Začíná blázinec: Letní uzavírky a jak se jim vyhnout

Intenzita oprav roste rok od roku a tím i riziko ucpaných komunikací. Každý rok se ministři dopravy kasali, že „letos to bude jiné“ – oháněl se tím exministr Dan Ťok i jeho nástupce Vladimír Kremlík. Vždy šermovali větami o tom, jak jsou kraje se státem domluvené a vše koordinované tak, aby se zároveň nepracovalo i na silnicích v okolí staveb zadaných státem. Ale stejně k tomu docházelo. A tak prachem zapadaly i výzvy k řidičům. „Kdybyste snad narazili na souběh oprav v gesci ŘSD a krajských silnic, jež by znamenaly uzavírky plánovaných objízdných tras, ozvěte se mi, dám to do pořádku,“ sliboval třeba loni ministr Kremlík. Žádným úspěchem v boji proti uzavírkám v místě objížděk se ale nikdy nepochlubil.

Přecpáno více než kdy jindy

„Oprav je více, než je síť schopna skousnout. Letos jsme na hranici, kterou už nelze překročit, zkolabovala by její propustnost,“ nechal se slyšet v médiích šéf ŘSD Radek Mátl. K ještě větší míře nasycenosti provozu na silnicích přispívá svými dozvuky i čínská chřipka – kvůli ní bude na silnicích ještě větší nával než jindy, neboť se po celé republice budou pohybovat ve zvýšené míře i motoristé, kteří jinak míří na dovolenou do ciziny. „Dá se očekávat nadprůměrná koncentrace osobních aut, motocyklů, kol a chodců i na silnicích nižších tříd zejména v turisticky atraktivních lokalitách,“ potvrzuje vedoucí Besipu Tomáš Neřold.

V létě nás čeká dopravní peklo. České dálnice omezí na 40 uzavírek

Přestože tedy budou letošní prázdniny na uzavírky a opravy ještě bohatší než v minulých letech, žádné ujišťování obvyklé z minula tentokrát možná i pro jistotu z nejvyšších míst nezaznělo. Ministr dopravy Karel Havlíček jen apeluje na řidiče, aby byli hodní a ukáznění, hlavně v místech oprav.

Svět motorů 27/2020

Desítky a stovky

Jak to na silnicích aktuálně vypadá? Na dálniční síti běží v tento okamžik bezmála třicet oprav a další ještě přibudou v průběhu prázdnin a do konce roku. Třeba na D1 mezi Prahou a Ostravou nyní narazíte na devět stavenišť, k nimž v srpnu a září přibudou další. A omezením se nevyhnete ani jinde, hlavně na Vnějším pražském okruhu D0, D5 a D56. Jen malou útěchou může být, že méně oprav je na D2, D8, D10 či D11 a uzavírky nečíhají jen na izolovaných úsecích dálnic D3, D4, D6 a D7.

Jako hlavní tahy dovolenkářů, kteří nechtějí stát v uzavírkách, tak slouží silnice 1. tříd suplující nedokončenou dálniční síť. Ani tam ale situace není o mnoho lepší – oprav tu evidujeme ke dvěma stovkám, nejvíce připadá samozřejmě na nikdy nekončící opravy povrchu vozovky. Téměř třetinu pak tvoří rekonstrukce mostů, železničních přejezdů, průtahů městy či sanace svahů po sesuvech. A to nemluvíme o lokálních opravách nebo údržbě komunikací na silnicích nižších tříd. Vzniká tak výbušný koktejl, kde hrozí objížďky uzavírek a stačí jen malá chyba vystresovaného nebo horkem a únavou mořeného řidiče, i jen více rozbitá silnice – a stát budou snad úplně všichni.

Střety se stavbaři a údržbou na silnicích: Za všechno můžou jen řidiči?

Nula nula nic?

Jde tomu zabránit? Určitě při ohlédnutí zpět mrzí málo využitá šance rozběhnout opravy v době, kdy kvůli karanténě nebyl takový provoz. Jenže jak nám řekl vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje Zdeněk Škaloud: „Projekty sice byly nachystány, ale narazilo to na sníženou kapacitu firem, kterým kvůli nouzovému stavu chyběli zahraniční pracovníci.“

A samozřejmě by se hodila ještě užší koordinace plánování oprav mezi státem a kraji. Ministerstvo dopravy proti není a podle svého mluvčího Františka Jemelky pro to dělá maximum. Úplnou prioritu tomu ale nedává. „Na druhou stranu je totiž pravda, že koordinovat uzavírky tak, že nikdy nedojde k souběhu, nemá smysl,“ argumentuje mluvčí resortu dopravy. Podle něj do hry vstupuje příliš mnoho faktorů, které nelze předvídat, třeba počasí, průtahy v zadávacím řízení či nepředvídatelné komplikace na stavbě.

Kdy konečně bude pokračovat výstavba Pražského okruhu?

Samosprávy by ale snahu více vyladit přece jen uvítaly. „Ovšem tyto věci by se mnohem lépe plánovaly, kdyby financování oprav silnic 2. a 3. tříd bylo systémové – tudíž by se všechny projekty neodsouvaly na dobu, až se stát rozhodne peníze krajům prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury dát,“ říká mluvčí Asociace krajů Jana Pavlíková.

Macešský přístup státu k samosprávám koneckonců potvrzují i informace o přidělení peněz na opravy. Jak jsme zjistili, teprve na začátku července bylo rozhodnuto, že kraje dostanou letos na opravy čtyři miliardy a vše se tedy může rozběhnout. Nejen my si myslíme, že stát by měl být daleko pružnější a peníze uvolnit tak, aby byly na účtech už s příchodem jara, tedy klidně o dva měsíce dříve. Opravy by nebyly tolik koncentrované vlastně jen do čtyř měsíců – od července do konce října.

Černého Petra prostě v ruce drží státní úředníci. Dokud se to v jejich hlavách nezmění, budeme spolu s ostatními řidiči dál stát a péct se v kolonách a nadávat na pomalé silničáře. Opravdu to tak musí být?

Haprují nejen opravy

Stát jako investor tahá za kratší konec nejen při plánování oprav a uzavírek. Nedokáže si ohlídat termíny ani kvalitu nových staveb a velkých rekonstrukcí. Na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ani ministerstvu totiž není dostatek dobře zaplacených odborníků, ti utekli za lepšími platy do soukromé sféry. „Oslabený investor s malým nebo žádným počtem specialistů s platy kolem 20 000 korun měsíčně na straně státu a proti tomu skupiny silných podnikatelů, projektantů, právníků na straně přípravy a realizace staveb,“ zamýšlí se v nedávno publikované úvaze o poměrech v silničním stavitelství Miloslava Pošvářová, která ŘSD zná z dob svého tamního působení v první polovině této dekády.

Předpisy v evropských zemích: Na co si dát pozor v Německu, Rakousku, Chorvatsku či Itálii?

Navíc odpovědní úředníci nedokážou jasně říci, kolik se čeho bude stavět, aby si na to stavební firmy nachystaly kapacity. Jen se šermuje miliardovými sumami, které mají jít do silničních staveb. A výsledek? Za rok se uvede do provozu jen pár kilometrů nových dálnic, někdy i jen s horko těžko obhajitelným přínosem. Za příklad může sloužit třeba loni v závěru roku zprovozněný úsek D1 Lipník – Přerov, končící v polích jen proto, aby se ukázalo, že stát umí stavět dálnice. Že ale Přerov bude další roky trpět nadměrnou tranzitní dopravou, to už jaksi úředníci národu nesdělili. A když se něco zpozdí, stát se jen vymlouvá. „Jenom se kroutí a vymýšlí příběhy a hlášení nahoru, proč se nestaví,“ tvrdí Pošvářová. Například na složitost a zdlouhavost zadávacího řízení na zhotovitele staveb, která se mnohdy ještě protáhnou, či nepředvídatelné komplikace při výstavbě, které také mohou oddálit její dokončení. Obehranou písničkou se stávají problematické geologické podmínky v okolí stavby zjištěné až po zahájení prací – naposledy letos na D3 u Českých Budějovic. Nebo bídně vysoutěžené zakázky, kde hlavním kritériem pro jejich získání je především cena. Ty jsou někdy přiklepnuty i firmám, jež nemají se stavbami v Česku příliš zkušeností – za všechny jmenujme jen ukončení smlouvy se zahraničními zhotoviteli na sklonku roku 2018 v úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. „Je jasné, že když kočár s koňmi řídí pětileté dítě, koně běží, kam chtějí. Zejména proto, že oni trasu znají a vědí, čeho chtějí dosáhnout a kde je cíl cesty,“ nebere si servítky Pošvářová. Slabý stát jako investor, který podle ní veškeré práce jen zadává a neumí je ani zkontrolovat, tahá za kratší konec provazu – není schopen řízení, neví, co chce, ani co má chtít.

Líp už bylo

V začátcích rekonstrukce D1 v roce 2013 nám ŘSD i Ministerstvo dopravy svatosvatě slibovalo, že uzavírky mezi Prahou a Brnem budou maximálně čtyři a že je naprosto vyloučené, aby na sebe navazovaly dva opravované úseky. A realita roku 2020? Nejenže ještě není modernizace dokončena (původní termín v roce 2018), ale na stavbaře a tedy zúžení a omezenou rychlost narazíte dokonce na sedmi úsecích v souhrnné délce 71 km z celkových 182 kilometrů. A navíc spojením dvou velkých stavenišť u Humpolce vzniklo úzké hrdlo dlouhé více než dvacet kilometrů.

Zpackaná výstavba dálnic v Česku: Kdepak udělali na ministerstvu chybu? A kde to spadne příště?

Stále příliš mnoho obětí

Během dvou měsíců letních prázdnin pravidelně skončí život na silnicích více než pětiny celkového ročního počtu obětí dopravních nehod. Pryč jsou sice doby, kdy na silnicích o prázdninách umíraly skoro tři stovky lidí jako v devadesátých letech, ale i více než stovka obětí z konce této dekády je zbytečná. Navíc když se počet životů vyhaslých na silnicích od roku 2017, kdy zemřelo 101 osob, zase od stovky začíná vzdalovat.

Kolik opravdu stojí opravy českých dálnic? A proč se rekonstrukce tak protahuje? Odpovíme!

Ucpaná Praha

Hlavní město přidává k velkým opravám běžícím už od jara, například v Modřanské ulici, právě na prázdniny řadu uzavírek a oprav na nejfrekventovanějších místech, třeba ve Wilsonově ulici poblíž Masarykova nádraží na severojižní magistrále, na Jižní nebo Štěrboholské spojce, Barrandovském mostě na vnitřním okruhu nebo hlavních komunikacích typu Chodovské, či Koněvově ulici.

Jak se vyhnout kolonám? Kdo neplánuje, ten si počká

Chytří dokážou najít dobrou cestu bez zdržení, ti druzí stojí v kolonách! Je zřejmé, že pokud vyrazíte na silnice o prvním prázdninovém pátku, nemůžete čekat plynulou dopravu. Jestliže se i letos vydáte do ciziny, sledujte termíny prázdnin průjezdních zemí a přizpůsobte jim trasu. V každé německé spolkové zemi začínají a končí jinak v termínech od 22. 6. do 12. 9. V Rakousku mají termín od 4. 7. do 6. 9. pro Burgenlandsko, Dolní Rakousy, Vídeň a Korutany. Zato Horní Rakousy, Salzbursko, Štýrsko, Tyrolsko či Vorarlbersko mají termín 11. 7. až 13. 9. Nejjednodušší obecná rada je pak mezi Čechy vyrážejícími pravidelně k moři známá: Vyrazte na noc, kdy je doprava řidší a vyhnete se kolonám!

Noční práce na dálnici: Probíhat mají všude, ale neděje se tak. Proč tomu tak je?

Příprava před cestou

Základní přehled o komplikacích na trase dají na internetu Mapy Google. Na serveru Mapy.cz najdete od loňského prosince i aktuální uzavírky. Výborná je stránka Dopravniinfo.cz, kterou spravuje ŘSD. Pro cestu po D1 neocenitelná. Doporučujeme i stránku rodos.vsb.cz, na níž najdete nejpodrobněji zmapovaný provoz na českých dálnicích. Data jsou aktualizována dvakrát do minuty a vidíte zde i průměrné rychlosti na každém jednotlivém kilometru.

Poslech rádia

Zelená vlna Radiožurnálu je nejstarším informačním zdrojem o dopravě u nás. Informace čerpá přímo od zdrojů, a hlavně rychle. Do hustých kolon vyrážejí motohlídky, informace volají korespondenti na číslo 800 553 553. Zelená vlna vysílá denně co 30 minut, ve špičkách po čtvrthodině.

Co brzdí výstavbu dálnic v ČR: Šlendrián na entou

Aktivní navigace v autě

Řada automobilek dnes vybavuje své modely aktivní navigací, která reaguje na aktuální dění na silnici. Známý je TomTom v renaultech, který mimochodem funguje i jako aplikace v telefonech.

Mobilní navigace

Navigace GPS v mobilu je nejjednodušší volba, která přináší nejaktuálnější informace o trase. Pokud vaše auto dokáže na displej přes kabel z mobilu zrcadlit aplikaci Android Auto nebo Apple CarPlay, máte vyhráno. Oblíbené jsou Mapy Google, které bohužel neukazují rychlostní limity. Aplikace Waze funguje na komunitním systému sdílení dat od uživatelů. Potíž je v tom, že do dosud tajných zkratek najednou míří i cizinci, kteří by na ně sami nikdy nepřišli. Doprava se tam tak brzy rovněž zahustí.

Závady na modernizované D1: Jak je možné, že se sypou i nové úseky?

Co nemá v autě chybět v koloně

• Dostatek paliva
• Nezbytné léky
• Voda a jídlo
• Nabíječka na telefon
• Aplikace Záchranka v telefonu
• Hračka pro děti