TEST Kia Rio 1.0 T-GDI MHEV iMT – Příjemný společník

Design, interiér

Čtvrtá generace modelu Kia Rio už je na trhu od roku 2017 a za těch pár let prošla naší redakční garáží s různými motorizacemi. V květnu minulého roku pak automobilka představila drobný facelift, který přinesl pár estetických a technologických změn, zásadní novinkou se ovšem stala elektrifikace a zástavba nové inteligentní manuální převodovky, s níž už jsme se několikrát setkali i ve vozech značky Hyundai. Právě na pohonné ústrojí se dnes zaměříme, vezměme to ale pěkně popořadě.

Stárne s elegancí

Jak už jsem zmiňoval, čtvrtá generace Kia Rio prošla v květnu 2020 drobným faceliftem, který například lehce upravil masku chladiče, tvary nárazníku, technologii světlometů, přidal nové styly kol a nové barvy. Vše ale jako již tradičně záleží na zvolené výbavě.

Námi testovaný vůz dorazil v prostřední výbavě Exclusive, která by se ovšem klidně mohla považovat spíš za základ. Nejnižší výbava Comfort totiž obsahuje pouze 1,2litrový atmosférický motor a dosti osekanou výbavu, díky čemuž se ale povedlo stlačit cenu na 299.980 Kč. Ve verzi Exclusive sice začíná stejná motorizace od cenovky 334.980 Kč, vůz ale nabídne podstatně víc.

Omlazená Kia Rio přijíždí s novou tváří a prvním mild-hybridem

Například světlomety jsou osazeny LED technologií denního svícení a přisvěcují i do zatáček, rámeček masky chladiče je chromovaný, kolem oken jsou ozdobné chromované lišty, elektricky sklopná zrcátka obsahují i blikače a v podbězích jsou 15“ litá kola. Modrá metalická barva Sporty Blue, která přišla v rámci modernizace, pak přijde stejně jako kterákoliv jiná metalíza na 13.000 Kč.

Kia Rio 1.0 T-GDI MHEV iMT

Automobilka si přitom tentokrát pro novinářský model nepřipravila žádný sáhodlouhý seznam příplatků, které by se snažily dělat z ria něco víc. A podle mě to vlastně ani není potřeba. Rio totiž navzdory svému věku vypadá stále dobře, jeho maska ve stylu „tygřího nosu“ se ještě příliš neokoukala, při délce a rozvoru 4065/2580 mm působí vůz kompaktně a ani 15“ litá kola nevypadají nijak nepatřičně. Barva Sporty Blue se navíc povedla a rio tak stárne velmi elegantně.

Prostor a výbava: Tak akorát

Po usednutí za volant řidiče přivítá jednoduše koncipovaný, přehledný a uživatelsky vstřícný interiér, který se nesnaží ohromit módními a digitálními výstřelky. Mezi klasickými analogovými budíky je 4,2“ palcový displej Supervision, volant je poset ovládáním audia, tempomatu i asistence jízdy v pruzích a prakticky všechny důležité ovládací prvky jsou dobře viditelné a na dosah ruky. Ergonomicky velmi slušně zvládnuto.

Výbava Exclusive nabídne také automatickou klimatizaci, malým návratem do minulosti je ale obyčejné rádio s jednoduchým analogovým displejem (ovšem s DAB a Bluetooth handsfree), které hraje přes 6 reproduktorů. Kdo by chtěl 8“ barevný displej, kameru k již instalovaným senzorům a další drobnosti, musí si připlatit alespoň 20.000 Kč za Paket Radio. V kombinaci s navigací a konektivitou UVO Connect ale systém přijde i na 35.000 Kč.

Sedadla jsou poměrně příjemná, mají bohatý rozsah nastavení a za příplatek 20.000 Kč mohou být v rámci paketu Premium i vyhřívaná (stejně jako volant). Tvrdé plasty jsou kvalitně zpracované i slícované, takže interiér ve výsledku ani nepůsobí lacině. Celkově pak potěší také dostatek úložných prostor a příjemným nezvykem se pro mě stala klasická ruční parkovací brzda. To už dneska člověk moc často nevidí.

Modernizovaná Kia Ceed (2021) je tu. Má nová loga i výraznější příď

Dostatek prostoru je přitom celkově i v kabině – při svých 183 centimetrech jsem si pohodlně sednul sám za sebe a stále mi zbývalo místo před koleny i nad hlavou. V nejvyšší nouzi se dokonce vzadu poskládali i tři dospělí lidé, což bylo pro všechny milé překvapení. Kufr pak slibuje standardní objem 325 litrů, respektive 1.103 po sklopení zadních opěradel (dle VDA). Potěší přitom jeho jednoduché tvary i přítomnost háčků, jen škoda, že prostor pod podlahou zabírá baterie hybridního systému. Namísto rezervy je tak nutné se smířit s opravnou sadou.

Kia Rio 1.0 T-GDI MHEV iMT

Motor, jízdní vlastnosti

Potěší spotřebou

Pod kapotou testovaného vozu je pohonná jednotka s poměrně zdlouhavým označením 1.0 T-GDI GPF iMT MHEV, které se dá ale velice jednoduše rozklíčovat. Litrový objem zřejmě nepotřebuje komentář, T-GDI znamená přeplňování turbodmychadlem s přímým vstřikováním benzínu, GPF označuje filtr pevných částic benzínových motorů, iMT je zkratka pro inteligentní manuální převodovku a MHEV tradičně označuje mild-hybridní 48V elektrifikaci. A jak to všechno funguje dohromady?

Litrový tříválec je řemenem spojen s 48V startér-generátorem, který motor roztáčí při startování a současně mu pomáhá s akcelerací z nízkých otáček. Při sundání nohy z plynového pedálu pak systém rekuperuje energii a ukládá ji do baterie uložené pod podlahou zavazadelníku. Systémový výkon přitom dosahuje 88 kW (při 6.000 ot/min), zatímco nejvyšší točivý moment 172 Nm by měl být dostupný od 1500 po 4000 ot/min.

Celé kouzlo inteligentní šestistupňové manuální převodovky pak spočívá v ovládání spojky elektronikou. Mezi pedálem a spojkou zkrátka není žádné pevné spojení. Hlavní předností tohoto řešení by přitom mělo být snižování spotřeby paliva i produkce emisí díky zlepšené funkci již zmiňovaného mild-hybridního systému.

Kia EV6 prozrazuje detaily: Ujede přes 510 kilometrů a dobije se za 18 minut

Pokud vůz necháte v režimu Eco, v němž vždy startuje, může řídící jednotka při jízdě se zařazenou rychlostí a nohou z plynu odpojit převodovku od motoru a motor zhasnout. Vše přitom probíhá rychle, tiše a na přístrojovém štítu se pouze zobrazí nápis „Plachtění“. Při lehkém sešlápnutí brzdy nebo plynu pak motor okamžitě naskočí. V kterémkoliv jiném jízdním režimu ale systém motor od převodovky za jízdy neodpojuje a místo toho sází na rekuperaci. K odpojení pak může dojít až při aktivaci systému stop-start v nízkých rychlostech - krátce před zastavením.

Kia Rio 1.0 T-GDI MHEV iMT

Intenzita rekuperace se přitom odvíjí od řady proměnných a často umí být až nečekaně intenzivní. Občas se tak klidně může stát, že při jízdě z táhlého kopce nebo při dojíždění na semafor budete ještě přišlapávat plynový pedál, aby auto nebrzdilo zbytečně moc.

Celkově ale pohonné ústrojí působí sehraně, práce se spojkovým pedálem je jako v kterémkoliv jiném autě, převodovka má lehký chod a motor je celkem slušně odhlučněn. Trochu absurdně ale působí našeptávač řazení, který vám v padesátce ochotně napoví vrazit tam šestku. Motor má sice dostatek sil se z toho vzpamatovat, ovšem dost se při tom klepe a vibruje - a to až do nějakých zhruba 1700 otáček. Od této hranice výš ale funguje krásně. Charakter tříválce sice nezapře, ale rozhodně vás na cestách nebude obtěžovat.

Hlavně vědět, co vypnout

Totéž ale nemohu říct o náladovém systému stop-start. Bohužel se mi několikrát stalo, že při sešlápnutí spojky, zařazení a jejím pomalém pouštění motor nenastartoval. Bylo nutné proto spojku znovu plně sešlápnout, ideálně znovu zařadit a pak už se motor chytl. Jenže v tu chvíli už na semaforech působíte jako brzda provozu a ostatní řidiči se chystají rozvášnit klaksony.

TEST Kia Rio 1.2 DPI – Nefoukaný čtyřválec žije

Osobně jsem také nebyl příliš nadšený ze systému hlídání jízdy v pruzích, který je aktivní s každým nastartováním. Na širokých okresních silnicích s ním nemám nejmenší problém, jenže na většině zapadlých okresek, kde je krajnice namalovaná pomalu už na trávě, má tendenci vůz směřovat příliš na střed vozovky. Jeho vypnutí je naštěstí snadné prostřednictvím jednoho tlačítka na volantu. A stejně snadno lze vypnout i systém stop-start. Po nastartování tak stačí dva drobné kroky k celkem bezproblémové jízdě.

Nejsvižnější, přesto moc nežere

Vraťme se ale k motoru. Jeho zmiňovaných 88 kW je maximum, které můžete pod kapotou modelu Kia Rio dostat. Při pohotovostní hmotnosti v rozmezí 1130 až 1228 kg (v závislosti na výbavě) to stačí k akceleraci z 0 na 100 km/h za 10,2 sekundy, což možná není nejoslnivější číslo, jenže v běžném provozu stačí a navíc už od ria nic lepšího nezískáte. A svým způsobem to platí také pro spotřebu, která by se měla pohybovat v rozmezí 5,1 až 5,5 l/100 km.

Skutečnosti přitom odpovídá spíše horní hranice tohoto rozmezí, musím se ale přiznat, že jsem svědomitě ignoroval našeptávač řazení a nenechával motor zbytečně často padat pod již dříve zmiňovaných 1700 otáček. I bez větší nutnosti se omezovat se ale spotřeba stále pohybovala okolo 5,5 l/100 km, občas i nepatrně níž. Naopak při sportovnější jízdě a častém vytáčení motoru se spotřeba dostala zhruba o litr, litr a půl výš.

Jistě a komfortně

Rio navíc potěší velice solidními jízdními vlastnostmi. Podvozek působí jistě, s přehledem vás podrží i při dynamičtější jízdě a přitom zůstává ve většině situací nesmírně komfortní. Dokonce i větší výmoly zvládá rio s přehledem – ostatně patnáctipalcová kola byla obuta do pneumatik s rozměrem 185/65 R15. Po řidičské stránce je tak rio skutečně velmi příjemným společníkem.

Kia Rio 1.0 T-GDI MHEV iMT

Závěr

Závěr

Vypadá dobře, snadno se ovládá, interiér je dostatečně prostorný, nesežere vás, nebudete s ním brzdou provozu a po vypnutí pár asistenčních systémů vás Rio snad ani nebude mít čím naštvat. Za mě velice solidní kombinace.

Jistě, testovaný kousek postrádá řadu dobře vypadajících hi-tech kousků výbavy, jenže auto na fotkách vyjde s de facto vrcholnou motorizací sakumprásk na 417.980 Kč. Na malé auto to možná není nejmíň, Rio je ale s touto motorizací příjemným a funkčním společníkem. Komu by navíc stačilo jen 74 kW namísto 88 kW, může sáhnout po slabším tříválcovém litru bez elektrifikace (s nepatrně horšími parametry), který vyjde s manuálem na 374.980 Kč. A ušetřené peníze mohou padnout na vyšší výbavu. V každém případě je Kia Rio velmi milým společníkem.

Omlazená Kia Rio vstupuje na český trh. Kolik stojí nový mildhybrid?

Plusy

• Stále líbivý vzhled
• Nízká spotřeba
• Dostatek prostoru
• Komfortní podvozek
• Slušná cena

Minusy

• Náladový stop-start
• Neustále zapnuté hlídání jízdy v pruzích
• Klepání v nízkých otáčkách