Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Hity devadesátek: V roce 1996 se čeští zákazníci dočkali novodobé Škody Octavia

Aleš Dragoun
Diskuze (0)

Zásadní novinka v šestadevadesátém roce? Pro našince moderní Octavia, konečně větší auto od Škodovky. Komu byla malá, objednal si třeba nový VW Passat, případně zamířil k Volvu pro řadu 70…

Rok 1996 byl novinek mezi osobními auty plný. Tou největší pro české zákazníky a fanoušky Škodovky se bezesporu stala novodobá Octavia. S předstihem představila platformu Golfu čtvrté generace, stejně jako Audi A3 (Typ 8L), jehož sériová produkce ale začala dříve (v červnu) než u delší české sestry. Dnes je s podivem, že do uvedení liftbacku byla vlajkovou lodí okřídleného šípu Felicia Combi s benzinovou šestnáctistovkou... Na podzim 1996 se představil Volkswagen Passat B5, po osmi letech zcela nové konstrukce. Nemohlo mu chybět pochopitelně ani kombi Variant.

Labutí písní osobních aut kopřivnické Tatry se stal model 700. Luxusní limuzíny se nevzdaly vzduchem chlazených vidlicových osmiválců v zádi, design Geoffa Wardleho byl vlastně jen radikální modernizací předchozí 613. Od dubna 1996 do července 1999 bylo postaveno maximálně 75 exemplářů, druhá série dostala modernizovanou záď i novou palubní desku. Stavba posledních kusů se přestěhovala z Příboru zpět do sídelního města automobilky.

Francouzský koncern PSA představil také významné novinky. Citroën nahradil hranatou AX po bezmála dekádě Saxem, i když se ještě krátce vyráběla souběžně. Nový model vycházel z Peugeotu 106, který se tenkrát dočkal poměrně výrazné modernizace. Společným díkem byly pak také dodávky Berlingo/Partner. Primárně užitkové vozy pochopitelně existovaly i v osobních verzích. Citroën se mimochodem v Argentině vyrábí dodnes, kariéra první generace Berlinga dosud neskončila! Partner v Latinské Americe přežil do loňska.

Fiat vrhl na trh svůj světový vůz Palio (projekt 178). Bez ironie, postupem času se rodil nejen v Latinské Americe, ale i Asii, na severu i jihu Afriky a v Polsku. Od hatchbacků odvozený sedan se jmenoval Siena, později Albea (evropská verze) a Perla (čínská), pick-up Strada vznikal až do roku 2021. Kombi Weekend, které se nabízelo krátce i v České republice, skončilo o rok dříve. Užitkáč byl u nás v prodeji též, bohužel o tom skoro nikdo nevěděl. Italská automobilka rovněž doplnila tří- a pětidveřové hatchbacky Bravo/Brava klasickými tříprostorovými sedany a kombi. Jak velela tradice, podvozky měly stejné s výchozími modely nižší střední třídy, i když je Fiat prezentoval jako o kategorii větší, ale jméno dostaly odlišné: Marea.

Další významnou novinkou byl Ford Ka. Sériová verze navázala na podzim 1996 na dva roky starý růžový koncept, byla však ještě extravagantnější. Pamatujete se na Hondu Logo? U nás se sice malý, ani ne 3,8 m dlouhý hatchback oficiálně neprodával, ale občas byl na silnicích k vidění coby ojetina přivezená zejména z Německa.

Zajímavá a jen o něco delší Mazda Demio zamířila počínaje rokem 1997 i do Evropy. Malý hranatý hatchback svou výškou přes 1,5 m nakukoval mezi MPV. Čtyřmetrový vůz této kategorie uvedlo i japonské Daihatsu, na starém kontinentu se prodával pod názvem Gran Move. Seat Alhambra rozšířil „portugalská“ dvojčata vzešlá ze spolupráce Fordu a VW na trojčata, překvapivá premiéra je odehrála v Ženevě. To Opel Sintra evropské zákazníky nezaujal. Velký van se rodil v Doraville v Georgii na platformě U-body koncernu GM, ale nevydržel déle než tři roky. Opačným směrem z Rüsselsheimu mimochodem putovaly Cadillacy Catera, zámořská specifikace Opelu Omega B. Prúkopník evropských MPV Renault Espace spatřil světlo světa už ve třetí generaci J66. Matra jej vyráběla od prosince 1996. 

Volva S70 a V70 představovala jen modernizaci předchozí řady 850. Kupé a kabriolety C70 měly stejný základ a půvabu na rozdávání. Toyota prodávala „širokou“ Camry XV20 ze srpna 1996 v podobě sedanu i v Evropě, potažmo u nás. Druhá generace Nissanu Primera P11 se objevila o měsíc později a vypadala spíše jako facelift předchozí P10, i když šlo o nové auto.

Jeep Wrangler TJ se už v lednovém Detroitu 1996 vrátil ke klasickým kulatým hlavním světlům, deset let starý předchůdce YJ měl hranatá. SsangYong Korando doplnil v evropské nabídce značky větší Musso (1993). Nahradil v Evropě neznámou první generaci se základem v Jeepu CJ-7. Třídveřový off-road zaujal nejen designem exteriéru, ale i interiéru. Jihokorejská značka u nás tenkrát debutovala, zanedlouho ji převzalo Daewoo, o kterém ještě bude řeč. V Japonsku se rozběhla výroba Mitsubishi Pajero Sport. I když mělo podvozek pick-upu L200, šlo spíše o SUV. Do Evropy přišlo později, nejvyšší výbava s třílitrovým benzinovým V6 byla pohodlným polykačem kilometrů i na dálnici (vlastní zkušenost autora).

A co sporťáky? Jihokorejský Hyundai představil Coupé série RD, mimo Evropu mu říkal Tiburon. Baculka zaujala, i když uspěla hlavně ve světových rallye a modernizace RD2 (1999) s rozdělenými hlavními světly se opravdu nepovedla. Mercedes-Benz konečně dotáhl do sériové výroby první generaci dvoumístného SLK s kódem R170. Na prototypy roadster-kupé s pevnou skládací střechou lákal už ve čtyřiadevadesátém.

Lotus Elise dostal jméno po vnučce tehdejšího majitele firmy Romana Artioliho. Lehoučký dvoumístný roadster se vyráběl se čtyřválci Rover a později Toyota ve třech sériích plných 25 let, vzniklo přes 35 tisíc aut, Stal se základem mnoha dalších vozů, nejen s emblémem Lotusu. Přímým konkurentem mu byl spartánský Renault Sport Spider, který existoval dokonce i ve verzi bez čelního skla, byla rovněž homologována pro běžný provoz. Prototyp se ukázal už v Ženevě 1995.

Porsche na počátku 90. let zápasilo o holé přežití, prototyp Boxsteru 986 představilo už v Detroitu 1993. V devadesátém šestém se konečně objevila produkční specifikace roadsteru se dvěma zavazadlovými prostory. Jaguar vystřídal historický XJS řadou X100, která vzkřísila slavnou zkratku XK a vyráběla se v uzavřené i otevřené verzi. Ještě z jiného soudku bylo Ferrari 550 Maranello...

Český trh

V České republice se v roce 1996 prodalo už 153.962 nových osobních aut, což byl oproti předchozí sezóně nárůst o více než 37 procent. První příčku mezi značkami okupovala pochopitelně domácí Škoda s 82.734 auty. Už jí ale patřilo „jen“ 53,7 % trhu. Druhé místo je z dnešního pohledu velmi překvapivě. Získal ho totiž Opel. Navíc o 627 kusů překonal desetitisícovou hranici. Masivní reklamní kampaně i vyvolání cenové války mezi malými vozy prostě zafungovaly. Bronzový Volkswagen to dotáhl na 8.843.

Těsně pod stupni vítězů zůstal stabilní Ford (7.680) a raketově vyrostl Fiat (6.798), italských aut se prodal ve srovnání s rokem 1995 takřka trojnásobek! Druhou polovinu Top 10 načínal Renault (5.805). Odbyt Seatu naopak spadl o necelé tři stovky na 5.215 vozů.

Daewoo bylo v té době agilní hlavně na poli užitkových a nákladních vozů ve střední a východní Evropě. Nešlo však jen o převzetí letňanské Avie, polských FSO a FSC Lublin, ale i bývalého rumunského Oltcitu (Rodae), který vyráběl osobní auta. Na výraznější novinky v oblasti osobních vozů ještě Jihokorejci čekali, nicméně u nás skočila značka z 1,25 tisíce až na 4.509 nových aut, tedy 3,6násobek! A to odbyt táhly superlevné licenční Suzuki Alto a několikrát modernizovaný Opel Kadett, oba z hlubokých z 80. let!

První desítku uzavírala stabilně úspěšná Mazda (3.969) a vzhůru se deroucí Hyundai (2.424). Pro ruskou Ladu byl devadesátý šestý posledním úspěšným rokem u nás, skončila jedenáctá (2.175). Pak už jen paběrkovala...

Po terénních Land a Range Roverech zamířily na český trh v roce 1996 i osobní vozy britské značky, tehdy v područí BMW. Dále přibyla italská Lancia a nakrátko licenční „myšáci“ z exotické Malajsie s logy Protonu.

Čtveřice novinek sezóny 1996 si určitě zaslouží podrobnější ohlédnutí. Tentokrát vlastně pětice…

Citroën Berlingo/Peugeot Partner

Dvojčata koncernu PSA vznikla primárně jako užitkové vozy, ale pochopitelně existovala i v osobních provedeních. Debutovala v červnu 1996. „Střeva“ darovaly kompakty ZX a 306, rozvor náprav byl ale natažen na 2693 mm. První generace na délku neměřila ani 4,14 m. Nevýhodou byla zpočátku absence bočních posuvných dveří. Po premiéře Renaultu Kangoo v roce 1997 ovšem muselo dojít k rychlé nápravě, jinak by PSA největší konkurent kradl zákazníky. Praktickou výklopnou zadní stěnou se ale dalo naložit téměř všechno, dodávky měly v těchto místech dveře křídlové. Dvojice získala prestižní ocenění Van of the Year 1997. Zaslouženě.

Paleta zážehových motorů začínala koncernovými čtyřválci 1,12 l a zprvu končila většími 1,36 l. Atmosférická diesely měly objemy 1,77 a 1,91 l. Koncepty Berlingo Berline Bulle a Coupé de Plage se do výroby nedostaly, obzvláště prvně jmenovaný pětidveřový hatchback vypadal velmi roztomile. Z třetí studie Grand Large se shrnovací plátěnou střechou se zrodila verze Multispace. Řadu více či méně divokých studií postavil i ateliér věhlasného Švýcara Franca Sbarra. Paleta benzinových jednotek se v roce 1997 rozrostla o čtyřválec 1,76 l. V devětadevadesátém přišel první common-railový turbodiesel 2.0 HDI. Čtyřventilový zážehový motor 1,59 l se objevil až v sezóně 2001.

V roce 2002 byla obě dvojčata výrazně modernizována. Berlingo a Partner XTR (2003) zvládly i terén díky samosvornému diferenciálu, ale kdo chtěl ještě větší průchodnost, musel ke specialistovi Dangel, pro čtyřkolku s ještě vyšší světlostí. Dodávky jezdily na elektřinu, CNG, zkoušel se i vodík. Sezóna 2005 znamenala rozšíření palety turbodieselů o dvouvačkový 1.6 HDI (1,56 l) s mezichladičem.

Když se v roce 2008 objevila druhá generace, první Berlingo dostalo označení First a Partner přídomek Origin. Tedy pro Evropu. Jenže kariéra v Latinské Americe pokračovala dále. Pracant od Peugeotu vyběhl v Brazílii až loni, tedy v roce 2021 a užitečný dvojitý šíp v Argentině dosud neskončil. Proč? Protože jej zatím neomezuje žádná legislativa a zákazníků má evidentně dost. Když něco funguje, není třeba to měnit…

Ford Ka

Ford na podzim 1996 v Paříži šokoval extravagantním miniautem Ka. Navazovalo na dva roky starý růžový koncept z IAA 1994. Základní silueta zůstala zachována, sympatický kukuč vystřídala extravagance, oblý prcek z pera Clauda Loba se stal pionýrem stylu New Edge. Neměl předchůdce, dosud nejmenší Fiesta Mk4 vyrostla na 3,83 m, zatímco mladší sourozenec měřil jen 3,62 m. Za vnějšími tvary nezůstal pozadu ani interiér, originální rádio nešlo dát do jiného auta, zloději měli smůlu.

Velkoplošné plastové, zpočátku výhradně černé nárazníky se montovaly ze tří kusů, což zlevňovalo případné opravy při nehodách. A ťukanců ve městech utrpěly dost… Káčko překvapilo i jízdními vlastnostmi, díky konstrukci „v každém rohu kolo“ a slušnému rozchodu jezdilo jako motokára. Dojem poněkud kazila spotřeba, která se běžně pohybovala kolem osmi litrů. Základ třináctistovek OHV Endura-E už leccos pamatoval, prototypový tříválec 1,315 l se pod kapoty nedostal. Produkce se rozběhla ve španělském Almussafes nedaleko Valencie. Později se zkoušel i elektrický pohon.

Káčko se decentně měnilo prakticky každý rok, na přelomu milénia přišly lakované nárazníky, ve městě poněkud nepraktické. Skutečně světové auto se prodávalo na všech kontinentech vyjma Severní Ameriky. Brazilská specifikace s litrovými čtyřválci se v roce 2002 vydala vlastní cestou, změnila se na přídi i zádi. Nám dobře známí provedení tenkrát získalo modernější motor Duratec 1,3 l a posledními modifikacemi prošlo v sezóně 2005, kdy se mohlo pochlubit novým interiérem.

Hatchbacky SportKa (2002) doplnily roadstery StreetKa, další vývoj původní stříbrné studie. Obě poháněly ostré šestnáctistovky Zetec. Roadstery od Pininfariny byly roztomilé a sexy, i když vidět muže za jejich volanty se rovnalo takřka zázraku, většinou je pilotovaly půvabné slečny a mladé dámy.

Už v devadesátém osmém po vítězství českého hokejového týmu na zimní olympiádě v Naganu vrhl Antonín Charouz na domácí trh zajímavou limitku černých vozů s nárazníky ve zlaté barvě. Primárně ji dostali úspěšní sportovci a darovali svým drahým polovičkám, zbytek šel do běžného prodeje. Komu byla extravagantní „fordka“ málo, koupil si tenkrát v Německu omezenou sérii upravenou výstředním návrhářem Luigim Colanim. Na první pohled řádně úchylného konceptu se zrodily dvě stovky. Pětidveřová TuringKa se bohužel do výroby nedostala.

Když se v roce 2008 objevila druhá generace RU8, mnozí majitelé nejstarších káček chtěli přejít na novinku. Zjistili však, že dvojče Fiatu 500 s jinou karoserií z polských Tych ani omylem nejezdí tak dobře jako ta jejich. Takže si je nechali tak dlouho, jak to jen šlo. Brazilská verze z let 2007-2013 měla úplně jinou karoserii, technicky však vycházela právě z první řady RBT.

Škoda Octavia

Stěžejní model mladoboleslavské automobilky se poprvé ukázal po čtyřech letech vývoje, už plně v režii Volkswagenu, v dubnu 1996. Pro jméno modelu většího než Felicia sáhla Škoda jako obvykle do historie. Octavia dostala do vínku tovární kód 1U. Nadčasové a elegantní tvary z pera Dirka van Braeckela, Raula Pirese a Luca Donckerwolka neurazí ani dnes. Limitující prvek představoval krátký rozvor 2512 mm, kvůli kterému bylo na zadních sedadlech málo místa a z bočního pohledu docházelo k drobné disproporci. Dlouhý převis ale naopak úspěšně maskovaly široký sloupek C, skloněné okno i kratičký náznak stupňovité zádi.

Škoda zároveň nabídla klientům kus auta navíc s délkou těsně přes 4,51 m, proto jej řadila marketingově do střední třídy a Svaz dovozců automobilů tak činí dodnes. Liftback s praktickou výklopnou zadní stěnou disponoval hlavně gigantickým zavazadelníkem o objemu 528 l, který se dal sklopením zadních sedadel rozšířit až na 1320 l. První Octavia mohla mít kromě předních už i boční airbagy.

Konstrukcí podvozku se jednalo o „moderní klasiku“ se vzpěrami McPherson a spodními příčnými rameny vpředu, respektive klikovou nápravou vzadu. Chování na silnici pomáhaly příčné zkrutné stabilizátory, o komfort se staraly vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, brzdám musely stačit vzadu bubny, přední kotouče měly vnitřní chlazení, za ABS se nejdříve jen připlácelo. Hřebenové řízení mají škodovky již dlouho.

Sériová produkce se rozběhla v Mladé Boleslavi v září 1996 na nové moderní lince. Klientela mohla od listopadu vybírat mezi dvěma benzinovými čtyřválci a jedním naftovým. Základ tvořil litinový motor 1.6 MPI, pro náročnější zákazníky byl připraven 1.8 20 V a nechyběl ani legendární turbodiesel s přímým vstřikováním 1.9 TDI. Paleta se postupně v roce 1997 rozšiřovala o nové agregáty: zážehovou hliníkovou šestnáctistovku, 1.8 20V Turbo a atmosférický diesel 1.9 SDI. Octavia mohla mít kromě manuálních i samočinnou čtyřstupňovou převodovku, u Škodovky dosud nevídanou.

Kombi se objevilo poprvé ve Frankfurtu 1997 ještě jako nafialovělý prototyp, o půl roku později v Ženevě již coby sériový model. Mohlo se těšit z hezčí palubní desky, která se brzy protlačila i do základních karosářských variant a z „kufru“ o objemu 548 l. Do prodeje se dostalo v květnu 1998. Čtyřkolka s praktickými „šaty“ následovala v devětadevadesátém, liftbacky si na 4x4 musely počkat. Prastará škodovácká čtrnáctistovka OHV naštěstí dlouho v nabídce nevydržela, nespolehlivé pětiventilové 1,8 l bez turba tenkrát vystřídaly dvoulitry VW pocházející z hlubokých 80. let. Špičkovou výbavu představovalo provedení Laurin & Klement.

Ostrá Octavia RS 1.8 Turbo přišla až po drobném facilitu interiéru i exteriéru na přelomu milénia. V září 2000 při oné modernizaci se objevil také motor 1.4 16V. O dvě léta později se začaly montovat motory TDI-PD se vstřikováním čerpadlo-tryska, stále o objemu 1,9 l.

Poslední vůz první generace sjel z linky v listopadu 2010, celých šest let se vyráběl souběžně s nástupcem 1Z jako model Tour, jen se přestěhoval do Vrchlabí. Octavia se rodila i v Indii a na Ukrajině a Kazachstán. Celkem vzniklo přes 1,45 milionu exemplářů, 973.000 liftbacků a více než 472.000 kombi.

Nelze nevzpomenout účast továrních vozů Octavia WRC ve světovém šampionátu rallye (od roku 1999), která však výrazným úspěchem neskončila, předchozí dvoulitrový kit car byl ve své třídě lepší. 100 let výrobce v motoristickém sportu oslavila limitka WRC Edition 100 na základě RS (2002). Ještě výkonnější než „ereso“ byla řecká Octavia GT. Na speciální „vládní“ prodloužený liftback, který však ústavní činitelé odmítli, se dnes skoro zapomnělo. Bylo jich jen pět.

Volkswagen Passat

Passat B5 alias Typ 3B měl výstavní premiéru v Paříži 1996 a po osmi letech se jednalo o první zcela novou generaci. Premiéru si v jejím případě odbyla i plně pozinkovaná karoserie. V této řadě samozřejmě nemohlo chybět ani oblíbené kombi Variant, na které si zájemci museli počkat do Ženevy 1997.

Sedan měřil takřka 4,68 m, kombík měl prakticky totožnou délku a shodný podvozek s rozvorem 2703 mm. Platformu darovalo výše postavené Audi. Nové čtyřprvkové závěsy kol (vpředu s dvojitými příčnými rameny a vzpěrami McPherson, vzadu s vlečenými rameny) zaručovaly velmi dobré jízdní vlastnosti. Zcela nová karoserie se zaoblenou střechou měla součinitel odporu vzduchu jen 0,27.

Pátá generace Passatu se zase vrátila k pohonným jednotkám umístěným podélně před přední nápravou. Čtyřválcové motory doplňovaly agregáty s pěti a šesti „hrnky“. Čtyřválce 1,8 l, atmosférický i s turbem, měly nově pětiventilovou techniku, benzinový základ představovaly šestnáctistovky, nechyběly ani dvoulitry. Pětiválec VR5 2,3 l nahradil dřívější VR6, Špičkou byl vidlicový šestiválec 2,8 l od Audi. Naftové motory TDI 1,9 litru převzala B5 z předchůdce B4, ale postupně sílily. V srpnu 1998 přišel větší V6 2.5 TDI.

Kromě předního pohonu měla pátá generace k dispozici i nový systém 4Motion, který nahradil Syncro. Čtyřkolka byla stálá s diferenciálem Torsen. Těmto Passatům nechyběl například protiprokluz ani rozdělovač brzdné síly, o ABS a elektronické stabilizaci nemluvě.

Přelom milénia přinesl poměrně radikální vzhledovou modernizaci: zvenčí úpravu přídě včetně masky a koncových světel. Typ 3BG se také označuje B5+, B5 GP, popřípadě B5.5. Debutoval na pařížském Mondialu 2000. Unikátem byl Passat se zážehovým čtyřlitrem W8, největším motorem, jaký se kdy do této řady sériově montoval. Šlo o polovinu atmosférického šestnáctiválce z prototypu Bugatti Veyron. Začal se prodávat v září 2001. Na podzim 2003 přišel čtyřválec 2.0 TDI s filtrem pevných částic. Vozy generace B5 se rozjely do světa ve čtyřech milionech exemplářů.

Ačkoli se v roce 2005 objevil Passat B6, kariéra „pětky“ pokračovala v Číně. Lingyu se vyráběl s jednou modernizací až do sezóny 2011 a klidně jej můžeme považovat i za dvojče první novodobé Škody Superb, která měla totožný konstrukční základ.

Zdroje: Wikipedia, Citroën Argentina, Auto World Press. Data SDA, Svět motorů, archives-catalogues-automobiles.fr, Ultimatecarpage.com, archiv autora a auto.cz, VW.com, Škoda Auto, Juwra WRC

Foto: PSA Peugeot Citroën, Sbarro, Ford, Škoda Auto, Volkswagen

Aleš Dragoun
Diskuze (0)

Doporučujeme