Lamborghini 400 GT (1966–1968): Čtyřlitrový V12 pod kapotou

Sportovní kupé Lamborghini 400 GT, označované také jako 400 GT Interim, vycházelo z modelu 350 GT, prvního sériově vyráběného automobilu značky Lamborghini, jehož 3,5litrový motor V12 se čtyřmi vačkovými hřídeli v hlavě (rozvod DOHC) zkonstruoval Giotto Bizzarrini. Hlavní změnou u 400 GT byl motor V12 s objemem válců zvětšeným na 3.929 cm³ (vrtání x zdvih: 82 x 62 mm). Ke zvětšení objemu došlo převrtáním ze 77 na 82 mm. Motor s rozvodem DOHC a úhlem rozevření válců 60 stupňů (foto) měl nejvyšší výkon 320 koní (235 kW), dosahovaný při 6.500 min^-1 a točivý moment s vrcholem 355 Nm při 4.700 min^-1. Palivo dodávala do motoru šestice karburátorů Weber 40 DCOE.

Všechna kupé 400 GT poháněl motor V12 s objemem válců 3 929 cm3 a výkonem 320 koní.

V letech 1966 až 1968 vyrobil Lamborghini 247 dvoumístných a čtyřmístných vozů 400 GT. Karoserie navrhla a vyráběla Carrozzeria Touring, založená v roce 1926 v italském Milánu. Když v roce 1967 s výrobou karoserií skončila, byly zbývající vozy 400 GT kompletovány v karosárně Marazzi se sídlem v Caronno Pertusella u Milána.

Zapomenuté koncepty: Lamborghini Marzal (1967) – Okřídlený šestiúhelník

Dvoumístné kupé 400 GT

Z vyrobených 23 kusů dvoumístných kupé 400 GT (foto) měly tři kusy hliníkovou karoserii (Superleggera) a zbývající ji měly z ocelového plechu. Kromě masky chladiče a nárazníků byla karoserie kupé 400 GT totožná s 350 GT, včetně rozvoru 2.550 mm a vnějších rozměrů 4.470 x 1.730 x 1.257 mm (délka x šířka x výška). Kupé třídy Gran Turismo mělo elipsovité světlomety a pod nimi nízkou masku chladiče, do které zasahoval dělený přední nárazník. Kupé mělo mimořádně velké panoramatické přední okno a také zadní okno ve splývavé zádi bylo nezvykle vysoké.

Karoserie dvoumístného kupé Lamborghini 400 GT byla totožná s 350 GT, včetně rozvoru 2 550 mm.

Z modelu 350 GT převzalo kupé 400 GT podvozkové díly beze změn. Všechna kola byla nezávisle zavěšena se dvěma příčnými rameny nestejné délky a pérování obstarávaly vinuté pružiny. Kotoučové brzdy mělo 400 GT vpředu i vzadu. Motor V12 poháněl zadní kola přes pětistupňovou manuální převodovku. Vůz s pohotovostní hmotností 1.300 kg dosahoval rychlost 270 km/h a při sportovní jízdě si řekl o nejméně 20 litrů benzinu na 100 km.

Lamborghini Islero (1968-1970): Hranatému GT je padesát

Luxusně vybavený interiér se dvěma koženými sedadly měl na podlaze koberce a před tříramenným sportovním volantem s dřevěným věncem (foto) velký otáčkoměr a rychloměr. Ostatní přístroje a ovladače byly umístěny na středovém panelu. Za sedadly byla lavice určená k odkládání zavazadel.  Později se Lamborghini 400 GT nabízelo se čtyřmi hlavními kruhovými světlomety.

Luxusně vybavený interiér měl před tříramenným sportovním volantem velký otáčkoměr a rychloměr.

Kupé pro čtyři: 400 GT 2+2  

Čtyřmístné sportovní kupé Lamborghini 400 GT 2+2 (foto) se poprvé představilo v roce 1966 na ženevském autosalonu. Při stejném rozvoru 2.550 mm bylo proti dvoumístné verzi delší (4.640 mm), mělo odlišnou linii střechy a o něco nižší zadní okno. Prodloužení karoserie umožnilo instalaci dvojice zadních sedadel, umístěných po stranách středového tunelu. Karoserii opět navrhla firma Carrozzeria Touring. Do 400 GT 2+2 se montovala nová pětistupňová manuální převodovka Lamborghini se synchronizací všech stupňů, která byla výrazně lepší. Z továrny bylo 400 GT 2+2 vybaveno pneumatikami Cinturato 205 VR15. Celkem bylo v letech 1966 až 1968 vyrobeno 224 vozů Lamborghini 400 GT 2+2.

400 GT 2+2 mělo na pravém zadním sloupku zakryté víčko nádrže.

Lamborghini 400 GT Monza

Dvoumístné sportovní kupé Lamborghini 400 GT Monza (foto) bylo vyrobeno v jediném exempláři v dílně Neri & Bonacini na podvozku 400 GT. Ferruccio Lamborghini si už v roce 1963 najal dvojici techniků Giorgio Neri a Luciano Bonacini, aby navrhli a vyrobili podvozek prvního prototypu Lamborghini 350 GTV. Následně vyrobili několik podvozků do sériové výroby, ale potom se sériové výroby ujala firma Marchesi.

Dvoumístné sportovní kupé Lamborghini 400 GT Monza bylo vyrobeno v jediném exempláři v dílně Neri a Bonacini na podvozku 400 GT.

Na základě této spolupráce s Lamborghini byli Neri a Bonacini pověřeni navrhnout a vyrobit pro nejmenovaného amerického zákazníka dvoumístný sportovní speciál na podvozku 350 GT, poháněný motorem V12 z typu 400 GT. Vůz byl zamýšlen k účasti na 24hodinovém závodu v Le Mans. Vůz byl dokončen v roce 1966 a pojmenován 400 GT Monza, aby evokoval závodní vlastnosti vozu. Hliníková karoserie, ručně vyrobená v dílně Neri & Bonacini, měla dlouhou nízkou příď, velké zadní okno a splývavou, ostře useknutou záď (Kamm). Široké zadní sloupky skrývaly trubkovou konstrukci chránící posádku při převrácení vozu. Kompromisem byl omezený výhled dozadu. Větrací otvory za předními koly vozu slušely, nebyly ale funkční. Monza nezapřela určitou podobnost se sportovními vozy Bizzarrini 5300 GT a Lamborghini Miura.

Homologační problémy zabránily kupé 400 GT Monza v závodní činnosti a vůz se nedostal ani k americkému zákazníkovi, který si jej objednal. Na autosalonu v Barceloně si Monzu koupil v roce 1967 bohatý Španěl a měl jej až do své smrti. V roce 2005 bylo Lamborghini 400 GT Monza prodáno v aukční síni Bonhams v Londýně za 177.500 liber šterlinků.

Lamborghini Jarama: Poslednímu býčímu gétéčku s klasickou koncepcí je padesát

Lamborghini 400 GT Flying Star II

V roce 1966 postavila Carrozzeria Touring Superleggera funkční prototyp dvoumístného kupé Lamborghini 400 GT Flying Star II (foto), který byl poprvé vystaven v témže roce na turínském autosalonu. Prototyp používal podvozek a pohonnou jednotku sériového 400 GT s rozvorem zkráceným o 100 mm. Tým designerů, které vedl Carlo Anderloni, navrhl nekonvenčně tvarovaný vůz ve stylu Shooting Brake s víkem na zádi a pětiúhelníkovými průhlednými kryty dvojitých světlometů. Název "Flying Star II" odkazoval na předválečné roadstery Flying Star (Létající hvězda) karosárny Touring, navržené Giuseppem Seregnim a postavené na podvozcích Isotta Fraschini a Alfa Romeo.

V roce 1966 postavila Carrozzeria Touring funkční prototyp dvoumístného kupé Lamborghini 400 GT Flying Star II.

Nástupcem sportovních vozů 400 GT Interim (postaveno 23 kusů) a 400 GT 2+2 (224 kusů) se stalo v roce 1968 Lamborghini Islero s karoserií Marazzi a 3,9 litrovým motorem V12.

Znáte úplné počátky výrobců superaut? Připomeňte si první díla Ferrari, Lamborghini, Pagani a jiných