TEST Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited – Kolínský jedináček
Z kolínských trojčat se stal jedináček. Toyota Aygo s novou generací přibrala písmenko X v názvu a změnila se v městský crossover. Jak se nám jezdilo s litrovým tříválcem, manuálem a nejvyšší výbavou?
Design, interiér
Z trojčete jedináčkem. Zatímco předchozí dvě generace modelu Aygo měly sourozence v podobě Citroënu C1 a Peugeotu 107/108, třetí už je jedináčkem. Vzniká stále v kolínské továrně, která však od loňského roku již nepatří společnému podniku Toyoty a koncernu PSA, Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech (TPCA), nýbrž výhradně Toyotě. Výrobní závod pod novým jménem Toyota Motor Manufacturing Czech Republic s.r.o. produkuje jak nové Aygo, tak model Yaris. Vozy Peugeot 108 a Citroën C1 skončily bez náhrady.
Městský švihák
Design třetí generace modelu Aygo se představil nejprve ve formě konceptu nazvaného Aygo X Prologue, jehož odhalení proběhlo v polovině března 2021. Zatímco koncept nakreslilo designové centrum ED2 ve Francii, o přípravu produkční podoby se postaralo belgické středisko. Sérová verze byla odhalena začátkem listopadu loňského roku.
Třetí generace Toyoty Aygo si od konceptu vypůjčila písmenko X v názvu, které značí, že se nejedná o klasický městský hatchback, nýbrž o zvýšený crossover. Někdo by jej také mohl nazvat městským SUV. Toyota model Aygo X na svých stránkách popisuje jako suverénní kompaktní vůz s výraznou osobností, který nabízí jistotu zvýšeného crossoveru, avšak při zachování typických vlastností městského vozu. Zřejmě tím chce říct, že auto nabídne pro každého něco.
Přestože SUV a crossoverům nefandím, něco jako městský crossover mě úplně neuráží. Dokážu si představit, že ve městě, při pojíždění mezi nákupy či aktivitami, člověk ocení snadnější nastupování a vystupování. Stejně tak je fajn nebát se o nárazníky, když parkujete kolmo k chodníku. Vyšší stavba karoserie ve městě ani tolik nevadí z hlediska jízdních vlastností nebo aerodynamiky a spotřeby, protože zkrátka nejedete zase tak rychle. Teoreticky tedy dobré.
Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited
Osobně se hodnocení vzhledu aut vyhýbám, především v testech. Když se zeptáte sta lidí na totéž auto, každý vám řekne trochu jiný názor. Většinou proto nechávám vás, čtenáře, abyste si na design udělali vlastní dojem z fotek. V případě Ayga X si však dovolím drobnou osobní poznámku. Už loňský koncept mi připadal velice povedený, a přestože produkční verze z něj tradičně něco ztratila, stále v mých očích vypadá dobře.
Zelený metalický lak v odstínu cardamon s černou zadní částí a střechou je také povedený, jen z kol jsem nebyl příliš nadšený. Sice si zvykáme na čím dál větší disky, protože většinou vzhledově fungují a designéři je mají rádi, ale funkčně jsou zpravidla lepší menší kola. Proto zamrzí, že Aygo X v základu vyjíždí sice na ocelových kolech, ale už s rozměrem sedmnáct palců. Testovaný exemplář pak stál na uzoučkých osmnáctkách. Osobně bych navíc preferoval světlejší kola, ale takové provedení pro tenhle design disků Toyota nenabízí.
Bývávalo
V kolech si můžete také všimnout dekoračního prvku v oranžové barvě, která se pak opakuje na dekorech bočních prahů a obou nárazníků. Je to součást výbavy, jejíž název si můžete přečíst na levém zadním sloupku auta – Limited. Jak už jméno napovídá, šlo pouze o limitované provedení, které v současnosti již nepořídíte.
Pokud vás zaujalo, nemusíte smutnit, protože jeho místo v nabídce Toyoty zaujal výbavový stupeň Selection. Jedná se o vrchol nabídky, který si podmiňuje příplatek za dvoubarevné lakování karoserie za 15.000 Kč. Dekorační prvky v náraznících, kolech a na prazích jsou v ceně, ale oranžové provedení bylo vyhrazeno verzi Limited. Výbava Selection má tyto části lakované v závislosti na barvě karoserie, a to buďto červeně nebo béžově.
Plecháček, plasťáček
Čeká někdo u malého městského auta hromadu luxusu a prostorou? Těžko. Přestože se Aygo X tváří jako větší a dospělejší auto, nepřijdete o plechový zvuk zavírání dveří a palubní desku výhradně provedenou z tvrdých plastů. Při bližším pohledu je zkrátka znát, že se přes šviháckou vizáž šetřilo, kde to šlo. Platí to i pro odhlučnění, takže například při jízdě v dešti slyšíte cákání tak hlasitě, až máte pocit, že někde v podlaze musí být díra. A přitom Toyota v ceníku uvádí, že ve standardní výbavě je od druhého výbavového stupně něco jako „pokročilejší odhlučnění“…
Stylový vzhled se Aygo X snaží držet i v případě palubní desky, která je bohatě tvarovaná. Tmavé provedení interiéru ozvláštňují zeleně lakované dveřní plechy, zelené rámečky kolem výdechů ventilace a především oranžové detaily specifické pro verzi Limited – ani ty už dnes nepořídíte.
Multifunkční volant, stejně jako palubní počítač, si Aygo X vypůjčilo od technicky spřízněného modelu Yaris. Kapličku přístrojů krom obrazovky palubního počítače tvoří jen jednoduchý rychloměr, digitální otáčkoměr a palivoměr po stranách a kontrolky vměstnané do volného prostoru. Přestože máte vpravo od volantu velkou dotykovou obrazovku, většinu zásadních dat a nastavení, včetně veškerých jízdních asistentů, zprostředkovává právě palubní počítač ovládaný tlačítky na volantu.
Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited
Dotyková obrazovka zasazená v lesklém středovém dílu palubní desky na první pohled vypadá jako neoriginální jednotka, kterou si namontoval sám majitel. Lehce tuningový vzhled ale není na překážku funkčnosti. A jestli si Toyota vypůjčila multifunkční jednotku od jiného dodavatele, aby mohla srazit její cenu a člověk nemusel připlácet za vlastními silami vyvinutý systém, tak proti tomu vůbec nic nemám. Že ve výbavě bude i bezdrátový CarPlay nebo slušné mapové podklady s navigací od společnosti Mapbox, bylo upřímně příjemným překvapením. Nechybí dokonce ani bezdrátová nabíječka telefonu.
Odpovídající prostor
Dopředu se vejdou i prostorově výrazné postavy, přičemž výhled z auta je obstojný. Vzadu je už pochopitelně prostor hodně limitovaný, takže sám za sebe se nemám šanci posadit. A kdybych jel za spolujezdcem, který bude posunutý co nejvíce dopředu mu délka jeho nohou umožní, měl bych zásadní problém s místem na hlavu. Nehledě na to, že nástupní prostor je hodně úzký a okénka zde nejsou stahovací, ale pouze výklopná. Dozadu bych to tedy viděl maximálně na dvojici dětských autosedaček. Ještě se sluší doplnit, že Aygo X je homologováno pouze jako čtyřmístné.
Zavazadlový prostor nabízí 231 litrů objemu, což je na velikost auta vcelku slušná hodnota, ale musíte počítat s nákladovou hranou ve výšce zhruba 80 centimetrů, která je naopak uvnitř auta kombinována se schodem vysokým přibližně 28 cm. Pod jednoduchou podlážkou se neschovává rezerva, ale lepicí sada. Sklopením zadních opěradel vznikne prostor o objemu až 829 litrů, ale je potřeba počítat s dalším schodem. Víko pátých dveří se zvedá do výšky 178 cm a z vnitřní strany postrádá jakékoliv madlo na zavření.
Přestože je interiér plný úsporných řešení a naopak prost nějakých sofistikovaných detailů, působí jako dobře zpracovaný. Mohl by tedy ve službě vydržet dlouho, což je jedna z výhod jednoduchosti. Daní za snahu o levné řešení je však například absence stahování předních oken na jeden dotyk. Alespoň na straně řidiče by se to hodilo. Nastavení volantu v podélné ose také chybí.
Motor, jízdní vlastnosti
Litr musí stačit
Pro třetí generaci Ayga, nebo lépe řečeno pro Aygo X, si Toyota připravila jediný motor. Jedná se o litrový tříválec VVT-i s přímým vstřikováním, 4 ventily na válec a technologií časování ventilů VVT. Kombinovat jej lze buďto s námi testovanou pětistupňovou manuální převodovkou, nebo s bezestupňovým automatem S-CVT.
Ať už je jednotka kombinována s jakoukoli převodovkou, poskytuje maximální výkon 53 kW (72 k) při 6.000 min-1 a točivý moment 93 Nm při 4.400 min-1. Pohotovostní hmotnost auta s manuálem Toyota uvádí v rozmezí 940 a 995 kilogramů, v závislosti na výbavě, takže se nejedná o až takovou tragédii, jak by se z hodnoty výkonu mohlo zdát.
Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited
Zrychlení z 0 na 100 km/h je otázkou 15,6 sekund a maximální rychlost činí 158 km/h. V případě automatu jde o 15,5 s a 151 km/h. Za dálničního dravce s Aygem X rozhodně nebudete a při nájezdech či předjíždění budete muset hodně předvídat a propočítávat, ale jakmile se dostanete do tempa, Aygo X je i při přesunech rychlostí blízkou jeho maximálce vcelku klidné. Vyšší stavbu a krátký rozvor nezapře, ale nejde o nic, co by vám dávalo důvod se dálnicím vyhýbat.
Jednoznačně nejlépe se Aygo X pochopitelně cítí ve městě a na okreskách. S bleskovými výstřely z křižovatek sice počítat nemůžete, ale dynamika motoru je na městský a příměstský provoz dostatečná. Jediným zádrhelem je rozjíždění, kdy auto vyžaduje hodně citlivou práci s pedály. Je hodně náchylné na zhasnutí motoru nebo připálení spojky a hranice mezi oběma možnostmi je velmi tenká. Chce to trochu cviku.
Umí být komfortní, ale…
S ohledem na to, čím Aygo X je, umí být i komfortní. Menší kola by sice byla lepší, ale i na osmnáctkách si vůz s nerovnostmi poradí obstojně. Jednoduchý podvozek se ale nezapře například na sledu velkých nerovností, nebo když je chytíte v zatáčce. Tam pak především zadek s jednoduchou nápravou znervózní. Limity podvozku nejsou daleko, ale pro běžnou jízdu není důvod k větším výhradám. Ani velké náklony v zatáčkách, jaké bych s ohledem na výšku a komfort auta čekal, se nedostavily.
Podvozek zkrátka svou práci velmi slušně zastane, když od něj neočekáváte vyloženě hrdinské výkony. Jak je to s motorem? Je to stará dobrá atmosféra, takže klíčem je jednotku točit a točit. A když se dostanete do tempa, je něco podivně uspokojivého na relativně rychlé jízdě pomalým autem. Důležité je pak snažit se rychlost udržovat a často řadit. Svezení díky tomu umí být i docela zábavné.
Na druhou stranu, motor není kdovíjak charakterní, převodovka má delší chod a přesností nepřekypuje, takže ta rychlá jízda není až tak uspokojivá, jak by být mohla. Ale sedí k ní bručivý zvuk nepříliš odhlučněného motoru. Jeho zvukový projev však nenadchne při běžné klidné jízdě. Odhlučnění jsem ostatně už zmiňoval. Párkrát se mi také stalo, že motor na dvojku vytočený k omezovači přenesl vibrace až dovnitř do auta a zadrnčel palubní deskou. To je za mě větší zklamání než odhlučnění motoru.
Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited
Nějaká ta čísla navíc
Motor se sice nevytáčí nijak bleskově rychle, ale vyložený lenoch to není. Otáčkoměr však takový dojem vzbuzuje, čtverečky se na stupnici rozsvěcí pomalu a zdánlivě neochotně. Vysvětlení není složité – otáčkoměr má hodně hrubou stupnici, kdy jedna kostička odpovídá 500 min-1. Kvůli tomu se i hůře odhaduje rychlost motoru. Například při zařazené pětce otáčkoměr v rychlosti 100 km/h ukazuje 3.000 min-1, o kostičku více, tedy 3.500 min-1 začne ukazovat až u rychlosti 110 km/h. Stejný počet čtverečků vydrží svítit až zhruba do rychlosti 130 km/h, kdy se rozsvítí další, indikující 4.000 min-1.
A jak je to se spotřebou benzínu? Palubní počítač mi na konci týdenního ježdění ukázal průměrnou spotřebu 5,9 litrů na 100 km, což je zhruba o litr více, než kolik udává výrobce. Je ovšem pravda, že obecně poměrně dost času trávím i na dálnicích, kde jsem Aygo X nešetřil a snažil jsem se celou dobu jezdit maximální povolenou rychlostí. A mimo dálnice jsem se snažil motor točit a udržovat tempo, protože rozjezdy jsou prostě pomalé. Aygo X ale umí jezdit i za méně.
Důkazem může být má poslední jízda s autem, která se z velké části dálnicím vyhnula. Jeli jsme především po okreskách a po ranní Praze, přičemž palubní počítač na konci cesty ukázal hodnotu 4,8 l litrů na 100 km, což už plně odpovídá údajům výrobce. Kdybych se snažil o vyloženě úspornou jízdu, dostal bych se o pár desetinek níže, ale extrémní propad spotřeby bych určitě nečekal.
Závěr
Stvořeno pro město
Nová Toyota Aygo X byla stvořena pro město. V něm a v jeho okolí se cítí jednoznačně nejlépe. Oceníte slušný výhled a přístup na přední sedadla, zatímco vzadu je to především pro malé děti. Pohonné ústrojí nepřekypuje výkonem ani charakterem, ale svůj účel splní. Podvozek si i na velkých kolech s nerovnostmi poradí, jen větší díry či jejich sled v zatáčce ho trochu znervózní.
Přes sympatický vzhled, který se snaží působit mnohem hodnotnějším dojmem, působí řada částí auta laciným dojmem. Což je daň za nízkou cenu… nebo je to jinak? Aygo X se stejným pohonným ústrojím, avšak v základní výbavě Active, přijde na 327.000 Kč. Vrcholná Selection (náhrada za testované provedení Limited) startuje na 434.000 Kč. Připočtěme ještě povinný příplatek 15.000 Kč za dvoubarevné lakování karoserie a jsme na částce 449.000 Kč.
Toyota Aygo X 1.0 VVT-i Limited
V nejvyšší výbavě už prakticky neexistují příplatky, jediné možnosti jsou audiosystém od JBL s pěti reproduktory za 14.000 Kč a plátěná stahovací střecha za 26.000 Kč. Audio lze objednat samostatně, ale plátěnou střechu dostanete výhradně společně s audiosystémem. Za oba prvky si můžete připlatit pouze ve výbavách Selection a Executive, zatímco u nižších výbav (Active, Comfort, Style) nejsou k dispozici ani za příplatek. Naše auto nebylo vybaveno ani jedním.
Jezdili jsme tedy s autem za 449.000 Kč. To v mých očích není definice levného auta do města. Za téměř půl milionu bych si dokázal představit lepší odhlučnění, hodnotnější zpracování některých dílů nebo třeba alespoň jednodotykové stahování předních oken. Přitom už základní výbava Active za 327.000 Kč nabídne manuální klimatizaci, multimediální systém se 7“ dotykovou obrazovkou, podporu Apple CarPlay a Android Auto, dálkové centrální zamykání, elektrická okna i vnější boční zrcátka s vyhříváním a řadu bezpečnostních asistentů.
Ať se mi Toyota Aygo X líbí sebevíc, za téměř půl milionu mi smysl nedává. Za 327.000 Kč už bych o ní byl schopný uvažovat. Musel bych sice oželet některé designové prvky, bezdrátové nabíjení telefonu, mlhová světla, startování tlačítkem a podobné, ale na ty auto nejezdí. Nedělal bych z Ayga X stylovku, ale snažil se jeho cenu udržet co nejníže. Pak se dá nad některými nedostatky přimhouřit oko. Alternativně, na částce 360.000 Kč startuje Toyota Yaris se stejným motorem, která je o něco dospělejším vozem.
Nejlevnější verze modelu | 327.000 Kč (1.0 VVT-i/53 kW Active) |
Základ s testovaným motorem | 327.000 Kč (1.0 VVT-i/53 kW Active) |
Testovaný vůz bez příplatků | 434.000 Kč (1.0 VVT-I/53 kW Selection) |
Testovaný vůz s výbavou | 449.000 Kč (1.0 VVT-i/53 kW Selection) |
Plusy
- Subjektivně povedený design
- Prostor vpředu
- Slušný multimediální systém
- Bohatá výbava
Minusy
- Vyšší cena
- Odhlučnění
- Jediný motor v nabídce
- Slabá dynamika