První jízda maskovanou Škodou Enyaq Coupé: Jen seříznutá střecha? Nenechte se zmást
Zkosit střechu a poslat do světa další karosářskou verzi. Na první dobrou to zní velmi jednoduše, Enyaq Coupé ale umí mnohem víc.
Příběh Enyaqu Coupé je zajímavější, než se na první pohled zdá. Zástupci mladoboleslavské automobilky při jízdě maskovanými prototypy prozradili, že právě SUV-kupé mělo původně dorazit jako první karosářská verze. Prý aby mezi ostatními elektromobily dokázalo zaujmout. Jenže elektromobilita se rozvíjela velmi rychle, a tak se roku 2018 – dva roky po startu celého projektu – rozhodlo, že jako první dorazí klasický Enyaq iV.
A Škodovka takového kroku nemusí litovat, vždyť doposud na své první elektrické SUV registruje kolem 70.000 objednávek. „Naše čistě elektrická vlajková loď měla skvělý start na mezinárodních trzích. Na začátku roku 2022 ji doplní Enyaq Coupé, tato varianta s emocionálnějším vzhledem je opravdovou designovou novinkou,“ říká Thomas Schäfer, předseda představenstva Škody Auto. A má pravdu, automobilka doposud nic podobného nevyprodukovala.
Pár čísel na úvod
Enyaq Coupé je oproti klasice o 4 mm delší (4653 mm), a překvapivě i o milimetr vyšší (1617 mm). Šířka 1879 mm a rozvor 2765 mm zůstávají shodné. Stejné je auto od přídě po B sloupky. Zásadní inovace se odehrávají až vzadu, kde se střecha svažuje dolů a navozuje dojem kupé. Střecha je mimochodem vždy panoramatická a díky technologii odrážející sluneční paprsky (ještě sofistikovanější systém než u nové Fabie) se obejde bez roletky. Kola mají od 19 do 21 palců, na přání může zákazník dostat Matrix LED světlomety či svítící maskou Crystal Face se 131 diodami.
Asi příliš nepřekvapí, že při první obhlídce naživo působí Enyaq Coupé jako pořádný kus auta. Zájemci se mohou těšit na dva výbavové stupně – standardní a Sportline. Přitom už „základ“ dostává nárazníky tvarované po vzoru Enyaqu Sportline, mřížka masky či lišty kolem oken jsou však chromované, u Sportlinu kupé pak černé. Navzdory seseknuté střeše se Škodovce povedlo maximalizovat zavazadlový prostor. Však má také objem 570 litrů, tedy jen o patnáct litrů méně než klasika. Přesto má vůz hodnotu součinitele odporu vzduchu cx pouze 0,247. Pokud vám takové čísílko nic neřekne, pak vězte, že oproti srovnatelnému Enyaqu zvládne SUV-kupé s největší baterkou na jedno nabití o 10 až 15 kilometrů více.
Ve srovnání s ostatními jízdami maskovanými prototypy tu přeci jen bylo něco jinak: interiér zůstal odhalený. Jeho maskování nebylo potřeba, protože je do puntíku shodný s dárcem. Také tady se jednotlivé verze (namátkou Loft či Lodge) inspirují světem moderního bydlení. Pracoviště řidiče se skládá z malého 5,3palcového digitálního přístrojového štítu a hlavně třináctipalcové obrazovky infotainmentu uprostřed. Skrz tu nastavíte veškeré důležité funkce vozu včetně obsluhy klimatizace.
Mě však zajímal hlavně prostor ve druhé řadě. Řidičovu sedačku jsem si nastavil na svých 178 cm a přesedl vzad. Tady na mě čekala ještě pořádná nadílka místa před koleny a špatné to nebylo ani nad hlavou. Osoby do 185 cm se sem vejdou naprosto bez problémů, jak vzápětí potvrzuje kolega vyššího vzrůstu. V souvislosti se sezením vzadu mě překvapila ještě jedna věc – sklon zadních sedáků. Jejich přední část je umístěna poměrně vysoko, takže se do sedačky hezky „zapadne“ a podepřena zůstávají celá stehna.
Lehce nabil
Technickým základem je samozřejmě modulární platforma MEB. Enyaq Coupé dorazí ve třech výkonnostních variantách a se dvěma kapacitami akumulátorů. S jednotlivými verzemi se můžete seznámit v níže přiložené tabulce (časem dorazí i vrcholové RS). Nás nejvíce zajímá dosavadní střed nabídky – varianta 80 s akumulátorem o kapacitě 82 kWh (využitelných 77 kWh) a jedním elektromotorem vzadu, jenž disponuje výkonem 150 kW a 310 newtonmetry točivého momentu. Na stovku tahle zadokolka (silnější provedení je čtyřkolkou) zrychlí za 8,7 sekundy a pokračovat může na 160 km/h. A právě tuto kombinaci jsme v okolí Mnichova měli možnost vyzkoušet.
Než se ale vrhneme na samotné jízdy, mám pro vás ještě jednu dobrou zprávu. Se startem produkce Enyaqu Coupé začne Škoda ve svých elektrických SUV nabízet novější software ME3, jenž umožňuje například aktualizace systému vzduchem. Enyaq rovněž rezignuje na verze s pomalým nabíjením výkonem 50 kW (125kW dobíjení bylo doposud za příplatek), rychlonabíjení se stane součástí standardní výbavy. A pozor, Škodovka dokonce chystá navýšení maximálního dobíjecího výkonu, byť přesnou hodnotu zatím neprozradila. Všechny tyto inovace budou dostupné i pro majitele „starších“ enyaqů. Kdo si tedy původně koupil elektromobil s pomalým nabíjením, ten bude moci za příplatek upgradovat na rychlonabíjení.
Škoda Enyaq Coupé iV: předběžná technická data | |||
Verze | 60 | 80 | 80x |
Pohon | zadní | zadní | všech kol |
Kapacita baterie celková/využitelná [kWh] | 62/58 | 82/77 | 82/77 |
Maximální výkon [kW] | 132 | 150 | 195 |
Točivý moment [Nm] | 310 | 310 | 425 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8,8 | 8,7 | 7 |
Maximální rychlost [km/h] | 160 | 160 | 160 |
První hrstka kilometrů
Jízdy maskovanými prototypy se od klasických mezinárodních jízd výrazně liší. Zatímco jindy dostaneme do rukou klíčky a s autem můžeme dělat takřka cokoliv, s předprodukčními prototypy je to jinak. Tady jedeme v konvoji přiměřenou rychlostí. Nasbíraných poznatků je tedy podstatně méně, přesto jsem pro vás alespoň nějaké ulovil.
Všechny zkoušené exempláře obouvaly nejmenší devatenáctipalcová kola a disponovaly adaptivním odpružením DCC. Na zhruba šedesátikilometrovém úseku jsem si ani jednou nevšiml výrazné rány od kol či jiného obdobného nešvaru. Ostatně už standardní Enyaq nás na jednadvacítkách v centru Prahy přesvědčil, že podvozkově jde o velmi povedené auto. Na druhou stranu dlužno říct, že trasa se skládala jen a pouze z hladkých silniček, takže nebylo zas až tolik prostoru pro experimenty.
Zkoušená verze slibuje maximální dojezd 535 kilometrů. Auto jsem převzal s 81 procenty a dojezdem 412 km. Po 60 kilometrech v baterii zbývalo ještě 67 % a 337 kilometrů dojezdu. Průměrná spotřeba měla hodnotu 15,7 kWh, a to jsme se v samotném závěru svezli rychlostí 130 km/h i po dálničním úseku. Škodovka mimochodem říká, že optimalizace aerodynamiky má přinést ještě tišší a harmoničtější jízdu ve vyšších rychlostech. Na svist kolem zrcátek Enyaq Coupé netrpí ani v dálničním tempu, ale jestli je opravdu o tolik lepší než klasický Enyaq, to si bez přímého porovnání netroufám tvrdit.
Při závěrečném parkování mě potěšil ještě obrovský rejd, který je pro elektromobily se zadním pohonem typický. Řídíte sice pořádného macka, ale manipulace s ním je velmi snadná i v úzkých městských uličkách. A výhled šikmo vzad? Ten si zatím netroufám hodnotit, neboť zalepena byla i velká část zadních oken. Pravdou ale je, že svažující se sloupky vzadu jsou vcelku robustní, což dobrému rozhledu úplně nenahrává.
Na silnicích příští rok
Škoda Enyaq Coupé shodí maskování letos na podzim, první kusy bychom měli na českých cestách potkávat počátkem příštího roku. Tajemstvím zatím zůstává cena, o které v průběhu mnichovských jízd nepadlo ani slovo. Osobně si troufám odhadnout, že ve srovnání s klasickým Enyaqem bude vyšší. A možná více než jen o trošku. Ale nechme se překvapit, zbývající dílky této skládačky bychom měli poskládat co nevidět.
-
Klasické20,5%
-
SUV-kupé79,5%