týdenní test mé přesvědčení pouze utvrdil. Clio totiž nabízí velice příjemné svezení, které nekazí motor, převodovka ani naladění podvozku.
Osobně mě možná trochu zamrzelo místo na zadních sedačkách, které i přes mezigenerační zvětšení stále není nikterak oslnivé – ovšem co také v této kategorii automobilů čekat. Pokud ale neplánujete časté cesty v plném obsazení, pravděpodobně budete z nového interiéru nadšeni. Tahle revoluce se totiž skutečně povedla.
A pak jsou tady ceny, které rovněž vypadají více než slibně. Testovaný motor, který automobilka právem považuje za budoucí bestseller, je dostupný již od 319.000 Kč. A i když přihodíte výbavu R.S. Line, stále se pohybujeme pod hranicí 385.000 Kč. To není vůbec špatné, vzhledem k obrovskému mezigeneračnímu zlepšení v oblasti interiéru bych ale neohrnoval nos ani nad nižšími stupni výbavy. Jako vždy záleží především na osobních preferencích, s tímto motorem ale chybu určitě neuděláte. Pozor ale na seznam příplatkové výbavy, s nímž se dá poměrně rychle dostat za mantinely.
Clio zkrátka nabízí pestrý výběr kombinací, který by mohl oslovit pestrou paletu zákazníků. A v kombinaci s jeho designem, komfortem, jízdními vlastnostmi a cenovou politikou se může jednat o velmi zajímavou volbu.
Nejlevnější verze modelu | 259.000 Kč (SCe 65, Life – dostupný až později) |
Základ s testovaným motorem | 319.000 Kč (TCe 100, ZEN) |
Testovaný vůz bez příplatků | 384.000 Kč (TCe 100, R.S. Line) |
Testovaný vůz s výbavou | 442.500 Kč (TCe 100, R.S. Line + Pack Bose Plus + Pack City+ lak) |
Plusy
- Líbivý design
- Zdařilý interiér
- Skvělý motor
Nízká spotřeba
Minusy
- Prostor na zadních sedadlech
- Lehce chaotický infotainment
- Umístění tlačítka pro otevírání kufru