První jízda s Audi RS 3: Audi, které tak úplně není Audi

On nám to Frank Stippler, tovární jezdec Audi, který právě s novou RS 3 zajel rekordní čas na ringu (7:40,748, rekord je to mezi kompaktními modely), sliboval, že nás čeká doposud nejzábavnější RS v historii Audi. Podobných slibů jsem za svoji skoro dvacetiletou kariéru motoristického novináře (dneska nebudu brečet, že jsem starý) už pár slyšel, Frank ale do větru nemluvil.

I já jsem driftoval

Začnu tím bezesporu nejzábavnějším – speciálním driftovacím módem, který se jmenuje RS Torque Rear. V tomto režimu prý až sto procent točivého momentu putuje na vnější zadní kolo… Vše díky tzv. RS torque splitteru – zjednodušeně řečeno jde o dvojici spojek na zadní nápravě (pro každé kolo tedy jedna elektronicky ovládaná spojka), vhodně distribuujících točivý moment mezi kola zadní nápravy. Každá ze spojek přitom používá vlastní řídící jednotku, která zpracovává data ze stabilizačního systému, počítá i s příčným a podélný zrychlením, úhlem natočení volantu, polohou plynového pedálu…

Nové Audi RS 3 je zřejmě o dost svižnější, než tvrdí výrobce. Stovku dá rychleji než Ferrari Enzo

V méně extrémních režimech má pak RS torque splitter za úkol eliminovat nedotáčivost (ano, přesně tím zmíněným přesunem točivého momentu na vnější zadní kolo). A v tom nejextrémnějším RS Torque Rear… no, pobavit přece!

A daří se mu to velmi. Musím se přiznat, že zde pozoruji svůj největší řidičský deficit – tedy ve vytrénovaném citu pro dlouhé, táhlé a řízené smyky. Driftování mi prostě pořád moc nejde. A teď jsem měl vyrazit na suchý asfalt, s nijak speciálně upraveným autem a kroužit mezi kuželkami osmičky. Obával jsem se velice, rád jsem tedy využil instruktáže Franka Stipplera, který se posadil za volant. „Jeď na dvojku, rychlost kolem čtyřiceti kilometrů za hodinu. A pak prudce na plyn,“ radil Frank. A jak řekl, udělal. RS 3 okamžitě vybočila a ve Frankových rukou vzorně a plynule kroužila. Vím, když se to umí, vypadá to strašně jednoduše. Byl jsem zvědavý na sebe.

Takže, druhý převodový stupeň, čtyřicítka, důrazně na plyn… A úplně stejně jako u Franka rychlý, ale plynulý přechod do přetáčivého smyku. Bod 1 se mi podařilo splnit na jedničku, RS 3 v režimu RS Torque Rear skutečně pohodí zadkem neuvěřitelně bleskově. Bod 2, tedy udržet plynulé kolečko, tam jsem už trošku problém měl, ale i mně se dařil jakýs takýs plynulý drift udržet. A i já si užil pár metrů vybočené jízdy s minimálními korekcemi volantem a řízením vozu čistě plynem.

Pokazil jsem si to pokaždé špatným pohledem, kdy jsem jednoduše nevydržel sledovat vnitřek oblouku a mrknul jsem po plastových bariérách na vnějšku. V nich jsem skončit nechtěl, ale v této disciplíně je správné koukání důležitější než kdekoliv jinde. Respektive, špatný pohled se projeví strašně rychle a vy opravdu okamžitě jedete tam, kam koukáte.

Přežije Audi R8? Nová generace může dorazit s osmiválcem i elektromotorem

Rezervy mám stále velké, ostatně mrkněte na video, kde je kromě mého toporného snažení hezky zachyceno i fungování RS torque splitteru. Ale jsem přesvědčen o tom, že bych nemusel za volantem RS 3 trávit hodiny, abych kroužil jako… dobře, jako Frank ne, ale RS 3 je natolik úžasná driftovací učební pomůcka, že bych si s dovolením na výrazné zlepšení svých schopností věřil i v kratším časovém horizontu. Otázkou zůstává, jak by se mi následně dařilo v nějakém méně vstřícném stroji, s Audi RS 3 se však driftuje překvapivě velmi, velmi lehce. Ostatně, alespoň náznak driftu se podařilo vykouzlit každému ze zhruba dvacítky přítomných novinářů.

Cestou na okruh

Trošku si odpočineme, jo? Novou RS 3 jsme si mohli vyzkoušet nejenom na improvizované driftovací ploše (zkrátka velké parkoviště…) a okruhu (k tomu se dostanu), ale i v běžném provozu. Okolí řeckých Athén nabídlo i několik úseků, kde jsem se mohl přesvědčit o míře denní použitelnosti RS 3 také v českých podmínkách, a dovolím si konstatovat, že v komfortním a automatickém jízdním režimu je nejrychlejší kompakt stále dostatečně pohodlným autem. Jasně, ránu umí dát, vždyť obouvá devatenáctipalcové liťáky (objednat si můžete i semi-slicky, velmi se hodily na okruhu!), standardní nerovnosti však tlumí dobře. Trošku toho novinářského alibismu si schovám na český test, skoro bych se ale už teď vsadil, že i u nás půjde o vozidlo plně a normálně využitelné. Koneckonců, přehnaně tvrdá není RS 3 ani v nejultimativnějším RS Performance režimu (dočtete se níže v okruhové stati).

Na horských zatočených silničkách jsem pak přepnul do dynamického módu, RS 3 výrazně přituhla, ale viz výše – stále více než snesitelně. A za chvilku jsem ještě jednou přepínal – z automatického na sekvenční režim převodovky. Bohužel, i v dynamiku se mi hlavně na výjezdech ze zatáček stávalo, že si převodovka nebyla úplně jistá. Přidáváte plyn, zvlášť v dynamickém nastavení celkem po právu očekáváte rychlé reakce soustavy, ale jak píšu, bohužel. V komfortu a „autu“ jsou reakce na plyn a převodovky logicky ještě váhavější, s tím bych asi ještě dokázal žít. I když… pořád je pod kapotou pětiválec s výkonem 294 kW a točivým momentem 500 Nm. A jde o model RS. Kde jinde bychom se měli i v normálnějších jízdních režimech dočkat rychlejší reakce? Podle všeho ústupek emisím.

Audi RS7 z dílny Wheelsandmore je výkonnější než LaFerrari nebo první Veyron

S páčkami pod volantem jsem byl ale velmi, velmi spokojen. Řazení typicky dvouspojkově bleskové, RS 3 dokonce pouštěla až omezovači! Krása! A hezký, byť nijak zvlášť brutální zvuk pětiválce. Možná trošku tišší, než bychom si nejspíš všichni přáli (další dobový ústupek…), ale v prvé řadě krásně přirozený. Až jsem pojal podezření, že jde o zcela „přírodní“, reproduktory nepřibarvený zvuk. Mýlil jsem se. Dobarvování tam prý je. Za mě však velmi nenápadné, něco jako v Octavii RS. Haha, jak by řekl Standa.    

Když se pohybujeme takto v silničních relacích, v běžném provozu, ještě něco málo ke spotřebě paliva. Audi slibuje u RS 3 kombinovanou spotřebu pod devíti litry. To se mi, pravda, nepovedlo, nepamatuju se, že by se mi displej pochlubil jakoukoliv jednocifernou hodnotou, ale nasazení bylo, řekněme, dost svižné. Třeba se nám v českém testu, takto cestou do práce, na displeji palubního počítače nějaká ta devítka objeví.

A na okruhu!

Řecko je vyloženě skoupé na závodní okruhy, jeden se však nedaleko Athén přece jen našel. Do plnotučného autodromu měl poměrně daleko, athénské závodiště připomínalo ze všeho nejvíc Sosnovou, pro Audi RS 3 to ale nakonec byly vlastně ideální podmínky. Je to sice velmi silný hot-hatch (připomínám 400 koní), ale pořád jde o kompakt. Řecká Sosnová navíc rozhodně nedisponovala kvalitním asfaltem, což schopnosti podvozku ještě víc ověří.

Nejdříve k motoru – zmíněných 400 koní určitě cítíte. Jestli jsem si v nedávném testu RS Q3 Sportback lehce postěžoval, že jsem čekal o něco víc, v nové RS 3 je síla pětiválce nezpochybnitelně mohutná (pro srovnání - RS Q3 je o dvacet newtonmetrů slabší, na stovce je pak za 4,5 s, tedy o citelných sedm desetin pomaleji, výkon se shoduje). Je to velký rozdíl, pětiválec se v nové RS 3 projevuje daleko… chtěl jsem napsat živelněji, ale to by nebylo přesné. Je konečně velmi, velmi silný, však také na stovku zrychluje pod čtyři sekundy. Podání síly je ovšem stále takové plošší, trošku tomu chybí jakákoliv gradace, něco, k čemu by se člověk propracoval otáčkami.

Právě kvůli tomu jsem měl problém s hledáním vhodného momentu přeřazení. Často jsem končil v omezovači, což je sice částečně i dobrá zpráva, jak jsme si už řekli, že převodovka sama neodřadí, více než kdy jindy jsem však musel koukat po otáčkoměru. Podle zvuku a projevu pětiválce se správná chvilka k volbě vyššího převodu odhadovala dost těžko. Možná bych si zvykl, ale ve většině aut jsem doma hned, tady bych se bez otáčkoměru neobešel.

Prvních pár koleček jsem absolvoval v dynamickém nastavení, pak jsem zkusil i nejostřejší RS Performance. Ten je zajímavý také tím, že nabízí možnost volby tuhosti odpružení – na velmi rozbitém a místy opravdu hodně hrbolatém athénském okruhu se více hodilo komfortnější nastavení (Audi mluví o nastavení vhodném třeba na Nürburgring), ani tvrdší varianta však nebyla vyloženě nelidská. Na méně rozbitých místech okruhu jsem si až říkal, že by nejtvrdší mód tlumičů mohl být ještě ultimativnější. Jsem zvědavý na Most, jak se tady bude RS 3 chovat. A na čas…

RS torque splitter se v módu RS Performance snaží o co nejvíc neutrální charakteristiku, aby RS 3 z oblouku vypálilo co možná nejrychleji. Spojkám se to daří velmi, velmi dobře. I když jsem párkrát přešvihl nájezdovou rychlost, audi se předkem z apexu nehrnulo, jenom jsem prostě zatáčku neprojel tak čistě a rychle, jak jsem si představoval. A to nám Frank zvlášť zdůrazňoval, že máme do zatáček víc brzdit. Že takový styl RS 3 svědčí nejvíc. Jasně, základy rychlé jízdy, párkrát jsem se ale zkrátka neudržel. A alespoň se přesvědčil, jak hezky RS 3 vzdoruje nedotáčivosti. Určitě pomáhaly taky semi-slicky, ty jsou pro RS 3 příplatkovou možností. Na okruh skvělá volba! Ještě půlstupňové odklony předních kol zmíním (proti Audi A3). I ty se nepochybně podílely na skvělé přilnavosti přední nápravy.

Rychlé kolo s Audi RS Q3 Sportback: Pořád ostré, ale mohlo by být ještě ostřejší

Docela kouzelný, ten RS torque splitter, když o tom tak přemýšlím. Na okruhu se umí postarat o vzorně neutrální jízdní charakteristiku, kdy je nedotáčivost potlačena až… no, velmi daleko. Pak zmáčknete tlačítko a z RS 3 se stane driftovací speciál pro začátečníky (tím myslím, že driftovat zvládne i začátečník). Působivé.

 A ještě ke všemu skvěle vypadá. A má tlačítka!

Zvlášť v zelené Kyalami vypadá nová RS 3 úžasně. Vidíte, koupit si ji můžete jako sedan i sportback, já bych asi vybral zelený sedan. Nádherné auto. Zelená je samozřejmě velmi výrazná, neviděl bych to ale jako takový úlet na hranici vkusu jako podobný odstín u tuším loni testované RS Q8. Za mě celkově velmi povedená prezentace síly – RS 3 vypadá na první pohled jinak než pomalejší modely řady A3, hlavně díky agresivnější přídi (jiný nárazník, maska chladiče), vzadu dělá největší parádu pochopitelně také upravený nárazník, příplatkový sportovní výfuk s černými koncovkami určitě stojí za zvážení. RS 3 spolehlivě poznáte ještě podle širšího postoje, proti předchůdci nabrala novinka padesát milimetrů. V porovnání s aktuální S3 je pak nová RS 3 nižší o deset milimetrů, proti A3 dokonce o pětadvacet milimetrů. A přední světlomety Matrix LED (na přání) se naučily velice efektně pozdravit – na uvítanou vám svými segmenty zablikají motivem šachovnicové vlajky. Blbost, ale potěší.

Nové Audi RS 3 je nejrychlejším kompaktem Nürburgringu

S nepřehlédnutelnou Kyalami Green můžete sladit i detaily v interiéru – prošívání sedaček, mířící pásek na volantu, mřížky ventilace… Víc mě potěšila architektura a infotainment kompaktní audi, o tolik dotaženější a uživatelsky přívětivější než koncernoví sourozenci, až je to zarážející. Zachování tlačítek mimo jiné pro ventilaci je mimořádně záslužný počin, i ten infotainment mi přišel nějaký svižnější, než na co jsem byl zvyklý u našeho dlouhodobého golfu. A na volantu normální, nekapacitní tlačítka. Ono by to šlo, když by se chtělo. Úplně spokojený jsem nebyl s grafikou nejostřejšího RS Performance módu, ubíhající dvojice jakýchsi pásků má připomínat ranvej… Nejdřív jsem nevěděl, jakým směrem otáčky rostou, a pak už jenom přemýšlel, o kolik lepší by byly klasické diody. Klidně digitální, ale takhle jsem se na tu vzletovou plochu musel soustředit víc, než by se mi líbilo. A jak jsem už napsal, na otáčkoměr jsem koukal velmi.

Objednávat už můžete…

… za nejméně 1.552.900 Kč, sedan je dražší o 74.000 Kč. Na hot-hatch jsou to dost nadstandardní peníze, velmi jemně řečeno, vždyť erkový golf stojí 1,2 milionu. Jak jste ale doufám pochopili, RS 3 je hodně speciální kousek. Strašně rychlý, pokud budu porovnávat znovu s erkovým golfem, na stovce je skoro o sekundu dřív… Zařízení RS torque splitter pak zvládne z přísně neutrální a efektivní čtyřkolky udělat přetáčivou, driftující hračku. A v komfortním režimu můžete s RS 3 jezdit normálně do práce. Je to moc peněz, Audi RS 3 toho však umí moc a ještě o něco víc.

V titulku jsem psal, že to vlastně není Audi. To jsem si zase jednou trošku zapřeháněl, ergonomií, zpracováním a určitě i designem je to pochopitelně audina jak vyšitá, i to řízení, poněkud odtažitější, čtyři kruhy připomíná. Mírou zábavy a potlačením nedotáčivosti do takové míry, že si na ni ani nevzpomenete, se však zvyklostem ingolstadtské značky skutečně vymyká. Frank měl pravdu!