TEST Nissan Note 1.2 DIG-S Sport Pack – Dobře, pane Millere

Druhou generaci Nissanu Note jsme redakčnímu testu podrobili již na konci loňského listopadu, exemplář však měl pod kapotou nevýraznou atmosférickou dvanáctistovku. Ačkoliv to tak nevypadá, vůz v tomto testu je v mnohém jiný – motor je přeplňovaný kompresorem a vnějšímu vzhledu dost pomohl příplatkový sportovní paket. Odrazily se novinky také v jízdním projevu?

Hlavní změny oproti minulé generaci jsme si podrobněji popsali již v prvním testu, nyní tedy pouze rychlé „opáčko“: automobil dostal novou platformu, díky které je o 55 kilogramů lehčí než předchůdce, vnější rozměry se takřka nezměnily a to včetně rozvoru náprav, který je s délkou 2600 mm jenom o 20 milimetrů kratší, než u Peugeotu 308.

S novým vozem přišla také pozměněná filozofie. Nissan už o Note nemluví jako o malém MPV, ale řadí jej do třídy malých hatchbacků. Vůz tedy konkuruje typům jako Volkswagen Polo, Peugeot 208, Ford Fiesta a Škoda Fabia, jejíž třetí generace se začne v Česku prodávat od listopadu. Jádro hlavních soků je tedy opravdu silné.

Zvenku sportovní, uvnitř prostorný

Konečně vypadá testovací Nissan Note jako na oficiálních fotografiích. Nechci říkat, že bez sportovního paketu za 27.000 korun je ošklivý, jenom v řadách zaparkovaných aut tolik nevyniká. Stačilo přidat hezčí nárazníky, nástavce prahů, decentní křídlo nad zadní okno a všechno je rázem jinak. Opomenout nesmíme ani litá šestnáctipalcová kola, ta však k prostřední výbavě Acenta dostanete automaticky ve spojení s testovaným motorem.

Hodnocení designu je subjektivní záležitost, velký vnitřní prostor však ocení každý. V podélném směru těží Nissan Note z nadprůměrného rozvoru náprav, což si přímo říkalo o instalaci posuvné zadní lavice. Standardně ji sice dostanete až v nejvyšší výbavě Tekna (Acenta ji má v balíčku za 10.000 Kč), můžete si však vybrat, zda upřednostníte větší zavazadelník nebo místo pro kolena, které nenabídne ani Škoda Octavia. Osobně bych volil druhou možnost, protože i základní kufr o objemu 295 litrů plně vyhoví každodenním potřebám. Po sklopení zadních opěradel získáte 1465 litrů, a přestože se opěradlo spolujezdce nedá překlopit dopředu, zoufat nemusíte. Stačí pouze sundat hlavovou opěrku, nastavit opěradlo do vodorovné polohy rázem převezete i předměty dlouhé 2,2 metru.

nissan testy malevozy  

Vůz je tedy dostatečně praktický, jde ale také o estetiku a celkový pocit na palubě. V prvním případě je všechno v pořádku – přístrojová deska je přehledná a jednoduše ovladatelná, rozhodně bychom se však nezlobili alespoň za malinký kousek měkčeného plastu, pevnější bočnice předních sedadel a koneckonců také hezčí čalounění. To je sice stále věc vkusu, to ale rozhodně neplatí o rozmístění některých prvků. Nissan se už přitom u nových modelů naučil, že ovládání palubního počítače patří na volant, na druhou stranu oceňujeme seskupení tlačítek zrcátek, systému Start/stop (standard pro všechny motory) a bezpečnostních pomocníků nalevo od něj. Na pohled sice nic moc hezkého, ale aspoň vždycky víte, kam sáhnout.

Pan Miller se vytáhl

V minulém testu Nissanu Note jsme zmiňovali, že základní atmosférický tříválec není na špatný, výkonnější motor s kompresorem by však automobilu neškodil. Jeho specialitou však není pouze přímé vstřikování paliva, výkon 72 kW v 5600 otáčkách za minutu a točivý moment 147 N.m („atmosféra“ má 59 kW a 110 N.m), ale především technická libůstka v podobě Millerova cyklu.

Systém je v podstatě podobný Atkinsonovu cyklu, který známe například z hybridních modelů Toyoty, je však určen právě pro přeplňované agregáty. Jde o to, že sací ventily zůstávají otevřeny až do čtvrtiny taktu komprese, díky čemuž motor nestlačuje takové množství vzduchu a roste jeho účinnost. Úskalí představuje možný únik palivové směsi mimo spalovací prostor, o tu se však postará kompresor, který ji dokáže zpracovat efektivněji. Takto „připravená“ směs je dopravena zpátky do válce těsně před expanzí.

Samotný Nissan uvádí, že díky delšímu otevření sacího ventilu se v podstatě jedná o pětidobý motor. Nejde ale pouze o ukázku dobře fungujícího složitého řešení, ale především o spotřebu paliva. Kombinovaný odběr je ve srovnání s atmosférickou dvanáctistovkou nižší asi o 9 %, navíc při získání lepší dynamiky díky vyššímu výkonu. Tabulkové hodnoty proto nelze označit za „plané řeči“, ale holý fakt, protože ani v reálném provozu jsme se ve městě nepřehoupli přes 6 litrů na 100 km a kombinovaná hodnota byla ještě o litr nižší. I navzdory skutečnosti, že auto nedostalo přehnaně dlouhé převody, potěšila spotřeba na dálnici – při rychlosti 130 km/h totiž motor točí 3250 otáček a na každých sto kilometrů potřebuje 5,5 litru benzinu.

nissan testy malevozy  

Pan Miller se zkrátka na začátku čtyřicátých let minulého století vytáhnul, ani konstruktéři Nissanu však nestáli stranou. Takřka dokonale se jim podařilo odbourat vibrace, které jsou tříválcovým agregátům obvykle vlastní. Ve vyšších otáčkách sice ihned poznáte, že pod kapotou pracuje menší počet válců než u konkurenční dvanáctistovky TSI, zvuk však není nikterak rušivý a na dálnici jej stejně překryje svist vzduchu obtékající karoserii.

Výkon není všechno

Připlácet 30.000 korun za 13 kW výkonu nepůsobí na první pohled zle, dost ale záleží na tom, jak budete přeplňovaný Nissan Note využívat. Jistým vodítkem může být zkrácení doby akcelerace z 0-100 km/h skoro o 2 sekundy a o 11 km/h vyšší maximální rychlost, ve skutečnosti však rozdíl není až tak cítit. V nízkých otáčkách je totiž zátah obou agregátů pocitově blízký, uprostřed má díky kompresoru navrch silnější tříválec a s blížícím se červeným polem otáčkoměru se rozdíly opět zmenšují.

On totiž testovaný Note není pouze silnější, ale bohužel také hmotnější. Konkrétně se bavíme o rozdílu 84 kilogramů, a pokud místo manuální pětistupňové převodovky zvolíte bezestupňové ústrojí CVT (pouze pro motor 1.2 DIG-S, stojí 30.000 Kč), jste na 104 kilogramech. Sporťák z vozu neudělá ani zmíněný optický paket.

nissan testy malevozy  

Výhoda většího výkonu se vzhledem k nárůstu pohotovostní hmotnosti takřka vytrácí a dokonce i jízdním projevem je přeplňovaný Nissan Note stejný, jako slabší atmosférická verze. Průjezdy zatáčkami s lehkými náklony karoserie jsou stále sázkou na jistotu, auto je velmi čitelné a na limitu vykazuje přetáčivé tendence. S odstupem času jsem nucen přehodnotit komentář k řízení – ve srovnání s konkurenčními hatchbacky je elektromechanický systém o poznání komunikativnější a především v ostřejších zatáčkách okamžitě víte, kam směřují přední kola, a jaký povrch se pod nimi nachází.

Závěr

Pokud plánujete koupi Nissanu Note, připravte se na pár probdělých nocí. Vybrat si mezi atmosférickým a přeplňovaným tříválcem totiž není jednoduché a už kvůli váhovému rozdílu není v reálném provozu výhoda většího výkonu až tak znát. Oba vozy navíc dělí cenový rozdíl 35.000 korun, které by se daly využít na příplatkovou výbavu.

Výběr přeplňovaného agregátu 1.2 DIG-S podporuje lepší dynamika ve středním pásmu otáček a zhruba o dva litry nižší kombinovaná spotřeba. S takto vybaveným vozem se už navíc nemusíte bát ani dálnice, kde se v případě atmosférické verze projevovala značná dýchavičnost.

nissan testy malevozy  

Plusy

• Sportovní paket pomohl designu
• Prostorný interiér
• Nízká spotřeba paliva
• Zajímavá základní cena

Minusy

• Tvrdé plasty v interiéru
• Posuvná zadní lavice za příplatek
• Pouze výškově nastavitelný volant

Foto: Petr Homolka