Nejčastější mýty o elektromobilech na vlastní kůži a naprosto otevřeně. Aneb Jak jsem se šeredně zmýlil!
Jak říká Miloš Zeman: „jen idiot nemění názory“. Tenhle pocit intenzivně zažívám několik posledních měsíců, když nasednu do elektromobilu. O zkušenosti s provozem Tesly Model 3 se podělí Michal Půr, šéfredaktor serveru Info.cz.
Měl jsem v minulosti k novému způsobu mobility řadu připomínek, vnímal jej mnohdy jako slepou cestu. Před dvěma lety jsem si ovšem elektromobil půjčil a začala ve mně hlodat nejistota, že by to tak úplně špatné být nemuselo. Před pár měsíci jsem si jej pořídil, mimo jiné i s účelem zažít přerod, který nás nepochybně čeká, na vlastní kůži. U toho jsem se zařekl, že budu jezdit s elektromobilem stejně jako s předchozím benzínovým autem, budu tedy využívat všechny možnosti bez ohledu na spotřebu. A tady máte výsledek.
Nikam nedojedeš: Zásadním argumentem, proč se lidé obávají elektromobilů, je dojezd. Ten se samozřejmě u jednotlivých vozů poměrně podstatně liší, ale nabídka už začíná být poměrně široká. Já potřebuji jezdit i delší trasy, občas jezdím do zahraničí, takže volba je jasná – Tesla 3 s deklarovaným dojezdem 614 kilometrů.
Určitě se i sami říkáte, jaká to musí být hrůza, když dojíždíte zpocení na nabíjecí stanici a občas vás auto nechá stát a bude muset přijet někdo s diesel agregátem, jak ukazují některé hojně šířené obrázky na internetu. Tak to se za několik měsíců nikdy nestalo a nejvíce mezní situací bylo, když jsem dorazil na nabíjecí stanici ze 400 kilometrů dlouhé služební cesty (většinou po dálnici) se zbývajícími 13 procenty baterie. Poprvé je to trochu nepříjemný pocit, ale brzy si uvědomíte, že to je dost.
Popravdě řečeno jsem dojezd nikdy neřešil. Pro mě jednoznačně největší překvapení. Většinou nabíjím v práci (380 V), pro denní dojíždění do práce ovšem stačí i 220 V zásuvka, která vám přes noc dodá dostatek kilometrů pro další den. Většinu času se u baterie pohybuji mezi 60 a 90 procenty (nenabíjím víc než na 90 procent).
U „rychlonabíječek“ trávím čas minimálně, není to třeba. Děje se tak jen při delších cestách, což je mimochodem velká výhoda Tesly, protože její superchargery rostou jak houby po dešti a cena za dobíjení je velmi příznivá.
Nabíječek je hromada od různých firem a je to „opruz“: Pokud nemáte Teslu, jste odkázáni na nabíjecí síť celé řady dodavatelů. Ale i s Teslou je občas musíte využít, nebo je prostě chcete využít, protože jdete na schůzku a v blízkosti je nabíjecí stanice. Nejčastějšími poskytovateli u nás jsou ČEZ a Pražské energetika.
U obou firem je zřízení účtu skutečně primitivní. V mém případě je drobným bonusem, že odebírám od obou firem i elektřinu, takže jsem si k tomu jen přidal dobíjení auta. Jednou za čas mi přijde vyúčtování a nic dál nemusím řešit. Pokud plánujete koupi elektromobilu, tohle není důvod k obavám. Chce to trochu času, než si nastudujete tarify u jednotlivých dodavatelů a případně zřídíte účet. To není žádná raketová věda, prostě si stáhnete aplikaci, přidáte bankovní kartu a jednou pro vždy to máte vyřešené.
Časem získáte absolutní přehled, kde se na vašich trasách nachází nabíjecí stanice. Stejně jako máte přehled, kde se na vašich cestách nachází stanice čerpací.
Počkej až bude zima a budeš jezdit v kabátě: Tak tohle je ten úplně největší a do značné míry nejnesmyslnější mýtus. Pokud jste si nevšimli, tak lidé s elektromobily nastupují do vyhřátého auta a sundávají si kabát. V kabátě nastupujete do auta benzínového či naftového, čekáte až začne topit a pak se zase za jízdy vysvlékáte. Elektromobil si vytopíte skrz telefon krátce předtím, než do něj nastoupíte. Na kapacitě baterie se to neprojeví nijak. Nebo alespoň ne tak, že byste to postřehli.
Někteří z vás namítnou, že mají v autě nezávislé topení, za nějž zaplatili krvavé peníze. To ovšem spaluje palivo, takže to rozhodně není žádná hitparáda. Elektromobil má jednu podstatnou výhodu, že ho lze na dálku i vychladit.
A nemusíte si auto ani vytápět předem. V elektromobilu prostě topíte hned, nečekáte až se milostivě zahřeje motor. Zima podle nejrůznějších měření skutečně ovlivňuje kapacitu baterie, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že to není nic drastického. Když nechám auto přes noc v mrazu, tak ztratím jedno nebo dvě procenta kapacity baterie. Většinou ovšem ani to ne.
Každopádně i k mému překvapení platí, že zima s elektromobilem je mnohonásobně příjemnější než zima s konvenčním autem.
Fakt se mi nechce trávit hromadu času na nabíječce: Tohle nepochybně platilo u prvních elektromobilů. Technologie se ovšem vyvíjí a platí to i o elektromobilech. Když dorazím na rychlonabíječku s 10 procenty, tak na 90 procent se dostanu za zhruba půlhodinku. Kouzlo ovšem spočívá v tom, že vy na dobíječku nepřijíždíte s 10 procenty, ale třeba se 40 procenty. Nepotřebujete dobíjet 30 minut, ale stačí vám klidně udělat dvě zastávky, jednu na 10 a druhou třeba na 15 minut. Děláte tak zastávky podobně jako třeba s benzínovým autem.
V Česku existují dvě trasy, které jsou součástí elektromobilních mýtů. První z nich zní „nedojedeš do Brna bez nabíjení“ a druhý „do Ostravy se nedostaneš za pět hodin“. Skutečnost je taková, že s moderními elektrovozy dojedete do Brna bez sebemenších problémů a Ostravu dáte do čtyř hodin včetně nabíjení.
Brněnský a ostravský mýtus jsou do jisté míry kombinacemi několika mýtů dohromady. Hlavní z nich spočívá v tom, že nabíjení je nějaký strašný „opruz“. Když jedete trasu Praha-Brno, byl by hřích se nezastavit na nabíječce u sjezdu na Humpolec. Hromada nabíjecích míst nejen pro Teslu. To kafe, které budete pít 10 až 15 minut, bude znamenat pořádnou porci kilometrů navíc v bateriích. A u toho protáhnete tělo.
Nabíječek je málo: Ne tak úplně. Přepočet nabíječek na počet elektroaut v Česku patří k jedněm z nejvyšších v Evropské unii. A další rychle přibývají, byť by samozřejmě mohly přibývat mnohem rychleji. Problém je, že často přibývají nabíječky s nižším výkonem, a i tak jich nepřibývá dost. ČEZ, který provozuje více než třetinu dobíjecích stanic v Česku, jich chce postavit v blízké budoucnosti stovky. Hodlá také vyměnit některé slabší starší za nové a silnější.
Česko má jednu konkurenční výhodu, která zatím zůstává nevyužita. Má nejhustší síť čerpacích stanic v Evropě, čehož je třeba využít, jelikož by to pomohlo dosti výrazně. Pomohlo by to ostatně i samotným provozovatelům. První vlaštovky se objevují, ale není jich stále dost, což je velká škoda.
Není to auto, je to tablet nebo počítač na kolech: Tato poznámka se týká především americké značky Tesla, ale i vozy ostatních značek připomínají čím dál více počítače na kolech. Mimochodem těžko se něco vyrovná pocitu, kdy si přes noc nainstalujete novou verzi systému a ráno máte citelně lepší auto a nové funkce. Je to úplně stejné jako u mobilních telefonů s tím rozdílem, že u auta by vás to ještě nedávno vůbec nenapadlo.
Následující řádky by měli přestat číst klasičtí „petrolheadi“. Pro mě je auto především spotřebním zbožím, které je nezbytné k práci, k provozu rodiny a obecně zlepšuje život. Čekám vysokou užitnou hodnotu, odolnost, komfort a s tím související nekompromisní výbavu. Emoce u mě nerozhodují, jenom praktická úvaha, stejně jako při koupi již zmíněného mobilního telefonu.
Pravda je taková, že elektromobil je o tolik pohodlnější, že už se tu a tam jen velmi nerad vracím do konvenčního auta. Ten hluk od motoru vám začne regulérně vadit, nechcete čekat až se zahřeje motor a teprve elektromobil vám plně odhalí, jak moc klasické vozy smrdí benzínem nebo naftou. Je to stejné, jako když přestanete kouřit. Také vám začnou cigarety strašlivě smrdět.
Méně hluku a mnohem pohodlnější jízda díky nižšímu těžišti se na vás pozitivně projevuje na delších trasách. Prostě jet elektromobilem delší trasu je víceméně radost. Rozhodně větší než konvenčním autem. A to se nebavíme o používání autopilota a podobně.
Vždyť to vůbec není zelené a jezdí to na uhlí: Tohle je mýtus, který je ovšem do určité míry pravdivý. Přiznejme si, že elektromobily planetu rozhodně nezachrání. Pokud o nich přemýšlíte jako o zeleném způsobu dopravy, tak to tak úplně není. Jak můžete vidět z předchozích řádků, elektrické vozy jsou pokročilejším, komfortnějším a do určité míry čistším způsobem dopravy.
Na druhou stranu při jízdě emise neprodukují, což je a bude znát zejména ve městech. Nikdo z nás nechce, aby ulice našich měst smrděly. A nutno říct, že smrdí. Jasně, že váš výfuk vychází na území některé z elektráren. Každopádně s tím, jak budou přibývat v energetickém mixu jádro či obnovitelné zdroje, bude růst i smysl elektromobility. Ostatně Česko je na uhlí závislé z nějakých 40 procent, takže ten váš výfuk je uhelný ani ne z poloviny.
Je to auto pro lidi v Praze, pro lidi na venkově je k ničemu: Elektromobil je nepochybně do města vhodný, ale paradoxně na vesnici může dávat ještě mnohem větší smysl, protože většina tamních obyvatel má vlastní dům. Nabíjení tak není problém a dojezd je dostatečný. Započítat můžete i minimální nároky na servis a nutnost (třeba zrovna v Praze) řešit parkování.
Ve chvíli, kdy si nainstalujete třeba fotovoltaické panely, není co řešit. Žádné jiné auto nedává takový smysl. Je tu samozřejmě cena, ale k tomu se dostanu později. Pokud jde o životnost baterií, tak ta není vůbec malá. Samozřejmě se to u jednotlivých modelů liší, ale poslední baterie, jimiž jsou vybaveny vozidla Tesla, vydrží i 10.000 nabíjecích cyklů. Dost možná vás baterie přežije. Pokud její kapacita klesne a budete mít auto 10 let, můžete jej použít jako bateriové úložiště u svého domu. Zní to možná troufale, ale tohle přesně je cesta, kterou jdeme. Můžete si sice stěžovat, že energie jsou a budou drahé, ale bude extrémní snaha je zlevnit. Tohle je ta cesta.
Jen málokdo si to může dovolit: Tohle vlastně není mýtus, byť situace se nenápadně, ale rychle mění s tím, jak konvenční auta zdražují. Škodu Octavia ve vrcholné nabídce pořídíte za téměř 1,2 milionu korun, což je cena základní verze elektrické Škody Enyaq. Koupě první jmenované v takové výbavě v podstatě nedává smysl, nebo jej brzy přestane dávat. Tesla 3 v základní verzi stojí zhruba 1,3 milionu korun, špičkový a skutečně nádherný Hyundai Ioniq 5 stojí zhruba 1,2 milionu korun.
Vezměte si, že v Německu získáte dotaci na koupi elektromobilu v přepočtu až 300 tisíc korun. Není divu, že tam elektromobily rychle obsazují trh, což je vývoj zejména několika posledních měsíců. Tenhle vývoj se ještě zvýrazní ve chvíli, kdy na trh vstoupí levnější elektromobily. Stačí se podívat na novou Dacii Spring, která začíná na nějakých 450 tisících korunách. Dostanete auto s dojezdem zhruba 200 kilometrů. V Německu vás s dotací vyjde na nějakých 330 tisíc korun, což už je velmi zajímavá cena.
Může se vám zdát, že uvádět Německo nedává smysl. Nicméně z pohledu Česka je to skutečně důležité s tím, jak velkou část prodaných automobilů tvoří německý dovoz. Během dvou až tří let se na českém trhu ve vyšší míře začnou objevovat ojeté německé elektromobily. Jejich baterie budou ještě v pořádku, jejich cena bude konkurovat konvenčním vozům. Otázka zní koupili byste si tři roky ojetou Teslu nebo novou Octavii v nějaké střední výbavě?
Pokud jde o provoz, tam není vůbec co řešit. Pokud dobíjíte doma či v zaměstnání, ušetříte měsíčně tisícikoruny. I dobití na rychlonabíječce vychází ve většině případů pořád levněji než plná nádrž benzínu či nafty. Platíte navíc výrazně nižší povinné ručení, neplatíte dálniční známku, v Praze v podstatě neřešíte a hlavně neplatíte parkování. Výhody pokračují i v okolních zemích, pikanterií je, že v Rakousku v některých úsecích můžete dokonce i překračovat maximální povolenou rychlost.
Zabije to český automobilový průmysl: To teprve uvidíme. Elektromobilita bude každopádně český průmysl hodně bolet, stejně jako bude bolet průmysl evropský. Tesla má skutečně obrovský náskok v řádu let a pokud nevyrábí tolik aut nyní, bude jich daleko víc vyrábět v blízké budoucnosti.
Číňané v elektromobilitě chytají dech a my budeme s nástupem elektrických vozů čím dál více závislí na jejich baterkách, vzácných kovech a podobně. Leccos se s tím dá ještě dělat, ale bude to vyžadovat řadu nepopulárních rozhodnutí jakými bude třeba větší těžba na evropském území. To bude vyvolávat protesty a napětí. Zejména u lidí, kteří považovali elektromobilitu za řešení klimatické změny. Tím bezpochyby není. Může být jednou fantastickou součástí bezuhlíkové ekonomiky, ale tahle vize je zatím strašně daleko.
Elektromobilita a elektrické vozy jsou prostě novým trhem, který zažije velký růst, protože nabízí vyšší komfort a efektivnější mobilitu. A budou to ostatně i elektromobily, které se přidají k vyšším nárokům na energetiku. Spotřeba tak nebude klesat, ale bude ve skutečnosti stoupat.
Závěrem je třeba říct, že nechci elektromobilitu nikomu nutit. Nicméně dlouho jsem si myslel, že to je vývojová větev, která může být slepá a která může podlomit evropský průmysl. To druhé možná ještě platí, pokud nebudeme dostatečně inovativní. Pokud evropský průmysl inovativní nebude, nebude jej žádná škoda. Z vlastní zkušenosti jsem si teď již téměř jistý, že slepá vývojová větev to není. Stále a intenzivně hledám negativa, která s elektrickými vozy přichází.
Určitě jsou a spočívají především v jejich ekosystému. Nepříliš šikovný postup EU ve vynucování emisních limitů nadělá zásadní škody, je chybou domnívat se, že elektromobily přináší ekologickou spásu, ale jsou to pořád problémy překonatelné, pokud je tedy překonávat chceme. Česko v tomto ohledu mimochodem naprosto zaostává a nový ministr průmyslu by neměl situaci podceňovat.
Nezapomínejme také, že větší tlak na elektromobilitu zvyšuje i naši závislost na Číně, což je sice také řešitelné, ale nikterak jednoduché. Je to podobné jako když Green Deal zvyšuje naši závislost na Rusku. Zatím se polovina EU tváří, že se to neděje, ale vidíme, že si tak trochu lže do kapsy. Nepřipouští si to proto, že je tažena ideologií. Z vlastní zkušenosti však mohu říct, že této ideologie není třeba. Elektromobilita je podle mě pragmatická volba a obstojí sama o sobě. Je to stejné jako když tlačítkový telefon vystřídal telefon dotykový.
Svou Nokii 6310i jsem miloval, byla rychlá, nabitá vydržela týden, a ještě byla špičkově zpracovaná. Můj současný Samsung vydrží nabitý jeden den, není ani zdaleka tak dobře zpracovaný, ale činí můj život komfortnějším a efektivnějším. S elektromobily je to úplně stejné. Nakonec nikdo u tlačítkových telefonů nezůstal. Až na pár exotů.
Autorem textu je Michal Půr, šéfredaktor Info.cz
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat