TEST Závěr dlouhodobého testu Volkswagen T-Cross 1.0 TSI (85 kW)

Když jsme začátkem roku 2018 vítali na českém trhu Volkswagen T-Roc, nechyběla informace, že se nabídka brzy rozroste ještě o jeden crossover menšího střihu. Řeč byla o T-Crossu, městském SUV postaveném na základech Pola. Může se zdát, že takové auto už je zbytečné, myslete ale na to, že právě segment zvýšených prcků v posledních měsících raketově roste. Kia má Stonic, Škodovka Kamiqa, Seat Aronu, Ford zase Pumu. V drtivé většině případů jde jen o malé hatchbacky, co si chtějí hrát na SUV. Automobilky ušetří na vývoji, ale za módní záležitost si řeknou více. Jak snadné!

TEST Start dlouhodobého testu VW T-Cross 1.0 TSI (85 kW) – Začínáme!

V nenápadném

Automobilky s malými crossovery jednoznačně hrají na emoce. Zvýšené vozy jsou tak často vzhledově atraktivnější a odvážnější než jejich dárci. Tady si dovolím připomenout Škodu Kamiq či Hyundai Kona. Co na tom, že jejich vzhled nesedne každému. Jednoduše na něj nejde nemít názor, což vyvolá emoce. Úkol splněn.

Volkswagen ale v případě modelu T-Cross razí trochu jinou cestu. Když tak auto obcházíte, zjišťujete, že vlastně nijak nevybočuje ze zajetých kolejí ostatních modelů. Největším „vodvazem“ je tak černý vodorovný pás s odrazkami spojující zadní svítilny. Testovaný bílý kousek je ve výbavě Style, má tedy plně diodovou světelnou techniku, v základu sedmnáctipalcová kola (náš vůz dostal příplatkové osmnáctky) a nechybí ani mlhovky s přisvěcováním do zatáček. Připlatili jsme si ještě 17.600 Kč za černý paket Black, který obsahuje černé kryty vnějších zpětných zrcátek a zatmavená boční a zadní okna.

Ženevský autosalon 2020: Očekávané novinky představí Kia, Hyundai, Seat i Škoda

Když jsme koncem léta minulého roku T-Cross v redakci přivítali, napsal jsem, že vzhled auta je až příliš chladný. Jenže nedávno jsem potkal jiný T-Cross – v pastelové modré barvě na vkusných stříbrných kolech. A najednou to bylo o něčem úplně jiném. Hezké auto, za kterým se klidně otočíte. Možností individualizace je naštěstí habaděj, takže si na své přijdou i ti, kteří chtějí být viděni.

Prvky zmíněného paketu jsou i v interiéru – černé látkové čalounění a sportovní přední sedadla s bederními opěrkami doprovází ještě černý interiérový dekor. Uspořádání pracoviště je takovou koncernovou klasikou ve stylu „sedni a jeď“. Nic důležitého nemusíte zdlouhavě hledat, všechno je hned při ruce, jen si nastavit sedačku a vyrazit na cestu.

Musíme se ale opět pozastavit nad paradoxem dnešní doby. T-Cross dostává multimediální systém s velkým displejem, kvalitním obrazem a moderním intuitivním prostředím, za příplatek 8.900 Kč nahradí klasické budíky digitální přístrojový štít. Na fotkách to vypadá krásně, ale poté usednete dovnitř a zjistíte, že všechny tyto prvky jsou zabalené do tvrdých plastů. Přístrojová deska i výplně dveří dostávají takový materiál i v nejvyšších specifikacích, což dojem z vnitřku třeba ve srovnání s kamiqem značně kazí. Více než jindy je tu patrné, že se tvůrci snažili šetřit, což dokazují třeba i chybějící střešní madla.

Volkswagen T-Cross 1.0 TSI

Plusem t-crossu je zase jeho praktičnost. Má obrovské kapsy dveří, poličku na přístrojovce či šuplík pod sedadlem spolujezdce. Zadní lavice je posuvná, čímž lze navýšit prostor pro cestující vzadu. Když si sednu sám za sebe, vejdu se, i když je lavice úplně vpředu. Nejkomfortněji se samozřejmě cestuje s lavicí vzadu, kdy vám před koleny vznikne opravdu hodně prostoru. Nad hlavou zůstává rezerva pár čísel. Upřímně, pokud bych to bral čistě pocitově a srovnával s t-rocem, který jsme zkoušeli nedávno, neřekl bych, že jsem v t-crossu nějak víc utiskován.

A když se vrátím dopředu, nesmím zapomenout pochválit sportovní sedačky. Nejsou to tedy žádná ryze sportovní křesla, která známe z hot modelů, výraznější vedení mají jen opěradla, ale sedí se v nich příjemně a v zatáčkách podrží. A sedačka spolujezdce je navíc sklopná, takže se do auta vejde klidně i garnýž. Jestli vpředu něco vadilo, byl to široký středový tunel z tvrdého materiálu.

Nový VW Caddy už se rýsuje. Stávající pořídíte se zárukou na milion km

A kufr? Na rozdíl od kamiqu vůbec neumí elektrické otevírání. Technické specifikace sice hovoří o 455 litrech, to se ale bavíme o zadní lavici úplně vpředu. S lavicí zhruba uprostřed se dostáváme na hodnotu 385 l, s příplatkovou audiosoustavou Beats se subwooferem se objem zmenší o dalších deset litrů a dvojitá podlaha již nejde dát do nižší pozice.

Vyplatí se tenhle příplatek? Upřímně, nevím. Můžete mít sebelepší audio, když jej ale našroubujete do tvrdých plastů, při vyšší hlasitosti vám bude dělat neplechu. Akustický požitek tak kazí rezonování a občasné vrzání, takže nakonec posloucháte ve stejných úrovních hlasitosti jako se kterýmkoliv jiným systémem.

Benzin? Jedině tříválec

VW T-Cross se (možná trochu překvapivě) nevzdal turbodieselů. V paletě motorů je zastupuje šestnáctistovka TDI vyladěná na 70 kW, jíž lze pořídit s pětistupňovou manuální a sedmistupňovou automatickou převodovkou. My jsme dali přednost benzinu. Základ tvoří 1.0 TSI 70 kW v kombinaci s pětistupňovým manuálem, pro náročnější je připraveno silnější provedení s 85 kW a jedním kvaltem navíc (náš případ), případně sedmistupňovou dvouspojkou.

Maximální výkon se dostaví v 5000 otáčkách, 200 newtonmetrů točivého momentu zase od dvou do tří a půl tisíce ot/min. Na stovku t-cross potřebuje 10,2 sekundy a pokračovat může maximální rychlostí 192 km/h.

Škoda Electriq, Kabliq nebo Bateriq? Česká tvořivost ukazuje další jména pro elektrické SUV

Tříválec se také tady podařilo dobře odladit, je tichý a kultivovaný. Pravdou ale zůstává, že z nízkých pater otáček se sbírá hodně pozvolna. Ten „správný“ zátah přichází až ve dvou tisících a pokračuje někam k šesti tisícům. V nejnižších spektrech otáčkoměru se motor povaluje opravdu nerad. Vždycky je lepší jej při rozjezdu na jedničku více vytočit, aby si to potom dvojka zvládla pobrat. Budete-li se šolichat příliš nízko, agregát dá nepříjemnými vibracemi najevo, že tohle se mu nelíbí. Samotnému řazení ale není co vytknout. Dráhy jsou dlouhé tak akorát, kulisa jasně daná a rychlosti se přesně střídají.

Volkswagen T-Cross 1.0 TSI

A spotřeba? Při startu dlouhodobého testu jsme hovořili o průměru 5,3 litru po první tisícovce kilometrů. Auto jsme přitom nijak nešetřili a vyrazili i za hranice, což si vyžádalo svižné dálniční přesuny. Po zimě dlouhodobý apetit lehce vzrostl, výslednou hodnotu 5,5 litru, kdy se t-cross často vypořádával nejen s dálnicemi, ale i ucpanou Prahou, považujeme za velmi slušnou.

Nebojsa

Jasně, s litrovým tříválcem v přifouklé karoserii nemůžete čekat dynamické zážitky, přesto mě překvapilo, jak statečně se t-cross s dálnicemi pral. O tempu víte kvůli aerodynamickému svistu a valivému hluku od kol, vše je ale v takové míře, že to posádku nijak neotravuje.

T-Cross posazený na platformě MQB A0 (stejná jako Polo, Ibiza či Kamiq) dostává vždy vlečnou zadní nápravu, což může s obouvanými osmnáctkami dělat neplechu. Když trefíte díru, ozve se odspodu tupá rána, v zatáčce zase může záď lehce pouskočit. Není to nic strašného, přesto jsme se v redakci už po pár týdnech shodli, že kola o palec dva menší by autu jen a jen prospěla.

Osobně bych u podvozku preferoval trochu plavnější vlastnosti, je ale potřeba myslet na to, že se pořád bavíme o zvednutém Polu. V zatáčkách se karoserie při svižnější jízdě lehce naklání, řízení nedává zpětnou vazbu, ale je přesné a snadno se mění směr. Líbilo se mi naladění stabilizačního systému, jenž do jízdy zasahoval s citem, až když vytušil ztrátu přilnavosti.

Volkswagen Passat skončí! Nahradit ho může elektromobil

Tady se ještě dovolím pozastavit nad asistenčními systémy. T-Cross jich samozřejmě má celou plejádu včetně hlídání jízdního pruhu. Právě o něm bych si chtěl povídat. Na silnicích s dobře značenými pruhy je asistent pro jejich hlídání užitečným pomocníkem, když ale sjedete na méně kvalitní cesty mezi vesničkami, čáry jsou fuč, přesto se systém pořád snaží něčeho chytit. V jiných vozech mi odladění přišlo lepší, auto jednoduše pochopilo, že tady čáry nejsou a věřilo řidiči. Proč to zmiňuji? Když chcete asistenta vypnout, fyzické tlačítko byste hledali marně. Musíte nejprve v levé části volantu najít tlačítko pro vyvolání asistentů, a posléze na druhé straně volantu deaktivaci jiným tlačítkem potvrdit. No, a když si skočíte na rychlý nákup a vrátíte se zpět do auta, celý proces musíte opakovat.

S pohonem předních kol žádné terénní dobrodružství nečekejte, na nezpěvných či lesních cestách si ale t-cross dokáže poradit. Překonává je s přehledem, se světlou výškou 184 mm nehrozí, že by si jen tak škrtnul. V takovém prostředí asi bude městské SUV trávit minimum času, ale zkusit se to musí!

A co na to holky?

A protože je T-Cross docela holčičí auto, zeptali jsme se na názor i našich kolegyň. Vypadá to, že se Volkswagen s T-Crossem děvčatům do vkusu docela trefil.

Klára Bláhová, social media specialist

To auto je hezký, holčičí. Myslím, že by mělo být moje. Je to SUV, ale ne žádná velká kráva. Připadám si v tom autě hrozně bezpečně a nezranitelně. Dobře se mi to řídí, protože jsem výš, než v normálním osobáku. Jediný, co mi přišlo, že to má menší čelní sklo, než třeba moje škodovka. Ale možná to byl jen pocit, nebo to dělalo to, že to má velkou čuňu. Ale je to o zvyku. Pár jízd a byla jsem doma. 

Líbily se mi stojánky na kávu nebo digitální kokpit. Je hezkej a přehlednej, plus jsem si mohla podle nálady vybírat design. Užívala jsem si taky parkovací kameru nebo takový ten systém, jak udržuje auto v pruhu - mohla jsem se vysmrkat na dálnici nebo si otevřít kolu oběma rukama.

Vnitřek je celkem prostorný, čekala jsem ale větší kufr. Vyhřívaný sedačky to nemělo, studěl mě zadek, kufr se nezavíral sám. Občas mi přišlo, že to pomalu zrychluje, když jsem potřebovala do kopce předjet náklaďák.

Ale prostě by mělo bejt moje. A Karel s Mirkem (pejsci, pozn. red.) byli taky spoko. 

Volkswagen T-Cross

Božena Vařilová, editorka sociálních sítí

Auto do práce i na víkendy? Za mě T-Cross ideální. Velký tak akorát, aby se s ním dalo kdekoli pohodlně zaparkovat, navíc s parkovací kamerkou je to vážně hračka. Vevnitř je spousta místa, i když patří k menším SUVčkům.

T-Cross je svižné auto, žádný louda a žere přiměřeně. Na delších cestách jsem si užila spoustu zábavy se skvělým soundsystémem, parádně fungovalo propojení s telefonem. Kufr mi přišel spíš menší, ale podařilo se mi do něj (se sklopenými sedačkami) nacpat i dvě pořádná elektrokola. Hrozně mě bavil nápis na boku „Já jsem T-Cross“, byla sranda sledovat, jakou vzbuzoval pozornost.

Volkswagen T-Cross

Závěr

V mezičase nám t-cross stihl ještě o pár tisíc podražit. V praxi to znamená, že základní provedení pořídíte od 445.900 Kč. Testovaná konfigurace se silnějším litrem, manuálem a výbavou Style už se nevejde do půlmilionu, jako tomu bylo před pár měsíci, ale z peněženky musíte vytáhnout alespoň 507.900 Kč (ceny v níže přiložené tabulce jsou aktuální, hodnoty uvedené u výbav odpovídají cenám z doby, kdy test začínal). Úplně málo to tedy není.

VW poodhaluje nové Polo liftback pro východní trhy

Auto je zvenčí nenápadné a jeho vzhled neutrální, což se dá alespoň z části zlepšit nějakou atraktivnější barevnou kombinací a výraznějšími koly. Co už se nijak dohnat nedá, to jsou laciné materiály v interiéru. Tvrdé plasty napříč kabinou v autě za bezmála 600 tisíc korun se neodpouští zrovna snadno. Přitom jiní koncernoví sourozenci názorně ukazují, že to jde lépe. Po praktické stránce není autu co vytknout, z daného půdorysu vytěžili tvůrci maximum.

Volkswagen T-Cross 1.0 TSI

Volkswagen vzal to nejlepší, co měl pro malá auta na skladě, a jednoduše vytvořil vůz, po němž lidi prahnou. Tomu odpovídá i jízda, která se dá nejvíce připodobnit k polu. Musíte ale počítat s určitými kompromisy v souvislosti se zvýšenou karoserií – lehké náklony v zatáčkách a větší odpory při jízdě na dálnici. Tříválec je pro t-crosss vhodnou volbou, jen z nejnižších otáček se mu tolik nechce. Zase se ale umí odměnit slušnou spotřebou paliva, i při dlouhých cestách na dálnici se průměr nedostal přes 5,5 litru.

Plusy

• Prostorná a praktická kabina
• Moderní prvky konektivity
• Kultivovaný tříválec
• Slušná spotřeba

Minusy

• Vysoká pořizovací cena
• Laciné provedení interiéru
• Obouvané osmnáctky už jsou moc