Když svět ještě miloval kupé: Připomeňte si dvoudveřové hvězdy z devadesátek

Trendy v automobilovém průmyslu se zvlášť v posledních letech výrazně mění. Jestliže kdysi nabídka značek stála na různě velkých sedanech, kombi, hatchbacích a třeba nějakém sporťáku, dnes jsou klíčovými zástupci různá SUV nebo crossovery. Naopak jiné kategorie postupně mizí, v době nutných investic do moderní techniky zkrátka kategorie s malým obchodním potenciálem nedostanou šanci.

Mizející kategorie přitom nejsou jen klasické velkoprostorové automobily (MPV) nebo velké sedany mainstreamových značek, které jsme si připomněli nedávno, ale třeba také kupé. Nastupuje sice trend SUV-kupé, která stále častěji dobývají i nabídku mainstreamových značek (za všechny Renault Arkana, VW Taigo), to ale není plnohodnotná náhrada pro pravověrné milovníky sportovně laděných aut s jedním párem dveří. Takoví klienti dnes musejí v Evropě zamířit výhradně do showroomů luxusních značek (Audi A5, BMW 2/4, Lexus RC, Mercedes-Benz C/E kupé), zatímco v minulosti měli dostatečný výběr i v nabídce výrobců dostupnějších značek. A právě taková kupé jsme se rozhodli připomenout.

Když obyčejní výrobci ještě nabízeli velká auta. Připomeňte si Omegu, Vel Satis, XM a další

Konkrétně devadesátá léta byla totiž obdobím, kdy kupé ve své nabídce měly takřka všechny klíčové automobilky na evropském trhu. To byla doba, kde se výrobci nebáli zdůraznit sportovní vlastnosti svých aut, nabízená kupé tak hrála roli image makerů, zlepšujících obraz té které značky. Jaký rozdíl proti dnešní době, kdy takovou roli stále častěji hrají "ekologické" elektrovozy...

V kategorii kupé býval tradičně zastoupen Opel, který konkrétně v devadesátých letech nabízel Calibru. Moderně tvarovaný automobil uvedený v roce 1989 jako náhrada za dříve nabízenou Mantu cílil na tehdejší kupé japonských výrobců. Primárně byl nabízen s dvoulitrovými čtyřválci, atmosférickými i přeplňovaným, v nabídce však nechyběl ani vidlicový šestiválec o objemu 2,5 litru. Poháněná byla v základu přední kola, v nabídce se však objevila i čtyřkolka.

Opel Calibra: Aerodynamickému kupé s bleskem ve znaku bylo třicet

V roce 1997 Calibra bohužel skončila bez přímé náhrady, čímž se historie klasických kupé značky z Rüsselsheimu uzavřela. V roce 2007 to ještě zkoušel koncept GTC, ten se ale do výroby už nedostal. Do budoucna pak sice Opel počítá s oživením jména Manta, místo tradičního kupé však tentokrát půjde o SUV-kupé.

Jedním z přímých rivalů Calibry z řad japonských značek bylo Mitsubishi 3000 GT, jinde ve světě známé jako GTO. Rovněž šlo o kupé s pohonem předních kol a čtyřkolkou za příplatek, v tomto případě však byla k dispozici i otevřená varianta se sejmutelnými střešními panely. A na rozdíl od Calibry hrály prim v nabídce třílitrové vidlicové šestiválce, ve vrcholné formě s dvojitým přeplňováním.

Mitsubishi 3000 GT: Výjimečný sporťák měl na mušce i Ferrari

Vůz měl zprvu výklopné světlomety, v rámci faceliftu z roku 1994 však o mrkačky přišel. I přes vřelé přijetí se však Mitsubishi 3000 GT už přímé náhrady nedočkalo, skončilo se začátkem milénia. V USA nabízený bratr Dodge Stealth pak skončil dokonce už o čtyři roky dříve.

Své kupé měl v devadesátých letech i tehdejší přímý rival Mitsubishi, Subaru. Jmenovalo se SVX (v Japonsku Alcyone SVX) a zaujalo bočním prosklením "s oknem v okně", které se inspirovalo letouny. I v tomto případě se nabídka omezila na šestiválce, a to výhradně jediný, s objemem 3,3 litru a jak jinak než s konfigurací s protiběžnými písty.

Ojeté Subaru SVX: Úžasné auto, na které už skoro nic neseženete

Mezi lety 1991 až 1996 bylo prodáno celkem 24.379 kusů tohoto modelu, z toho 2.478 v Evropě. Odbyt ovlivnila japonská hospodářská krize v té době, což byl důvod jeho ukončení. Navíc v té době si zákazníci Subaru mohli pořídit též sportovně laděnou Imprezu s karoserií kupé.

Své kupé v devadesátých letech měla též Toyota, konkrétně v jejím případě šlo o Celicu, nabízenou mezi lety 1989 až 1993 ve své páté generaci, respektive mezi lety 1993 až 1999 v šesté generaci. Bylo to kupé odvozené od modelu Carina, stojící v hierarchii nabídky pod vrcholnou Suprou. Mrkačky tehdy nahradilo řešení se čtveřicí kulatých světlometů, objem základního motoru vzrostl z 1,6 na 1,8 litru, vedle něhož byly nadále dostupné i dvoulitry nebo 2,2 litr.

Pět sporťáků do 100.000 Kč: Dostupné sny!

Na rozdíl od konkurence však Toyota pokračovala s kupé i na konci devadesátých let, v roce 1999 tak debutovala sedmá generace Celicy. Ta už však byla bohužel opravdu definitivně poslední. Na druhou stranu, po letech dorazilo kupé GT86 (dnes GR86), stejně jako oživená Supra.

Nedílnou součástí nabídky bylo v devadesátých letech kupé také v případě značky Honda. Mezi lety 1993 a 2001 se prodávala třetí generace modelu Integra, postaveného na bázi Civicu. Byť se do Evropy oficiálně nedostala (jen na vybrané trhy), mnozí znají její renomé - vrcholná verze Integra Type R byla považována za dost možná nejlepší sporťák z Japonska. Naopak od většího Accordu odvozené Prelude i v Evropě dostupné bylo.

Toyota a největší podvod v motorsportu: Geniální finta z rallye!

Také v případě Integry přišla v roce 2001 ještě jedna generace, která byla poslední. Respektive letos se Integra vrací. V Číně však toto jméno použil sportovněji pojatý bratr Civicu, zatímco v USA půjde o novinku značky Acura, pod jejíž hlavičkou se Integra prodávala na americkém trhu už v devadesátých letech. To Prelude se se světem rozloučilo právě v roce 2001.

To Mazda rovněž mívala kupé odvozené od kompaktu i vozu střední třídy. To menší se jmenovalo MX-3 a nabízelo se mezi lety 1991 a 1998, větší neslo označení MX-6 a ve své druhé generaci bylo vyráběno mezi lety 1991 a 1997. I MX-3 přitom bylo schopné nabídnout šestiválce, a to v podobě kompaktní 1,8litrové V6, zatímco pro MX-6 tu byla 2,5litrová V6. Po japonské ekonomické krizi se však Mazda musela zbavit méně úspěšných modelů, výsledkem čehož byl konec MX-6 i MX-3. V případě kompaktního kupé tu navíc byla zajímavá alternativa, v podobě úspěšného roadsteru MX-5.

Aktivní na poli kupé v té době nebyly ale jen japonské značky. Připomenutí zaslouží dílo z tradiční domoviny sporťáků, Itálie. Řeč je samozřejmě o Fiatu Coupé, vyráběném mezi lety 1993 a 2000. Myšlenka dostupného sporťáku se ukázala jako úspěšná, za sedm let produkce vzniklo bezmála 73.000 kusů tohoto auta navrženého Chrisem Banglem, později proslaveným prací pro BMW.

Zmínit je potřeba rovněž Ford Probe, kupé dostupné ve dvou generacích, které vzniklo díky tehdejšímu partnerství značky s Mazdou. Dítětem devadesátých let je druhá generace využívající techniku třeba Mazdy MX-6 , která byla dostupná mezi lety 1992 a 1997.

Ojetý Ford Probe II: Měl nahradit legendární Capri

Ta primárně byla určena pro Ameriku, s nástupem japonských dostupných kupé však dorazila i do Evropy, jako náhrada za někdejší Capri. Evropské prodeje kupé dostupného s dvoulitrovým čtyřválcem a 2,5litrovou V6 však zůstaly za očekáváním, i kvůli tehdejší hospodářské krizi. Přesto ještě v roce 1998 dorazil na trh model Cougar jako nástupce Probe. Vůz na bázi Mondea byl ale ještě méně úspěšný a jeho produkce skončila po pouhých čtyřech letech.

Moc dlouho nevydržel ani Ford Puma, vyráběný mezi lety 1997 a 2002, jako sportovně stylizovaný třídveřový model na bázi tehdejší Fiesty. Zajistil si ale renomé, díky čemuž se Ford k tomuto označení vrátil, od roku 2019 jej nese městský crossover.

Vedle klasických kupé ale byla v devadesátých letech nabízena také kupé, která svou koncepcí měla blízko třídveřovým hatchbackům.

Typickým představitelem je Volkswagen Corrado, vůz vyráběný mezi lety 1988 a 1995 jako náhrada za dřívější Scirocco. Vedle atmosférických čtyřválců nabídlo i kompresorovou osmnáctistovku, stejně jako benzinové šestiválce VR6. Kritikou oceňovaný automobil, mnohdy považovaný za nejlepší řidičský Volkswagen své doby, byl úspěšný také obchodně, za sedm let produkce se vyrobilo jeho 97.521 kusů. Přesto se na nástupce čekalo, dorazil až v roce 2008, přičemž se opět vrátil k označení Scirocco.

Obdobně koncipovaný třídveřový hatchback prodávaný jako kupé jsme našli rovněž v nabídce první generace Renaultu Mégane, uvedené v roce 1995 jako nástupce Renaultu 19. Šlo o součásti tehdy neskutečně široké nabídky, čítající vedle pětidveřového hatchbacku a kombíku také sedan, kabriolet a právě kupé.

V této koncepci se přitom Renault Mégane vrátil opět ve třetí generaci, kdy měla třídveřová verze opět tvarově blízko kupé. S odklonem zákazníků od třídveřových aut však čtvrtá generace Méganu už takové provedení bohužel nenabízí.